armin píše:K ohýbání pravdy většinou nedochází metodicky, jak je v dokumentu popisováno, ale většinou nevědomky a instinktivně.
armin píše:Pravda není křivá, není třeba ji narovnávat.
To je docela dobrý posun v myšlení.
Stejný posun může poskytnout poznání, že tak jako iluzi lomu hmoty vytváří dvojnost prostředí, iluzi lomu pravdy vytváří dvojnost mysli, která Já dělí na ty, které je něco jiného, než já.
Kdo se snaží pravdu "narovnávat", ...
Chudinka Jana tohle bohužel asi nikdy nepochopí.
Plete si pojem pravda s tím, co si myslí, že ve skutečnosti je.
Ve skutečnosti je to zkrátka chudinka, co by si ráda povídala, ráda by druhé přesvědčovala, jak je šťastná a pod.
Ani jí v tom nebrání, že tady na ty její "duchovní" kecy není nikdo zvědavý.
Naopak. Nejspíš má zkušenost, že když napíše nějakou pitomost, tak málo kdo odolá, aby na ni nezareagoval.
V připoutanosti k iluzi dvojnosti, při pohledu skrz mysl, která "ví", že ten druhý je na rozdíl ode mě například chudák, ubohý, hloupý, zcela mizí možnost poznávat nepokřivenou pravdu o sobě samém, o jednotě všeho.
A přeci i za touhle myslí, skrz kterou se jeví lom iluze dvojnosti, jako pravdivý, existuje skutečnost, která pravdu nijak nepokřivuje:
skutečnost plná pokoje, radosti, harmonie, přijetí , pochopení a všeobjímající lásky.
