Martin Danes showtime

[Martin Danes]

Martin Danes showtime

Ukázka z interview pro připravovanou knihu a scénář ke studentskému filmu na téma Martin Danes meditací a procesů.

Co je cílem Martin Danes showtime?

Ptáš se mě, co je cílem? Nejsou tu žádné cíle, za kterými se můžeš vydat. Celá existence cílí právě teď, tenhle okamžik. Nikam se nevydává a ty jsi středem toho okamžiku. Jen chci lidi přiblížit sami sobě. Aby byli sami sebou, nic víc.

Myslíš že lidi nejsou sami sebou?

Ne, nikoho takového neznám. Lidé jsou tím, či oním, jenom ne sami sebou. A to je věčná škoda, protože co se mne týče, je to ta největší sladkost, co znám. Člověk tu je, vy tu jste a přesto tu člověk duchem není, takové jsou zkrátka možnosti hypnózy a člověk je úžasně hypnabilní. Skála je skálou, květina květinou, pes je psem a kočka kočkou, mají svoji podobu, svůj jasně daný program existence, ale člověk má možnost, být prázdný, být sám sebou a nebo být tisíci a jednou věcí. Člověk si může hrát na kočku, na květinu, na skálu, nebo si dokonce může myslet a pevně tomu věřit, že je tím, či oním, ne že dělá politiku, ale že je politik, ne že má tělo, ale že je tělem, ne, že má mysl jako nástroj, ale že je myslí, myšlenkami a pocity. A ještě jedna velká zajímavost. Čistě logicky by člověk řekl, že má vědomí, buď ho má, anebo nemá, ale logika je jen nepatrnou částí celé existence, takže pravda je jiná. Vše je živé, a tak i vědomí má svůj růst. To, o čem tady mluvím nemůže mysl vidět, může se z toho zbláznit, ale nemůže to vidět, může tušit a někdo má skvělou fantazii, to je také dobré, ale aby člověk opravdu věděl o čem, že to mluvím, musí se s tím sám v sobě osobně potkat. Růst vědomí. Ano, to, když už něco, je cílem Martin Danes showtime, všech těch meditací a společného setkávání, vědomí a jeho objevování. A není to nic jiného, než objevování sebe sama.

Co nám povíš o svých technikách a meditacích, kde bereš inspiraci pro jejich vytváření?

Máš skvělé otázky, aby mě bavilo odpovídat, musí mě bavit otázky. S některými lidmi jakoby zatuhnu, jakoby nepili a já nemám kudy kam téct a slova stojí. Oni pak říkají, „ten Martin nemluví,“ a jíní lidé, moji přátelé mě zase znají jako člověka, který s nimi vede mnoha hodinové debaty, povídání. A já si to užívám, protože, řeka teče, já se při mluvení nenamáhám, užívám si to a vlastně se sám měním na posluchače, protože nemluvím z nějakého zásobníku, nemám pro své přátele předem připravená slova, ne v ten okamžik je to autentické a živé a já si užívám jeho, nebo její odpovědi, i ty své a je to skutečná symfonie. Ale jak říkám jsou to výjimky, většinou sedím a mlčím, protože mám pocit, že bych sám sebe znásilňoval, nutit se do hovorů o ničem. A k tvým otázkám? S tebou jsem uvolněný a můžu mluvit a to je báječné, jinak bych to skutečně odvolal. Jsem beznadějně zamilovaný do tohoto okamžiku a nemohu dělat nic pro to jej znásilňovat.
Moje techniky...Za prvé neberu moc vážně to slovíčko moje, to bych byl blázen. Ano tvořím, buď mě něco napadne, nebo techniku vymýšlím, dávám jí podobu, občas mě inspirují metody a techniky již existující.
Nejlépe je to poznat na konkrétních příkladech. Například jsem se setkal s Taiči, viděl jsem, že má mnoho podob, že je taiči s 88 formami a taiči s 24 formami a tak dále. Já jsem pro, setkat se s technikou tady a teď, nevzniká žádná časová prodleva něco se léta učit. Meditace je odstřižení hlavy, je to mozková amputace a k tomu směřuji veškeré své techniky. Taiči je bojové umění, mě na něm nejvíce přitahují ty jemné pohyby, a tak jsem si řekl, proč to kazit nějakým bojem, na ten je třeba zapomenout, jsou tam pozice nohou a rukou. Ruce jsou tak divně a zbytečně neuvolněně zkrouceny, abych mohl útočníka praštit do nosu. Číňané to cvičí denně celý život pořád někoho imaginárně mlátí do nosu a přitom před nimi žádný soupeř nestojí. Vypadá to zkrátka divně a komicky.
Nechal jsem jen tu inspiraci pomalými pohyby. Jen si užíváte pomalé, plynulé pohyby těla, není žádná technika, je potřeba rozpustit člověka, rozpustit umění, vaše existence už je umění, naopak je velmi schované a zakryté právě rozumem, myslí. Jenom jsi, řeka života plyne a ty s ní, žádný spěch, žádný kvalt, jen ty, ten pohyb, až tu nejsi ty, je tu jen ten pohyb, když u toho zavřeš oči, je to ještě snadnější do toho vklouznout. Tak to je jeden příklad za všechny, a tak to dělám se vším, je potřeba být živý, jakmile jednou ožiješ a všechny podoby tvé smrti opadají jako listí na podzim, tak je tu jen život a tím pádem tvořivost, už se nemusíš dívat do cizích zahrad, už nepotřebuješ starat se o nějaké návody, jak žít. Najednou je vše jen mezi tebou a životem. Už žádní mistři, žádné cizí energie, mám na mysli Reiki a těch milion dalších, co je teď na trhu. Žádné knihy, pokud samozřejmě není čtení tvojí vášní, ale třeba já nesnáším čtení a mladí se mnou budou souhlasit, mezi nimi nenajdeš nikoho, kdo by raději četl, než aby dělal cokoliv jiného. A tak je to se vším, člověk stvořil boha, stvořil druhý svět, stvořil dualitu, já a něco druhého, cíle kam kráčet a tak dále, a najednou objevíš sebe, objevíš střed, jednotu. Ale nemám na mysli ezoterické termíny, rád bych zapomněl na celou ezoteriku, na veškerý ten úlet, co člověku vůbec nesluší.
K tomu tedy směřují všechny mé techniky, oříznu z nich to nepotřebné, pózy a tradice a nechám jen holou techniku, jen holý nástroj, který má vše společného jen a jen s tebou a ne s čímkoliv jiným.
A kde, že beru inspiraci? No všude kam se podívám.

MartinDanes@email.cz

[Jana]

Moc pěkné.

S tebou jsem uvolněný

Znamená to, že někdy uvolněný nejsi ?

Je nějaký důvod ?

Je-li tu meditace, "odstřihlá hlava", rozlišuješ, kdo je a kdo není přítel ?

[Martin Danes]

Uvolnění a neuvolnění, o tom je celý život, nádech, výdech, napětí a tense, uvolnění a relaxace. Když srdce pumpuje krev v tvém těle napíná se a uvolňuje. Ptáš se, „někdy uvolněný nejsi?“ Ptáš se proto, že vidíš něco velmi duchovního a zralého na tom být neustále uvolněný, jakoby právě tohle byl cíl duchovních cest a nauk. Lidé mluví o Buddhovi a buddhovství. Je ale potřeba zcela zapomenout na supermanství a dokonalost. Buddha je živý, je sám sebou, to je celé, nemá tedy nic proti napětí. Když bude mít něco proti napětí, bude mít něco proti životu, něco proti samotnému tepu svého srdce.

Z duchovna se udělala jakási stojatá voda, přesto, že kráčíte, kráčíte za stojatým, mrtvým cílem. Jestliže je tu cíl, je ten cíl mrtvý. Dojít do takového cíle by potom znamenalo smrt, už by nebylo kam jít, všechno by bylo známé a poznané. Každý pohyb by byl zbytečný. Dokonalost je jedno z nejodpornějších slov, které kdy člověk stvořil.

Cesta za dokonalostí, nebo za jakýmkoliv cílem tě okrádá o tento okamžik. Je to schizofrenní. Jdeš za něčím co tu ještě není a když to tu není, za čím tedy jdeš?

Ano v běžném životě je to tak postaveno, běžným myslím život ve společnosti. Musíš mít plán, i kdybys byla lovec za starých časů, musela bys naplánovat lov, kam jít lovit, koho jít lovit.

Ale co se týče tvého skutečného, vnitřního života, ty nemůžeš právě teď být napůl, existovat napůl, být vědomá napůl, přemýšlet napůl, cítit napůl. Buď věci jsou, buď se právě teď dějí, anebo se nedějí.

Jsem živý, a tedy jsem samozřejmě i neuvolněný. Sám život je neuvolněný. Je to velký snílek, koukni se kolem sebe, kolik celá existence, celá ta tvořivost vytváří světů a vesmírů, kolik atomů, molekul, tvarů. Myslíš si, že kdyby byla celá existence uvolněná, že by se něco takového dělo? A nezapomeň, že součást celku jsi i ty a jestli ty jsi někdy neuvolněná, podílí se na tom celá tvořivost a znamená to, že právě v tobě, a i kdyby jen v tobě, tak celá existence právě v tobě bude žít a realizovat to napětí. A jestli ty umíš být napnutá, znamená to, že vesmír není tak dokonalý, jak si jej představuješ. Je skutečný, je živý, ale nikdy ne dokonalý.

Druhá tvoje otázka zní: „je-li tu meditace, „odstřihlá hlava“, rozlišuješ, kdo je a kdo není přítel?

Když se lidé začnou zabývat ezoterikou a duchovními naukami, jakoby amputují svůj zdravý selský rozum. Chtějí být Buddhy, bez ega, bez boje.

Z téhle chiméry vás může dostat zase jen život. Ezoterika je umělá, život skutečný. Představy o duchovním člověku jsou umělé, ale člověk je skutečný, ať už medituje, nebo ne.

Zbav se ega a kdo ví, možná se o tom doslechne parta pěti černošských úchyláků, kteří si tě najdou, unesou, přivážou k posteli a denně se na tobě budou ukájet těmi nejdivočejšími způsoby a ty ani nehlesneš, nikdy neřekneš ne, oni by tě dokonce nechali a jejich podmínkou by bylo, abys řekla dost. Ale NE a DOST, to jsou samozřejmě slova EGA. Mám báječnou fantazii, proto nemohu být lapen v nějaké sektě, či systému, stačí jen trocha představivosti a vyvrátíš jakékoli, i ty největší výroky jakýchkoliv světců, Buddhů, Ježíšů a dalších.

Oni nikdy nežili, nežijí a nebudou žít tvůj život, to je jen a jen na tobě. Použít vlastní rozum, vlastní oči, uši a třeba představivost.
Když říkám meditace, neříkám tím meditační technika, mám na mysli meditativnost, jinými slovy uvědomění si toho, že pozoruješ, že si uvědomuješ tu situaci. V tom můžeš lehce postřehnout, že ty nejsi tou emocí, tou osobností, tím egem, těmi myšlenkami, ale to je celé, je to jen takové pozastavení, jen zážitek. Ano, na ten moment máš odstřihlou hlavu, ale nemáš odstřihlé vědomí a vědomí je to, oč tu kráčí.

Není to tedy otázka přátelství a nepřátelství. Vidíš svojí cestu jako cestu od někud někam. Ze tmy ke světlu, z hříchu ke svatosti, z neznalosti ke znalostem, ale to celé je jen hra. Ty jsi živá, jsi tedy neustále nová a všechno kolem jsou jen světy, které utváříš, či spoluutváříš, nebo navštěvuješ. Všechno je to jen hra na dobro a zlo, na morálku a nemorálku, nic z toho v podstatě nic neznamená, jsou to jen úhly pohledu, jen možnosti, jen myšlenky a jen zážitky.

Je to jen hra a je to tvoje hra. Proto mluvím o vědomí, proto pomáhám lidem nechat vše rozpustit ve vědomí. Z něj vše vyvěrá a zase se noří. Je to jen velká fantazie, co na tom, že je zhmotnělá, ale je to jen fantazie, cožpak tvé sny nejsou hmatatelné, tvá fantazie není hmatatelná. Čím víc jdeš hlouběji do vědomí, tím víc to vidíš. Až to vidíš úplně jasně, tomu se říká osvícení, pravda je nasvícená, živá, autentická, jasná. Proto tyhle slova jako probuzeni, osvícení, osvobození a tak dále. Děkuji za tvé otázky.

[vostalpetr]

Máš skvělé otázky, aby mě bavilo odpovídat, musí mě bavit otázky. S některými lidmi jakoby zatuhnu, jakoby nepili a já nemám kudy kam téct a slova stojí. Oni pak říkají, „ten Martin nemluví,“ a jíní lidé, moji přátelé mě zase znají jako člověka, který s nimi vede mnoha hodinové debaty,
.............................................................................................................

No když to řekneš takhle
(tak to trošku odporuje tomu co říkáš o kus níž)
tak to vypadá, že si tu svoji zatuhlost neužíváš,
a debatu s přáteli si pak zase užíváš...


Cesta za dokonalostí, nebo za jakýmkoliv cílem tě okrádá o tento okamžik. Je to schizofrenní. Jdeš za něčím co tu ještě není a když to tu není, za čím tedy jdeš?
............................................................................................................................
super



Ptáš se, „někdy uvolněný nejsi?“ Ptáš se proto, že vidíš něco velmi duchovního a zralého na tom být neustále uvolněný, jakoby právě tohle byl cíl duchovních cest a nauk. Lidé mluví o Buddhovi a buddhovství. Je ale potřeba zcela zapomenout na supermanství a dokonalost. Buddha je živý, je sám sebou, to je celé, nemá tedy nic proti napětí. Když bude mít něco proti napětí, bude mít něco proti životu, něco proti samotnému tepu svého srdce.
...............................................................................................................................

no cíl to je(hahaha, už zase píšu blbiny o nějakým cíli, když cílem je přítomnost) ta vnitřní uvolněnost
(bdělost, meditativnost, radostivost, přítomnost)
a to i v situaci, když jsi rozlobený, strnulý, naptutý, rozhádaný atd

ale píšeš to dobře, protože když se koukám, jak tu duchovnost lidé chápou, tak jsou z nich chodící mrtvoly

(to byl tak trošku problém v tom videu na vedlejším vlákně, kde se ten muž všemu jen smál, i když jej chtěli zabít a zabili jej, protože být meditativní ještě přece neznamená být pitomec kterej neumí rozlišovat + a -, jakoby naše rozlišování
+ a - nebyl taky bůh,
samozřejmě, měl bych psát (aby to bylo opravdu správně) PODSTATOU VŠEHO JE BŮH, PODSTATOU VŠEHO JE LÁSKA)





Je to jen hra a je to tvoje hra. Proto mluvím o vědomí, proto pomáhám lidem nechat vše rozpustit ve vědomí.
...............................................................................................................................
no i to je jen hra (no teda pokud ovšem někdo, jako třeba já, nemá přímo poslání od boha )



No je to pěkně napsaný,
díky,
já bych to ale asi takhle nenapsal (taky já nejsem ty)
já bych to minimálně čtyřkrád otočil dokola,
aby bylo vidět, že + nebo - je v pořádku a že i toto je ve své podstatě bůh,
a to i za cenu toho, že tomu pak nebude nikdo rozumět, a ani já ne....
(s těma ne-dvojnéma popisama je vždycky problém, protože když něco napíšeš, tak si hned všimneš, žes to napsal blbě)

[Jana]

Ptáš se, „někdy uvolněný nejsi?“ Ptáš se proto, že vidíš něco velmi duchovního a zralého na tom být neustále uvolněný, jakoby právě tohle byl cíl duchovních cest a nauk.

Nikoliv, jen že ta uvolněnost je fajn. Řekla bych, že uvolněnost je součástí osvobozenosti.

koukni se kolem sebe, kolik celá existence, celá ta tvořivost vytváří světů a vesmírů, kolik atomů, molekul, tvarů. Myslíš si, že kdyby byla celá existence uvolněná, že by se něco takového dělo?

No, když už jsi u těch atomů, molekul, které drží pohromadě napětí a přitažlivost a mineš všechny ty přitažlivé a odpudivé síly, tak podstatou všech těch reálných částic je jakési vibrující prázdno, které popisují nejen duchovní Mistři, ale i vědci. A řekla bych, že prázdno může být Prázdnem, jen když je uvolněné.

a ty ani nehlesneš, nikdy neřekneš ne, oni by tě dokonce nechali a jejich podmínkou by bylo, abys řekla dost. Ale NE a DOST, to jsou samozřejmě slova EGA.

Něco takového už tady bylo, kdosi se dostal do prekérní situace a neřekl DOST ani když ho přitloukali na kříž a ten chlapík se jmenoval Ježíš.

Pokud je tu porozumění tomu, co se děje a uvědomění, že se děje to, co se má dít, tak tu může být přijetí čehokoliv.

Ale snaha ověřovat si, jak jsme na tom s připoutaností k tělu a mysli nějakými tělesnými experimenty je pitomost už z toho důvodu, že jsme se té připoutanosti nezbavili, když si to, jak na tom jsme, ověřujeme na těle.

Je to jen hra a je to tvoje hra. Proto mluvím o vědomí, proto pomáhám lidem nechat vše rozpustit ve vědomí.

Proto se ptám na tu uvolněnost v té hře, protože mě zajímá, jak moc to všechno pomáháš nechávat rozpustit ve vědomí. Jestli se dostáváš až za ty leptony a kvarky.

Dokonalost je jedno z nejodpornějších slov, které kdy člověk stvořil.

Jistě, pokud je dokonalost jen představou něčeho, co jednou bude, co by mělo být a není, když se stává fata morganou, za kterou se ženeme celý život.
Ale dokonalost, která je skutečností, která je dokonalá i v nedokonalostech, je krásná.

Díky za rozhovor.

[vostalpetr]

Pokud je tu porozumění tomu, co se děje a uvědomění, že se děje to, co se má dít, tak tu může být přijetí čehokoliv.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

No pokud člověk má všech pět pohromadě, a někdo ho chce picnout, tak se tomu člověk může rozumně vyhnout, protože to vyhnutí se je také to, co se děje...

A stejně je totiž s jídlem, když mám hlad, tak se jdu přece najíst, a neumřu kvůli tomu hladem,
když se mi chce čůrat, tak jdu a rozumně si stáhnu kalhoty...
Kdyby to bylo jinak, tak to by byli všichni realizovaní mrtví hladem nebo alespon posraní,
ale zatím se to snad ani jednomu duchovnímu mistrovi nestalo, naopak, všichni byli tlustí a posraní byli tak leda jejich žáci...

Samozřejmě, někdy člověku rupne v bedně a at dělá co dělá, tak musí jít do Jeruzaléma, i když je mu jasný, že jít do Jeruzaléma je naprostá pitomost, prostě ho to tam táhne a když musíš, tak musíš...


((s tímle měl problém už i Ardžuna, když se mu nechtělo bojovat, nebot mu to přišlo neduchovní, ale Krišna mu vysvětli, že se nemusí nijak duchovně trápit, že jde zabíjet lidi, nebot že všechny činnosti jsou (boží) krišnovy činnosti,
a že se nemá trápit, že někoho zabije, protože nikdo neumírá,
velkými čtenáři Bhagavadgíty byli jak Gándí, tak i jeho vrah))


PS. rozumněj člověk ví, že je lepší nikoho nezabíjet, jednak je s tím moc práce, jednak se obvykle dotyčnej i brání a někteří se brání i nepřiměřenou obranou, takže pak ten mrtvej můžu být i já,
pak taky je to vcelku nečistá práce, z mrtvýho obvykle teče krev,
a pak taky vzniká problém co s mrvolou,
navíc pak můžete míti nějaký ppotahovačky s poldama a soudama...
proto je lepší nikoho nezabíjet, případně se vyhnout jakékoli válce, byt by byla sebespravedlivější, a když už po vás někdo jde, tak pokud nemám možnost nějaký rozumný sebeobrany, tak pak platí, že kdo uteče, ten vyhraje...

Ale víte jak to je, někdy prostě ten zdravej rozum ztratíte (to ovšem platí jen v tom případě, že jste ho měli, pokud jste ho neměli, tak nemáte samozřejmě co ztratit, a je zázrak, že jste ještě neztratili život) a když musíte, tak musíte...

[vostalpetr]

Martin Danes píše:Je to jen hra a je to tvoje hra. Proto mluvím o vědomí, proto pomáhám lidem nechat vše rozpustit ve vědomí.


Proto se ptám na tu uvolněnost v té hře, protože mě zajímá, jak moc to všechno pomáháš nechávat rozpustit ve vědomí. Jestli se dostáváš až za ty leptony a kvarky.
............................................................................................................................................


Všechno je jen hra,
i to, že se chceme z tý hry probudit,
i to, že jsme se s tý hry probudili, i to je součástí hry...

Osvobození, realizace Já, meditace, přijímání, oddělování, poznání a nevědomost, uvolněnost a neuvolněnost to všechno je jen hra. Zdá se nám, že když se probudíme ze sna, že pak už jsme mimo tu hru a vidíme v tom cíl.
A když pak už jsme v tom cíli, tak jsme doma a i to mně přijde jako součást hry.

EXISTENCE.
Možná, že bůh jenž je Existence sama o sobě a o kterém říkáme, že je dokonalá a která rozšiřuje svou dokonalost pomocí nedokonalosti (dokonalost obsahuje všechny možné možnosti nedokonalosti a tím je dokonalá) je cvok, jako každej jinej cvok, má svůj cíl, a tím cílem je NEEXISTENCE.
Všechna ta možná boží tvorba postavená na negování není možná žádná hra z dlouhé chvíle, ale bůh přemýšlí,jak to udělat, aby Přestal Existovat. Samozřejmě, i on má naprosto stejnej problém, jako duchovně hledající, i on potřebuje přeskočit svůj vlastní stín, tedy udělat to, co udělat nejde, zatímco my potřebuje překročit fiktivní ego, bůh potřebuje překročit svou Dokonalou Existenci, nebot se mu jeví NEEXISTENCE mnohem dokonalejší než Existence...

Takže možná bůh promýšlí svou vlastní sebevraždu, nebot ho už prudí nadále a od věčnosti k věčnosti si jen tak Existovat

PS. To je tak zajímavá myšlenka, že i Nietze to popletl, a napsal, že Bůh je mrtev, což je samozřejmě naprostá pitomost, protože by pak nemohl existovat ani stvořenej svět, takže správně je, že Bůh přemýšlí, jak být mrtev, tedy jak přestat existovat., a k tomu mu slouží stvořenej svět, což je boží myšlenka (přemýšlení)
Proto tedy všechno to, co se nám jeví z pohledu naší byt snové existence jako nějaká nedokonalost v tom božím tvoření,
dostává z tohoto náhledu smysl a svět, včetně duchovního blbnutí, je naprosto v pořádku

PS. zkoušel samozřejmě i myšlenku ateismu, tedy řekl si, že vlastně neexistuje, ale moc mu to nepomohlo, takže zkouší dál a dál...

[Jana]

[vostalpetr]

Teda fakt nechápu co je na tom k smíchu, mně a Bohu to moc zábavný teda nepřijde, protože furt existujeme...

[Jana]

Když čtu, co píšeš, tak se mi vždycky tak nějak automaticky roztáhne pusa od ucha k uchu. Já toho Boha zase vidím, jak si blaženě lebedí u Vostálpetrů na gauči a směje se taky od ucha k uchu, prdí na to, co si kdo o tom myslí a jen tak si EXISTUJE a vymejšlí si další blbosti.

[vostalpetr]

Když čtu, co píšeš, tak se mi vždycky tak nějak automaticky roztáhne pusa od ucha k uchu. Já toho Boha zase vidím, jak si blaženě lebedí u Vostálpetrů na gauči a směje se taky od ucha k uchu, prdí na to, co si kdo o tom myslí a jen tak si EXISTUJE a vymejšlí si další blbosti.

Na guči ale sedět nesmí, nebot mu to přítelkyně zatrhla, protože při jídle drobil a gauč pak byl špinavej...

[Jana]

Na guči ale sedět nesmí, nebot mu to přítelkyně zatrhla, protože při jídle drobil a gauč pak byl špinavej...

No tak vidíš, ani Bůh to nemá úplně jednoduchý.



PS: Já si vlastně vždycky myslela, že nesedí, ale leží, takže to tedy má jednodušší, než kdyby seděl.

Takže platí zákonitost, kterou jsem právě vymyslela a která 100% platí:

Čím víc jsme za jedno s Bohem,
tím to máme jednodušší.

[Martin Danes]

"Něco takového už tady bylo, kdosi se dostal do prekérní situace a neřekl DOST ani když ho přitloukali na kříž a ten chlapík se jmenoval Ježíš."

Ano Jani, existují i takoví cvoci jako třeba Ježíš, (i když kdo ví jestli). A celé ovčí lidstvo se z téhle potrhlé legendy může zbláznit dodnes. Sláva egu a s Ježíšem na gilotinu.

[Jana]

[Petr]

no nechci rozpoutavat nejakou nabozenskou diskuzi, ale je velmi pravdepodobny, ze Jezis se pohyboval vetsinu casu tak ve Vortexu, jako to nedokazalo zase tak moc lidi po nem... takze vice prospival lidem okolo zivy, svym prikladem, nez na gilotine... a vubec.. nechci ani nejak moralizovat, ale jak bychom dnes s dnesnim neustale sirsim a sirsim vedomim, mohli na gilotinu nekoho poslat..

PS. ale jestli to bylo cele mysleno nejak ironicky, nebo jako vtip, tak se omlouvam protoze jsem to jen nepochopil .

[Jana]

...ale jak bychom dnes s dnesnim neustale sirsim a sirsim vedomim, mohli na gilotinu nekoho poslat..

Každé narození je zároveň i rozsudkem smrti.

Zrušit tenhle rozsudek může jen poznání nesmrtelnosti, kterou Ježíš mystériem Golgoty předvedl.

[Ladislav]

"Něco takového už tady bylo, kdosi se dostal do prekérní situace a neřekl DOST ani když ho přitloukali na kříž a ten chlapík se jmenoval Ježíš."

Ano Jani, existují i takoví cvoci jako třeba Ježíš, (i když kdo ví jestli). A celé ovčí lidstvo se z téhle potrhlé legendy může zbláznit dodnes. Sláva egu a s Ježíšem na gilotinu.

...tak nějak dopadl i Jan Hus ??? Měl Ježíš právo volby ??? ...je to už dávno co jsem četl evangelia...

[Jana]

Měl Ježíš právo volby ???

Jak ve skutečnosti dopadl Ježíš? Stal se tím, čím stále je - Láskou, Světlem, Kristem.

Je v tomhle možná nějaká volba?

[Ladislav]

Měl Ježíš právo volby ???

Jak ve skutečnosti dopadl Ježíš? Stal se tím, čím stále je - Láskou, Světlem, Kristem.

Je v tomhle možná nějaká volba?

Ani nevím, ale v té tvé větě je skrytá (možná pro tebe... ) zpráva: "...to jsem "dopadl", stal jsem se Láskou, Světlem, Kristem..., tak to někde uvnitř cítíš???

[Jana]

Ani nevím, ale v té tvé větě je skrytá (možná pro tebe... ) zpráva: "...to jsem "dopadl", stal jsem se Láskou, Světlem, Kristem..., tak to někde uvnitř cítíš???

Řekla bych, že nedopadl, zůstal tím, čim ve skutečnosti byl, ne?