Alaja píše:Ještěže tu máme tu praxi z minulých životů, jinak by tu nebyl ani jeden pokročilý hledající. Byli by tu stále jen samí začínající ...

On se pak takový neúspěšný hledající ale těžko smiřuje s tím, že je pouhý začátečník a proto mu to nejde a nejde, protože ví, že je jen začátečník.....je to poněkud deprimující zjištění, které mu brání být pokročilejší.....

Nebo už je tak pokročilý, že se dostal do konečného stadia, kdy už se nic nedělá - ale on na to ještě nepřišel.
836.
Tazatel: Medituji už mnoho let, prakticky celý život, a přece po dlouholetém cvičení a studiu jsem přišel do stavu, s nímž si nevím rady.
E. Tomáš: Pokuste se popsat mi váš stav.
Tazatel: Je to jednoduché. Jakmile se začnu soustředit do srdce, což dělám skoro pořád, nastane v srdci pocit rozplynutí, který se stále stupnuje, až už to dál nejde.
E. Tomáš: To je skvělé, budte rád, tohoto stavu dosahuje jen málo lidí.
Tazatel: Já nejsem rád, a to právě proto, že to dál nejde, at dělám, co chci. Jak mám pokračovat, co mám dělat. Vím, že je to hluboký stav, ale já bych si ho přál prohloubit až k Poznání. Jsem stár a času mám proto málo. A tolik už cítím blízkost Nadjá. Jakoby bylo přímo za dveřmi.
E. Tomáš: Nic.
Tazatel: Co nic?
E. Tomáš: Nedělejte nic. Všechno, co se nyní stane, udělá Nadjá za vás. Právě proto došlo k stagnaci. To je výzva pro vás, abyste přestal usilovat a předal všechnu akci Bohu. Vy Ho jen proste, aby vás úplně ovládl, aby si vás přivlastnil a vzal za svého a pak vás použil jako svůj nástroj k dobru lidí i všech ostatních bytostí. To je všechno, co smíte udělat.
Tazatel: V tom závratném tichu nemohu vlastně dělat skoro nic. A přece se tu a tam snažím.
E. Tomáš: Tak jen v něm spočívejte a oddaně čekejte na to, co se stane. Tady platí Eckhartovo pravidlo: Nic nemít, ničím nebýt a o ničem nevědět.
...
(To je pokaždé taková úleva a nádhera si něco přečíst od moudrého, laskavého člověka. Díky, že se na zemi takoví lidé mohou nacházet.
Pořád jen všeobecná negativita nikomu nemůže pomoci dál, a už vůbec ne tomu, kdo ji šíří.)