Přijmout přítomnost? x Změnit život?

[teo]

Tak takto tomu rozumím já.
Bytí -extrakt čistého já - část Boha, energije jež je základní podstatou a čím jsme tady a teď. Tedy nic co bychom museli hleat jelikož je přítomné. (až na to že jsem to ještě v sobě nenašel)

Filtry - balík nereálna na jehož základě se naše čisté bytí převléká do iluze a věří jí. Díky ní má falešný zkreslený obraz. Pohání následný život ve světě iluzí.

Realita - herní prostor.

[malpan]

první odstavec na jedničku

druhý odstavec: to nereálno, převlékání za iluzi, falešný obraz - to je výtvorem mysli - toho, co si o světě myslíme! To je to, proč svět nedokážeme vidět takový, jaký je - plný lásky!!!!! Kdo dokáže vypnout svého posuzovatele, kritika, hodnotitele, ... má vyhráno a je nejen v boží náruči, ale i jeho součástí...

[PánBů]

Přijmout přítomnost vs. změnit život?

Píšeš jako by se jednalo o dvě různé věci ale mě to splýva do jedné.

Myslím že tady je to jádro pudla. Dřív jsem si myslela, že podmětem ke změně / k tvoření je nespokojenost se současným stavem. Je nespokojená tak to chci změnit. Jsem spokojená, nechám to tak jak to je.
Teď chápu, že podmětem k tvoření je tvoření samo. Podmětem ke změně je změna, život sám a je tedy možné vše přijmout a přesto tvořit.
A je možný následující model: Jsem spokojená s tím co je a tvořím, protože vím, že budu spokojené i s tím, co bude.

Tak jsem si právě odpověděla na otázku, která mi strašila v hlavě asi rok. Jo jo život je samoobsluha
Díky PánBů

Zkusim ten model ještě zjednodušit na Jsem spokojený s tím co je a tím že tvořím. Jsem tak vlastně spokojen i s budoucností ikdyž nevim přesně jaká bude protože jsem si jí přesunul do přítomnosti se kterou spokojen jsem. Tak taky

[PánBů]

Skvělej nápad ty grafické obdelníčky Teo. Přímo to na mě vyzařuje Co je ještě vnořit do sebe? Kombinaci filtrů umístit do Bytí a realitu ještě dovnitř těch filtrů.

[PánBů]

pbůh

Přijmout přítomnost vs. změnit život?

Píšeš jako by se jednalo o dvě různé věci ale mě to splýva do jedné. Tím že příjmám přítomnost získávám moc k tomu změnit život.

Obdivuju tě, že dokážeš takhle bezprostředně přijímat přítomnost, to já nedokážu, mám jen vzácné okamžiky. A to ještě když přijdou, pochybuji o nich, ty jsi na tom zřejmě mnohem lépe jak většina z nás. Poradíš jak na to?

Těžko říct co by ti narychlo pomohlo. Pro mě bylo úplně snadné přijmout přesvědčení že svět se v tomto okamžiku nachází v nejlepším stavu v jakém kdy byl. Já to asi tak nějak vždy viděl že spěje stále k větší rozmanitosti bohatosti rychlosti atd... Dobrý je že to nezáleží na tom jakou mám zrovna náladu. Ikdyž mi bylo blbě svět se vyvíjel stále k lepšímu. Pak se stačí trochu rozhlédnout po světě a hned je mi veseleji

[teo]

Skvělej nápad ty grafické obdelníčky Teo. Přímo to na mě vyzařuje Co je ještě vnořit do sebe? Kombinaci filtrů umístit do Bytí a realitu ještě dovnitř těch filtrů.

wow tak to si nedovedu představit

[PánBů]

Rušim původní návrh zkusil jsem to nakreslit a zas tak hezký to není

[teo]

Dobrá pojďme dál:

V Tollově Moci přítomného okažiku na straně 153 a 154:

Medituji, prošel jsem mnoha kurzy, přečetl jsem mnoho knih o duchovnosti, snažím se
přijímat realitu - ale když. se mě zeptáte, zda jsem našel skutečný a trvalý vnitřní klid, musím
říci, že ne. Proč jsem jej nenašel? Co mám dělat?

Stále ještě hledáte ve vnějším světě. Možná najdete odpověď v příštím kurzu, možná v nové
technice. Poradím vám: Nehledejte klid. Nehledejte žádný duševní stav, nebo vyvoláte vnitřní
konflikt a nevědomou rezistenci. Odpusťte sám sobě, že jste ještě nenašel vnitřní klid. Jakmile
přijmete svůj neklid, váš neklid se promění v klid. V tom spočívá tajemství vzdání se.

Já jsem tak neptrpělivý a neklidný... jako ta jaderná elektrárna v Japonsku letos v létě...

Výborně - tohle má být nouzový vypínač - kde ho najdu a jak jej použiji.
Co mám teď udělat - řekněte to prosím jednoduše, jednoduchou cestu jak si mám odpustit že jsem ještě nenašel vnitřní klid.
(vzápětí si pak mohu odpustit i v jiných oblastech života)
(a zažít tak poprvé v dospělém životě klid, kdy můžu jen tak být, a nikam se nehrnout)

Prosím prosím jednoduchý postup, děkujeme

[PánBů]

Když si netrpělivý tak se určitě hodně těšíš na to co přijde? Když se hodně těšíš tak si to silně přivoláváš. Tak se holt ukidni páč ti nic neuteče Teď když víš že ti to neuteče tak se uklidnit můžeš protože o nic nepřijdeš no a to je vlastně to co chceš

[teo]

já jsem tak neptrpělivý a neklidný...

Když si netrpělivý tak se určitě hodně těšíš na to co přijde? Když se hodně těšíš tak si to silně přivoláváš. Tak se holt ukidni páč ti nic neuteče Teď když víš že ti to neuteče tak se uklidnit můžeš protože o nic nepřijdeš no a to je vlastně to co chceš

hmmm tohle není odpověď *zklamání*

tak pokračujem

*když nevím tak neodpovídám*

[Lída]

Na tomto fóru jsou dle mého názoru osvícení pouze dva lidé. A těm je určen tento můj příspěvek.

K těm nepatřím, můžu Ti ale povědět, jak to v téhle chvíli vidím.

Jednak že jen osvícený pozná osvíceného. My se to můžeme o někom jen domnívat, podle svých představ a zážitků, kdy nám bylo dovoleno na chvíli prožít stav bez ega.

A druhak:

Co když nechci být osvícen, co když si chci užívat života taky přes ego? A být bohatý, cestovat po této krásné planetě, abych ji poznal a vše viděl a zažil, kupovat si hezké a luxusní věci, občas se pohádat s partnerkou nebo s řiditelem, sem tam být promiskuitní, opít se, poprat se a vůbec ostatní další zážitky, abych se tomu pak druhý den smál a měl na co kdy vzpomínat? A přiznávám, i co napravovat…, ale vědomě a rád! A klidně i s axiomem, že všechno je pomíjivé a všechno jednou skončí v tao...

A proč ne? Stejně bys to dělal, i kdyby ses k tomu nerozhodl, protože všichni neuniknutelně jednáme pod vlivem svého naprogramování předchozíma zkušenostma - tak to dělej rád a s vděčností, že tu možnost máš. Člověk může pustit jen to, k čemu ho to přestalo táhnout, protože to ochutnával už tak dlouho, že chtě nechtě cítí předem všechny trny pod každou svůdnou růží a její vůně ho nedokáže zlákat, i kdyby si to třeba přál.

Teprve až se všeho nasytí, až projde bezpočtem radostí i bolestí a nic už nebude tak lákavé, aby se celou duší snažil to získat, ukáže se, že zbývá ještě jedna možnost: dobrodružství, které nemá sobě rovna - objevovat, že v TAO je možné spočinout kdykoliv - právě teď - a že to jediné opravdu naplňuje a uspokojuje, protože tvořivé bytí neulpívá na dosahování nějakého předmětu a nemůže tak dojít k žádnému zklamání; objevovat pořád znovu, že TAO jsme už teď a nikdy jsme nebyli ničím jiným, jenom jsme si to neuvědomovali.

Tak si užívej život s radostí a přijímáním všeho - i to je Cesta
a ať se daří

[Motýlek]

No jasně, kdybych žil v té době, kdy zuřila druhá světová, volil bych - odpor, boj, konspiraci. Cokoli, co pomůže rozebrat a zničit tyranii, která se tu snažila rozlézt.
A kdybych žil v padesátých letech, byl bych zase na straně nespravedlivě utlačovaných.
A být tu v šedesátých, možná bych podlehl iluzi, že se dá bolševik reformovat.
V sedmdesátých bych rezignoval a rozhodl se poctivě žít tak, abych se nemusel stydět sám za sebe.
A v osmdesátkách nejspíš taky.
A dnes bych byl děda, co na to všecko vzpomíná, na všechny své volby, omyly a semtam výhry a smířil se se vším, co jsem kdy způsobil a prožil.
Protože nic jiné by mi ani nezbylo. Čas a smíření zhojí nakonec vše, bez ohledu na to, co jsme kdy udělali nebo neudělali.
Ale to není nic nového, stačí se podívat kolem sebe a takových dědů a babiček najdeš hafo.
Takže podle mě je úplně jedno, co děláme, podstatné na tom je, aby to stálo za to! Jak k tomu přistupovat nejlíp? Nebo tak, abychom vyždímali z potenciálů, které v sobě každý máme, co nejvíc? Nevím přesně, každý máme svůj recept. Mně se nejvíc líbí koncept, že život je jedna nekonečná, věčně probíhající, hra, ve které není vítězů nebo poražených, ale jen vítězů: protože už jen to, že můžeme hrát, je přece výhra!

[Lída]

Pokusila jsem se říct, jak to vidím, v jedné sz:

Vesmír mě za to ale pak odměnil jedním zázrakem, který jsem ani neočekával, protože jsem v podstatě nic nechtěl.

Očekávání => ulpění na představě žádoucího výsledku, kterého bychom chtěli dosáhnout, udělá při jakékoliv činnosti z tvořivého tance bytí (TAO) zdroj utrpení.

Ve svatém písmu Indů Bhagavadgítě to vysvětluje Pán Krišna válečníkovi Ardžunovi, kterému objasňuje nejvyšší duchovní moudrost přímo na bitevním poli, a říká mu "Vstaň a bojuj!"

Stav tvořivého bytí při činnosti známe snad všichni, akorát si dlouho neuvědomujeme společného jmenovatele: děláš pro optimální řešení všechno, co právě teď jde udělat (=tanec tvořivosti), aniž by Tě zajímalo, k jakému to povede výsledku; na ten ani nevzdechneš, vůbec Tě nezajímá, jak to dopadne. Stejně jako při jízdě na kajaku v peřejích pokaždé uděláš "ten pravý" pohyb pádlem v proudící a vzpínající se vodě a nemyslíš na to, jak to "dopadne". Kdybys to totiž dělal, brzy bys nedobrovolně skončil ve vodě.

Na příklad když na některém fóru má někdo skutečný zájem, z celé duše a z celého srdce se s ním dělím o to, co mi při zacházení s okolím a životem funguje, a snažím se ten princip vysvětlit, jak nejlíp dovedu; ale ani na moment nepředpokládám, že by ten druhý něco z toho přijal - spíš mě udiví, když se to někdy stane. K jakému výsledku moje činnost povede, je totiž úplně jiná věc, ta leží naprosto mimo okruh mého zájmu.

Tak je to jednoduché.

Jediný problém je, že neustálé vnitřní ulpívání, buď "aby tohle bylo", nebo "aby tamto nebylo", je v nás už tak zautomatizované, že ho člověk ani nevnímá. Přitom stačí si všimnout... a upustit od chtění, aby to dopadlo tak a tak ... a tanec tvořivosti, který nás tak naplňuje, může pokračovat

[flpbb]

Neznamená, že co napíšu, je svaté, diskutujte se mnou, vyvracejte mi moje názory. Proto je zde píšu! Hledám odpovědi na otázky, které mi straší v hlavě, že se občas podezírám ze schizofrenie.
Pokud jde o to TAO, myslím si, že nejlépe vystihuje a popisuje, jak tento svět funguje. Jednou takhle seděl Fritjof Capra v čekárně u zubaře a z nudy se začetl do letáku o Knize o cestě /Lao-c/. A zaujalo ho to tak, že si to půjčil cestou domů v knihovně. A po pár stránkách řek /cituju/: "Ty krávo, vždyt tohle je kvantová /moderní/ fyzika v jiném podání - výkladu! Jak to mohli vědět před několika tisíci lety?" A vidíte - věděli!!! V žádném případě tím nechci říct, že se všichni máte hromadně vrhnout na TAO, každého oslovuje něco jiného, mně např. vadí bible. Forma příběhu, kdy si ho mohu interpretovat podle své potřeby /a dělá to prakticky každý/ je strašné. Kdo může vědět, jak JK kterou větu myslel a co jí chtěl říct? Typickým zneužitím křestanství je třeba fašismus - poslechněte si Hitlera.
Čím víc o tom všem přemýšlím, zjištuju, že hybnou silou /evoluční?/ lidstva je asi láska. Pokud miluju tento život, tento svět, tak nějak se mi daří vše, na co sáhnu a hází mě to někam, o což mi původně ani nešlo a ani jsem to neočekával, nežádal to /dle klasifikace Lídy/.
PS: Možná tím latentním schizofrenikem skutečně jsem, když toto vše veřejně píšu...

[flpbb]

Abych nemusel zodpovídat izolovaně na SZ:

Vesmír mě za to ale pak odměnil jedním zázrakem, který jsem ani neočekával, protože jsem v podstatě nic nechtěl.

Po Schindlerovu seznamu, o kterém jsem psal výše, jsem měl neodůvodněnou potřebu tento film rozšiřovat mezi skinheads a vysvětlovat jim ho, což se zrovna nesetkalo s porozuměním... Zřejmě jsem ty nacisticky potetované kluky /mojim tetováním nerozuměli/ neoslovil. Bylo to asi tak jako jedni nejmenovaní bratři-fyzici /nechci je specifikovat, abyste nebyli pohoršeni, že i fyzici se dostanou do vězení/ v kriminále při napadení psychpatama navrhovali souboj v matematice. Tak absurdní situaci by nikdo v podstatě ani nevymyslel. Zastavil se čas a v tom krátkém okamžiku byly obě skupiny právě v TAO. Stejným způsobem uvedl v omyl Cimrman slavného Capablanku, když mu dal v Madridu při simuntální hře dvojitý šach a rozhodil ho, že tento velmistr ohlásil tah na G12, což je klasifikováno jako první aut v dějinách šachů!
I Einstein zjistil, že vesmír kromě lásky miluje humor, paradoxy a absurdní situace. Jako kdyby se smál s námi...

[rosada]

Ono nejde jen o to, jestli jezdím v mercedesu a mám plný konto peněz.
Dám vám modelový příklad: ve filmu Pokojný bojovník byl přepaden buddhista. Lupičům dobrovolně odevzdal peněženku a ještě k tomu jim nabídnul oblečení a hodinky, což ani původně nechtěli. Jeho žák byl v šoku, on mu však řekl, že tyto lidi musíme milovat. Já je pouze chápu a přijímám, ale v takové situaci, až by mi došla diplomacie, bych bojoval bez ohledu na výsledek. Vytvořil bych tím nadbytečný potenciál, který by mi pak nějak vesmír vrátil? Zcela jistě; každý boj nebo obecně odpor jím je a s vyrovnáním, které se mi pak nějak v životě projeví, musím vždy počítat. Já o tom vím, akceptuju to a přijmu. Pokud miluju život, přijímám přece všechno, co mi naservíruje…

Myslím, že lze je milovat a přitom jim ty hodinky nedat a nebo jim dát do držky
Jak píšeš, život miluje paradoxy.

[teo]

já vůbec nesleduji tady ty příspěvky kteroé už nic neřeší a jen se hádáte.
Je to nasprosto zbytečné a ztráta času jako sledování záznamů z poslanecké sněmovny jak se tam politici hádaj.

Ikdyž druhého přesvědčíte že máte pravdu, budete šťastní?

Dneska byl krásný den. Všimli jste si toho?

[PánBů]

*když nevím tak neodpovídám*

Ty možná. Jenže já vím Vidim že víš ale nechceš. Spyš čekáš že tě do toho klidu někdo zdarma přenese co? dyť si sám napsal že víš co máš dělat. Když chceš klid tak se holt stačí uklidnit Je to holt postupná cesta co chvíli trvá.

Ale protože jsem skoro pánbůh poradím ti i jednu kouzelnou metodu jak zažít extra mega super extrémní klid Vem si v práci tak na tejden dovču a dej si tejden půst. Prostě tejden ani kousek jídla a k pití pouze čistou vodu a klid od práce. Třetí den bez jídla už bys mohl bejt docela vklidu Jestli si na to troufáš napiš mi PM zkusim ti sesmolit nějaký podrobnosti jak to provést aby to proběhlo hladce a pak si mi neříkal že tě chci zabít.

[teo]

Ale protože jsem skoro pánbůh poradím ti i jednu kouzelnou metodu jak zažít extra mega super extrémní klid Vem si v práci tak na tejden dovču a dej si tejden půst. Prostě tejden ani kousek jídla a k pití pouze čistou vodu a klid od práce. Třetí den bez jídla už bys mohl bejt docela vklidu Jestli si na to troufáš napiš mi PM zkusim ti sesmolit nějaký podrobnosti jak to provést aby to proběhlo hladce a pak si mi neříkal že tě chci zabít.

wow tak tohoto nejsem schopen, už za pár týdnů zmizím víc než na měsíc pryč.

[PánBů]

Neva aspoň tu první pomalou metodu snažit bejt v klidu ikdyž tě něco zrovna naštve můžeš praktikovat kdekoliv