Frustrace z (ne)diskuze

[Zdeněk]

Může ti potvrdit ta tvá Anima, že se cítí v bezpečí a vidí vás vyváženě? Pokud ano, vyhrál jsi JackPot.

Já si ty Jungovy archetypy vypůjčil spíše z nouze, jako dorozumívací prostředek, chápu je spíše jen povrchně.

Anima je nevědomá část muže. Těžko rozmlouvat se svojí nevědomou částí/intuicí. V ženě není snadné se vyznat.

[Skutečnost]

Z té viditelné squaterské squadry je možné vidět "duchovní" rozměr vztahu jen u některých jedinek, které chápou potřebnou hloubku spolupráce tak, aby ženská rovina byla dostatečně povýšena, možná až přímo "bezprostřední" investicí části mužské roviny k tomu, aby ta ženská rovina strádající v hmotné existenci, ale zářící mimo ni, mohla být té mužské části dostatečnou oporou a ta mužská část se mohla jedním "švihem" vynést k "cílové" pásce... Někteří dokáží i v tom švihu s sebou "sebrat" i "tu", která pro ně pevně stála v té ženské rovině...

Myslím ale, že tahle vyšší dívčí je místním hladovým duším nedostupná, většina vidí neustále jen sebe samé.

Když tu bylo poukazováno na tu jednoduchost sdělení...Co chceš říct?

Neumím určit, co přesně tě zajímá.

Mužský element i ženský element správně fungují jen tak, že zcela "automaticky" spolupracují. Automaticky znamená hlavně to, že nepotřebují korekce - z jedné strany cítí tu druhou část přímo, a z druhé strany ta druhá část se nemusí bránit, protože s tím "přímým cítěním" chybí složka manipulace. Nejde se to "nějak" naučit, dá se to rozvinout tím, že vnímam sama sebe očima druhého a kousek více, než sebe sama - a to spíše znamená se "svého" zbavovat a tím vytvářet prostor "pro druhého". V principu je to určitá forma "výměny světel".

Většina mužsky orientovaných si myslí, že toho vyrovnání dosáhne vlastní silou a stávají se z toho postižení určitou formou narcismu. Žensky orientovaní pak trpí, protože ženská orientace ve hmotě umí existovat jen v mužské ochraně. Ta nerovnováha vyvolala nárůst feministického hnutí a dnes vyvolává potřebu u mužsky orientovaných "hrát" tu - jim chybící - ženskou orientaci. Také je to důvod gender-chaosu, protože to nevychází z přirozené roviny existence, ale vychází to z roviny her mysli.

A proto se také ztrácejí přirozené mechanismy vyvažování a nastupuje myslí ovládané "direktivní! řízení.


Pokud i tohle je nesrozumitelné, dá se to nepřesně nazvat jako "nerovnováha projevu generovaná nerovnováhou vnímání".

[Skutečnost]

Může ti potvrdit ta tvá Anima, že se cítí v bezpečí a vidí vás vyváženě? Pokud ano, vyhrál jsi JackPot.

Já si ty Jungovy archetypy vypůjčil spíše z nouze, jako dorozumívací prostředek, chápu je spíše jen povrchně.

Anima je nevědomá část muže. Těžko rozmlouvat se svojí nevědomou částí/intuicí. V ženě není snadné se vyznat.

Ne, Anima není nevědomá, jen se nemůže vyjadřovat prostředky mysli. Jung - i mnoho dalších - vidělo jen půlku pravdy.

[Zdeněk]

Tvrzení

"nerovnováha projevu generovaná nerovnováhou vnímání"

a

Anima není nevědomá, jen se nemůže vyjadřovat prostředky mysli.

jsou vnitřně poněkud sporná, neboť potlačené vnímání má za následek nevědomost.

[armin]

Mužský element i ženský element správně fungují jen tak, že zcela "automaticky" spolupracují. Automaticky znamená hlavně to, že nepotřebují korekce - z jedné strany cítí tu druhou část přímo, a z druhé strany ta druhá část se nemusí bránit, protože s tím "přímým cítěním" chybí složka manipulace. Nejde se to "nějak" naučit, dá se to rozvinout tím, že vnímam sama sebe očima druhého a kousek více, než sebe sama - a to spíše znamená se "svého" zbavovat a tím vytvářet prostor "pro druhého". V principu je to určitá forma "výměny světel".

Tohle je pěkně popsáno, základní princip.
To, co z toho dál vyvozuješ, jak to aplikuješ na současnou dobu, o tom se to bohužel říci nedá.

[Skutečnost]

Mužský element i ženský element správně fungují jen tak, že zcela "automaticky" spolupracují. Automaticky znamená hlavně to, že nepotřebují korekce - z jedné strany cítí tu druhou část přímo, a z druhé strany ta druhá část se nemusí bránit, protože s tím "přímým cítěním" chybí složka manipulace. Nejde se to "nějak" naučit, dá se to rozvinout tím, že vnímam sama sebe očima druhého a kousek více, než sebe sama - a to spíše znamená se "svého" zbavovat a tím vytvářet prostor "pro druhého". V principu je to určitá forma "výměny světel".

Tohle je pěkně popsáno, základní princip.
To, co z toho dál vyvozuješ, jak to aplikuješ na současnou dobu, o tom se to bohužel říci nedá.

Pokus ale cítíš nutkání to opravovat, upravovat, změnit - máš plné pole působnosti to také napsat

Ale - nebylo to cíleno na tvé vnímání - bylo to pro ela.

[Skutečnost]

Tvrzení

"nerovnováha projevu generovaná nerovnováhou vnímání"

a

Anima není nevědomá, jen se nemůže vyjadřovat prostředky mysli.

jsou vnitřně poněkud sporná, neboť potlačené vnímání má za následek nevědomost.

Je tam slovo nerovnováha, ne slovo potlačení...

Vypadá to, že nevnímáš přímo, ale skrze vzorce mysli. Dávej si na to pozor, myls je dobrý sluha ale příšerný vládce.

[armin]

Pokus ale cítíš nutkání to opravovat, upravovat, změnit - máš plné pole působnosti to také napsat

Kdybych to nutkání měl, tak bych to jistě udělal. Jen jsem měl nutkání oddělit zrno od plev a to jsem taky udělal. Pokoušet se opravovat, upravovat, měnit plevy na zrno nutkání nemám.

[Skutečnost]

Pokus ale cítíš nutkání to opravovat, upravovat, změnit - máš plné pole působnosti to také napsat

Kdybych to nutkání měl, tak bych to jistě udělal. Jen jsem měl nutkání oddělit zrno od plev a to jsem taky udělal. Pokoušet se opravovat, upravovat, měnit plevy na zrno nutkání nemám.

Oddělovat zrno od plev má smysl pouze tehdy, když umíš potlačit své vlastní dojmy z toho, co mají být plevy a co má být to zrno. Úpřimně to posoudit musíš za sebe jen ty sám.

[Zdeněk]

Je tam slovo nerovnováha, ne slovo potlačení...

Nerovnováhu ve vnímání přisoudil jsem potlačení jedné části vnímání. Což je myslím správné přisouzení.

Vypadá to, že nevnímáš přímo, ale skrze vzorce mysli. Dávej si na to pozor, myls je dobrý sluha ale příšerný vládce.

To máš úplnou pravdu, potvrzuji z vlastní zkušenosti. Ačkoli mysl sama pak skrze výsledky svého vládnutí správně usoudila na příšernost toho vládnutí, stále má obtíže to osvětlit.

Nicméně Duch je z jiného levelu, Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda.

[elo]

Ale na podkladě Jungových archetypů Anima (ženský aspekt v mužském těle) a Aminus (mužský aspekt v ženském těle) by se to mohlo rozvést. Prostě jsem Animu potlačil do nevědomí. Je to sice cesta (cesta boje, cesta samuraje), kterou jsem vlastně ani nikdy jít nechtěl, ale o ničem jiném jsem nevěděl. Až jsem náhodně potkal ženu, do které jsem se zamiloval, protože nevědomě zrcadlila mojí nevědomou Animu. No a tak se tak nějak potácím na té své cestě, no.

Může ti potvrdit ta tvá Anima, že se cítí v bezpečí a vidí vás vyváženě? Pokud ano, vyhrál jsi JackPot.

Já si ty Jungovy archetypy vypůjčil spíše z nouze, jako dorozumívací prostředek, chápu je spíše jen povrchně.

Anima je nevědomá část muže. Těžko rozmlouvat se svojí nevědomou částí/intuicí. V ženě není snadné se vyznat. [/quot

Chceš říct, že tě setkání s ženou, přimělo pátrat více v sobě?
Každý má nějaký spouštěcí okamžik.
A to mě vrací k tématu.
Už jsem tu dostal odpověďˇ, že tato vnitřní práce má mysl a začíná tím, že uvidíme nějakou nesrovnalost, u tebe to je, že nějakou část sebe jsi potlačoval, a s tím se dá žít poměrně dlouho.
Možná, že kdyby v té době "před" za tebou někdo přišel a řekl: "Hele mám pocit, že v sobě potlačuješ svou intuitivní část," že bys vůbec nevěděl, o čem mluví. Poslal bys jo k šípku.
(živím tu na tvém příkladě, to původní téma)
Musí se prostě něco zažít, aby došlo k proměně, k tomu prvotnímu povšimnutí. Mám pocit, že to něco musí být emočně intenzivní.

No a tak se tak nějak potácím na té své cestě, no.

A to je možná důvod, proč to se to povšimnutí velice často oddaluje, protože vede k potácení na cestě. Je to jako "před" chodit vybetonovanými cestičkami, rovnými a přímými, a "po" chodit cestičkami v terénu, v lese v horách, člověk se jakoby víc potácí, ale ty výhledy!

Najdeme to v archetypálních pohádkách ještě v drsnější verzi.
Je tu pohodlný život a 13. komnata, do které se nesmí nahlédnout. Nahlédnutí do ní znamená ztrátu pohodlného života. Znamená ztratit všechno, vydat se na cestu. A teprve po útrapách cesty a boji s "démony" dojde k osvobozen toho, co bylo v pohodlném životě neznámé a neviděné. Až po vítězném boji, nastává bohatší a veselejší život, ne byl ten pohodlný.
Takže po otevření 13. komnaty je tu obrovský propad, vystavení se slabosti, bolesti a nutnosti absolvovat cestu. Po otevření už není na výběr. Proto je zcela pochopitelné dlouhé váhání, než se ta 13. komnata otevře.

[Skutečnost]

Je tam slovo nerovnováha, ne slovo potlačení...

Nerovnováhu ve vnímání přisoudil jsem potlačení jedné části vnímání. Což je myslím správné přisouzení.

Není.

Vypadá to, že nevnímáš přímo, ale skrze vzorce mysli. Dávej si na to pozor, myls je dobrý sluha ale příšerný vládce.

To máš úplnou pravdu, potvrzuji z vlastní zkušenosti. Ačkoli mysl sama pak skrze výsledky svého vládnutí správně usoudila na příšernost toho vládnutí, stále má obtíže to osvětlit.

Nicméně Duch je z jiného levelu, Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda.

.. ti říká tvá mysl, že ano...

[elo]

Z té viditelné squaterské squadry je možné vidět "duchovní" rozměr vztahu jen u některých jedinek, které chápou potřebnou hloubku spolupráce tak, aby ženská rovina byla dostatečně povýšena, možná až přímo "bezprostřední" investicí části mužské roviny k tomu, aby ta ženská rovina strádající v hmotné existenci, ale zářící mimo ni, mohla být té mužské části dostatečnou oporou a ta mužská část se mohla jedním "švihem" vynést k "cílové" pásce... Někteří dokáží i v tom švihu s sebou "sebrat" i "tu", která pro ně pevně stála v té ženské rovině...

Myslím ale, že tahle vyšší dívčí je místním hladovým duším nedostupná, většina vidí neustále jen sebe samé.

Když tu bylo poukazováno na tu jednoduchost sdělení...Co chceš říct?

Neumím určit, co přesně tě zajímá.

Mužský element i ženský element správně fungují jen tak, že zcela "automaticky" spolupracují. Automaticky znamená hlavně to, že nepotřebují korekce - z jedné strany cítí tu druhou část přímo, a z druhé strany ta druhá část se nemusí bránit, protože s tím "přímým cítěním" chybí složka manipulace. Nejde se to "nějak" naučit, dá se to rozvinout tím, že vnímam sama sebe očima druhého a kousek více, než sebe sama - a to spíše znamená se "svého" zbavovat a tím vytvářet prostor "pro druhého". V principu je to určitá forma "výměny světel".

Ano toto je srozumitelné.

Většina mužsky orientovaných si myslí, že toho vyrovnání dosáhne vlastní silou a stávají se z toho postižení určitou formou narcismu. Žensky orientovaní pak trpí, protože ženská orientace ve hmotě umí existovat jen v mužské ochraně. Ta nerovnováha vyvolala nárůst feministického hnutí a dnes vyvolává potřebu u mužsky orientovaných "hrát" tu - jim chybící - ženskou orientaci. Také je to důvod gender-chaosu, protože to nevychází z přirozené roviny existence, ale vychází to z roviny her mysli.

Tady mi v návaznosti na předchozí odstavec není úplně jasné, co myslíš tím "vyrovnáním". V předchozím odstavci mluvíš o spolupráci. Z to nějak automatickyvyplývá, že na to jedna část nemůže být sama.
Není ani jasné, jestli je to myšleno jako vztaky mezi muži a ženami jako osobami v tělech. Nebo o vnitřních částech. Mě přijde, že je to ta první varianta. Pak by z toho vyplývala nutnost, aby došlo k "vyrovnání", tak musím mít protějšek druhého pohlaví. Touto cestou šla indická tradiční tantra.

Ale tibetská tantra pracuje s vnitřním muřským a ženským principem uvnitř jedné osoby.
I to Jungovo poznávání Animy v případě muže a poznávání Anima (2.pad od Animus) v případě ženy. Tady se otevírá prostor pro vnitřní práci bez nutosti protějšku opačného pohlaví jako druhé osoby.
I když určitě vztah s druhou osobou funguje jako katylyzátor vnitřního procesu.

[Skutečnost]

Z té viditelné squaterské squadry je možné vidět "duchovní" rozměr vztahu jen u některých jedinek, které chápou potřebnou hloubku spolupráce tak, aby ženská rovina byla dostatečně povýšena, možná až přímo "bezprostřední" investicí části mužské roviny k tomu, aby ta ženská rovina strádající v hmotné existenci, ale zářící mimo ni, mohla být té mužské části dostatečnou oporou a ta mužská část se mohla jedním "švihem" vynést k "cílové" pásce... Někteří dokáží i v tom švihu s sebou "sebrat" i "tu", která pro ně pevně stála v té ženské rovině...

Myslím ale, že tahle vyšší dívčí je místním hladovým duším nedostupná, většina vidí neustále jen sebe samé.

Když tu bylo poukazováno na tu jednoduchost sdělení...Co chceš říct?

Neumím určit, co přesně tě zajímá.

Mužský element i ženský element správně fungují jen tak, že zcela "automaticky" spolupracují. Automaticky znamená hlavně to, že nepotřebují korekce - z jedné strany cítí tu druhou část přímo, a z druhé strany ta druhá část se nemusí bránit, protože s tím "přímým cítěním" chybí složka manipulace. Nejde se to "nějak" naučit, dá se to rozvinout tím, že vnímam sama sebe očima druhého a kousek více, než sebe sama - a to spíše znamená se "svého" zbavovat a tím vytvářet prostor "pro druhého". V principu je to určitá forma "výměny světel".

Ano toto je srozumitelné.

Většina mužsky orientovaných si myslí, že toho vyrovnání dosáhne vlastní silou a stávají se z toho postižení určitou formou narcismu. Žensky orientovaní pak trpí, protože ženská orientace ve hmotě umí existovat jen v mužské ochraně. Ta nerovnováha vyvolala nárůst feministického hnutí a dnes vyvolává potřebu u mužsky orientovaných "hrát" tu - jim chybící - ženskou orientaci. Také je to důvod gender-chaosu, protože to nevychází z přirozené roviny existence, ale vychází to z roviny her mysli.

Tady mi v návaznosti na předchozí odstavec není úplně jasné, co myslíš tím "vyrovnáním". V předchozím odstavci mluvíš o spolupráci. Z to nějak automatickyvyplývá, že na to jedna část nemůže být sama.
Není ani jasné, jestli je to myšleno jako vztaky mezi muži a ženami jako osobami v tělech. Nebo o vnitřních částech. Mě přijde, že je to ta první varianta. Pak by z toho vyplývala nutnost, aby došlo k "vyrovnání", tak musím mít protějšek druhého pohlaví. Touto cestou šla indická tradiční tantra.

Ale tibetská tantra pracuje s vnitřním muřským a ženským principem uvnitř jedné osoby.
I to Jungovo poznávání Animy v případě muže a poznávání Anima (2.pad od Animus) v případě ženy. Tady se otevírá prostor pro vnitřní práci bez nutnosti protějšku opačného pohlaví jako druhé osoby.
I když určitě vztah s druhou osobou funguje jako katylyzátor vnitřního procesu.

Když nahradíš slovo "vyrovnání" slovem "dorovnání", asi zmizí ty nejasnosti. Právě ta mužská orientace vede k představě, "co nejde silou, půjde silou ještě větší!", která byla za tou mou myšlenkou.

Indická tradiční tantra - co o tom víš? Dnešní lidé jsou tak postiženi ztrátou kořenů, že v tom, kdo je ženské orientace a kdo mužské orientace mají sami totální chaos. Chápu, že to není ani na třetí pohled vidět, ale právě proto může být inspirující tvůj pohled na to, co je "tradiční tantra". Ono učení tantry bylo z "úst do ucha" úmyslně poničeno, takže z čeho vycházíš?

Tady se otevírá prostor pro vnitřní práci bez nutnosti protějšku opačného pohlaví jako druhé osoby. Máš pravdu, pokud víš, co jsi napsal.
Víš co jsi napsal?

[elo]

Je tam slovo nerovnováha, ne slovo potlačení...

Nerovnováhu ve vnímání přisoudil jsem potlačení jedné části vnímání. Což je myslím správné přisouzení.

Není.

Tak toto je diskuzní faul jako prase!!!

Je to Zdeňkův vnitřní svět, a on v sobě vycítil potlačení jedné části.
Psal jsi o nerovnováze a on ji vidí právě v tom potlačení. Tedy rozvíjí debatu s pojmem, který jsi přinesl.

Kdy bereš to kompetenci, mluvit do toho, jak někdo nazývá své vnitřní procesy?
Znáš jeho vnitřní svět lépe než on sám? Víš, jak vnímá pojmy nerovnováha a potlačení?

Odhlédnuto od toho, že je to Zdeňkova věc, tak: Pokud jedna síla dominuje a jiná je potlačena je to nerovnováha. - jak jinak bys to chtěl nazvat?

[Skutečnost]

Je tam slovo nerovnováha, ne slovo potlačení...

Nerovnováhu ve vnímání přisoudil jsem potlačení jedné části vnímání. Což je myslím správné přisouzení.

Není.

Tak toto je diskuzní faul jako prase!!!

Je to Zdeňkův vnitřní svět, a on v sobě vycítil potlačení jedné části.
Psal jsi o nerovnováze a on ji vidí právě v tom potlačení. Tedy rozvíjí debatu s pojmem, který jsi přinesl.

Kdy bereš to kompetenci, mluvit do toho, jak někdo nazývá své vnitřní procesy?
Znáš jeho vnitřní svět lépe než on sám? Víš, jak vnímá pojmy nerovnováha a potlačení?

Odhlédnuto od toho, že je to Zdeňkova věc, tak: Pokud jedna síla dominuje a jiná je potlačena je to nerovnováha. - jak jinak bys to chtěl nazvat?

Chceš si psát o faktech anebo si chceš psát o dojmech (svých i jiných).

Potlačení je jedna strana mince, upřednostnění je druhá. Není to ale totéž.

[Zdeněk]

Tak toto je diskuzní faul jako prase!!!

Neber to tak tragicky.
My duchovňáci se duchovňácky faulujeme, k našemu dobru samozřejmě.

[elo]

Když nahradíš slovo "vyrovnání" slovem "dorovnání", asi zmizí ty nejasnosti. Právě ta mužská orientace vede k představě, "co nejde silou, půjde silou ještě větší!", která byla za tou mou myšlenkou.

Zkusil jsem, a stále netuším, co tím ty myslíš.

Indická tradiční tantra - co o tom víš? Dnešní lidé jsou tak postiženi ztrátou kořenů, že v tom, kdo je ženské orientace a kdo mužské orientace mají sami totální chaos. Chápu, že to není ani na třetí pohled vidět, ale právě proto může být inspirující tvůj pohled na to, co je "tradiční tantra". Ono učení tantry bylo z "úst do ucha" úmyslně poničeno, takže z čeho vycházíš?

Můj pohled: je to o vnímání mužské a ženské energie ve vztahu muže a ženy. Při fyzickém setkání a spolubytí (ne nutně intimním), prožitkem dochází k navnímání energie opačného pohlaví, a díky tomu v procítění této energie v sobě. Což se děje příjímáním a dáváním energie, energie se cyklí a jak prochází mužem a ženou opakovaně tak se mísí v jednu.

Tady se otevírá prostor pro vnitřní práci bez nutnosti protějšku opačného pohlaví jako druhé osoby. Máš pravdu, pokud víš, co jsi napsal.
Víš co jsi napsal?

Ano.

[Zdeněk]

Možná, že kdyby v té době "před" za tebou někdo přišel a řekl: "Hele mám pocit, že v sobě potlačuješ svou intuitivní část," že bys vůbec nevěděl, o čem mluví. Poslal bys jo k šípku.

Přesně tak.

Musí se prostě něco zažít, aby došlo k proměně, k tomu prvotnímu povšimnutí. Mám pocit, že to něco musí být emočně intenzivní.

Jo.
(Ra by tu emoční příčinu nazval katalyzátorem.)

Najdeme to v archetypálních pohádkách ještě v drsnější verzi.
Je tu pohodlný život a 13. komnata, do které se nesmí nahlédnout. Nahlédnutí do ní znamená ztrátu pohodlného života. Znamená ztratit všechno, vydat se na cestu. A teprve po útrapách cesty a boji s "démony" dojde k osvobozen toho, co bylo v pohodlném životě neznámé a neviděné. Až po vítězném boji, nastává bohatší a veselejší život, ne byl ten pohodlný.
Takže po otevření 13. komnaty je tu obrovský propad, vystavení se slabosti, bolesti a nutnosti absolvovat cestu. Po otevření už není na výběr. Proto je zcela pochopitelné dlouhé váhání, než se ta 13. komnata otevře.

Musíš učinit rozhodnutí, ale nevíš, a nemůžeš vědět, že je to 13. komnata.
A že v té komnatě jsou další komnaty.
V téhle rovině bytí jsme si nalíčili spoustu katalyzátorů (a mimo tuto rovinu bytí si pak budeme rvát vlasy tipuji, že jsme jich spoustu nevyužili).

[Skutečnost]

Když nahradíš slovo "vyrovnání" slovem "dorovnání", asi zmizí ty nejasnosti. Právě ta mužská orientace vede k představě, "co nejde silou, půjde silou ještě větší!", která byla za tou mou myšlenkou.

Zkusil jsem, a stále netuším, co tím ty myslíš.

Naukou, vůlí a silou se snaží "překlenout" (nevnímat, přetlačit) tu potřebu ženskosti/mužskosti k ustavení harmonie.

Indická tradiční tantra - co o tom víš? Dnešní lidé jsou tak postiženi ztrátou kořenů, že v tom, kdo je ženské orientace a kdo mužské orientace mají sami totální chaos. Chápu, že to není ani na třetí pohled vidět, ale právě proto může být inspirující tvůj pohled na to, co je "tradiční tantra". Ono učení tantry bylo z "úst do ucha" úmyslně poničeno, takže z čeho vycházíš?

Můj pohled: je to o vnímání mužské a ženské energie ve vztahu muže a ženy. Při fyzickém setkání a spolubytí (ne nutně intimním), prožitkem dochází k navnímání energie opačného pohlaví, a díky tomu v procítění této energie v sobě. Což se děje příjímáním a dáváním energie, energie se cyklí a jak prochází mužem a ženou opakovaně tak se mísí v jednu.

Ne, to není tradiční pojetí tantry. Ta má přesný řád a přesné podmínky. To, co popisuješ jsou romantické představy o soužití ideálních pólů ve vzájemné harmonii. Tradiční tantra pracuje s tím, že ten "materiál" je velmi vzdálen čemukoli, co by se blížilo k pojmenování "ideální".

Tady se otevírá prostor pro vnitřní práci bez nutnosti protějšku opačného pohlaví jako druhé osoby. Máš pravdu, pokud víš, co jsi napsal.
Víš co jsi napsal?

Ano.

Z toho, co jsi napsal výše, se dá docela přesvědčivě ukázat, že nevíš.