V čem spočívá blaženost?

[Trini]

Láska není něco, co se dá žít víc nebo míň.

Nežije lásku, a tak si vymyslí, že to prostě nejde. Typické pro Janu.

Vážně věříš tomu, že můžeš žít víc nebo míň to, čím skutečně jsi?

Hlavně nevěřím tobě, protože píšeš nesmysly.

Pořád jen řešíš, co nějaké já, ty podle tebe je. Když tě to baví...

Vím, že realizovaní popisují, jak to opravdu je.Ty si jen vymýšlíš nesmysly.

[Nic]

Hlavně nevěřím tobě, protože píšeš nesmysly.

Pořád jen řešíš, co nějaké já, ty podle tebe je. Když tě to baví...

Vím, že realizovaní popisují, jak to opravdu je.Ty si jen vymýšlíš nesmysly.

Pravé Já je statické - bez pohybu - neměnné. To je to skutečné.

Kdežto ego (individualita, osoba) je iluzí oddělenosti - je to iluze, není to skutečné. Může se jevit v různých kvalitách, formách, vlastnostech, projevech, v pohybu...

To, co skutečně jsi, se nepohybuje:

https://www.facebook.com/reel/1177624794289686



Nejde o to věřit, ale skutečně poznat.

[armin]

S poznáním, kdo jsme, absolutně všechno, co je, je Láskou.

Tohle je například jedna z tvých oblíbených zkomolenin.

Drahý Miroslave, s poznáním, kdo skutečně jsi, s tímhle vyjádřením není možné mít problém. Naopak tohle uvědomění je právě tou blažeností a štěstím pravého Já, protože v téhle celistvosti absolutně nic nechybí. Není tady žádná vzdálenost, žádná iluze oddělenosti, nic po čem by se mohlo toužit víc. Je to ta jednota Bytí, o které mluví všichni Probuzení.

https://www.youtube.com/watch?v=4SnLMWeoMn8

Já se vyjadřuji k tomu, co píšeš ty, co se ti zdá být v souladu s tím, co cituješ a co sem dáváš. Bohužel se ti to opravdu jen zdá. Nedokážeš rozpoznat ten zásadní rozdíl.
Celkem by to mohlo být jedno, zažívej si so uznáš za vhodně a co ti vyhovuje, ale bohužel tím svým usilovným psaním a vysvětlováním veřejně ředíš a dezinterpretuješ slova Probuzených. A to není dobré - ani pro druhé ani pro tebe. Tak proto tě na to upozorňuji. A nejen já.

[Trini]

Hlavně nevěřím tobě, protože píšeš nesmysly.

Pořád jen řešíš, co nějaké já, ty podle tebe je. Když tě to baví...

Vím, že realizovaní popisují, jak to opravdu je.Ty si jen vymýšlíš nesmysly.

Nejde o to věřit, ale skutečně poznat.

Ale vždyt já ti nevěřím, neměj strach.

Zatím pořád ještě řešíš nějaké já a ty, takže jsi pořád někde úplně na začátku.

[Nic]

Já se vyjadřuji k tomu, co píšeš ty, co se ti zdá být v souladu s tím, co cituješ a co sem dáváš. Bohužel se ti to opravdu jen zdá. Nedokážeš rozpoznat ten zásadní rozdíl.
Celkem by to mohlo být jedno, zažívej si so uznáš za vhodně a co ti vyhovuje, ale bohužel tím svým usilovným psaním a vysvětlováním veřejně ředíš a dezinterpretuješ slova Probuzených. A to není dobré - ani pro druhé ani pro tebe. Tak proto tě na to upozorňuji. A nejen já.

Můžeme se na to „ředění“ podívat podrobněji. Nemohu tvrdit, že Ty něco poznáváš nebo nepoznáváš za Tebe – stejně jako Ty nemůžeš tvrdit za mě, že víš, co poznávám nebo nepoznávám já. To, co poznáváme, se můžeme pokusit popsat, ale pokud druhý nepoznává totéž, nemusí nám rozumět vůbec.

Dnes se přede mnou zcela náhodou objevil text Eduarda Tomáše, který naprosto výstižně popisuje to, co se snažím sdílet od svého prvního vstupu na Jitřní zemi.

Cituji:

„Láska je nevyčerpatelná právě tak jako Pravda sama. Její pramen je božský, nekonečný a nepomíjivý. Ať milujete člověka či Boha, tryská z vašeho duchovního srdce znovu a znovu a zaplavuje vás svou sladkostí, milostí, životností, silou a blahem tak dlouho, dokud ve vás žije poslední paprsek života. Láskou k Bohu se otevírají všechny průduchy k němu – mnohem mocněji a přirozeněji než jakýmkoli intelektuálním pochopením. Milujte člověka, a vaše láska možná bude dřív nebo později opětována. Milujte Boha, a Bůh vás přímo zaplaví láskou, vodopády lásky, někdy až neúměrně závratnými vlnami štěstí, míru a blaženosti...
Metafyzika cesty Lásky je prostá. Když všechno, co máte a co jste, odevzdáte lásce – k Bohu, lidem nebo i zvířatům – síla ega postupně slábne, až ego nakonec zmizí. A když zmizí ego a jeho síla, objeví se identita mysli s absolutním a nekonečným jástvím. A to je – na rozdíl od egoismu – naše pravé jáství, bytí. Indové mu říkají Átmán. Kristus ho nazýval Královstvím nebeským. Toto království není rozdílné od Absolutna. Není zde dvojnosti, jen jednota Bytí, Jsoucnosti, nejvyšší Existence. Jenom Bůh jest.“
— Eduard Tomáš, Cesta lásky

Přesně to mohu potvrdit: realizace Ježíšova největšího přikázání probouzí poznání Božího království, poznání dokonalého světa, o tom samém mluví i Nisargadatta.

A teď můžeš, Miroslave, konkrétně vysvětlit, co se Ti tady jeví jako „naředěné“ nebo zkreslené?

Jaký zásadní rozdíl vidíš v tom, co je ve své podstatě absolutně totožné?
Sat-čit-ánanda = Boží království = pravé Já = nejvyšší Existence = jednota Bytí = Jsoucnost = dokonalý svět Probuzených.
Jsou to jen různé názvy pro totéž.

Pokud pro Tebe nejsou tyhle pojmy pouhou abstrakcí, ale jsou skutečným poznáním trvalého štěstí, míru, blaženosti a lásky – a přeješ-li každé bytosti, aby byla šťastná – pak přece nemůže vzniknout žádné nedorozumění, ne?

Ale pokud pro Tebe zůstávají jen prázdnými, nic neříkajícími pojmy, pak skutečně nemůže dojít k porozumění.

A ještě k té poznámce „a nejen já“ — to, že určité vidění sdílí víc lidí, samo o sobě není argumentem pro jeho pravdivost. Pokud několik miliard lidí žije v dualitě a jen vzácně se v lidských bytostech probudí poznání jednoty Bytí, pak je přirozené, že většina bude považovat ne-duální vhled za „vadnou interpretaci“.

To ale nic nevypovídá o skutečnosti samotné.

[armin]

Můžeme se na to „ředění“ podívat podrobněji. Nemohu tvrdit, že Ty něco poznáváš nebo nepoznáváš za Tebe – stejně jako Ty nemůžeš tvrdit za mě, že víš, co poznávám nebo nepoznávám já. To, co poznáváme, se můžeme pokusit popsat, ale pokud druhý nepoznává totéž, nemusí nám rozumět vůbec.

Právě z toho, jak ty popisuješ to, co poznáváš a stále to dokola opakuješ, je duchovně zkušenějšímu zřejmé co to poznáváš, žiješ a myslíš si, že je to to, co poznávají probuzení.
Já za tebe nic netvrdím, říkáš to sama svými slovy a způsobem, jakým do toho komponuješ slova Probuzených vytržená z kontextu.

Žádné podrobnější podívání s tím nic neudělá.
Slova v tvém případě evidentně nepomohou. Jediné, co by to mohlo změnit, je tvůj osud, nějaký osudový zvrat. Boží mlýny sice melou pomalu, ale jistě. Všechno má svůj čas a smysl.