V čem spočívá blaženost?

[Nic]

Jasně, že si s Tebou právě povídám.

A že si nějak nerozumíte, v tom podstatném. Copak ty nejsi on?

Jsem taky Já. Když mi můžeš říkat "ty", tak není důvod neříkat "on".



Rozumíme si?

[Zdeněk]

Jasně, že si s Tebou právě povídám.

A že si nějak nerozumíte, v tom podstatném. Copak ty nejsi on?

Jsem taky Já. Když mi můžeš říkat "ty", tak není důvod neříkat "on".



Rozumíme si?

Nějak moc nechápu, co chceš říci.

A proč se vůbec ptáš? Copak nejsi já?

[Nic]

Nějak moc nechápu, co chceš říci.

To se někdy může přihodit, že nechápeme. Mimo mysl ostatně ani není co chápat.

A proč se vůbec ptáš? Copak nejsi já?

Zkusil ses někdy zeptat sám sebe, proč se ptáš, že se ptám?

Čistě teoreticky, je v Tobě stejná odpověď jako ve mně, jsme-li otevřeni Pravdě.

[Zdeněk]

A proč se vůbec ptáš? Copak nejsi já?

Zkusil ses někdy zeptat sám sebe, proč se ptáš, že se ptám?

Pochopitelně, vždyť se to při formulaci té otázky přímo nabízí.

Čistě teoreticky, je v Tobě stejná odpověď jako ve mně, jsme-li otevřeni Pravdě.

Právě o to jde, že to je jen čistě teoreticky. Teorie ale není praxe.

Celou dobu ti říkám, že ti chybí praxe, šedá je teorie, zelený je Strom života.

[Zdeněk]

Právě o to jde, že to je jen čistě teoreticky. Teorie ale není praxe.

Celou dobu ti říkám, že ti chybí praxe, šedá je teorie, zelený je Strom života.

Proto také Buddha neodpovídal na Vacchagotta otázky o já, ačkoli poutníka Vacchagottu to jistě zajímalo, kvůli tomu za Buddhou putoval. Nebyl ale na to připraven, mentálně nastaven. Proto Buddha mlčel, aby nezpůsobil více škody než užitku. Jiná věc by byla, pokud by byl Vacchagotta mnichem.

Netrhej jablka ze Stromu poznání Jano, nesahej do nebe rukou chtivou na Nohavicovu hvězdu nebeský loupežníku, protože pak se hvězda bude válet v blátě.

[Nic]

Právě o to jde, že to je jen čistě teoreticky. Teorie ale není praxe.

Slovo "teoreticky" píšu tady proto, že tady nemusí prakticky být poznání dokonalého světa probuzených. V tom případě se ty poznávané světy rozcházejí. Protože v tom světě, kterému říká Nisargadatta: "Váš svět", chybí poznání, že nic nechybí. Tím pádem je potřebná duchovní praxe, aby se poznalo, že nechybí ani duchovní praxe. Život dokonalého světa je poznáván jako blahoslavení, je sám oslavou vlastního Bytí.

Míla Tomášová psávala, že vždycky se našlo něco, čím by se hosté pohostili. Vždycky zahrádka něco dala a všechno jako by se připravovalo pro to pohoštění samo. K nám mnohé pohoštění přinášejí sami hosté. Být žebravý mnich, tak prasknu. Naštěstí jsem Nic, tak to se mnou Nic nedělá.

a1.png (731.28 KiB) Zobrazeno 279 krát

a2.png (541.6 KiB) Zobrazeno 279 krát

3.png (561.12 KiB) Zobrazeno 278 krát

[Zdeněk]

Tím pádem je potřebná duchovní praxe, aby se poznalo, že nechybí ani duchovní praxe.

To však není objektivní, tedy na subjektu nezávislé, tvrzení.

Právě naopak - je zásadní rozdíl, tvrdí-li to subjekt s duchovní praxí, nebo subjekt bez duchovní praxe.

Eva/Jana uvěřila tvrzení "budete jako On", tedy že duchovní praxe není třeba neboť nechybí.
A začala se cpát duchovními texty.

[Nic]

Tím pádem je potřebná duchovní praxe, aby se poznalo, že nechybí ani duchovní praxe.

To však není objektivní, tedy na subjektu nezávislé, tvrzení.

Právě naopak - je zásadní rozdíl, tvrdí-li to subjekt s duchovní praxí, nebo subjekt bez duchovní praxe.

Eva/Jana uvěřila tvrzení "budete jako On", tedy že duchovní praxe není třeba neboť nechybí.
A začala se cpát duchovními texty.

To, čemu říkáš „objektivním tvrzení“, skutečně existuje jen tam, kde se pořád ještě udržuje rozlišení mezi subjektem a objektem. Tomuto stavu Nisargadatta říká „Váš svět“.

Ovšem tohle rozlišení mizí, jakmile se zjistí, že všechno je jediné Bytí – vědomí, které se poznává skrze sebe sama. Jak říká Nisargadatta: „Já jsem svým dokonalým světem.“ To proto, že všechno je dokonalé Já, kterým ve své podstatě jsi.

V dokonalém světě Probuzených absolutně nic nemá chybu, ani ty nemáš chybu, protože jsi Já, které je Láskou, a ta je vším, co je. Je to takhle jednoduché.

Uvědomění si téhle skutečnosti je hlubším poznáním, než které se jeví prostřednictvím mysli. Proto tady není ani dělení na toho, kdo by měl „praxi“ nebo byl „bez praxe“.

Samotná existence je tím „praktikováním“, které nikdy nezačalo ani neskončí.

Uvědomění, že „všechno je Láska“, není subjektivní názor. Je to skutečnost, která je poznávána, když všechno ostatní odpadne.

Myšlení o tom, kdo „uvěřil“ a kdo „ne“, patří ještě do snového světa, který se snaží měřit neuchopitelné.

Ale v tom, co je skutečné, už není ani měřítko, ani kdo by co měřil.

Vyjádření, že všechno je ve světě probuzených dokonalé, není porovnáváním s nějakou nedokonalostí. Ta nedokonalost se jeví jen v iluzi a nepoznávání skutečnosti, jsou to marné pokusy napít se vody z faty morgany.

A jak říká Nisargadatta: „Můžete mi o svém světě říkat cokoli chcete – budu poslouchat pozorně, možná dokonce i se zájmem, ale ani na okamžik nezapomenu, že váš svět neexistuje, že sníte.“

Ve snu se vody, o které se ti zdá, nemáš šanci napít. Proto ta touha, která šlape do pedálů ega. Proto chce ego měnit svůj mizerný svět, ve kterém se nachází, měnit případně likvidovat ty ostatní, kteří neodpovídají měřítkům ega. Nemá to žádné řešení. Ego to nemá šanci vyřešit.

A Bůh, kterým ve své podstatě jsi, to má už vyřešené. Na věky a dokonale. Bůh sám je tím Božím královstvím, které je Láskou, která je vším, co je.

Všechno je tím Jedním – i tohle všechno, co teď tady je, i když se to může jevit jakkoli rozdílně.

"Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska."

[Zdeněk]

Tím pádem je potřebná duchovní praxe, aby se poznalo, že nechybí ani duchovní praxe.

To však není objektivní, tedy na subjektu nezávislé, tvrzení.

Právě naopak - je zásadní rozdíl, tvrdí-li to subjekt s duchovní praxí, nebo subjekt bez duchovní praxe.

Eva/Jana uvěřila tvrzení "budete jako On", tedy že duchovní praxe není třeba neboť nechybí.
A začala se cpát duchovními texty.

To, čemu říkáš „objektivním tvrzení“, skutečně existuje jen tam, kde se pořád ještě udržuje rozlišení mezi subjektem a objektem. Tomuto stavu Nisargadatta říká „Váš svět“.

Ovšem tohle rozlišení mizí, jakmile se zjistí, že všechno je jediné Bytí – vědomí, které se poznává skrze sebe sama. Jak říká Nisargadatta: „Já jsem svým dokonalým světem.“ To proto, že všechno je dokonalé Já, kterým ve své podstatě jsi.

V dokonalém světě Probuzených absolutně nic nemá chybu, ani ty nemáš chybu, protože jsi Já, které je Láskou, a ta je vším, co je. Je to takhle jednoduché.

Uvědomění si téhle skutečnosti je hlubším poznáním, než které se jeví prostřednictvím mysli. Proto tady není ani dělení na toho, kdo by měl „praxi“ nebo byl „bez praxe“.

Samotná existence je tím „praktikováním“, které nikdy nezačalo ani neskončí.

Uvědomění, že „všechno je Láska“, není subjektivní názor. Je to skutečnost, která je poznávána, když všechno ostatní odpadne.

Myšlení o tom, kdo „uvěřil“ a kdo „ne“, patří ještě do snového světa, který se snaží měřit neuchopitelné.

Ale v tom, co je skutečné, už není ani měřítko, ani kdo by co měřil.

Vyjádření, že všechno je ve světě probuzených dokonalé, není porovnáváním s nějakou nedokonalostí. Ta nedokonalost se jeví jen v iluzi a nepoznávání skutečnosti, jsou to marné pokusy napít se vody z faty morgany.

A jak říká Nisargadatta: „Můžete mi o svém světě říkat cokoli chcete – budu poslouchat pozorně, možná dokonce i se zájmem, ale ani na okamžik nezapomenu, že váš svět neexistuje, že sníte.“

Ve snu se vody, o které se ti zdá, nemáš šanci napít. Proto ta touha, která šlape do pedálů ega. Proto chce ego měnit svůj mizerný svět, ve kterém se nachází, měnit případně likvidovat ty ostatní, kteří neodpovídají měřítkům ega. Nemá to žádné řešení. Ego to nemá šanci vyřešit.

A Bůh, kterým ve své podstatě jsi, to má už vyřešené. Na věky a dokonale. Bůh sám je tím Božím královstvím, které je Láskou, která je vším, co je.

Všechno je tím Jedním – i tohle všechno, co teď tady je, i když se to může jevit jakkoli rozdílně.

"Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska."

Tak proč to tedy Buddha Vacchagottovi takhle pěkně nevysvětlil?

[Nic]

Tak proč to tedy Buddha Vacchagottovi takhle pěkně nevysvětlil?

Pak poutník Vacchagotta přistoupil k Buddhovi a pozdravil ho. Když pozdravy a zdvořilý rozhovor skončily, posadil se stranou a řekl Buddhovi:

„Ctihodný Gótamo, přežije já?“ Ale když to řekl, Buddha mlčel.

„Takže já nepřežije?“ Ale Buddha podruhé mlčel. Pak poutník Vacchagotta vstal ze svého místa a odešel.

A pak, krátce poté, co Vacchagotta odešel, ctihodný Ánanda řekl Buddhovi:

„Pane, proč jste neodpověděl na Vacchagottovu otázku?“

„Ánando, když se mě Vacchagotta zeptal, zda já přežívá, kdybych odpověděl, že ‚já přežívá‘, postavil bych se na stranu asketů a bráhmanů, kteří jsou eternalisti. Když se mě Vacchagotta zeptal, zda já nepřežívá, kdybych odpověděl, že ‚já nepřežívá‘, postavil bych se na stranu asketů a bráhmanů, kteří jsou anihilacionisté.“

Když se mě Vacchagotta zeptal, zda já přežívá, kdybych odpověděl, že ‚já přežívá‘, pomohlo by to vést k poznání, že všechny věci nejsou já?“

„Ne, pane.“

„Když se mě Vacchagotta zeptal, zda já nepřežívá, a kdybych odpověděl, že ‚já nepřežívá‘, Vacchagotta – který je už tak zmatený – by se ještě více zmatil a pomyslel si: ‚Zdá se, že já, které jsem kdysi měl, už nepřežívá.‘“
https://suttacentral.net/sn44.10/en/suj ... ript=latin

Buddha mlčel ne proto, že by někdo nebyl „připraven“, ale protože otázka sama stála na falešném základě. Kdo by se měl připravovat, když není kdo by se měl stát osvíceným?

[Nic]

Dalo by se to vyjádřit i tak, že je jasné, že to, co vzniklo, zaniká, takže ve své podstatě není skutečné a nemá smysl mluvit o přežívání toho. To, co je skutečné, zůstává, ale bez přímého poznání nemá smysl o tom mluvit. Proto otázka, která je čistým produktem mysli, bez zkušenosti, stojí na falešném základě.

[Trini]

Tak proč to tedy Buddha Vacchagottovi takhle pěkně nevysvětlil?

Protože realizoval a Jana je nerealizovaná, vypravěčka nesmyslných duchovních pohádek sestavených komolením slov realizovaných. Proto.

[Zdeněk]

Buddha mlčel ne proto, že by někdo nebyl „připraven“, ale protože otázka sama stála na falešném základě. Kdo by se měl připravovat, když není kdo by se měl stát osvíceným?

Přestaň sem kopírovat tyhle AI ptákoviny.

Tvoje odpovědi, tvoje citace, mají jaký základ? Stejně falešný, protože každá duchovní otázka já obsahuje. Což nepostřehuješ, protože jsi bez bdělosti, bez praxe bdělosti.

A tvé drzé vychcané ego by potřebovalo pár facek. Běž si stěžovat AI.

Howgh.

[Nic]

Tak proč to tedy Buddha Vacchagottovi takhle pěkně nevysvětlil?

Protože realizoval a Jana je nerealizovaná, vypravěčka nesmyslných duchovních pohádek sestavených komolením slov realizovaných. Proto.

Nisargadatta k podobné úvaze řekl: „Starejte se o svou vlastní realizaci.“

Když se probudí skutečné vidění, tak zmizí potřeba měřit ostatní podle pojmu „realizovaný“ a „nerealizovaný“.
Pak už tu není nikdo, kdo by mohl někoho posuzovat: Je jen jedna jediná Skutečnost, která je sama sebou — vždycky realizovaná.

Slova mohou znít různě, ale pravda, na kterou ukazují, je jediná.
A právě ona dává schopnost vidět všechno přímo, ne skrz myšlenku.

[Trini]

Tak proč to tedy Buddha Vacchagottovi takhle pěkně nevysvětlil?

Protože realizoval a Jana je nerealizovaná, vypravěčka nesmyslných duchovních pohádek sestavených komolením slov realizovaných. Proto.

Nisargadatta k podobné úvaze řekl: „Starejte se o svou vlastní realizaci.“

Nemáš ani ponětí, co by Nisargadatta řekl.

[Nic]

Tvoje odpovědi, tvoje citace, mají jaký základ? Stejně falešný, protože každá duchovní otázka já obsahuje. Což nepostřehuješ, protože jsi bez bdělosti, bez praxe bdělosti.

A tvé drzé vychcané ego by potřebovalo pár facek. Běž si stěžovat AI.

Howgh.

Ty sám jsi svým světem.

Jen na Tobě záleží, odkud pramení Tvé poznání — zda z mysli, z ega které se snaží chápat, nebo z ticha, které už nic nepotřebuje.

Jaká je Tvoje mysl, takový je Tvůj svět.

Totéž platí pro každého.

Proto je ten svět Probuzených tak dokonalý.

[Trini]

Buddha mlčel ne proto, že by někdo nebyl „připraven“, ale protože otázka sama stála na falešném základě. Kdo by se měl připravovat, když není kdo by se měl stát osvíceným?

Přestaň sem kopírovat tyhle AI ptákoviny.

Tvoje odpovědi, tvoje citace, mají jaký základ? Stejně falešný, protože každá duchovní otázka já obsahuje. Což nepostřehuješ, protože jsi bez bdělosti, bez praxe bdělosti.

A tvé drzé vychcané ego by potřebovalo pár facek. Běž si stěžovat AI.

Howgh.

Správně, nenech si svůj meditativní svět znehodnocovat Janinými nesmyslnými výjevy. At'si povídá s AI - čím méně proudu dostane, o to lépe si s ní bude rozumět.

[armin]

Jaká je Tvoje mysl, takový je Tvůj svět.

Totéž platí pro každého.

Je to tak.

Tvůj svět je bohužel hodně pomatený. Obdobně jako pohádkového Honzy, co se naučil latinsky.
Vznešené pojmy, formulace, citace "blaženost" atd. k moudrosti bohužel nestačí. Někdy působí spíše opak - jak říká Petr, zblbnutí.

Víš jak se to snadno pozná? Když pleteš slova probuzených do falečných kombinací, jako to dělají ti, co ovládají vznešená slova, ale nerozumí jejich smyslu. Přesněji chápou je podle svých omezených představ. Asi jako když člověk bez hudebního sluchu vydává falešné kombinace tónů. Používá přece stejné tóny jako ti mistři hudebníci, no né?
On podobně jako ty nechápe, co se na tom posluchačům pořád nelíbí.
Chápeš alespoň tohle přirovnání?

[Nic]

Tvůj svět je bohužel hodně pomatený.

Určitě se to tak může jevit. Několik miliard obyvatel této planety by s Tebou naprosto souhlasilo.

Maharádž: Všichni jste promočení, protože hustě prší. V mém světě je vždy pěkné počasí. Není tu noc ani den, teplo ani chladno. Netrápí mne tu žádné starosti ani výčitky svědomí. Má mysl je osvobozena od myšlenek, neboť tu nejsou žádné touhy, jichž by byla otrokem.
Váš svět je pomíjivý a proměnlivý. Můj svět je dokonalý a neměnný. Můžete mi o svém světě říkat cokoli chcete – budu poslouchat pozorně, možná dokonce i se zájmem, ale ani na okamžik nezapomenu, že váš svět neexistuje, že sníte.
Můj svět nemá žádné charakteristické vlastnosti, podle kterých by se dal rozpoznat. Nelze o něm říci nic. Já jsem svým světem. Můj svět je mnou samotným. Je úplný a dokonalý. Každý otisk je vymazán, každá zkušenost odmítnuta. Nepotřebuji nic, dokonce ani sebe ne, neboť sám sebe nemohu ztratit.

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.p ... 20#p170081

"každá zkušenost odmítnuta"

Dokonce i tahle: "Mojí zkušeností je, že vše je blaženost" je odmítnuta.

Protože blaženost tady právě teď je, což teď není zkušeností, ale samotným vědomím toho, co JE.

To, co se objeví a zmizí není ve skutečnosti tím, čím se to jeví. Ve snové realitě mysli se lidské bytosti vzájemně i samy sobě mohou jevit jako nedokonalé, někdy až nepřijatelné, což svádí ke kritice a kolovrátku mysli, který nepustí k poznávání Skutečnosti nedotčené myšlenkami.

Všechny tyto představy a rozlišení existují ve vašem světě, v mém nic takového není. Můj svět je jednotný a velmi jednoduchý.
Cokoli se stane ve vašem světě, to má platnost a vyvolává reakce pouze v něm samotném. V mém světě se neděje nic.
Vaše slova mne nemohou postihnout. Můj svět je neverbální. Ve vašem světě to, co je nevyslovené, neexistuje. V mém světě neexistují slova a jejich významy. Ve vašem světě není nic stálého, v mém světě se nic nemění. Můj svět je skutečný, zatímco váš je vytvořen ze snů.
Toto mluvení je ve vašem světě. V mém je věčné ticho. Mé ticho zpívá, má prázdnota je naplněná, nepostrádám nic. Můj svět nemůžete znát, dokud v něm nejste.
Měl byste důkladněji přemýšlet o svém vlastním světě, kriticky ho zkoumat a jednoho dne náhle v mém světě naleznete sebe.
Nezískáte tím nic. Necháte za sebou to, co k vám nepatří, a najdete to, co jste nikdy neztratil – své vlastní bytí.
Není tu vládce ani ovládaný. Není tu jakákoli dualita. To jsou pouze vaše vlastní představy, které si o tom vytváříte. Vaše svatá písma a vaši bohové tu nemají žádný význam.
Vy jste bohatí na své představy o vlastnictví, kvalitě a kvantitě. Já jsem zcela bez představ a idejí.
Musíte vidět svůj svět takový, jaký je, a ne takový, jaký si ho před­stavujete. Rozlišování povede k nelpění, nelpění zajistí správné jednání. Správné jednání vybuduje vnitřní most k vašemu skutečnému bytí. Jed­nání je zkouškou upřímné opravdovosti. Dělejte horlivě a s plnou důvě­rou to, co vám tu říkám, a všechny překážky se rozplynou.
Můj svět je skutečný, váš je vymyšlený.
Mou zkušeností je, že vše je blaženost. Ale touha po blaženosti vy­tváří bolest. Proto se blaženost stává zdrojem bolesti. Celý svět bolesti se rodí z touhy. Vzdejte se touhy po radosti a nepoznáte ani bolest.

Proč se trápíte kvůli světu, místo toho, abyste se nejprve postaral sám o sebe? Chcete zachránit svět, že ano? Můžete však zachránit svět dřív než zachráníte sebe? A co to znamená být zachráněn? Zachráněn před čím? Před iluzí. Spasení znamená vidět věci takové, jaké jsou. Já skutečně nevidím sám sebe ve vztahu k někomu nebo k něčemu. Ani ve vztahu k Já, ať už je toto Já jakékoli. Zůstávám navždy neohraničený. Jsem uvnitř všeho i za vším – důvěrný a nedosažitelný.

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.p ... 20#p170381

T: Jak jste toho dosáhl?

M: Vírou ve svého Gurua. Řekl mi: „Jsi jenom ty sám,“ a já jsem o jeho slovech nepochyboval. Pouze jsem o tom hloubal, dokud jsem nepochopil, že je to naprostá pravda.

T: Přesvědčil jste se o tom tedy neustálým opakováním jeho slov?

M: Seberealizací. Zjistil jsem, že jsem absolutně vědomý a šťastný...

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.p ... 20#p170381

[armin]

Tvůj svět je bohužel hodně pomatený.

Určitě se to tak může jevit. Několik miliard obyvatel této planety by s Tebou naprosto souhlasilo.

To určitě ne, třeba Dodo - pokud se něco nezměnilo, by se mnou nesouhlasil.

Ani to co někdy někomu říkal Maharádž na tom, že tvůj svět je bohužel hodně pomatený na tom nic nemění.