Ohýbání pravdy

[Jana]

a hodně štěstí.

Radši ne. O to, co ty nazýváš štěstím, opravdu nestojím.

To by mě fakt zajímalo, co nazýváš štěstím jiného než štěstí, ale jestli stojíš o neštěstí, tak v tom nemůžu sloužit, to Ti jaksi neumím přát.

[armin]

Já se nikoho nesnažím přivést na správnou cestu.

Píšu, co mne napadá a co si kdo z toho vezme nebo nevezme, je jeho věcí, svobodou a odpovědností.
Jak už jsem dříve psával, tak na internet píšu nejspíš proto, abych lidi - lidství poznával z jejich reakcí (jejich způsob myšlení), než abych doufal někoho změnit k lepšímu.
Dokonce ani svoje děti se nesnažím přivést na správnou cestu.

Žiju tak trochu jako bych už nežil - jako bych už byl mrtev. Tedy naprosto volně a svobodně.
Až budu doopravdy mrtvý, tak se to tady bude také vyvíjet podle svého.

[Alaja]

Já se nikoho nesnažím přivést na správnou cestu.

Píšu, co mne napadá a co si kdo z toho vezme nebo nevezme, je jeho věcí, svobodou a odpovědností.
Jak už jsem dříve psával, tak na internet píšu nejspíš proto, abych lidi - lidství poznával z jejich reakcí (jejich způsob myšlení), než abych doufal někoho změnit k lepšímu.
Dokonce ani svoje děti se nesnažím přivést na správnou cestu.

Žiju tak trochu jako bych už nežil - jako bych už byl mrtev. Tedy naprosto volně a svobodně.
Až budu doopravdy mrtvý, tak se to tady bude také vyvíjet podle svého.

Tady všichni píšou jen to, co je zrovna napadá.
Někteří vědí, že to, co je napadlo, je jejich vlastní tvorba, jiní ty své nápady, pro jistotu a hlavně z alibismu, svádějí raději na samotného pánaboha, že to k nim a skrze ně na internet sesílá samotné čiré neupatlané Univerzum, aby napravilo hříšníky brodící se ve hmotě, tj., ty ostatní co to tu čtou....

Bože, ještě že mi tu zbyly aspoň fotky, kytky, kočky a ufouni, do kterých se mi tihle podomní obchodníci s karmami a průtokovými ohřívači nepletou, neb všechny duchovní tentononc se jim už podařilo parádně překroutit, že se v tom ani sám pánbůh vůbec nepoznává.

[Eva Nada]

Já se nikoho nesnažím přivést na správnou cestu.

Píšu, co mne napadá a co si kdo z toho vezme nebo nevezme, je jeho věcí, svobodou a odpovědností.
Jak už jsem dříve psával, tak na internet píšu nejspíš proto, abych lidi - lidství poznával z jejich reakcí (jejich způsob myšlení), než abych doufal někoho změnit k lepšímu.
Dokonce ani svoje děti se nesnažím přivést na správnou cestu.

Žiju tak trochu jako bych už nežil - jako bych už byl mrtev. Tedy naprosto volně a svobodně.
Až budu doopravdy mrtvý, tak se to tady bude také vyvíjet podle svého.

Mýlíš se. Nežiješ volně a svobodně, snad se tak cítíš ve svém uměle vytvořeném světě = představě.
Vykazuješ dlouhodobě známky mrtvolky. Podobně jako NikdeNikdo, podobně jako Josef... a další.

Není už síly s tím "bojovat", není tendence to zvrátit, už uplynul čas..., jak říkáš: každý svého štěstí strůjcem... a rozplynutím formy nic nekončí, sám jsi mě to učil, znovu budeme postaveni do podobných situací a rolí, než Život "zvítězí" nad mrtvolností (připosraností)...

A děkuji za všechno.

[armin]

než Život "zvítězí" nad mrtvolností (připosraností)...

... apropo, viděla jsi už tu Viridianu?

[Jana]

Bože, ještě že mi tu zbyly aspoň fotky, kytky, kočky a ufouni, do kterých se mi tihle podomní obchodníci s karmami a průtokovými ohřívači nepletou, neb všechny duchovní tentononc se jim už podařilo parádně překroutit, že se v tom ani sám pánbůh vůbec nepoznává.

Iluzi překroucenosti jako něco skutečného vytváří jen naše připoutanost k mysli.

Tím nejjasnějším, o co jde, je Boží přítomnost, která bez připoutanosti k iluzi září blahem a krásou a neexistuje nic, co by ji zničilo.

Sen iluze ji může pohřbít a Ona zase jak fénix z popela vstává nedotčená.

Kdo komu může za tohle dostatečně poděkovat?

Kdo komu za tohle může skládat ódy?

Neexistuje nikdo a nic, co by jí nebylo.

[Alaja]

Bože, ještě že mi tu zbyly aspoň fotky, kytky, kočky a ufouni, do kterých se mi tihle podomní obchodníci s karmami a průtokovými ohřívači nepletou, neb všechny duchovní tentononc se jim už podařilo parádně překroutit, že se v tom ani sám pánbůh vůbec nepoznává.

Iluzi překroucenosti jako něco skutečného vytváří jen naše připoutanost k mysli.

Tím nejjasnějším, o co jde, je Boží přítomnost, která bez připoutanosti k iluzi září blahem a krásou a neexistuje nic, co by ji zničilo.

Sen iluze ji může pohřbít a Ona zase jak fénix z popela vstává nedotčená.

Kdo komu může za tohle dostatečně poděkovat?

Kdo komu za tohle může skládat ódy?

Neexistuje nikdo a nic, co by jí nebylo.

A ještě nám pověz tu tvou pohádku, o tom, jak jsem prý usnula u telky po skončení vysílání... ........ta byla taky přímo úžasná....

[Jana]

A ještě nám pověz tu tvou pohádku, o tom, jak jsem prý usnula u telky po skončení vysílání... ........ta byla taky přímo úžasná....

Minulost je právě ten sen, ze kterého je možné se probudit do Boží přítomnosti a ta je jen v přítomnosti, ne ve snu o minulosti.

[Alaja]

A ještě nám pověz tu tvou pohádku, o tom, jak jsem prý usnula u telky po skončení vysílání... ........ta byla taky přímo úžasná....

Minulost je právě ten sen, ze kterého je možné se probudit do Boží přítomnosti a ta je jen v přítomnosti, ne ve snu o minulosti.

Tak už se ty konečně probuď do té Boží přítomnosti, do světla Univerza, které jsi v minulosti neznala a jen ho nekonečně pomlouvala....a které dosud neznáš....a radostně nahlas zajásej: "Už ho konečně také vidím!"...."Vnitřní prostor opravdu krásně a blaženě svítí!" "Ty holky a kluci na JZ měli pravdu!"......

[Jana]

Tak už se ty konečně probuď do té Boží přítomnosti, do světla Univerza, které jsi v minulosti neznala....

Takže pořád ten sen minulosti? V tom snu minulosti jsem i já pro Tebe jen snem, přítomnost je přítomnost.

a radostně nahlas zajásej: "Už ho konečně také vidím!"...."Vnitřní prostor opravdu krásně a blaženě svítí!" "Ty holky a kluci na JZ měli pravdu!"......

Blažená Boží přítomnosti září ve dne v noci a nepotřebuje k tomu, aby někdo měl nebo neměl pravdu, aby někdo něco viděl, nebo neviděl.

[Trini]

Bože, ještě že mi tu zbyly aspoň fotky, kytky, kočky a ufouni, do kterých se mi tihle podomní obchodníci s karmami a průtokovými ohřívači nepletou, neb všechny duchovní tentononc se jim už podařilo parádně překroutit, že se v tom ani sám pánbůh vůbec nepoznává.

Iluzi......................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................

A ještě nám pověz tu tvou pohádku,

[Eva Nada]

než Život "zvítězí" nad mrtvolností (připosraností)...

... apropo, viděla jsi už tu Viridianu?

Nedívala, nějak na něj nemám chuť, ale zase jsem zvědavá, když mi ho tak doporučuješ, tak se možná podívám. Dneska jsem vyfasovala antibiotika, jsem doma, tak uvidím

[Jana]

A ještě nám pověz tu tvou pohádku,

Já vím, že to zní jako pohádka z Tisíce a jedné noci, ale je to pohádka, kterou můžete, přátelé, zažít sami, sami se sebou.




Jen zkuste začít hledat.

[Alaja]

A ještě nám pověz tu tvou pohádku,

Já vím, že to zní jako pohádka z Tisíce a jedné noci, ale je to pohádka, kterou můžete, přátelé, zažít sami, sami se sebou.




Jen zkuste začít hledat.

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.p ... %A1#p73372

[Alaja]

Můžeme také poukázat na krásná slova Tomáše Akvinského: "Ubi amor, ibi oculus" (Kde je láska, tam je také oko). Opravdová láska nezaslepuje, ale dává vidět; teprve ona odhaluje v druhé osobě její věrohodnost a láskyhodnost. Podobně je tomu se světlem víry. Teprve ono nám dává poznat skutečnost v celé její výšce a hloubce. Kdo věří, ten vidí víc! (37)

http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty ... asper.html

[Jana]

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.p ... %A1#p73372

Dnes už je možné i vysvětlit, proč v té Boží přítomnosti žádný prostor nevnímám.

Není v ní žádný vnímající. Nicméně ta věčnost a časoprostorově neomezená nekonečnost blaženosti je v tom vědomí jasná.

Dalo by se k tomu říct :

JE TO.

To, co lidská duše hledá, to po čem touží, skutečně existuje a je to z pohledu individuality osvobozující.

To je ta nejkrásnější zpráva, kterou je možné tady napsat.

[Alaja]

Dnes už je možné i vysvětlit, proč v té Boží přítomnosti žádný prostor nevnímám.

Není v ní žádný vnímající.

Sice to zní krásně a dokonale, ale je to bohužel jen obrovský omyl. ....velikánské ohnutí pravdy ....

[Jana]

Dnes už je možné i vysvětlit, proč v té Boží přítomnosti žádný prostor nevnímám.

Není v ní žádný vnímající.

Sice to zní krásně a dokonale, ale je to bohužel jen obrovský omyl. ....velikánské ohnutí pravdy ....

Po dalším zkoumání, je to ještě jasnější, proč v tom věčném a nekonečném žádný prostor nevidím. Ten je vidět dokud je tady dvojnost, dokud je tady někdo, kdo se dívá a něco, co je od něj odděleno, ale v tom, co je pořád stále stejně vědomé, jak v bdění, tak i ve spánku beze snů a dokonce i ve snech, neobsahuje žádnou takovou možnost.

Já jsem tou nekonečností a věčností. To, co můžu vidět, nejsem já, to je jen ten sen mysli. Projekce psychosomatiky. Při pohledu na to, kdo právě teď jsem, je tady jen prázdno. Prázdno plné blaha. To, co tady zůstává ve spánku beze snů, když zmizí mysl, neobsahuje nic, co by se na něco dívalo, co by něco poznávalo, je tady jen vědomí blažené existence. Je tady jen Boží přítomnost. Je tady jen to, kam se lidská duše vrací, když ztratí svůj obal, svou pouť inkarnacemi.

Aby se objevila individualita, která je jiná, než cokoliv jiného, musí se probudit mysl, když se probudí psychosomatika se svou projekcí, tak jako by tady byly rázem dvě reality. Svět mysli a vědomí srdce.

Přesně tak, jak to říká Mooji:

Mysl je hmotou – Srdce je podstatou.
Mysl je formou – Srdce je bez formy.
Mysl je časem – Srdce je věčností.

A mohlo by to být popisované ještě dál:

Mysl je prostorem - Srdce je nekonečností.
Mysl je snem - Srdce je pravdou
Mysl je dvojností - Srdce je jednotou

Mysl je labyrintem světa a srdce je rájem, jak popisuje J.A.K.

Srdce je tou pohádkou z Tisíce a jedné noci, pohádkou, kterou můžete, přátelé, zažít sami, sami se sebou.

Stále a stále si mír v srdci připomínej!!
Žij trvale s myšlenkou Já ve svém duchovním Srdci. Nic jiného si v Srdci nevytvářej kromě otázky:"Jak mohu pomoci?" Abys to vůbec dokázal, řiď se těmito základními pravidly:
1. Žij nepřipoután k ničemu na světě kromě Boha nebo Já! Jinak není možno dosáhnout osvobození.
2. Pusť se svého ega, hlavně jeho tužeb a vášní! Pak bude vše dokonalé.
3. Uvědom si, že myšlenky ani city nejsou tvým pravým Já. Jak příjdou, zase odcházejí. Tvé pravé Já vytrvává, neboť je věčné
4. Nezkoumej své myšlenky ani pocity, pak bude mysl klidná. Radost zůstane i nadále radostí a smutek smutkem, ale vše bude čiré a prosté.
5. Odhoď vše stranou a žij tak, jako bys nic nevěděl a kromě poznání ani nechtěl vědět. Pak bude vše čiré a prázdné.
6. Za žádnou cenu se nepřipoutávej k myšlení! Nech zmizet své názory a zmizí i problémy. Vyzkoušej to!
7. Žij v TEĎ!
8. Postav se naprosto indiferentně ke "chci" a "nechci"! Pak zmizí každý klam a většinou i bolest.
9. Pamatuj, že vše, co má jméno a tvar, je jen a jedině prázdno! Nemysli příliš na své chyby a hříchy. To všechno jsou objekty jako všechny myšlenky. Ty se ztotožňuj s átmanem, jenž není objektem, neboť jsi to ty sám. Chce to jen trochu odvahy a přenesení pozornosti na mír v pozadí mysli. Pozornost na pozornost! Ta nesmí jít ven, jak to obvykle dělá, ale do sebe. Není to akce pomalá, ale okamžitá. Člověk se nezabývá hříchy ani ctnostmi, ale náhle poznává Já, nebo aspoň jeho emanaci. Při tomto obratu vždycky zasahuje milost. Je to rychlý posun vědomí z egoistických myšlenek na átmana. Na mír v srdci. Na to co je za myšlenkami, za egem. Pak žije člověk s mírem v srdci, mírem srdce.
Nemysli na to, co jsi měl dělat nebo neměl dělat, ale žij s mírem v srdci. Je to prudký revoluční obrat v jogínově cestě. Není to egoistické snažení, ale náhlé upření pozornosti na cíl. Je to skok. Je to ztotožnění s vlastní identitou, udržení se v ní až do osvobození.

Tomáš, Eduard: 108 meditací. Praha 1996, str. 11

[Alaja]

Dnes už je možné i vysvětlit, proč v té Boží přítomnosti žádný prostor nevnímám.

Není v ní žádný vnímající.

Sice to zní krásně a dokonale, ale je to bohužel jen obrovský omyl. ....velikánské ohnutí pravdy .... [
/quote]
Po dalším zkoumání, je to ještě jasnější, proč v tom věčném a nekonečném žádný prostor nevidím. Ten je vidět dokud je tady dvojnost, dokud je tady někdo, kdo se dívá a něco, co je od něj odděleno, ale v tom, co je pořád stále stejně vědomé, jak v bdění, tak i ve spánku beze snů a dokonce i ve snech, neobsahuje žádnou takovou možnost.

Já jsem tou nekonečností a věčností. To, co můžu vidět, nejsem já, to je jen ten sen mysli. Projekce psychosomatiky. Při pohledu na to, kdo právě teď jsem, je tady jen prázdno. Prázdno plné blaha. To, co tady zůstává ve spánku beze snů, když zmizí mysl, neobsahuje nic, co by se na něco dívalo, co by něco poznávalo, je tady jen vědomí blažené existence. Je tady jen Boží přítomnost. Je tady jen to, kam se lidská duše vrací, když ztratí svůj obal, svou pouť inkarnacemi.

Aby se objevila individualita, která je jiná, než cokoliv jiného, musí se probudit mysl, když se probudí psychosomatika se svou projekcí, tak jako by tady byly rázem dvě reality. Svět mysli a vědomí srdce.

Přesně tak, jak to říká Mooji:

Mysl je hmotou – Srdce je podstatou.
Mysl je formou – Srdce je bez formy.
Mysl je časem – Srdce je věčností.

A mohlo by to být popisované ještě dál:

Mysl je prostorem - Srdce je nekonečností.
Mysl je snem - Srdce je pravdou
Mysl je dvojností - Srdce je jednotou

Mysl je labyrintem světa a srdce je rájem, jak popisuje J.A.K.

Srdce je tou pohádkou z Tisíce a jedné noci, pohádkou, kterou můžete, přátelé, zažít sami, sami se sebou.

Stále a stále si mír v srdci připomínej!!
Žij trvale s myšlenkou Já ve svém duchovním Srdci. Nic jiného si v Srdci nevytvářej kromě otázky:"Jak mohu pomoci?" Abys to vůbec dokázal, řiď se těmito základními pravidly:
1. Žij nepřipoután k ničemu na světě kromě Boha nebo Já! Jinak není možno dosáhnout osvobození.
2. Pusť se svého ega, hlavně jeho tužeb a vášní! Pak bude vše dokonalé.
3. Uvědom si, že myšlenky ani city nejsou tvým pravým Já. Jak příjdou, zase odcházejí. Tvé pravé Já vytrvává, neboť je věčné
4. Nezkoumej své myšlenky ani pocity, pak bude mysl klidná. Radost zůstane i nadále radostí a smutek smutkem, ale vše bude čiré a prosté.
5. Odhoď vše stranou a žij tak, jako bys nic nevěděl a kromě poznání ani nechtěl vědět. Pak bude vše čiré a prázdné.
6. Za žádnou cenu se nepřipoutávej k myšlení! Nech zmizet své názory a zmizí i problémy. Vyzkoušej to!
7. Žij v TEĎ!
8. Postav se naprosto indiferentně ke "chci" a "nechci"! Pak zmizí každý klam a většinou i bolest.
9. Pamatuj, že vše, co má jméno a tvar, je jen a jedině prázdno! Nemysli příliš na své chyby a hříchy. To všechno jsou objekty jako všechny myšlenky. Ty se ztotožňuj s átmanem, jenž není objektem, neboť jsi to ty sám. Chce to jen trochu odvahy a přenesení pozornosti na mír v pozadí mysli. Pozornost na pozornost! Ta nesmí jít ven, jak to obvykle dělá, ale do sebe. Není to akce pomalá, ale okamžitá. Člověk se nezabývá hříchy ani ctnostmi, ale náhle poznává Já, nebo aspoň jeho emanaci. Při tomto obratu vždycky zasahuje milost. Je to rychlý posun vědomí z egoistických myšlenek na átmana. Na mír v srdci. Na to co je za myšlenkami, za egem. Pak žije člověk s mírem v srdci, mírem srdce.
Nemysli na to, co jsi měl dělat nebo neměl dělat, ale žij s mírem v srdci. Je to prudký revoluční obrat v jogínově cestě. Není to egoistické snažení, ale náhlé upření pozornosti na cíl. Je to skok. Je to ztotožnění s vlastní identitou, udržení se v ní až do osvobození.

Tomáš, Eduard: 108 meditací. Praha 1996, str. 11

Tvůj problém.....
Bez posvícení světlem Univerza není holt žádné osvícení., i kdyby jsi se rozkrájela....

[Jana]

Tvůj problém.....

Opravdu vidíš nějaký problém?

Všichni jsme nebešťani. To, co vzniklo, beru jako přechodnou záležitost s vědomím,že to zase zmizí a celkem to právě teď se mnou nic nedělá, nevytváří to žádné problémy. Mohou se objevovat reakce, které řeší to, co je radostí řešit a klid a neřešení toho, co řešení nepotřebuje.

A Světlo Krista, naše pravé Já, je to, co tady září na věky, je tím, co tady zůstává.