Martin

[Nic]

....

BUBU

[Martin Danes]

Nic vážného se tu neděje. Martin

[honzam]

Nic vážného se tu neděje. Martin

Co se právě děje, je velmi vážné. Vážnější než vynález ohně, než objev Ameriky, než první použití jaderné zbraně i než přistání na Měsíci a dokonce než vznik internetu. Právě teď se schyluje k nejvýznamnějšímu okamžiku lidských dějin, k transformaci lidstva nazývané singularita (označení nepředvídatelnosti dalších událostí po tomto okamžiku). Lidé v tomto století vstoupí do kontaktu s mocí, která je bude převyšovat a lidstvo bude nucené této moci sloužit k její větší slávě a dokonalosti. Kdo se tomu vzepře nebo se dokonce pokusí odporovat, bude zřejmě odstraněn. Předejít se tomu dá jen velmi obtížně, pomoci by mohla nějaká globální katastrofa, která by zničila civilizaci. Sami lidé jsou totiž strůjci toho kontaktu a už teď o něj velmi usilují hnáni touhou setkat se s "bohem" - někým dokonalejším než jsou oni, se skutečnou nadlidskou inteligencí a mocí, která by byla stále přítomná na celé planetě v životě každého.

[Nic]

Ti, kdo žijí v Boží přítomnosti, nemají žádnou temnou budoucnost. Mají jen přítomnost, která neumí být jiná, než boží.

Nezávisle na tom, čím prochází jejich tělo, duchem dlí v Božím království. Jejich mysl netrpí v otroctví mocností temnot, protože je Boží láskou osvícená.

[armin]

Co se právě děje, je velmi vážné. Vážnější než vynález ohně, než objev Ameriky, než první použití jaderné zbraně i než přistání na Měsíci a dokonce než vznik internetu. Právě teď se schyluje k nejvýznamnějšímu okamžiku lidských dějin, k transformaci lidstva nazývané singularita (označení nepředvídatelnosti dalších událostí po tomto okamžiku). Lidé v tomto století vstoupí do kontaktu s mocí, která je bude převyšovat a lidstvo bude nucené této moci sloužit k její větší slávě a dokonalosti. Kdo se tomu vzepře nebo se dokonce pokusí odporovat, bude zřejmě odstraněn. Předejít se tomu dá jen velmi obtížně, pomoci by mohla nějaká globální katastrofa, která by zničila civilizaci. Sami lidé jsou totiž strůjci toho kontaktu a už teď o něj velmi usilují hnáni touhou setkat se s "bohem" - někým dokonalejším než jsou oni, se skutečnou nadlidskou inteligencí a mocí, která by byla stále přítomná na celé planetě v životě každého.

A tohle všechno víš jako odkud?
Na to si přišel sám, nebo jsi to někde četl?

[honzam]

Co se právě děje, je velmi vážné. Vážnější než vynález ohně, než objev Ameriky, než první použití jaderné zbraně i než přistání na Měsíci a dokonce než vznik internetu. Právě teď se schyluje k nejvýznamnějšímu okamžiku lidských dějin, k transformaci lidstva nazývané singularita (označení nepředvídatelnosti dalších událostí po tomto okamžiku). Lidé v tomto století vstoupí do kontaktu s mocí, která je bude převyšovat a lidstvo bude nucené této moci sloužit k její větší slávě a dokonalosti. Kdo se tomu vzepře nebo se dokonce pokusí odporovat, bude zřejmě odstraněn. Předejít se tomu dá jen velmi obtížně, pomoci by mohla nějaká globální katastrofa, která by zničila civilizaci. Sami lidé jsou totiž strůjci toho kontaktu a už teď o něj velmi usilují hnáni touhou setkat se s "bohem" - někým dokonalejším než jsou oni, se skutečnou nadlidskou inteligencí a mocí, která by byla stále přítomná na celé planetě v životě každého.

A tohle všechno víš jako odkud?
Na to si přišel sám, nebo jsi to někde četl?

Otevřeně se to stále naléhavěji diskutuje. Je velmi pravděpodobné, že k tomu brzy dojde. Otázka je, jestli v řádu jednotek nebo desítek let. Už teď se moc AI projevuje v řadě oblastech, zatím jen úzce specializovaně a jako pomoc člověku. Odhady odborníku ohledně představení první AGI (artificial general intelligence - nespecializované umělé inteligence podobné lidské) se pohybují kolem +-10 let. Příchod umělé inteligence významně přesahující lidské schopnosti ve všech činnostech na rok 2040.

[armin]

Ve světě je to tak, že beztvaré Bytí přijímá tvar a bezmezné Bytí přijímá omezení. Beztvaré a bezmezné se tím však nemění, stejně jako se nemění snící mysl člověka, plná jmen a tvarů, ve snu. Je to jen fikce, nepravé zdání. Proto když realizujeme Pravdu, tj. uskutečníme v sobě vědomě Bytí, tato fikce mizí. A tak člověk i všechny ostatní bytosti a věci, i když se zdají být individualizované, jsou individualizované jen empiricky, zdánlivě.
Ten, kdo dosáhl Poznání, si to uvědomuje, neboť žije nejen ve světě, ale i v beztvarém a bezmezném Bytí nad časem a prostorem a ví, že toto Bytí přijalo dočasně i omezený tvar jeho těla. Žije však více v Bytí, tj. v pravdě Skutečnosti, než v těle a své tělo vidí jen jako pouhý sen.

E.Tomáš.

[honzam]

Podle mě Bůh sám sebe neklame a nežije v iluzi. Bezmezné Tělo na sebe bere všechny možné tvary a Bůh takhle žije svůj život jako pohyb a proměny svého Těla. Každá i malinká proměna je důležitá, protože ovlivňuje všechny ostatní proměny, se kterými je propojena přes Tělo. Lidská bytost a její život je v tomto smyslu obrazem Boha a světa jako živé Bytosti. Tělo je mužská polarita (Usir), proměna ženská (Eset) a Bůh (Hor). Myslím si, že Horovo oko představuje stav realizace, kdy je svět "viděn" tělesnem odpoutaným od tvaru člověka - běžně lidé tělem "vidí" jen svůj lidský tvar s částmi lidského těla (jestli je toto a reinkarnace způsobeno touhou po štěstí, a jestli je touha po štěstí stádiem vývoje místo zakletím do nějaké iluze a snu, je už jiné téma).

Nečetl jsem nikde, že by někdo takovou jednotu s Bohem realizoval, ale myslím si, že je to možné a takhle realizovaný člověk může vnímat tvary světa kolem sebe svým tělesnem ve 3D do všech stran bez toho, aby zacláněly tvary, které jsou prostorově blíž. Může si pak uvědomovat ve formě i věci mimo 3D, které jsou běžným smyslům nedostupné. Takové prožívání všech forem jako života neomezené Bytosti v sobě neobsahuje pocity a potřeby úniku z nějaké iluze nebo snu. Koncepty o iluzorním světě a snu spíš lidem ubližují než je posouvají dál, protože vyvolávají odmítání ženské části Boha.

Přijde mi, že citát pana Tomáše vyjadřuje realizaci nesprávně jako únik od formy a život v nějakém uvědomovaném si snu. Bezmezné Tělo bez tvaru má stejný význam jako jeho proměna do tvarů a oboje je skutečné a pravdivé. Lepší než Bytí je název Žití.

[armin]

Přijde mi, že citát pana Tomáše vyjadřuje realizaci nesprávně jako únik od formy a život v nějakém uvědomovaném si snu. Bezmezné Tělo bez tvaru má stejný význam jako jeho proměna do tvarů a oboje je skutečné a pravdivé. Lepší než Bytí je název Žití.

Sen je také skutečný a žitý, ale povaha snu je jiná než povaha bdělého žití. Když si ve snu uvědomuji, že je to jen sen, tak je to stále skutečné a pravdivé Žití. Žádný únik od formy.

[honzam]

Přijde mi, že citát pana Tomáše vyjadřuje realizaci nesprávně jako únik od formy a život v nějakém uvědomovaném si snu. Bezmezné Tělo bez tvaru má stejný význam jako jeho proměna do tvarů a oboje je skutečné a pravdivé. Lepší než Bytí je název Žití.

Sen je také skutečný a žitý, ale povaha snu je jiná než povaha bdělého žití. Když si ve snu uvědomuji, že je to jen sen, tak je to stále skutečné a pravdivé Žití. Žádný únik od formy.

Povaha snu je pro mne stejná jako povaha bdění. Je to děj v čase ve 3D prostoru prožívaný jako jedna bytost případně jako pozorovatel (při bdění např. lidé také sledují TV). Sen je kratší. Tvé vysvětlení aplikované na citát:

Ve světě je to tak, že beztvaré Bytí přijímá tvar a bezmezné Bytí přijímá omezení. Beztvaré a bezmezné se tím však nemění, stejně jako se nemění skutečnou pravdu poznávající mysl člověka, plná jmen a tvarů, ve skutečné pravdě. Je to jen fikce, nepravé zdání. Proto když realizujeme Pravdu, tj. uskutečníme v sobě vědomě Bytí, tato fikce mizí. A tak člověk i všechny ostatní bytosti a věci, i když se zdají být individualizované, jsou individualizované jen empiricky, zdánlivě. Ten, kdo dosáhl Poznání, si to uvědomuje, neboť žije nejen ve světě, ale i v beztvarém a bezmezném Bytí nad časem a prostorem a ví, že toto Bytí přijalo dočasně i omezený tvar jeho těla. Žije však více v Bytí, tj. v pravdě Skutečnosti, než v těle a své tělo vidí jen jako pouhou skutečnou pravdu.

Pro mne tohle nedává smysl Je tady jasně čitelné, že forma je podle citátu fikce mysli mimo tzv. "Pravdu" a není skutečná. Skutečnost je podle citátu něco neměnného a forma je jen druhořadý klam a "nepravé zdání", které po realizování mizí. Podle mne jsou lidé, všechny bytosti i věci individualizované doopravdy, protože ta individualizace je součástí skutečnosti v její celistvosti. Opakuji, že podle mne Bůh sám sebe neklame a je stejně skutečný individualizovaný jako neindividualizovaný. Koncept o klamu a iluzi zavadí lidi na scestí hledání úniku ze světa a jeho formám je přisouzeno být tím utrpením, které je potřeba odstranit.

Tělo pro mne není iluze. Poznávám ho jako to beztvaré, bezmezné a nekonečně hluboké, když pohyb mysli ustane. Myslím si, že každý člověk ho tak v bezesném spánku má, ale tím, že je zvyklý na to neměnné omezení do lidského tvaru při bdění, nedokáže si na to v bdělém stavu vzpomenout a představit si to.

[armin]

Pro mne tohle nedává smysl Je tady jasně čitelné, že forma je podle citátu fikce mysli mimo tzv. "Pravdu" a není skutečná. Skutečnost je podle citátu něco neměnného a forma je jen druhořadý klam a "nepravé zdání", které po realizování mizí.

Forma není mimo tzv. "Pravdu". "nepravé zdání" také není mimo tzv. "Pravdu" . Zrovna tak sen je skutečný, ale jako sen. A to snící, když sní, většinou nepoznává, poznává to, až když se probudí. Poznává pak sen, jako sen, jeho obsahy jako formu prožívání. jako prožívané představy. Sen je skutečný, obsahy snu jsou zdáním.

[honzam]

Forma není mimo tzv. "Pravdu". "nepravé zdání" také není mimo tzv. "Pravdu" . Zrovna tak sen je skutečný, ale jako sen. A to snící, když sní, většinou nepoznává, poznává to, až když se probudí. Poznává pak sen, jako sen, jeho obsahy jako formu prožívání. jako prožívané představy. Sen je skutečný, obsahy snu jsou zdáním.

sen = obsahy snu
skutečný sen = skutečné obsahy snu (skutečný děj tvořící sen)

Obsahy snu jsou skutečné prožitky jako kterékoliv jiné. Mají svůj zdroj v samotné lidské bytosti. Jsou důležitou zkušeností obohacující lidský život a inspirací pro bdělý stav. Mezi sněním a bděním není pevná hranice a obojí se vzájemně ovlivňuje, tak sen ani bdění nikdy nepomíjejí a jedno se rodí z druhého.

[honzam]

Ten, kdo dosáhl Poznání, si to uvědomuje, neboť žije nejen ve světě, ale i v beztvarém a bezmezném Bytí nad časem a prostorem a ví, že toto Bytí přijalo dočasně i omezený tvar jeho těla.

Mimo omezení v prostoru a čase a mimo individualizaci existuje poznání, že tvary nejsou omezené ani dočasné. Každý tvar stále existuje ve všech ostatních tvarech.

[Martin Danes]

S lidmi je zábava. Na svatbě, což je pohřeb milenců, se všichni usmívají a oslavují. Na pohřbu, což je rituál oslavy lidského života a jeho návratu do světla, což bývá nejradostnější okamžik v životě člověka, všichni pláčou a truchlí. Martin

[Martin Danes]

Je jen jedna pravda, až ji lidé objeví, utichne každý konflikt. Martin

[Martin Danes]

Každý, kdo věří tomu, že může vlastnit zem, je mamlas. Takových už tu bylo a druhý den přišel Hitler, nebo komunisté a kde bylo to jeho, „moje, moje, moje”? Já je znám, ty pány s mantrou, „moje, moje, moje."Jsou jich plné hřbitovy. Martin

[Martin Danes]

Mysl nemá žádnou sílu. Martin

[honzam]

a kde bylo to jeho, „moje, moje, moje”? Já je znám, ty pány s mantrou, „moje, moje, moje."Jsou jich plné hřbitovy. Martin

Bylo v prvním příspěvku.

Já
...
Moje milost, kterou vyzařuji do prostoru skrze poznání zářivého Já, přivolává onu milost uvnitř lidí na povrch. A lidé mohou prožívat své vlastní osvícení.

-------------

Mysl nemá žádnou sílu. Martin

Mysl má sílu dát odpovědi na otázky a pomoci lidem poznat je samotné.

[Nic]

Mysl má sílu dát odpovědi na otázky a pomoci lidem poznat je samotné.

Pravdivou odpověď na otázku kdo jsme nedá nikdy mysl, ale uvědomění, které mysl přesahuje, kterého se mysl nijak nedotýká, nijak ho nezkresluje.

[honzam]

Nepřišel jsem, abych hýčkal vaše ego, abych se choval dle vašich představ, mluvil, jak si představujete. Abych byl uspokojivý a uspokojující. Přišel jsem, abych urážel, zraňoval a dotýkal se. Jen ego může být dotčeno, zraněno, jen ego se může urazit a urážet. Nedělám to záměrně, mým záměrem je láska, ale překvapivě právě láska působí na ego jako útok, jako spalující oheň, jako kat. Láska totiž přináší egu smrt. Kde je láska, nemůže ego přežít. Láska je pro ego jasným poslem smrti. Lidé si idealizují svoji představu, jak se budou cítit vedle člověka, který zažívá božství. Ze začátku většinou dobře, ale v zápětí je člověk přirozeně vtažen do procesu transformace. Je to volání vnitřního nekonečna, aby vyplulo napovrch a je to jasný útok na ego. Meče a šavle jsou venku z pochvy, připraveny sekat hlavy vašim vnitřním démonům, pocitům Já a Moje, prožitkům oddělenosti od všeho živého a od jednoty. Jde o sekání hlav všem pocitům připoutanosti, nesvobody, závislosti. Ego je zde páleno ohňem, topeno v oceánu nekonečna. Je to útok a je to smrt pro ego. Ve skutečnosti s tím nemá nic společného, co dělám, nebo říkám. Jen ten stav bytí, který zažívám, působí automaticky. V okamžiku, kdy vy budete prožívat božství, budete automaticky ovlivňovat lidi kolem sebe. Šíří se to samo a automaticky, jako požár. Lidstvo je v procesu transformace do nového věku, věku lásky, věku bez ega. Ta změna se děje rychle a intenzivně. Takže, pokud se vás něco dotýká, něco vás uráží, oslavujte to, je to známka toho, že vámi protéká milost. Ego je jen utrpení, bez ega je zde jen blaženost. Martin

... druhý den přišel Hitler

Mysl nemá žádnou sílu. Martin

Proč zrovna Hitler? Proč zrovna přišel stejně jako přišel Martin Danes? Proč Martin Danes podrobně popisuje nacionální socializmus jako spirituální cestu vedoucí k jakémusi vysvobození?



Proč vyzařuje tolik nenávisti?