Rozbít omezení

[teo]

Dobrý den,

prosím Vás o radu a rozbít omezení, která jsou součástí nás na konkrétním příkladu.
Dočetl jsem dnes knihu ČTYŘI DOHODY od Dona Miguele Ruize. (mám i karty a druhou knihu PÁTÁ DOHODA, už se na ni chystám).
Kniha změnila můj pohled, byl jsem doposud seznámen s energiemi a tajemstvím (film The Secrect i knižní podoba) a řadou filosofie.

Miguel definuje každou osobu jako samostanou jedinečnou bytost. Zdůrazňuji že každá má svůj svět (Miguel to nazývá sen).
Je zde pěkně popsáno jak jsme jako děti byli naučeni co je správné a co je špatné (morálka, vychování, mentalita, předsudky.......).
Řešením je jeden po druhém rozbít a nahradit pozitivními věcmi či tím co máme rádi. První věc kterou bych chtěl osobodit je mé vnitření dítě.

Když jsem byl dítě, miloval jsem animované seriály pro děcka. Do dnes na ně s láskou vzpomínám. Mamce se, ale mnohdy zdáli "fantasmagorické" a tak aby někdy neměla řeči, jsem přepnul kanál když přišla... . Vpodstatě nikdy neměla rádi něco co není reálné skutečnosti.
Dnes... jsem dospělý, ale uvnitř je pořád ve mě dítě. Chci si hrát, je to zábava.
Ano je to tak! Miluji animované věci. Není to něco co by mě bavilo jako normální filmi a ták. Je to takové špetka radosti. Z dob nevinnosti, kdy člověk byl svobodný a dělal jen co ho bavilo.

Také kreslím, tedy dřív jsem hodně kreslil, dnes bych rád si opět začal kreslit - pro radost.
Uvnitř mě je, ale omezení (dohoda) která mi brání. Říká je to infantilní - zase někdo k tobě příjde a řekne že se zajímáš o fantasmagorie, vzbuď se chlape, jsi už přece dospělý.
A to je to. To omezení mě proti tomu chrání, aby mi tak nikdo neublížil. Zároveň ale neexistuje něco kdo by mi tak mohl ublížit, stačí si to nebrat osobně. Mám rád tyto věci, jsou součástí mého života, né tvého, nezajímá mne jestli se mnou sympatizuješ nebo ne - to je zase součást tvého života.
To si uvědomuji, ale přesto to omezení stále přetrvává. POMOC.

[Jana]

Dnes... jsem dospělý, ale uvnitř je pořád ve mě dítě. Chci si hrát, je to zábava.

To je nádherné ! To Ti gratuluju.

A tohle je celá pravda o nás. Svobodní můžeme být jen jako bezstarostné hravé Boží děti. To, co v nás vytváří důležitost, důstojnost, chytrost, škrobenost, nepřirozenost, násilnost, překonávání se, nespokojenost, těžkost je naše ego.

Vezmi si příklad z Vostálpetra, ten se nikdy netajil tím, že jeho jediný guru je medvídek Pú a dotáhl to až do Indie a dokonce několikrát!

Možná by stálo za to, abys poznal nějakého opravdu probuzeného, každý je takový, jako Tvoje hravé dítě. Každý z nich je pravdivý, přirozený, bezstarostný, nevinný, radostný...

Jediné, co mě napadá, je - miluj to, dovol tomu, ať to je. Když to v sobě nebudeš odsuzovat Ty, když v Tobě bude dokonalé přijetí, tak Ti žádné odsuzování neublíží.

"Skutečné štěstí prožívají jenom blázni, děti nebo osvícení. Zkrátka ti, kteří rozum ještě nedostali nebo ti, kteří se ho už dokázali zbavit." (Osho)

[Gyxx]

Podle mě by jsi měl udělat jednu jedinou věc na začátek. Zajdi za těmi co tvoje malování ocení a budou z něj mít opravdovou a nefalašovanou radost. A to jsou děti. Až budeš mít čas zajdi třeba do mateřské školky. A tam se podívej co je zajímá co se jim líbí. A pak pro ně nakresly třeba nějaké omalovánky, nebo nějaké postavy na zeď, něco co si přilepí na skříňku kterou má každý označenou apod. Něco co u nich teďka frčí Třeba hello kity, spiderman atd. Nakresly jejich hrdinu s nimy.
Dětská radost, upřímnost a ocenění ti podle mě dodají takovou energii, kterou potřebuješ na to aby jsi začal kreslit bez pocitu, který u toho máš.A až budeš nastartovaný dokážeš si vyjasnit věci s tvými rodiči a jejich přístupu k tvé fantasmagorii a uvidíš že se ti v hlavě udělá jasno a uvolní se ten blok co tam máš. takže teďka už jen
Je jen na tobě jak se rozhodneš co uděláš a kým se necháš ovládat.Na nikom jiném. Ale to ty určitě víš.

Nikdy nedovolte včerejšku, aby zneužíval dnešek. (Nelson Richard)

[watta]

vnitřní dítě je psychologický pojem, nic víc. je to součást určitých tezí, které byly vymyšleny proto, aby se s člověkem dalo lépe pracovat. není to nic s reálnou existencí, která by se dala ohraničit tímto a tímto. (tyhle psychologismy jsou už, mimo jiné, dnes překonané. působí trochu historicky, stejně tak jako třeba freudův oidipův komplex, který také kdysi mocně hýbal světem - alespoň máme hezkou příležitost zpětně se na to podívat)

jestliže chceš opravdu následovat ruizových rad, tak kašli na to, co je to vnitřní dítě, a co bys podle někoho měl s ním dělat. jinak budeš dělat totiž stále to samé, o čem ruiz v tvé převyprávěné ukázce povídá - totiž rozhodovat se, co je dobré a co špatné, podle okolí. změníš to, v co tě vychovali rodiče a prostředí, ve kterém jsi vyrůstal, do toho, kterým se necháš vychovat teď.

buď úplně free a uvažuj sám za sebe. a v tom tichu, kde třeba i dlouho bude nic, tak nakonec přijde pro tebe to pravé. je to lepší a účinnější, než obracet něco neustále tam a dokola(třeba oblibu animovaných seriálů atd. - sakryš proč by si tohle nemohl dospělý člověk užívat? ).

tím znakem, že to není v pořádku, je právě to, že nemůžeš najít cestu z toho ven, že se ti to příčí. až s tebou něco, na co v klidu přijdeš - klidně někdy později - bude opravdu souznít, tak to pocítíš, poznáš to podle toho pocitu, který bude určitě příjemný.

ale nemá cenu se upravovat jak anglický živý plot podle toho, co k tomu říkají ostatní.

[watta]

ještě bych jenom chtěla doplnit, že pokud budeš chtít cokoliv rozbít, tak nikdy nebudeš úspěšný. to nejde, protože je to destruktivní. tenhle svět a vesmír žehná konstruktivním vášním (jakéhokoli druhu). takže fungovat bude to, čím něco vytvoříš. ale nikdy ne to, čím chceš něco zničit. dosáhneš-li tak přesto dílčího úspěchu a budeš-li mít třeba po nějaké době dojem, žes zdárně rozbil něco, co jsi chtěl, vrátí se ti to s ještě větší vervou. je to typické sysifovské úsilí. cesta tvorby je o mnoho účelnější a snazší. no a u tebe se to vyloženě nabízí - abys kreslil atd.

připadá mi vůbec docela komické, že v době, kdy existují vysoce specializovaná studia na výrobu her, 3D, komixů atd., což je extrémně kvalifikovaná práce, a evidentně ve světě hodně žádaná, se někdo něčemu takovému směje, protože to považuje za infantilní

[amp]

Pises, ze pomoc, ale myslim, ze az take zle to nebude. Pozri, ja som na tom skoro podobne, odmalicka som si kreslil a kreslil, doma, v skole, pocas vyucovania, cez prestavky, nepreslo ma to ani na vysokej a dnes uz mam sice kopec inych zaujmov a na kreslenie len tak pre radost mi uz vela casu nezostava, ale vo volnom case sa venujem grafickemu dizajnu takze aspon pri tom sa kreativne realizujem. A co sa tyka rozpravok tak tie tiez milujem dodnes, a nikdy ma nenapadlo vytvarat si bloky kvoli tomu. Vsetky obmedzenia, ktore v zivote zazivame su vyplodom nasej mysle. Mozno by na zaciatok pomohli meditacie, napriklad aj podla Abrahama ( najdi si tiche miesto, pohodlne sa posad a dychaj, hlboke nadychy a vydychy, snaz sa na nic nemysliet, iba precituj to dychanie ), ale na tom nezalezi, ci to bude presne takto. Je to dobre na to, aby si sa naucil utisit mitote ( toho vnutorneho "poradcu", ktory ma tisic hlasov ), a neskor zacal usmernovat myslienky zelanym smerom. A vies co je vyborne na kresleni ( alebo hocijakej inej cinnosti, ktoru robis s laskou ) - ze sa bez problemov dostanes do vortexu, do suladu so svojim nefyzickym JA, a ked si vo vortexe tak neexistuju v zivote ziadne obmedzenia

Ať už si myslíte, že to dokážete, nebo že to nedokážete, v obou případech budete mýt pravdu.

[Petr]

hele, ja taky rad koukam na animaky, ted jsem byl na Alence, nebo Jak vycvicit draka.. a oba rozhodne doporucuji . Mezi nama, pohadky jsou skvely.. a posledni dobou hodne ocenuji i jejich poselstvi.. ale to jen tak mimo reci

A kdyz se proto dobre nadchnes (coz se mi stava ), tak ani neuvazujes o tom, co na to reknou ostatni, ale proste sdilis sve nadseni, a jestli ho berou nebo ne.. uz je ti tak trochu jedno..to je ale trochu ten vortexovy stav..
Kdyz jsem mimo Vortex, a tady ty stare navyky a ocekavani ostatnich se objevi, jako moje pochybnost o me samem, tak nejlepsi co na to zatim funguje je, si v hlavou prohnat tuto myslenku: Chci se nechat vest sam sebou, svym vnitrnim ja, mym osobnim souladem se Zdrojem, nebo se chci nechat vest, nazory nekoho kdo je mimo Vortex? (protoze pokud te nekdo krituzuje, tak zarucene je mimo Vortex )

Jinak, vsechna omezeni, ktere mame, a i kdyz plynou treba z vychovy, tak jsou jen nase vlastni, uvalujeme si je na sebe sami.. ale to je asi vsem tady jasne ..
A ackoliv se zdaji tyto omezeni kontinualni, tak je na sebe uvalujeme znovu a znovu, kazdou novou sekundu, novou milisekundu se pro ne rozhodujeme, a v kazde dalsi se muzeme rozhodnout je tentokrat na sebe neuvalit .

Osobne si navic myslim, ze jak se jednou rozhodnes vykrocit.. tak proste nejen neni cesty zpet, protoze uz nic nebude tak uspokojujicim, ale navic ani se nikdy nemuze stat, ze nedojdes k tomu, k cemu jsi vykrocil.



Hodne stesti

[Petr]

vnitřní dítě je psychologický pojem, nic víc. je to součást určitých tezí, které byly vymyšleny proto, aby se s člověkem dalo lépe pracovat. není to nic s reálnou existencí, která by se dala ohraničit tímto a tímto. (tyhle psychologismy jsou už, mimo jiné, dnes překonané. působí trochu historicky, stejně tak jako třeba freudův oidipův komplex, který také kdysi mocně hýbal světem - alespoň máme hezkou příležitost zpětně se na to podívat)

jj, napadlo me presne to same, kdyz jsem videl po nejake dobe ten pojem Vnitrni dite.
Kazdopadne pokud vam ten pojem funguje, tak jdete za nim a nenechte se nasimi nazory odradit.. to by byla skoda

[Petr]

jo jeste ... pridaval jsem sem nedavno jednu kratickou prednasku na tema Co se muzeme ucit od deti, tak koho to zajima, je to zde: viewtopic.php?f=73&t=1085

[teo]

VŠEM velice děkuji za příspěvky, jelikož vidím, že cest asi bude více, prosím o "schválení" následujícího (apoň takový mám po přečtení všech příspěvků dojem):

Rozbít omezení:
Nezvolit "násilou - destruktivní" cestu rozbití, ale pozvolnou kteativní a přátelskou cestou užívání si toho co námi přijaté omzení zakazuje. Necítit z toho vinu, ostych, dát pá negativním pocitům. Pozitivní pocity, to je ta síla, jež znovu odemkne zamčenou zahradu kde se skrývá něco po čem toužíme. Zatím do té zahrady je třeba lozit přes plot, ale jak si zahradu prohlédneme a zjistíme, že v ní nic ohrožujícího není, zjistíme že branka není zamčena - a ani nikdy nemusela být... zamčena.

[vostalpetr]

VŠEM velice děkuji za příspěvky, jelikož vidím, že cest asi bude více, prosím o "schválení" následujícího (apoň takový mám po přečtení všech příspěvků dojem):
................................................................................................................................

Řeknu ti to jednoduše,
seš dospělej,
tak už dospěj a chovej se podle toho,
co ti je do nějakkýho schválení druhých lidí,
vážně se potřebuješ řídit nějakou třeba duchovní literaturou???

pokud cítíš nějaká omezení, a opravdu ti to vadí,
tak si bud jistej, že ta omezení změníš,
pokud ti tvoje omezení nevadí, tak je nezměníš, ani kdyby ti to radilo sto autorů duchovní literatury...

Prostě dělej co tě baví, a kašli na to, co říkají nebo dělají druzí,
pokud ti to dělá problémy (být svůj a sám za sebe a mít svůj vlastní cíl), tak se chovej jako ovce,
většina lidí se takhle chová, a má to bezesporu svý výhody...

Neboj se, život tě povede
(kam, to ale fakt nevím, ale z vlastní životní praxe vím, že se člověk nemusí nijak strachovat, že by něco nějak nedopadlo, protože vždycky všechno nějak dopadne, a ještě se nikdy nestalo, aby to nějak nedopadlo),
ale určitě nakonec umřeš a budeš mít pokoj...

((děkovat mi nemusíš, protože se stejně už ted řídíš tím, co jsem napsal, jen si tím ještě stále nějak nejsi jistej...))


PS.Kdyby jsi k tomu co jsem napsal potřeboval přidat ještě nějakej duchovní rozměr,
někteří lidi to mají rádi a líp se jim to čte,
tak jsem v podstatě napsal, že tvé kroky řídí bůh,
hahahaha
a vypadá pak přesně tak, jak to ted vypadá...........

[Jana]

Ach jo, jak je to možný, žes to napsal zase líp, než já. Asi si budu muset udělat taky výlet do tý Indie, aby mi končně došlo, jaká je pitomost radit.

[LuKas]

[teo]

Děkuji za objasnění.

Prostě řeknu to upřímně, včerejšek byl jeden z nejlepších dnů mého života (tedy určitě nejlepší za posledních deset let). Včera jsem zkoukl nějaká videa od Joeka a ještě pak jsem dostal odpovědi na otázku jak rozbít omezení. O zákonu přitažlivosti vím asi 3 týdny. Včera jsem to, ale prožil tak silně, že nevím proč se dnes cítím tak unavený.

Dnes... jsem začal číst novinku "Tajemství sedmi závojů" (od autora Tajemství přitažlivosti srdce) no a zatím mi moc nesedla. Ale řadu věcí popisuje objektivně. Tak uvidím, třeba další stránky už budou pozitivnější.

Hlavní je že celý život mi chybělo něco co by dalo lidskému bytí větší rozměr než každodenní stereotyp - jak říkáš... jako ovce).
Ačkoliv jsem křesťan teprve teď cítím nějaké spojení, naplnění... a vím že to co teď cítím je nic, je to jen začátek... něčeho co ani netuším co to může být. Stane se to pevným bodem mého života. Už jej budu žít já, mé skutečné já, divadelní představení brzy bude rozpuštěno. Be by who you are.

[teo]

Á tak už vidím přoč by nefungovala násilná cesta; Vše, proti čemu bojuji, zůstává a sílí.

[Monika]

přesně tak

[vostalpetr]

Ačkoliv jsem křesťan teprve teď cítím nějaké spojení, naplnění... a vím že to co teď cítím je nic, je to jen začátek... něčeho co ani netuším co to může být. Stane se to pevným bodem mého života. Už jej budu žít já, mé skutečné já, divadelní představení brzy bude rozpuštěno. Be by who you are.
..................................................................................................................................

Takhle přesně to vidí MYSL,
VŽDYCKY NESPOKOJENÁ SE SOUČASNOU SITUACÍ, NEUSTÁLE HLEDAJÍCÍ NĚJAKÉ "ŠTĚSTÍ" V BUDOUCNOSTI,
NA MALOU CHVÍLI SE EMOČNĚ VZEPNE A PO CHVÍLI ZASE UPADNE DO ÚNAVY


jE TŘEBA SI UVĚDOMIT, CO TO VLASTNĚ JE TO VNITŘNÍ DÍTĚ:

určitě to není stav a situace dítěte, nemusíš chodit do školky, nemusíš nosit plíny (i když by se v životě občas hodily),
nemusíš plácat bábovky na pískovišti, číst pohádky, sledovat večerníčky atd.

nejsi dítě, jsi DOSPĚLÝ JEDINEC a proto by mělo být pro tebe přirozenější ( podlle všeobecně lidského naprogramování) koukat spíše na porno než na pohádky

VNITŘNÍ DÍTĚ NENÍ NIC JINÉHO, NEŽ TVOJE PODSTATA BYTÍ,
JINAK ŘEČENO, JE TO ČISTÉ OSOBNÍ UVĚDOMĚNÍ VLASTNÍ EXISTENCE "JÁ JSEM" ,
JINAK ŘEČENO, JE TO PROŽÍVÁNÍ SEBE SAMA, TVÉ EXISTENCE V PŘÍTOMNÉM OKAMŽIKU TED A TADY...

TOHLE PŘECE JSI NEUSTÁLE, STÁLE JSI SI VĚDOM, ŽE EXISTUJEŠ, V JAKKÉMKOLI ČASE JE VŽDY PŘÍTOMNÝ OKAMŽIK !!!!!!!!!!

v podstatě je jedno co děláš,
většinou je ovšem tvoje pozornost stržena k pozorování mysli a pozrování činností, které provozuješ,
tedy jsi v čase a prostoru,
ALE ANI MYSL A ANI TVOJE ČINNOSTI NEJSOU PPROBLÉMEM,
NENÍ NUTNÉ PŘESTAT MYSLET A PRACOVAT (to je jen pomůcka pro začátek),

jen je nutné (ale ani to není nutné, protože to neustále JE, EXISTUJE) uvědomit si sebe sama v přítomném okamžiku ted a tady

NEMUSÍŠ SE BÁT,
VŠECHNA TVOJE OMEZENÍ V MYSLI TI ZŮSTANOU,
FURT SE BUDEŠ CHOVAT JAKO KAŽDEJ SPPRÁVNEJ BLBEC,
ALE PŘESTO TAKTO ROZBIJEŠ VŠECHNA SVÁ OMEZENÍ, NEBOT UŽ SE S NIMI NEBUDEŠ ZTOTOŽNOVAT (ALE ZŮSTANOU TI)

sTAV PODSTATY BYTÍ, PROŽITÍ VLASTNÍ EXISTENCE V PŘÍTOMNÉM OKAMŽIKU TED A TADY ZNAMENÁ:

UVOLNĚNOST A RELAXOVANOST,
PŘIROZENOU A NA NIČEM ZÁVISLOU RADOSTIVOST,
DOSTATEK ENERGIE UVNITŘ I NAVENEK
(A NEJSPÍŠ TĚ UŽ PŘESTANE ZAJÍMAT I DUCHOVNÍ LITERATURA)

(A TYTO CHARAKTERISTIKY VNITŘNÍHO DÍTĚTE NEJSOU NIČÍM VZLÁŠTNÍM, O TO USILUJE NAKONEC KAŽDEJ,
PROBLÉM JE JEN V TOM, ŽE TO HLEDÁ V ČASE A PROOSTORU,
ZATÍM CO JE TO V PŘÍTOMNOSTI TED A TADY
A JE TO ON SÁM...


HAHAHAHA..........

PS. TO JE SKORO CELÁ DUCHOVNOST, TO JE CESTA K REALIZACI, TEDY POZNÁNÍ SEBE SAMA...

ps.TO NENÍ "CESTA" JAK JSEM NAPSAL, TO JE PPŘÍTOMNÝ OKAMŽI TED A TADY, TEDY "ZASTAVENÍ"...

[vostalpetr]

Je nějaká duchovní literatura, kterou by jsi doporučil ?
........................................................................


V podstatě bych doporučil jen sám sebe,
nebo Janu,

ale protože tvá zkušenost je jiná, než má,
a tvůj osud je jiný než můj,

nezbývá ti zřejmě nic jiného, než že se budeš muset prohrabat stohy složitých knih, než tomu porozumíš a zjednodušíš si to do dvou "pouček"
kam tě to dovede, to nevím, nevím kam to dovedlo mě, nejspíš tě to dovede do Ted a Tady (hahahaha)

abys nemusel bloudit, dobrej je Nisargadatta Maharadž a Balsekar,
ale nemusí to být tvoje krevní skupina, takže cokoliv jinéého,
a je to fuk, protoože každá literratura je v podstatě jen konceptuální omyl,
stejně jako ty moje dvě "poučky"...

[vostalpetr]

A ŘEKNU TO JEŠTĚ JINAK,
PROTOŽE JE DOBRÝ TO ŘÍCT JEŠTĚ JINAK:

To, co hledáš, jsou brýle, který máš na nose..............

Skrze brýle (přítomný okamžik ted a tady) hledáš v čase a prostoru brýle,
samozřejmě, že je tam nemůžeš najít,
jistě, budeš mít mnoho duchovních úspěchů,
ale ty úspěchy budou (zcela logicky) omezeny časem a prostorem,
a to tak dlouho, dokud se ti nerozsvítí v bedně,
a nezjistíš, že VŠECHNO JE NAPROSTO V POŘÁDKU
(nebot máš brýle na nose, tj. přítomný okamžik)

(A TO VČETNĚ TVÝ DUCHOVNÍ NESPOKOJENOSTI, DUCHOVNÍHO HLEDÁNÍ A STRÁDÁNÍ ATD)

BÝT V PŘÍTOMNÉM OKAMŽIKU TED A TADY ZNAMENÁ PŘIJMOUT ŽE VŠECHNO JE TAK JAK JE A ŽE JE TO V POŘÁDKU

[vostalpetr]

Prostě řeknu to upřímně, včerejšek byl jeden z nejlepších dnů mého života (tedy určitě nejlepší za posledních deset let).
............................................................................................................................................

Platí to o každém dni,
nebot každý den je vždy a neustále přítomný okamžik ted a tady

(o mysli to ovšem neplatí, nebot mysl je jeden den štastná a druhý den neštastná a furt se to střídá,
nekoukej na mysl, protoože ta si bude stále mlít to svý dobrý nebo špatný,
koukni na svou podstatu býtí a přítomný okamžik ted a tady)