Frustrace z (ne)diskuze

[elo]

Možná o to v té józe jde, ne o dokonalou stojku na hlavě, ale o spojení Ducha a Máji, tedy mužského a ženského principu, vědomě.

Takže sis odpověděl sám.
No přítel na telefonu měl ještě dvě varianty, tak jsem rád, že se nemusím trefovat do pojetí, které preferuješ.

V čem se liší od tvého? Třeba to tou snahou bez faulů dáme dohromady.

Nemám preferované pojetí, nejsem jogín.

[Jářek]

Tak si to tak neber, tady nikdo neví, kdo kdo je. Je to divokej kraj. Seš fajn

[Jářek]

Flustrace z diskuze, což je téma, je flustraci z komunikace. Roli v tom většinou hraje to protilehlé pohlaví, ale pravidlem to není. Nikdy není "vina" jen na jedný straně. A tak to je i s tou měsíční a sluneční stranou...

[elo]

Ale tys neřek, v čem se cítíš flustrován, jen že je tu nějaká flustrace. To je známé stejně tak, že je tu nějaká pohoda.
Mluvíš o nezralých hruškách.. A ochutnal jsi ji?

No právě, že ochutnal, bylo to dost hořké. Na prví pohled se hruška tvářila sladce.
Možná, že mate to slovo frustrace, proč to jakože tak hrotím, když si někdo ode mě nedal poradit.
Nebyl to kamarád byla to žena, přítelkyně.

zkus si přečíst tento obraz ještě jednou a zkus v něm být jako ten zahradník, který ví, že tato květina už nepokvete.

Zahradník chce přesadit květinu, která je zastíněna vzrostlými keři. A má i málo živin v půdě. Chce ji dát na místo, kde by měla víc slunce i živin. Ale při přesazovaní narazí na to, že květina má už příliš silné a dlouhé kořeny, musí ji nechat, kde je.

Nevím, jestli jsem to teď blbě zkopíroval, ale takle věta mi vypadla.
Zahradník ví, že na tom místě, kde ta květina je, tak tam nepokvete. Nechtěl být s nekvetoucí květinou a opustil ji.

...
Ten úvodní příspěvek jsem nepsal já, kdo ho psal jsem přiznal v odpovědi někomu, kdo už se odmlčel, hned v úvodu.
Myslel jsem, že právě to bude tématem diskuze, mě to přijde kontraverzní téma, ale nikdo si tu toho nevšiml.

[elo]

Flustrace z diskuze, což je téma, je flustraci z komunikace. Roli v tom většinou hraje to protilehlé pohlaví, ale pravidlem to není. Nikdy není "vina" jen na jedný straně. A tak to je i s tou měsíční a sluneční stranou...

Ten název vlákna je pitomý, tam nepátrej. Nic jiného mě v tu chvíli nenapadlo - ale zřejmě to zafungovalo jako lákadlo na proklik.

[elo]

Tak si to tak neber, tady nikdo neví, kdo kdo je. Je to divokej kraj. Seš fajn

Dík. No přišlo mi , že až na mě, se tu všichni znáte.

Nedávno jsem tak poprvé vstoupil do nového kolektivu lidí, tedy v realitě. Oni se znali a já tam byl poprvé, 20 lidí a z toho asi 3 noví.
Tam mě přijali s láskou. Takže vím, že mnou to není.

[Jářek]

Tak si to tak neber, tady nikdo neví, kdo kdo je. Je to divokej kraj. Seš fajn

Dík. No přišlo mi , že až na mě, se tu všichni znáte.

Nedávno jsem tak poprvé vstoupil do nového kolektivu lidí, tedy v realitě. Oni se znali a já tam byl poprvé, 20 lidí a z toho asi 3 noví.
Tam mě přijali s láskou. Takže vím, že mnou to není.

Ale dalo nám to zabrat, a dává. Asi ty flustrující střípky diskuzí.

On si tu občas někdo na někoho hraje pod novým nickem, tak se ti to snad tak trochu vysvětlí. Názory co tu zazněly, to už je tvá parketa - tvůj vjem...

[Jářek]

Ale tys neřek, v čem se cítíš flustrován, jen že je tu nějaká flustrace. To je známé stejně tak, že je tu nějaká pohoda.
Mluvíš o nezralých hruškách.. A ochutnal jsi ji?

No právě, že ochutnal, bylo to dost hořké. Na prví pohled se hruška tvářila sladce.
Možná, že mate to slovo frustrace, proč to jakože tak hrotím, když si někdo ode mě nedal poradit.
Nebyl to kamarád byla to žena, přítelkyně.

zkus si přečíst tento obraz ještě jednou a zkus v něm být jako ten zahradník, který ví, že tato květina už nepokvete.

Zahradník chce přesadit květinu, která je zastíněna vzrostlými keři. A má i málo živin v půdě. Chce ji dát na místo, kde by měla víc slunce i živin. Ale při přesazovaní narazí na to, že květina má už příliš silné a dlouhé kořeny, musí ji nechat, kde je.

Nevím, jestli jsem to teď blbě zkopíroval, ale takle věta mi vypadla.
Zahradník ví, že na tom místě, kde ta květina je, tak tam nepokvete. Nechtěl být s nekvetoucí květinou a opustil ji.

...
Ten úvodní příspěvek jsem nepsal já, kdo ho psal jsem přiznal v odpovědi někomu, kdo už se odmlčel, hned v úvodu.
Myslel jsem, že právě to bude tématem diskuze, mě to přijde kontraverzní téma, ale nikdo si tu toho nevšiml.

Já už jsem z těch Zahradníků dnes nějakej puntíkovanej... "Neřeš a nepřepínej", jen ty víš, o co ti jde, a snad každej.
Ale... nikdy se nesnažit někoho obelstít. Manipulovat s jejich dobromyslností je sebedestruktivní.

To jen tak k těm emocem vs já.

[Nic]

Zahradník chce přesadit květinu, která je zastíněna vzrostlými keři. A má i málo živin v půdě. Chce ji dát na místo, kde by měla víc slunce i živin. Ale při přesazovaní narazí na to, že květina má už příliš silné a dlouhé kořeny, musí ji nechat, kde je.
Zahradník ví, že na tom místě, kde ta květina je, tak tam nepokvete. Nechtěl být s nekvetoucí květinou a opustil ji.

Dejme tomu, že jsem ten zahradník, který je frustrovaný svým zahradnickým neúspěchem. Co pro mě můžeš udělat?

Einstein říká, že problém je možné zcela vyřešit jen na vyšší úrovni, než vznikl.

Ram Dass říká něco podobného: "Chcete-li někomu pomoci, musíte se dostat na nejvyšší možnou úroveň, které jste schopni."

Tak to zkusíme.

Jsi na nejvyšší možné úrovni - jsi Bůh, který je vším, co existuje.

Jsi i tou květinou, co kvete, jsi i tou květinou, co nekvete, jsi i mnou, kdo prožívá frustraci, jsi sám Sebou ve své dokonalé věčné nekonečné neměnné existenci, vědom si sama Sebe - stejně jako Probuzený.

Co mi poradíš, když jsi Já a přitom netuším, kdo jsem?

[Skutečnost]

Tam mě přijali s láskou.

Tady, jak jsis asi ještě nevšiml, jsou dost kontroverzní pohledy jak na přijímání, tak i na lásku.

Co přesně pro tebe znamená význam slova "přijetí" a význam slova "láska", případně i jejich kombinace?

Určitě tě roznesou na kopytech, ale po mne bys alespoň něco napsat mohl...

[Nic]

A můžeme v řešení z té nejvyšší Boží úrovně pokračovat:

Proto to nefunguje, jak to říká Jana, to není, co říká Tomáš a Maharaj a další... Je to úplnej opak, ač to zní podobně. ...

Jsi Bůh,

nemůžeš jím nebýt, protože Bůh je vším, co je. Jak vysvětlíš, že u Jany Ti to nefunguje a u Tomáše a Maharaje ano?

[Skutečnost]

A můžeme v řešení z té nejvyšší Boží úrovně pokračovat:

Proto to nefunguje, jak to říká Jana, to není, co říká Tomáš a Maharaj a další... Je to úplnej opak, ač to zní podobně. ...

Jsi Bůh,

nemůžeš jím nebýt, protože Bůh je vším, co je. Jak vysvětlíš, že u Jany Ti to nefunguje a u Tomáše a Maharaje ano?

Zkus si uvědomit, že si Boha snažíš přivlastnit, a tak to skutečně nefunguje.

Ne ty jsi Bůh, ale Bůh je tebou, Bůh je ve vás, je ta věta...

[Jářek]

Je jedna písnička, v které se zpívá "jantra tantra pujitam" ... On projev nemusí být brán nutně jako nauka, ale díky těm emocím a myšlenkám se tak stalo. A tak se emoční straně přisoudila role ženská a té ideové mužská. A to tvoří ten "prostor" kterýmu říkáme mysl. A tím (v něm) my spolu-žijem. Zde (v nás) z jejich konfrontací vznikaj ty stíny, skřípoty, obavy, pochyby, pocity vin.... z jejich disharmonie. A tak je z toho nauka, jak to vyladit. Naučit tu mysl pohodě. To nemusí být nějaká velká mystika.
Ono si někdy stačí zazpívat, hudba, jednoduchá melodie, pár tónů, co rozvibrují srdce. Pak třeba zavane "odněkud", kde je všechno to vědění, nutnosti, smutky, radovánky "někoho", kdo to musí mít jako "moje"...
Je to o náhlém "spojení", které je spíš vyprcháním těch stínů z toho prostoru mysli.
"jantra tantra pujitam" - manifestace nitra - oslava života.

[Zdeněk]

Ne ty jsi Bůh, ale Bůh je tebou, Bůh je ve vás, je ta věta...

Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu izraelského, pravil Ježíš o pomoc křičící ženě.

Jak to? Jak je to možné?

Jde o duchovní stránku věci (materiálně ji nakonec pomohl).

Lidé tobě podobní totiž učení převrátí a zkurví, to je ten důvod.

[armin]

Na dalších 15 let stačilo ... tedy ono tu už kdysi byla magořina, ale toto je mega úlet.

Hold když se bereš moc vážně, tak to může být opravdu frustrující.

[elo]

Zahradník chce přesadit květinu, která je zastíněna vzrostlými keři. A má i málo živin v půdě. Chce ji dát na místo, kde by měla víc slunce i živin. Ale při přesazovaní narazí na to, že květina má už příliš silné a dlouhé kořeny, musí ji nechat, kde je.
Zahradník ví, že na tom místě, kde ta květina je, tak tam nepokvete. Nechtěl být s nekvetoucí květinou a opustil ji.

Dejme tomu, že jsem ten zahradník, který je frustrovaný svým zahradnickým neúspěchem. Co pro mě můžeš udělat?

Einstein říká, že problém je možné zcela vyřešit jen na vyšší úrovni, než vznikl.

Ram Dass říká něco podobného: "Chcete-li někomu pomoci, musíte se dostat na nejvyšší možnou úroveň, které jste schopni."

Tak to zkusíme.

Jsi na nejvyšší možné úrovni - jsi Bůh, který je vším, co existuje.

Jsi i tou květinou, co kvete, jsi i tou květinou, co nekvete, jsi i mnou, kdo prožívá frustraci, jsi sám Sebou ve své dokonalé věčné nekonečné neměnné existenci, vědom si sama Sebe - stejně jako Probuzený.

Co mi poradíš, když jsi Já a přitom netuším, kdo jsem?

Nejdřív se zeptám:
Je tvá frustrace problém?
A pokud ano, co by ti pomohlo?

[elo]

Tam mě přijali s láskou.

Tady, jak jsis asi ještě nevšiml, jsou dost kontroverzní pohledy jak na přijímání, tak i na lásku.

Co přesně pro tebe znamená význam slova "přijetí" a význam slova "láska", případně i jejich kombinace?

Určitě tě roznesou na kopytech, ale po mne bys alespoň něco napsat mohl...

No vidíš na to se mě tam zapomněli zeptat! A přesto jsem vnímal přijetí a lásku.

[elo]

Je jedna písnička, v které se zpívá "jantra tantra pujitam" ... On projev nemusí být brán nutně jako nauka, ale díky těm emocím a myšlenkám se tak stalo. A tak se emoční straně přisoudila role ženská a té ideové mužská. A to tvoří ten "prostor" kterýmu říkáme mysl. A tím (v něm) my spolu-žijem. Zde (v nás) z jejich konfrontací vznikaj ty stíny, skřípoty, obavy, pochyby, pocity vin.... z jejich disharmonie. A tak je z toho nauka, jak to vyladit. Naučit tu mysl pohodě. To nemusí být nějaká velká mystika.
Ono si někdy stačí zazpívat, hudba, jednoduchá melodie, pár tónů, co rozvibrují srdce. Pak třeba zavane "odněkud", kde je všechno to vědění, nutnosti, smutky, radovánky "někoho", kdo to musí mít jako "moje"...
Je to o náhlém "spojení", které je spíš vyprcháním těch stínů z toho prostoru mysli.
"jantra tantra pujitam" - manifestace nitra - oslava života.

Díky, zazpívám si.

[elo]

Na dalších 15 let stačilo ... tedy ono tu už kdysi byla magořina, ale toto je mega úlet.

Hold když se bereš moc vážně, tak to může být opravdu frustrující.

Díky. Nebudu se brát tak vážně.

[Nic]

Nejdřív se zeptám:
Je tvá frustrace problém?
A pokud ano, co by ti pomohlo?

To je nádherný přístup. Díky!

A je po problému.