Eva Nada píše:Helen Mirren jednou řekla: Než se s někým budete hádat, zeptejte se sami sebe, zda je ten člověk vůbec psychicky dostatečně dospělý na to, aby pochopil koncept jiného Protože pokud ne, tak to nemá absolutně smysl.
Ne každý argument stojí za vaši energii. Někdy, bez ohledu na to, jak jasně se vyjadřujete, druhý člověk neposlouchá, aby pochopil – poslouchá, aby reagoval.
Uvízli ve své vlastní perspektivě, nechtějí uvažovat o jiném pohledu a zapojení se s nimi vás jen vysává.
Je rozdíl mezi zdravou diskusí a zbytečnou debatou.
Rozhovor s někým, kdo je otevřený, kdo si cení růstu a porozumění, může být poučný – i když s tím nesouhlasíte. Ale pokoušet se domluvit s někým, kdo odmítá vidět mimo své vlastní přesvědčení? To je jako mluvit do zdi. Bez ohledu na to, kolik logiky nebo pravdy předkládáte, překrutí, odkloní nebo odmítnou vaše slova, ne proto, že se mýlíte, ale proto, že nechtějí vidět jinou stránku.
Zralost není o tom, kdo vyhraje hádku – je to o tom, vědět, kdy hádka nestojí za to. Je to uvědomění si, že váš klid je cennější než dokázat, že něco někomu, kdo se už rozhodl, že svůj názor nezmění. Ne každou bitvu je třeba bojovat. Ne každý člověk si zaslouží vaše vysvětlení.
Někdy je nejsilnější věc, kterou můžete udělat, odejít – ne proto, že nemáte co říct, ale proto, že poznáte, že někteří lidé nejsou připraveni naslouchat. A to není vaše břemeno, které musíte nést.
V podstatě s tím souhlasím, akorát mi připadá, že je to psané z jisté pozice nadřazenosti. A to už tak ok není. A myslím si, že každý člověk, který má zájem o naše vysvětlení, si naše vysvětlení zaslouží.
Je si vědoma, že její pozice nemusí být ta správná, i když jí to při informacích, které právě má, tak připadá? Je schopná změnit názor, který jí dosud připadal jako správný?
Jistěže je možné poznat ze způsobu argumentace, že je to u dotyčného zcela zablokované a že žádné vysvětlování nepomůže. Mne pak zajímá, na základě čeho takový postoj vznikl.
. Co od toho teda očekáváš?
Co je sushupti? Věda odhaduje východní nauky.