Tvoření svého života versus božské vedení

[Petr]

Píše se, že můžeme svůj život tvořit. Ale také se píše, že se můžeme nechat Boží inteligencí vést.

[Petr]

To je vazne zajimave. Ono je totiz opravdu pravda oboji, a dle me se to vubec nijak nevylucuje.
Zivot si ve velke mire tvorime samy, a hlavne to co a jak okolo nas vnimame, cemu venujeme pozornost, z toho se pak sklada i nas svet a to pak tvorime i do sve budoucnosti.
Nechat se vest Bozi vuli - tam ted vidim vice zpusobu, cest, jak to probiha. Pro me to nyni take znamena jit za svym blahem, za svou radosti. Tam kde citim radost, nadseni, tak to je vlastne to vedeni, v ten moment me vnitrni ja skace radosti a rika "jo jo jo, to je ono" )))) Bozske vedeni vnimam take jako inspiraci, ktera k me prichazi. Myslenky, ktere prichazi pri ztiseni mysli, a ze kterych mam ten dobry vnitni pocit.

Tj. muzeme si svuj zivot tvorit a zaroven naslouchat tomuto vedeni.. a toto spojeni je asi to nejlepsi, co tu na Zemi muzeme zazivat.

[janamonika]

Tak u tohohle bych se ráda zastavila, taky jsem božské vedení cítila jako ty Petře, ale nějak mám pocit, že by tam mohlo být něco ještě jiného, je tam láska samozřejmě, ale. V knize Hóponopono od Joe Vitala jsem četla, že náš mozek propustí pouze 15bitů, jelikož informací je 15milionu bitů každý okamžik tak nemáme šanci. Byla bych ráda, kdyby někdo na tohle téma ještě něco napsal. Často se setkáváme s výrazem to je vyšší záměr...jaký? Často o tom přemýšlím a nevím přiznám se. Zákon přitažlivosti občas nefunguje a je to většinou proto, že lidé v té či oné oblasti mají nějaké bloky, které čistí h óponopono, dobře, ale přesto jsou věci, které se nemohou lidem vyplnit. Janina

[watta]

fakt až někdy mě to zaráží - pořád je tam ten Bůh vs. my, ten Bůh jako stařeček na obláčku, oddělený od nás, řídící naše životy. zkrátka si vyber: buď si řídíš život sám, nebo ti ho řídí Bůh (jakási vyšší vnější entita). je to pravdu až tak zakořeněné?

[vostalpetr]

No tohle je samozřejmě dobrá otázka,
už jenom proto,
že o tom nikdo nic neví
(podobně jako nikdo nic neví o tom, co je po smrti)
takže o tom lze vytvořit spoustu různých a velmi protikladných konceptů...

Myslím, že to nelze ani nějak vyzkoušet či vědecky změřit, i když jsem někde četl, že to někde vědecky měřili, už nevím co to měřili, ale asi jim nějak vyšlo, že to je tak, že nejdřív něco uděláme a pak se rozhodneme to udělat, což dokazuje, že nemáme svobodnou vůli...

Většina těch, kteří realizovali, tedy uvědomili si sami sebe jako Zdroj,
říká, že osoba nemá žádnou svobodnou vůli,
a i mě to přijde mnohem logičtější, jen bych to neviděl tak, že nás vede na provázku bůh jako nějakou loutku,
nebo že náš osud je někde zapsán ve hvězdách

Mám rád ten koncept, který říká,
že jsme na tom podobně jako snová osoba ve snu,
(existujeme, ale když se probudíme, tak zjistíme, že jsme takto neskuteční)
i ve snu se mi zdá, že mám svobodnou vůli,
když se probudím, tak vidím že jsem zrovna moc svobodné vůle neměl
a ani já (snící) jsem sám sebe (snovou osobu) ve snu nějak nevedl a neplánoval jsem, co mě ve snu potká a co se bude dít,
přesto se vždycky něco nějak dělo...

Ale ona ta otázka není zase tak důležitá,
protože nakonec stejně každý dělá jen to, co ho napadne a reaguje tak jak cítí,
a to jak v případě svobodné vůle tak i božského vedení

Ono totiž podobně jako říkám,že všechno co se děje je boží vůle, tak že svět je v pořádku,
tak lze říci to samé i o svobodné vůli, že je svět v pořádku, protože každý dělá jen to co chce...
(Je zvláštní, že mnozí zastánci svobodné vůle tvrdí, že je třeba svobodnou vůli omezovat,
takže by je možná uklidnil opačný názor, že vše je vůle boží)

[vostalpetr]

To je vazne zajimave. Ono je totiz opravdu pravda oboji, a dle me se to vubec nijak nevylucuje.
Zivot si ve velke mire tvorime samy, a hlavne to co a jak okolo nas vnimame, cemu venujeme pozornost, z toho se pak sklada i nas svet a to pak tvorime i do sve budoucnosti.
Nechat se vest Bozi vuli - tam ted vidim vice zpusobu, cest, jak to probiha. Pro me to nyni take znamena jit za svym blahem, za svou radosti. Tam kde citim radost, nadseni, tak to je vlastne to vedeni, v ten moment me vnitrni ja skace radosti a rika "jo jo jo, to je ono" )))) Bozske vedeni vnimam take jako inspiraci, ktera k me prichazi. Myslenky, ktere prichazi pri ztiseni mysli, a ze kterych mam ten dobry vnitni pocit.

Tj. muzeme si svuj zivot tvorit a zaroven naslouchat tomuto vedeni.. a toto spojeni je asi to nejlepsi, co tu na Zemi muzeme zazivat.

No myslím že dost lidí na Jitřní zemi to vidělo podobně,
takže osud nebyl něco pevně daného a neustále se vyvíjel na základě předchozího děje

oni i indáci to mají takhle, svými skutky si vytvářejí budoucnost

i pro mě by to bylo vcelku logické, kdyby ovšem pozornost a pozorování bylo funkcí osoby a byli jsme to my, kdo si vybírá s čím se ztotožníme,
avšak mě přijde pozornost neosobní, něco co je před osobou, a i když je fakt, že ta pozornost je zkreslená nějakým osobním filtrem,tak i ten osobní filtr je vytvořen opět pozorností, takže se spíš přikláním k absolutnímu božímu vedení...

[Jana]

takže se spíš přikláním k absolutnímu božímu vedení...

Tyhlety návody k ovládání myšlení a tím vytváření života podle svých představ, to všechno skvěle funguje a asi se tím musí projít, ale není to úplně ono. Ve finále se nám plní všechno na co pomyslíme a někdy až dodatečně přicházíme na to, že jsme si mohli pomyslet na něco jiného.

Absolutní svěření se do Božího vedení je mnohem pohodlnější. Je tu jen užívání si toho, co je, aniž bychom si museli dělat hlavu s tím, co bychom tak nejraději mohli chtít.

[vostalpetr]

To je vazne zajimave. Ono je totiz opravdu pravda oboji, a dle me se to vubec nijak nevylucuje.
Zivot si ve velke mire tvorime samy, a hlavne to co a jak okolo nas vnimame, cemu venujeme pozornost, z toho se pak sklada i nas svet a to pak tvorime i do sve budoucnosti.
Nechat se vest Bozi vuli - tam ted vidim vice zpusobu, cest, jak to probiha. Pro me to nyni take znamena jit za svym blahem, za svou radosti. Tam kde citim radost, nadseni, tak to je vlastne to vedeni, v ten moment me vnitrni ja skace radosti a rika "jo jo jo, to je ono" )))) Bozske vedeni vnimam take jako inspiraci, ktera k me prichazi. Myslenky, ktere prichazi pri ztiseni mysli, a ze kterych mam ten dobry vnitni pocit.

Tj. muzeme si svuj zivot tvorit a zaroven naslouchat tomuto vedeni.. a toto spojeni je asi to nejlepsi, co tu na Zemi muzeme zazivat.

Já se k tomuto vrátím,
protože předtím jsem na to psal z pohledu svobodné vůle...

Já myslím, že toto každej důvěrně zná (jen si toho není vědom)
protože to je ten Jungův koncept vnímání (detail) versus intuice (celek)

Všichni to známe a všichni používáme tento program, ovšem každý poněkud jinak:

dělník na pásu se musí soustředit na jeden úkon stále dokola, a večer jde na pivo aby se uvolnit a zarelaxoval

hatajogín cvičí asánu, stlačí určitou čast těla a soustředí se na toto centrum a pak provede relaxaci (mrtvolu)

džnána jogín (viz video Tolle Osvícení) se soustředí na přítomnost a přitom se snaží být uvolněn a otevřen celku,
nepřemýšlí nad minuostí či budoucností...
a toto je ten princip maximálního rozpětí protikladů:
maximální koncentrace na přítomnost vede do maximální uvolněnost
maximální uvolněnost vede uvědomění pozornosti (což lze považovat za maximální koncentraci)

takže zatímco dělnas ve fabrice opakující stereotypně jeden nenáročný úkon a jdoucí pak na pivo,
rozpíná ty protiklady v menší šíři
tak jogín to to dělá v šíři větší

ale oba dělají to samé....
lepit láhve ve flašce, jít do hospody, a provádět meditaci je stále stejný program

[vostalpetr]

Absolutní svěření se do Božího vedení je mnohem pohodlnější. Je tu jen užívání si toho, co je, aniž bychom si museli dělat hlavu s tím, co bychom tak nejraději mohli chtít.
.................................................................................................................

no záleží na našem programu (osudu)
takže někomu to jde skvěle, jinej s tím nehne
ale všichni to trénujeme např. v hospodě, při sportu, při umění, při meditování atd.....