Eduard Tomáš

[vostalpetr]

On se k té stěžejní myšlence člověk nutně dostane - v pravou chvíli, kdy je už dost pročištěný a pro to vnitřně zralý. Dřív by mu to nebylo k ničemu, dokonce by mu to mohlo nasadit do hlavy kupu advaiťáckých konceptů, kterýma by se já akorát utvrzovalo v tom, jak už to dokonale ví... v tom se dá uvíznout na hezky dlouho
.........................................................................................................................................................................

známe, známe,
už dlouho se v tom patláme

všude spousta konceptů,
no vida, a máme (duchovního) popletu

je to ale pěkná dřina,
prohrabat se jima

tyhle forky boží,
ty mě fakt položí......

[Lída]

[Lída]

protože to nejvyšší je v podstatě to nejednodušší k pochopení

pro mysl tak zprázdněnou
od "chci" a "nechci"
že už skoro není

[Jana]

Takže když si to přečtu já a pak třeba Lucky, tak já řeknu pozornost na pozornost
ale (třeba) Lucky řekne: Kontrolujte své touhy, brzdí vás. Vzdávejte se zejména připoutanosti k smyslovým radostem a rozkoším těla, chcete-li se stát opravdovými mistry ducha., a další řekne něco zcela jiného....

Já tahle povídání beru spíš jako umělecká díla. Obdivuji v nich klenoty, když se něco vysloví obzvlášť výstižně.
Například když ET čerpá z Tvých bohatých zkušeností pozornosti na pozornost:

...Zkusme záměrně hledat pozornost jako takovou. Zamyslíme-li se nad tímto zvláštním návrhem musíme, chtě nechtě připustit, že půjde patrně o jedno z nejjednodušších hledání vůbec, neboť nejenže máme svou pozornost stále po ruce, ale ani její sídlo nám nemůže nikam utéct. Nuže, zkusme obrátit pozornost proti toku jí samé!

Ale jsou tam i další krásné věci:

Milujete-li přitom kohokoli jiného, obraťte vždy tento cit do svého srdce. Předmět vaší lásky tím nebude o nic ošizen, naopak, bude mu přidáno a vám také.

nebo:

Uvědomte si několikrát denně, že základ pozornosti je v Bohu a že tedy obrácení pozornosti proti jejímu toku je nejpřímější cestou k němu. Je to stejné, jako bychom řekli, že základ pozornosti je v bezčasovém nyní. Jedině proniknutí (ať dočasné či trvalé) do této sféry je příčinou štěstí.

No, jak to čtu, je to i dál krásné.

Jen u té nepřipoutanosti ke smyslovým zážitkům to může působit trochu zašmodrchaně.

Jedině když nezapomenete, čím ve skutečnosti jste, můžete si občas i tyto radosti dovolit.

Tohle ET zřejmě řekl ze soucitu, když uviděl něčí vyděšený pohled, ze kterého četl: "Taže už nikdy netento...?"
Pokud je tu poznání kým jsme, tak tu vůbec žádná připoutanost k tělesnosti není, tedy žádné tělesné touhy a chtění. V podstatě je nám jedno, co je, tělesné potřeby jsou uspokojovány v harmonii se životem tím nejvhodnějším možným způsobem a paradoxně je tu zároveň největší užívání si všeho, co je Tady a Teď.

Jako by se i tělo probudilo, všechny chuťové pohárky, čichové, hmatové buňky. Není to tak, jak ET říká, že si něco občas můžeme dovolit. Je tu dovoleno všechno, co právě je, co se právě děje. Absolutní svoboda.

[vostalpetr]

Uvědomte si několikrát denně, že základ pozornosti je v Bohu a že tedy obrácení pozornosti proti jejímu toku je nejpřímější cestou k němu. Je to stejné, jako bychom řekli, že základ pozornosti je v bezčasovém nyní. Jedině proniknutí (ať dočasné či trvalé) do této sféry je příčinou štěstí.
..........................................................................................................................................................

to je dobře napsaný a je zde dobře vidět že pozornost na pozornost je bezčasový stav...

[Jana]

Mezi námi, já stejně vím, že tohle je Tvůj objev, byla jsem na netu, když jsi na to přišel.

[vostalpetr]

Mezi námi, já stejně vím, že tohle je Tvůj objev, byla jsem na netu, když jsi na to přišel.
..............................................................................................................

No byla jsi u toho,
a pomáhala jsi mi,

Já jsem samozřejmě neobjevil Ameriku,
to udělali jiní,
ale jako se po Americanovi jmenuje celá Amerika,
tak i já jsem tomu dal jméno:

UNIVERZÁLNÍ ZÁKLADNÍ DUCHOVNÍ PRINCIP

Všichni ostatní předemnou to popsali,
at už Tolle, Maharadž, Mooji, Tomáš atd.

A zároven pojmem pozornost lze vysvětlit mnohé,
co bylo mysticky zahalené:
boží milost je prostě tento princip,
karma není nic jiného než ztotožnování pozorování s pozorovanými jevy,
je to to, co nelze najít, protože to používáme k hledání
apd

Samozřejmě to není nějaká moje osobní zásluha,
protože všechno je v kompetenci neosobní pozornosti,
ale mám z toho radost, že to jde dneska takto napsat...

[Petr]

(asi muj nekratsi prispevek zde)
(ted uz ne )