Kde je v tom nějaká láska?
Ze záznamů s Hitlerových projevů čiší nenávist k židovské rase.
...........................................................................
No pokud člověk miluje jen něco, tak je také zákonitě jasný, že také něco jiného nemiluje,
a pokud to, co nemiluje ohrožuje to, co miluje,
tak je jasný, že bude chránit to, co miluje
a to co nemiluje, to bude nenávidět
a bude se snažit to eliminovat...
a tak brání svůj život v boji s nepřáteli,
.................................................
no to je přece sebeláska, každý miluje sám sebe a chce existovat,
to je prvotní pud
protože se cítili jimi ohroženi ve své moci,
....................................................
mít moc, znamená chráNit sám sebe, svou existenci, to je na druhém místě, na třetím místě je ochrana naší ideologie
Leda podle oblíbeného advaiťáckého konceptu, že "všechno je láska"

, kterým se zamete jakákoliv námitka.
....................................................................................................................................
Právě naopak,
neříkám, že všechno je láska, ale říkám, že všechny PROJEVY LÁSKY JSOU V PROJEVENÉM SVĚTĚ RELATIVNÍ,
TEDY CHCI SPÍŠE UPOZORNIT NA FAKT,
ŽE MILOVAT NĚCO JINÉHO NEŽ LÁSKU (BOHA) ZNAMENÁ NĚCO MILOVAT A NĚCO NEMILOVAT,
TEDY ROZDĚLENÍ
Je-li cokoliv děláno s láskou a radostí, je to v pořádku.
.....................................................................
Tohle je všeobecně přijímaný koncept, který z relativní lásky dělá lásku absolutní,
jednoduše řečeno toto je princip: CESTA DO PEKLA JE DLÁŽDĚNÁ DOBRÝMI ÚMYSLY
Vždycky jsem psal o tom, BÝT LÁSKOU, nebot to je absolutní úroven,
a vždycky jsem kritizoval MÍT LÁSKU K NĚČEMU,
a snad nikdy jsem nepsal (alespon doufám) o vnějších projevech lásky, jako dělat něco s láskou a radostí,
naopak vždy jsem to kritizoval a upozornoval na relativitu našeho náhledu na to, co je láska,
i na relativitu výsledků či úspěchů relativní lásky