Píšete to moc hezky,
má to logiku, má to hlavu i patu,
jen (dle mého názoru) si myslím, že takhle nějak si představoval Hurvínek válku
(neberte to osobně, to byl jen pokus o žert)
Vycházíte z toho, že každý jeden má nějaký program, a když je s tím programem sladěn, tak je tím pádem sladěn se zdrojem, a tím pádem se cítí štastně, v opačném případě se cítí neštastně...
Z mého pohledu je ovšem program postaven tak, aby jste se chvíli cítili štastně a chvíli neštastně, protože pokud by jsme se stále cítili jako prasata v žitě, tak by jsme neměli žádný důvod negovat to co je, a hnát se za tím co si představujeme, že by mělo být.
Takže, pokud chce člověk prokouknout tento program, postavený na neustálé negaci toho co je,
tak musí přijmout, že všechny jeho pocity, at už jsou jakékoliv polarity jsou v podstatě Zdroj...
Pro jistotu dodávám, že prokouknout to můžete samozřejmě jen tehdy, pokud to máte na programu dne....

PS.pokud říkám, podobně jako Abraham, že člověk by měl dělat to co chce dělat,
a že by se měl cítit štastný,
tak to neříkám proto, že si myslím, že toho lze dosáhnout,
ale proto, aby to člověk prokouknul, že tímto způsobem toho nelze dosáhnout,
pak totiž člověk přestane brát pocit štěstí z toho, co se děje ve světě,
ale začne jej brát ze své individuální existence, to je to, čemu lze říci bezpříčinná (dětská) radostivost
(bezpříčinná je proto, protože nepotřebuje žádnou vnější příčinou, jedinou příčinou je individuální existence)
Ale to nakonec Abraham říká jiný slovy asi taky, aspon teda myslím...