Vidět ve druhém nejvyšší pravdu, kterou jsi sám

[Nic]

To, co jsem, je to, co je - nejvyšší pravda - ta neumírá. Je láskou, která je tím vším co je, proto se nemá šanci dostat kamkoliv jinam, kde by láska nebyla.

Láska k sobě samému je také láska. To je tvoje láska.

Proto omíláš to své a vůbec tě nenapadne, že je to v dané situaci či kontextu nesmyslné. Nemáš empatii.

Je to tvoje ego, které s láskou (jako kyjem) mává a je to tak pochopitelné, na negativní cestě.

Ničím nepodmíněná láska nepatří nikomu – nedá se vlastnit.

Je možné jenom její uvědomění. V něm se rozplývá oddělenost i představa "moje" - "Tvoje".

V tomhle uvědomění se přirozeně vyjasňuje blaženost Bytí – štěstí pravého Já, Boží království, Nirvána, sat-čit-ánanda.

Nejde o něco, co bych mohla mít, ale o to, čím všechno už je.

[Trini]

A nebo Ty sis vybral špatné vlákno. Neznáš sám sebe, nepoznáváš nejvyšší pravdu, kterou jsi Ty sám, proto ani netušíš, kým je ten druhý.

Tím chceš říci, že nejvyšší pravda nepoznává nejvyšší pravdu a netuší kým je ten druhý?

„Ve snu nepoznáváme, kým jsme.

Tím říká, že nejvyšší pravda ve snu nepoznává, kým je. Nejvyšší pravda ten sen, ve kterém se nepoznává, sama vytváří. Tohle velmi dobře popisují a vysvětlují Tomášovi.

[Nic]

Jakmile se uvědomění ničím nepodmíněné lásky probudí, tak už to, co říkají všichni ti mudrcové, Mistři, probuzení, není teorií, už se nemusíš přít, o to, co je pravda, není pravda, protože můžeš potvrdit ten nekonečný klid a mír, štěstí pravého Já, Boží království - tohle je nejvyšší pravda... Podobně jako oni nebo Dodo můžeš říct - "ano, je TO" .

[Trini]

už se nemusíš přít

Tak se už nepři.

Kdo má opravdový zájem o pravdu, tak si nechá poradit od některého realizovaného.

Tohle je např. jedna z nejlepších rad realizovaného. Sám tímto způsobem realizoval:

Když se v roce 1981 jeho zdravotní stav stále víc zhoršoval, řekl Mahradž: "Zapomente mne, zapomente moje učení. Co vám ale doporučuji, je, setrvávejte ve vlastním Vědomí. A jen pak vystoupí z Vašeho nitra intuitivně potřebné porozumění."

Víc není potřeba.

Vykašlete se na přesladké řečičky pseudoprobuzených. Ty nikomu nepomohou.

[Nic]

už se nemusíš přít

Tak se už nepři.

Já se nepřu, jen osvětluju to, co si může ve skutečnosti ověřit každý sám.

Kdo má opravdový zájem o pravdu, tak si nechá poradit od některého realizovaného.

Tohle je např. jedna z nejlepších rad realizovaného. Sám tímto způsobem realizoval:

Když se v roce 1981 jeho zdravotní stav stále víc zhoršoval, řekl Mahradž: "Zapomente mne, zapomente moje učení. Co vám ale doporučuji, je, setrvávejte ve vlastním Vědomí. A jen pak vystoupí z Vašeho nitra intuitivně potřebné porozumění."

Víc není potřeba.

Vykašlete se na přesladké řečičky pseudoprobuzených. Ty nikomu nepomohou.

Představa druhých jako pseudoprobuzených skutečně nikdy nikomu nepomůže.

Každý si musí sám v sobě najít toho mudrce, ve kterém rezonuje pravda všech probuzených.

[Trini]

Tazatel: Co tedy jsem?

Maharadž: Úplně stačí vědět, co nejste. Nepotřebujete vědět, co jste.

[armin]

Když se nad tím zamyslíme, člověk, který skutečně není na něco zvědavý, o něco nemá zájem, tomu nevěnuje pozornost.
Nevšímá si toho, nepřitahuje ho to, nereaguje.
A pokud přesto reaguje, čte, píše komentáře, klade otázky – pak v něm něco přece jen zvědavost probouzí.

Tohle dodává smysl.
Já třeba jsem byl zvědavý, když už jsi se tu objevila, jak to v tobě pokračuje. K čemu jsem došel jsem ti sem už napsal.

[Nic]

:D

Tazatel: Co tedy jsem?

Maharadž: Úplně stačí vědět, co nejste. Nepotřebujete vědět, co jste.

Ono tohle přijaté jen mentálně bez hlubšího uvědomění může vést k přesvědčení, že "z cizího krev neteče".

"Jana má vlastně takovou siddhi lidi stmelovat, pač když míří pistolemi proti sobě a ona se na ně usměje a řekne "krásný den", tak obrátí bouchačky na ní. "

Ale popravdě na ty servery moc nechodím,
protože ty boje mezi"duchovnáky" mi přijdou trochu smutné s zbytečné..Lidi, kteří by měli být na jedné vlně se téměř nesnáší, každý si myslí, že je lepší než ten druhý...

Ono to poznání v hloubce, že nejsme nic, co se objeví v mysli, pak vyústí v uvědomění, že já jsem tím vším, co je, nikdo mi není cizí.

Já jsem TO.

Poznání, že nejsem nic z toho, co se objevuje v mysli, není studeným popřením světa. Když se to opravdu poznává, nevede to k odcizení, ale k poznání: "já jsem tím vším, co je" . Všechno, co se zdá být „jiné“ nebo „cizí“, je ve skutečnosti tím samým bytím, TO které jsem. S tím se probouzí i ničím nepodmíněná láska – ne jako postoj, ale jako přirozený stav, kdy nikdo už není „cizí“ a není komu ubližovat. Každý je ve skutečnosti tou nejvyšší pravdou, jak by se s uvědoměním pravdy mohl kdokoliv cítit povýšen nebo ponížen?

[Nic]

Když se nad tím zamyslíme, člověk, který skutečně není na něco zvědavý, o něco nemá zájem, tomu nevěnuje pozornost.
Nevšímá si toho, nepřitahuje ho to, nereaguje.
A pokud přesto reaguje, čte, píše komentáře, klade otázky – pak v něm něco přece jen zvědavost probouzí.

Tohle dodává smysl.
Já třeba jsem byl zvědavý, když už jsi se tu objevila, jak to v tobě pokračuje. K čemu jsem došel jsem ti sem už napsal.

Aha, a tohle sem píšeš z důvodů, že Tě můj dokonalý neměnný svět, kterým jsem, opravdu vůbec nijak nezajímá, nebo Tě zajímá, jestli se to neměnné přeci jen nějak nemění?

[Trini]

:D

Tazatel: Co tedy jsem?

Maharadž: Úplně stačí vědět, co nejste. Nepotřebujete vědět, co jste.

Ono tohle....

Pseudoprobuzenému to nevyhovuje. Má zapotřebí říkat ostatním, co podle jeho přestavy jsou. On ví přece všechno nejlépe.

[Nic]

:D

Tazatel: Co tedy jsem?

Maharadž: Úplně stačí vědět, co nejste. Nepotřebujete vědět, co jste.

Ono tohle....

Pseudoprobuzenému to nevyhovuje. Má zapotřebí říkat ostatním, co podle jeho přestavy jsou. On ví přece všechno nejlépe.

Nejde o to cokoliv vědět, ale jde jenom o uvědomění skutečnosti, která právě je.

S uvědoměním nejvyšší pravdy, o které mluví i Eduard Tomáš – to, čím opravdu jsme – pak mizí možnost vidět v komkoli cokoli jiného.

Může se ještě zdát, že tu jsou „druzí“ nebo „odlišní“, ale s probuzením je jasné, že to byla jen hra ve snu. Ve skutečnosti jsme vždycky jen jedno jediné Bytí, které poznává samo Sebe.

Tazatel: Co tedy jsem?

Maharadž: Úplně stačí vědět, co nejste. Nepotřebujete vědět, co jste.

Určitě nejste ani ti pseudoosvícenci.

[Nic]

Tazatel: Co tedy jsem?

Maharadž: Úplně stačí vědět, co nejste. Nepotřebujete vědět, co jste.

To, co víme - je produkt mysli. Proto stačí vědět, že nejsem NIC, co se dá vědět.

Ale to, co skutečně jsme, pramení z přímého uvědomění, které přesahuje mysl, proto to není nic, co by se dalo vědět, pouze je možné to přímo poznávat.

Bez toho by nemohl Nisargadatta říci, že:

[Trini]

Ono tohle....

Pseudoprobuzenému to nevyhovuje. Má zapotřebí říkat ostatním, co podle jeho přestavy jsou. On ví přece všechno nejlépe.

Nejde o to cokoliv vědět, ale jde jenom o uvědomění skutečnosti, která právě je.

Ale vždyt si uvědomuj, co chceš, to je tvoje věc.

[Nic]

Setrvávejte ve vlastním Vědomí: A jen pak vystoupí z Vašeho nitra intuitivně potřebné porozumění.

Maharadž

"Uvědomte si, že není rozdílu mezi nekonečným, čistým vědomím a jeho obsahem… Vše je Já a blaženost…"

Eduard Tomáš (Umění klidu mysli)

[Trini]

Určitě nejste ani ti pseudoosvícenci.

To určitě nejsme. Typický pseudoosvícenec jsi ty. Takové hnal i Ramana.

[Trini]

Setrvávejte ve vlastním Vědomí: A jen pak vystoupí z Vašeho nitra intuitivně potřebné porozumění.

Maharadž

"Uvědomte si, že není rozdílu mezi nekonečným, čistým vědomím a jeho obsahem… Vše je Já a blaženost…"

Eduard Tomáš (Umění klidu mysli)

No, vidíš. Nikde tam neřiká, že máš pořád otravovat ostatní svými představami. Ty fakt nikoho nezajímají.

[Nic]

Setrvávejte ve vlastním Vědomí: A jen pak vystoupí z Vašeho nitra intuitivně potřebné porozumění.

Maharadž

"Uvědomte si, že není rozdílu mezi nekonečným, čistým vědomím a jeho obsahem… Vše je Já a blaženost…"

Eduard Tomáš (Umění klidu mysli)

No, vidíš. Nikde tam neřiká, že máš pořád otravovat ostatní svými představami. Ty fakt nikoho nezajímají.

Otravuješ se sama tím, že věnuješ pozornost tomu, co Tě otravuje a nezajímá.

To, že tomu přesto věnuješ pozornost, ukazuje, že se Tě to přece jen dotýká.

Každý sleduje to, co s ním rezonuje — a i to je v pořádku. Všechno se děje tak, jak má, a každý z nás slyší přesně to, co v daný okamžik potřebuje.

[Nic]

Určitě nejste ani ti pseudoosvícenci.

To určitě nejsme. Typický pseudoosvícenec jsi ty. Takové hnal i Ramana.

Řekla bych, že bys touhle úvahou rozesmála i Ramanu.

[Nic]

Z toho bolí sáňky.



Tak hodně štěstí.

[armin]

Aha, a tohle sem píšeš z důvodů, že Tě můj dokonalý neměnný svět, kterým jsem, opravdu vůbec nijak nezajímá, nebo Tě zajímá, jestli se to neměnné přeci jen nějak nemění?

Tvůj svět mne opravdu nezajímá, zajímá mne po čase několika otázkami a komentáři vyzkoušet jak se ta tvoje slepota vyvíjí. A také snaha pozozumět obecnějším příčinám takové slepoty ("oblbenosti") na tvém konkrétním příkladu.