Bashar: O ropné skvrně

[Ladislav]

hmmm, tak toto nevím, kam básník míří bavím se o tom tajném pravém jménu, které se dávalo například medvědům, a nemohlo být vysloveno, protože v opačném případě lesní hospodář (tj. medvěd) přišel a provedl něco, co nikdo nechtěl, atd.? nebo co teď ty máš konkrétně na mysli? [/quote]

....něco v tom smyslu: "...ten jehož jméno nesmíme vyslovit", nebo "ty víš kdo..."???

[Petr]

hmmm, tak toto nevím, kam básník míří bavím se o tom tajném pravém jménu, které se dávalo například medvědům, a nemohlo být vysloveno, protože v opačném případě lesní hospodář (tj. medvěd) přišel a provedl něco, co nikdo nechtěl, atd.? nebo co teď ty máš konkrétně na mysli?

no ja jsem si prave nebyl jist kam tou modrosti praveho jmena miris, ale jediny co me napadlo je, ze myslis nazyvani veci pravymi jmeny. nenapadlo me (jak psal Ladislav) "ten, ktereho jmeno nesmime vyslovit" neco takoveho nejak vyrazneji funguje????

[Petr]

ad watta: no s tim predhodnocenim je to zajimave, a samozrejme neco takoveho funguje...tj. na urcite veci jiz mame vytvoreny nazor z nasich prozitku z drivejska.. ale neda se rict ze na vsechno ho mame, a tady jsme jen proto abychom s tou sadou preferenci byli vystaveni kontrastu a zazivani ho v ruzne mire intenzity... to by postradalo smysl, protoze by to znamenalo, ze vsechny hodnoty jsou jiz hotove, vsechna znamenka jsou jiz hotova, a my uz jen zvysujeme jejich intenzitu.. ale tak to podle me neni.. my mame moznost si ty znamenka svobodne tvorit...nebo spise prizpusobovat upravovat, doladovat, protoze netvorime ze zelene louky.

k Vortexu... Pokud citime negativni emoce, NEJSME ve Vortexu. Muzeme je samozrejme svobodne prozivat, prozivani negativnich emoci je v poradku... ale proste jen nejsme ve Vortexu, nejsme v souladu s pohledem zdroje v nas.

ale se strachem z používání znamének nikdy ve vortexu nikdo není

jasne, souhlas. Ono s jakymkoliv strachem nejsme ve Vortexu. Ani se strachem o to jestli jsme ve Vortexu nebo ne.

[Petr]

a ted kdyz to vezmeme tedy obloukem zpet k tomu puvodnimu prispevku o te skvrne..tak jak podle tebe idealni reagovat, pokud se ti nelibi to videt jako prilezitost? (nebo tak jsem to pochopil, nechci vkladat slova do tvych ust)

[Lída]

Co se stalo, je neutrání. Pouze pokud to budete vidět jako negativum, tak dostanete zpětnou negativní vazbu. Ale pokud to budete vidět jako příležitost udělat něco pozitivního, pak umožníte obdržení pozitivné zpětné vazby. Všechno závisí na tom, jak to definujete.

Jenom samotné uvidění "jako negativum" ještě nezpůsobí negativní zpětnou vazbu. K tomu je nutné toho uvidění se chytit a zůstat u něho.

Náš emoční mozek od narození neustále reaguje na to, jak se k nám chová okolí, co nás v životě potkává a co přitom prožíváme, a ty reakce ukládá. Když se pak objeví jakákoliv situace podobná některé z předchozích, náš mozek - stejně jako u ostatních živočichů - zaktivuje všechny uložené sebeobranné pocity, které se k podobným situacím vztahují. Výsledný negativní pocit rozpoznáme až 1/4 vteřiny potom, co vyvstal (emoční mozek funguje rychleji než mozková kůra), můžeme si ho ale uvědomit, uvidět to jako příležitost - a změnit svůj pohled z negativního na pozitivní nebo neutrální.

[Petr]

Jenom samotné uvidění "jako negativum" ještě nezpůsobí negativní zpětnou vazbu. K tomu je nutné toho uvidění se chytit a zůstat u něho.

jj, presne tak, zalezi na air timu - na nasem vysilacim case - pomeru toho co vysilame..

[AlfaScorpii]

Jenom samotné uvidění "jako negativum" ještě nezpůsobí negativní zpětnou vazbu. K tomu je nutné toho uvidění se chytit a zůstat u něho.

Jasně, překládal jsem to volně, v originálu je přesně "Only if you define it as negative,..." Neboli "Pouze když to definujete (určíte) jako negativní..." a výraz definovat je přeci jenom širší a predikuje právě i tu setrvalost v negativitě.

Tohle je ukázkový příklad, jak se může z nepřesného překladu a jeho výkladu zrodit problém a případná negace daného výroku
Z čehož vychází dvě poučky: 1) Překládat přesněji a 2) nebazírovat tak na přesných významech slov (každý je vnímá trochu jinak) a chápat spíš celé výroky šířeji. Někdo by totiž klidně mohl namítnout, že i samo definování taky nic neznamená, protože se to týká jen daného momentu a pro to, aby se to i negativně projevilo je potřeba to definování neustále opakovat...

[Petr]

hele...napsal bych to stejne.
o 1) se snazim a 2) mi byla dana, obcas je to vyhoda a obcas nevyhoda

[Lída]

Mně se taky osvědčuje volný překlad, který jednoznačně vyjadřuje smysl slova v kontextu, jaký má na mysli autor.

A jak známo, je lepší použít i překlad opisem (třeba vedlejší větou) než jedním synonymem, které sice ve slovníku je, ale jeho význam může být v každém kontextu trochu jiný.

btw:

... Někdo by totiž klidně mohl namítnout, že i samo definování taky nic neznamená, protože se to týká jen daného momentu a pro to, aby se to i negativně projevilo je potřeba to definování neustále opakovat...

Jde o kontext: na př. pro mě definovat = zařadit to do určité definitivní kategorie...

[watta]

Watta je asi ekologicka aktivistka

no jasně! bingo

[watta]

hmmm, tak toto nevím, kam básník míří bavím se o tom tajném pravém jménu, které se dávalo například medvědům, a nemohlo být vysloveno, protože v opačném případě lesní hospodář (tj. medvěd) přišel a provedl něco, co nikdo nechtěl, atd.? nebo co teď ty máš konkrétně na mysli?

no ja jsem si prave nebyl jist kam tou modrosti praveho jmena miris, ale jediny co me napadlo je, ze myslis nazyvani veci pravymi jmeny. nenapadlo me (jak psal Ladislav) "ten, ktereho jmeno nesmime vyslovit" neco takoveho nejak vyrazneji funguje????

hele tak já chápu, že se asi ne každý zajímá o to, čemu věří a věřili lidi kromě něco samotného, ale tohle je přece docela běžné i v různých hojně rozšířených scifi a fantasy, ne?

nečetl jsi náhodou Geda od Ursuly LeGuinové? je to taková pentalogie (asi ) a jmenuje se to třeba Čaroděj zeměmoří, Hrobky Atuánu, Nejvzdálenější pobřeží... atd., všechny ty názvy si nevybavím. tam je tohle téma pojato asi nejlépe. Ursulin tatínek byl antropolog a celé je to hodně tolkienovské, ale ještě více filozoficko-antropologické - je tam možno nalézt opravdu všechno možné, co kdy v hysterii (a historii ) člověka potkalo.

jestli ano, tak si vzpomeň. protože lépe bych nic z toho nevysvětlila. a jestli ne, a vážně tě to zajímá, tak si to přečti, hehe

ono totiž taky vysvětlení příběhem ... díky tomu člověk pochopí, jakou sílu měly mýty, které se vyprávěly (a proč se to tak tudíž dělalo).

takže pokud se ptáš vážně, jasně, že to funguje. ale o tom se tady bavíme přece taky, celou dobu dneska se tomu říká jinak ve zkratce bych to řekla tak, že člověk je tím, čím je, což je jakýsi kompromis mezi neustálou proměnnou (ovšem v rámci možností, které jsou mu zrovna dány, kde hraje roli i čas pozemský, a další veličiny) a záměrem (pro názornost myslím že ty tomu, petře, říkáš spíš myšlenka), kterou se rozhodl být, a která je jakýmsi tím celkovým záměrem jeho JÁ - což mu taky dává jisté mantinely. a v rámci toho se pohybuje (rozhoduje, cítí, atd.) čím víc toho člověk o sobě ví, tím jsou mu věci, které probíhají v něm i kolem něj jasnější. ale to, že bude něco vědět, tady není pro to, aby pochopil, jakže to vlastně na tom světě je, dokonce ani pro to, aby to mohl používat. tohle uvažování je ostatně hodně typické pro toho tzv. západního člověka (teď se uchyluji záměrně ke generalizování, abychom to nemuseli rozvádět a komplikovat). domnívá se, že všechno má smysl, který, je-li odhalen, má vždy jasný ÚČEL, a člověku SLOUŽÍ. tudíž se člověk domnívá, že přání, prosby, získané dary atd. slouží. ale on je ve skutečnosti součástí mnohem širší krásné tapiserie, kde tyto jeho touhy, pohnutky a jeho rozhodnutí představují jiné, komplexnější hodnoty, a nejsou zde jako účel pro něj samotného. proto máme radost, například. no, a tak, abych to opět zopakovala, máme holt pohnutky skryté, ještě skrytější, část (velmi malou z nich) si uvědomujeme, část jsme si kdysi uvědomili, ale již zapomněli, a tu největší část si neuvědomujeme. ale fungují v každém okažmiku našeho života všechny ty části. a právě tohohle se dá využtívat v poznatcích se zacházeními s pravými jmény. to samé dělá abraham. učí lidi, jak na to, aby něco fungovalo, jak si přejí. stačí znát ten fígl, tj. to, čím TO OPRAVDU JE, a můžeme to používat. bez toho to nejde. co na tom, že to všechno není PROTO, lidem stačí, že to takhle funguje. nebo se pletu? no každopádně dělá snad abraham něco jiného?

[watta]

k Vortexu... Pokud citime negativni emoce, NEJSME ve Vortexu. Muzeme je samozrejme svobodne prozivat, prozivani negativnich emoci je v poradku... ale proste jen nejsme ve Vortexu, nejsme v souladu s pohledem zdroje v nas.

ty cítíš pouze čistě pozitivní nebo čistě negativní emoce? tomu se mi nechce věřit konstatování toho, že se ti něco nelíbí, máš spojené s negativní emocí? tomu se mi taky nechce věřit to by bylo zvláštní, to by ses musel vyhýbat velké části věcí a událostí, které se na světě odhrávají jen proto, aby tě emočně nezasáhly.

myslím, že už jsme to tady řešili také, když jsme tu hovořili o soucitu - přeci svoji účastí na nějakém skutku nemusíš nutně přejímat emoční náboj (například trpícího). to pro tebe znamená, že je zapotřebí tu událost tedy buď překlopit na pozitivní, nebo ji raději nevnímat vůbec? to je zajímavé. myslím, že už jsem tady o tom taky mluvila, ale ve vortexu si právě můžeme dovolovat opravdu se otevřít i věcem, které nejsou s námi v souladu, protože my jsme víc v pohodě, než náboj těch věcí (nevím teď lépe, jak to vyjádřit). tak kde vidíš ten háček?

a ted kdyz to vezmeme tedy obloukem zpet k tomu puvodnimu prispevku o te skvrne..tak jak podle tebe idealni reagovat, pokud se ti nelibi to videt jako prilezitost? (nebo tak jsem to pochopil, nechci vkladat slova do tvych ust)

jednoduchá odpověď: spontánně.

já jsem chtěla:
1. primárně poukázat na to, že v okamžiku, kdy se setkáme s nějakou událostí - například ropnou skvrnou - se ve skutečnosti už nerozhodujeme o tom, jestli tato událost pro nás bude špatná nebo dobrá. nerozhodujeme se ani o tom, jakým směrem nás tato událost emočně poznamená. v tuto chvíli dostáváme něco, k čemu jsme se rozhodli již před tím, než událost nastala. je důležité si toho být vědom (v oné úrovni "nevědomí"). protože své preference k daným událostem tvoříme s předstihem, sami sobě určujeme meze. není to nesvobodné, ale není to tak jednoduše přímočaře svobodné, že bychom si v daný moment bez ohledu na to, kým jsme, a jaké byly naše předcházející záměry, mohly stvořit svůj pocit vytržený z kontextu, který si mimochodem sami spolu-utváříme.

2. jsem chtěla poukázat i na to, že je zdravé na události, které se nám nelíbí, reagovat jako na události, které se nám nelíbí. je zdravé být člověkem. a také jenom to nás může přirozeně udržet v tom, čemu říká abraham vortex. jestliže si na vortex budeme hrát, tak se ho můžeme naučit (to ano!!!!), ale stále v něm ještě nejsme :) pravda je, že nejdříve musíme vědět, jak v něm být, jaksi "nonstop", abychom mohli s touto vnitřní jistotou takhle v sobě zacházet. po pravdě řečeno právě teprve ve vortexu nám padají některé z posledních růžových klapek na očích lidi mají pozitivní emoce, když je nějaký problém nezajímá. kontrast přichází tam, když je něco zajímá. pouze působením kontrastu se vytváří další preference. proto je kontrast tak požehnaný. není zapotřebí vycházet pro zažití kontrastu z vortexu. kdyby to tak bylo, rovnal by se vortex smrti. je to však pozemský stav. a pozemské žití je žití v kontrastu.

2. jsem se tímto způsobem chtěla dotknout jistého pokrytectví, které tyto chanellingy provází, a které od "vortexu" odvádí. ropná skvrna (nebo nějaká jiná kalamita) je neutrální. pochopitelně. ale jenom nakreslená na papíře. jakmile ji oživíme, stává se součástí hry na mínusy a plusy - větší plusy a mínusy, či menší. některé z nich jsou spojené s pozitivními a negativními emocemi, některé nikoli, každý má ty svoje jinde, není to jedna přímka, na níž by se kupily buď pouze pod sebe nebo pouze nad sebe, je to multidimenzionální spektrum o mnoha souřadnicích. možná by tam platily maxwellovy rovnice ve skutečnosti ale taková ropná skvrna existuje právě pouze tehdy, jestliže už není jenom na papíře. neutrální je pouze jako idea, mimo tento svět. říct, že ropná skvrna je neutrální, je tedy demagogie. to, že si k ní někdo může přiřadit neutrální znaménko, je totiž už také proces hodnocení. jsou lidé, kteří se o některé věci nezajímají a některým věcem nechtějí ani rozumět. někteří z nich mají bůhvíproč z tohohle nějaký špatný pocit - asi je to tím, že žijí ve společnosti, která na ně "klade jisté nároky" - čili jinými slovy stále příliš hledí na to, co si o nich myslí jejich okolí. některá svá hodnocení potřebují před okolím ospravedlnit. tak tady mají důvod, proč ne ale člověk přece není povinen zaujímat i bez toh[/b[b]]o stanovisko ke všemu

jak už jsem říkala, moje zkušenost je ta, že lidi považují za neutrální hlavně to, co se jich osobně netýká. jakmile je něco 200 000 km daleko, tak je to neutrální. ale když skončíš po srážce s kamionem přiskřípnutý ve dveřích, široko daleko nebude žádná pomoc, budeš pomalu krvácet a nebudeš se moct hýbat, strávíš prvních pár minut rozjímáním nad tím, jaká je to zajímavá situace, a jak jsi již zvědavý na to, co pozitivního z toho vznikne? pro mě za mě, nechť si - a to myslím opravdu vážně - myslí každý o skvrně i jako přiskřípnutý ve dveřích cokoli, protože možné je všechno a lidi jsou různí. ale já věřím tomu, že zdravé je v takovém případě chtít přežít a volat o pomoc. je prostě zdravé být člověkem.

[Ladislav]

http://www.youtube.com/watch?v=fB5s8-T0 ... PL&index=1

...nevím co víc k tomu napsat.... prostě... nevadí

[Petr]

k Vortexu... Pokud citime negativni emoce, NEJSME ve Vortexu. Muzeme je samozrejme svobodne prozivat, prozivani negativnich emoci je v poradku... ale proste jen nejsme ve Vortexu, nejsme v souladu s pohledem zdroje v nas.
ty cítíš pouze čistě pozitivní nebo čistě negativní emoce?

Samozrejme citim sirsi skalu emoci, ale to cemu Abraham rika Vortex, je stav bez rezistence, stav souladu, a protoze nejde citit negativni emoce, aniz bys byla bez rezistence a v souladu (z Abrahamovi definice emoci), takze uz z definice Vortexu to nejde dohromady. Asi rikas Vortex trosku necemu jinymu, nez co Abraham a tam bude zakopany pes.

to pro tebe znamená, že je zapotřebí tu událost tedy buď překlopit na pozitivní, nebo ji raději nevnímat vůbec?

jak preklopit? ja to mam tak, ze verim, ze v kazde udalosti je jak to pozitivni tak to negativni, takze nedelam z negativniho pozitivni (to by vlastne asi bylo to preklopeni?), ale hledam na ni to pozitivni a na to se zameruji. Pripadne pokud to nejde, tak ji klidne ignoruji, pro ten cas, kdy to nejde - tj. pravdepodobe je to aktualne pro me silne kontrastni a vratim se k ni treba ze stavu kdy jsem ve Vortexu, kdy se to pozitivni hleda velmi lehce . Ale zase ne vzdy, kdyz jsi ve Vortexu, si vzpomenes na negativni, problemove situace... takze jak kdy

[watta]

nevím

Jednak nevím, jestli jsi pochopil, jak jsem se ptala na ty emoce, že nejde o škálu od pozitivního k negativnímu (?), a s tím Vortexem – opravdu nevím, já žádný svůj takový termín nemám, a když to slovo používám, tak mluvím o Abrahamově Vortexu – ale jistě ho chápu po svém, jako každý

Můžu si dovolit prožívat, co se mi zlíbí, aniž bych přitom zažívala negativní pocit (nelze to popsat slovy, ale jistě všichni víme, co to je). Můžu si dovolit s čímkoliv nesouhlasit, aniž bych toto pocítila, cokoli chtít jakkoli změnit, jakýkoliv nesouhlas nebo preference nemá vliv na jakýkoliv můj vztah k člověku, kterého se týká, emoční dysbalanci, atd. atd. Můžu se tak zúčastňovat všeho a nevybírat si podle negace (když jako emoce není), prostě to dělám PROTO, nerozhoduji se podle toho, jestli je něco pozitivní nebo negativní, což je dualistický extrém (a já se v dualismech opravdu cítím velice špatně!), ale prostě podle toho, jestli mě to baví nebo ne – většina věcí nejsou pozitivní a negativní, jsou prostě zajímavé, anebo ještě spíše prostě JSOU Je to Abrahamův Vortex nebo není? To bys věděl asi spíš ty, nebo to ať posoudí jinni. Ale každopádně jsem ráda, že si můžu prožívat, co chci a nemusím události odkládat, až se na nich objeví něco pozitivního. Ta škála činností mě potom připadá širší. Ale to už je určitě jenom věc osobního vkusu.

A jinak zpět k tomu Vortexu – vzpomeneš si na negativní situace, ale jako negativní je asi sotva můžeš vidět, ne? Ono je problem vidět věci jako pozitivní vs. negativní, ve Vortexu, všechno je prostě na místě, nemusí to být oznámkováno, ale je to vidět. No a tak o to asi jde, tím se rozšiřují ty možnosti, to je ta expanze.

[amp]

no inak, co sa tyka tej ropnej skvrny tak z pohladu abrahama je to velmi jednoduche ( kedze on tu nie je od toho, aby zachranoval tento svet ) - asi nie je medzi nami taky, co by pri pohlade/myslienke na ropnu skvrnu/unik ropy do mora/ekologicku katastrofu mal dobry pocit, tie svoje vypestovane myslienkove vzorce si nosime so sebou a teraz ide len o to, co s tou myslienkou na ropnu skvrnu urobime - mozme sa zahrat na ekologickeho aktivistu a'la greenpeace a v tom pripade sa dostaneme do zacarovaneho kruhu nikdy nekonciaceho boja za nieco ( to su tie zname veci, o ktorych hovori abraham - boj proti aids, boj proti terorizmu, boj proti rakovine, boj proti chudobe... boj proti a proti .... - cim viac proti niecomu bojujeme tym viac sa toho objavuje v nasom zivote - zakon pritazlivosti - vsetci to dobre pozname, ze ), a dalsie moznosti ako sa postavit k ropnej skvrne je napr. ignorovat ju - kazda jedna situacia, ktoru zazivame v zivote ma tu vlastnost, ze nejak dopadne - mozeme jej 'trocha' pomoct, ale nemusime, mozeme sa angazovat, mozeme hladat konstruktivne riesenie, musime sa potom, ale zacat chovat tak ako by bol uz dany problem vyrieseny inak sa z toho pruseru nedostaneme a budeme sa stale len motat okolo toho problemu a budeme sa cudovat preco ten problem tu stale je a preco sa nemozme dostat do vortexu a preco a preco... ... je to cele podobne ako s tymi zemetraseniami v cine, vojnou v afganistane a dalsimi stovkami katastrof a konfliktov - ak sa chce niekto z toho miesta trapit tym comu nemouze pomoct - ani tej situacii ani tym ludom, ok, je to jeho vec - ale to o com hovori abraham je zasa ten sebecky pristup, ze sme tu v prvom rade sami za seba, a ak si niekto nahovara, ze je tu preto, aby sluzil druhym alebo zachranoval svet, tak fajn, ale nech si v prvom rade uvedomi, ze ked chce niekomu/niecomu pomoct tak musi byt v prvom rade vo vortexe a z tohto bodu potom moze pohnut svetom


ps: a co som tym vlastne chcel povedat je to, ze unik ropy z podmorskeho vrtu a nasledna ekologicka katastrofa je tak komplexny problem, ze pre nas tu je jedine riesenie ( nemyslim, ze by niekto z nas dokazal vylozit na stol skutocne konstruktivne riesenie danej situacie ) ako si nekazit naladu a nasledne cely den a zivot, kedze problem pritahuje dalsi problem, je vykaslat sa na to, ono to to nejak dopadne aj bez nasich pochmurnych myslienok...nie je to velmi poeticke, ale je to tak

[Petr]

watta ->
Tak ja vidim tu skvrnu jako velmi pozitivni udalost a nemusim se o tom presvedcovat ani sekundu Je to prilezitost jak blazen a expanze z toho plynouci je neuveritelna! To je vazne, jak to uprimne vidim.

Stale se tam nekde mijime, protoze porad presne nechapu jak to myslis . Jako ze prozivas tu udalost negativne, ale bez negativnich emoci, a stale jsi u toho ve Vortexu a citis radost, nebo jakoukoliv jinou vortexovou emoci?

Ja jsem to myslel tak, ze opravud na vsem je neco zadouciho a neco nezadouciho.. tuto klasikaci Vortex skutecne nijak nepopira (to bude mozna to co jsi myslela) a je rozhodne zadouci. Ale myslim si, ze nejde se zamerovat dlouhodobe na neco osobne nezadouciho a zaroven osobne citit radost.

[watta]

souhlasím dost s ampem, co k tomu dodat... s výjimkou toho "zachraňování světa" - já jsem například "ekolog" a znám hodně lidí, kteří žijí ekologicky, a nikdo z nich netoužíme zachraňovat svět - klidně se tu třeba uduste, povražděte se navzájem a koupejte se v benzínu, který za 20 let dojde, jestli vás to opravdu baví vážně - každý si může chtít i dělat co chce ( se všemi následky, které zákonitosti vesmíru poskytují ). my chceme jenom čistě sobecky, aby se tu líbilo i NÁM - pro mě za mě to nemusí být na celém světě - ale jak to chcete udělat jinak? asi si ne-ekologové neuvědomují, že to, co dělají, dělají proti ostatním, kteří to nechtějí. a jsme u vzniku kontrastu na této zemi. opět je to jenom o tom, že každý má jiné priority a chce něco jiného. platí i o čemkoliv jiném, nejenom o ekologii, ale o jakémkoliv názoru. myslet si, že štěstí vypadá jenom tak, jak je ho schopen vidět člověk jako individuum, je omyl, kvůli kterému vznikají všechny války ve světě. proto se ho taky nezbavíme, protože je tu nutný. vesmír potřebuje člověka do jisté míry hloupého, to je přeci jasné jako chytří lidé bychom si všichni vycházeli vstříc (mluvím o skutečné inteligenci, tedy spíše schopnosti vědomí, nikoli o nějakém počtu vědomostí atp. pochopitelně).

další problém vidím jak u ampa tak i u petra v tom, že vy se asi neumíte na tu situaci podívat (pokud to chápu špatně, tak mě opravte) jinak než buď pozitivně nebo negativně. podle ampa každý, který s tím hodlá něco dělat, se tím zároveň musí trápit, a petr je naopak z utrpení tamních zvířátek doslova nadšený. asi je to o pozemském dualismu. měla jsem tak před dvěma třemi lety za to, že se z něj hýbeme kamsi jinam, ale asi ne tak uvidíme, co nám to ještě přinese ztotožňovat žádoucí s pozitivním a nežádoucí s negativním mě ale připadá spíš trochu jako nepochopení - to bych spíš přiřazovala ke kampaním Louise Hay, které za sebou zanechaly milióny usměvavých nešťastných.

no petře, já ti to tedy věřím, že to vidíš jako velmi pozitivní událost, když říkáš připadá mi to extrémně nehumánní a jsem ráda, že to takhle nevnímám. ale rozhodně ti to prožívání "radost za každou cenu" neberu. asi je to tvůj výklad abrahama. leč ráda si počkám na ty expanze, které z toho plynou, a které, což považuji za důležité dodat, by se bez toho neobešly - tak sem s nimi!

a jinak ps: ano, tak jak jsi to psal o tom vortexu, tak jsem to myslela. taky si myslím, že nejde dlouhodobě se zaměřovat na něco nežádoucího, a zároveň cítit radost, ale jedna věc en bloc přecí není buď "žádoucí" nebo "nežádoucí" (a to už vůbec nemluvím o pocitech pozitivní a negativní, které k tomu, jak jsem už psala, nelze přece přiřazovat takto mechanicky). každá událost je komplexem mnoha věcí, v nichž je možné se dokonce klidně každou sekundu zaměřovat na něco jiného - ať již žádoucího nebo nežádoucího, a to naprosto v klidu. vynechat něco z toho znamená jen nebýt si něčeho vědom. pro plné vědomí je potřeba si být vědom všeho (a potom to umět svobodně používat).

[Petr]

jj, opravim
protoze jsem nerikal, ze je neco bud neg. nebo poz., ale ze na vsem je neco poz. Na jednu udalost mohou existovat miliony uhlu pohledu. Pro zjednoduseni rekneme ze na ropnou skrvnu mam treba ja 28 hlavnich pohledu a 21 z toho je negativnich a 7 pozitivnich. A co jsem se snazil rict, ze si muzeme vybrat kterym budeme venovat pozornost, kterym budeme venovat nas air time a ze jsem nemel sebemensi problem, konkretne u te skvrny, vnimat primarne ty pozitivni.
Ale treba ti, pro ktere je tento kontrast obzvlaste citlivy, a prave to budou ti ekologove a lide, kteri v te oblasti ziji a nejak negativne se jich to primo dotyka, tak tam to tak jednoduche se zamerovnaim se na ty pozitivni stranky mit nebudou.

[watta]

jojo, jasně, já ti rozumím, ale já jsem se ti právě snažila vnutit myšlenku , že ty věci nejsou černé a bílé. tedy ani ty jednotlivé aspekty, na kolikero koliker budeš tu danou věc chtít rozdělit, byť bys ji rozkouskoval atomizérem , a snaha vidět něco pozitivního na čemkoli mi připadá jako hledat něco bílého na něčem mnohobarevném. ještě tak kdyby to bylo šedé, tak snad budiž, ale ty to asi tedy vidíš buď černé nebo bílé, a to uvnitř toho také - což je pro mě zajímavé, každopádně.

právě takovéhle vnímání multiplikuje existenci těchto událostí na světě, o tom jsem přesvědčena, jak už jsem psala. i když musím jedním dechem dodat, že člověk není bůh, který by rozhodoval o vesmíru, i kdyby byl jediným, kdo tento vesmír bude pozorovat. leč vidíme, jaké zákonitosti fungují a které můžeme využívat i pro svůj vezdejší život. takhle se vlastně lidé těší na "jakoukoliv" věc. dodám, že list pozitivních aspektů, které bys byl třeba jmenoval, by byl jistě široký, je jich tam pochopitelně obrovská řada - žádný z nich ale NEPOTŘEBUJE, aby předtím došlo k takovéto havárii. všechno, co ty považujes za expanzi, by bylo stejnou expanzí i bez této "oběti". způsob, kterým takto události vnímáš, resurektuje starý (nejenom) křesťanský model oběti - nic proti němu nemám, funguje v myslích lidí stejně dobře, jako mnoho jiných. je ovšem moudré být si vědom toho, co svým očekáváním tvořím! jakákoliv věc je další do sbírky možných expanzí možností. proč tedy chtít jakoukoli?

proto se mi tu jako první nabízí paralela s kamilovým viděním amerického radaru v Čechách
dokud bude člověk věřit tomu, že přicházejí události proto, aby skrze ně bylo něco vidět lépe, bude se tak dít. takový je dnešní stav světa, dnešní stav smýšlení - to není něco, co bych se opovažovala komukoliv vytýkat, jen si toho všímám a považuji za moudré být si tohoto statu quo vědom.

s tím naprosto souhlasím, že tu věc skutečně tvoří právě to, na co se v tom zaměříme, a to tvoří i další tzv. "následky" dané události. to jsem také měla na mysli předtím, když jsem našem vyhodnocení v daném momentě, kdy je náš postoj už výsledkem našich minulých postojů, vlivů, tendencí, naší míry vědomí i svobody, a tak dále. když se na něco ZAMĚŘUJEME, tak už to není primární spontánní reakce. ta je výsledkem toho, na co jsme se zaměřovali ve všech předcházejících případech. je to jasnější?

jinak v té ropné skvrně umírají dlouho a po statisících hlavně živočichové, těch se naše lidské zaměřování moc netýká myslím. taky to sotva mohou nějak změnit. takže moc nevím, jak jsi myslel tu poslední větu.