Osvobození/probuzení/duchovní osvícení

[Jana]

Opět pouze já vidím pravdu a ty nikoli.

Pravda, kterou vidíš jen Ty a druhý nikoliv, je jen částečkou celé Pravdy.

Pravda se nedá vidět, ta se dá jen vědomě žít. A v té žité Pravdě je jasné uvědomění, že myšlenka na to, že je tu ještě někdo druhý, který je od Pravdy nějak oddělený, je jen iluze, sen, mája.

[Gorodeckyj]

Toto je ten bod,
o němž se chci bavit,
a jelikož je to v budhismu vcelku dobře popsaný,
předpokládám, že i ty mně budeš schopen to svými slovy popsat,
tedy co to znamená, že ti sundaj clonu z očí (jakože už uvidím dobře i bez brýlí )
a co to je ta svoboda (jako že můžu po EU cestovat bez pasu )?

Můžu mluvit pouze ze své zkušenosti. Jak to vidím já, co se stalo mě. Takže... . Když k tomu dojde, najednou vidíš, že všechno co jsi doposud považoval za sebe neexistuje. Zároveň vidíš, jak svazující to všechno bylo. Je velmi těžké to vysvětlit. Použiju tedy příměr.

Je herec Vigo Mortensen (snad se to tak píše), jedna z jeho rolí byla Aragorn (v pánu prstenů). Vigo dostal scénář a měl za úkol naučit se vše o postavě, kterou bude hrát. Řekněme, že ve scénáři byl popis, jaký Aragorn je. Byla tam spousta věcí, jak je odvážný, jak se nesměje blbejm vtipům, jak chodí, mluví, jak nesnáší příkoří, jak v kterých situacích reaguje, při jakých příležitostech se naštve, do koho se zamiluje.

Vigo si to všechno nastudoval. Pak se pustila kamera, režisér řekl akce! a Vigo začal hrát jak o život. Hrál v mnoho situacích, ve kterých se vždy choval, jak by se choval Aragorn. Vigo by se asi choval jinak, možná ani Aragorna nemá rád, nebo si říká, že je pěkně otravnej. Každopádně to trvalo dlouho a bylo to náročný, takže se Vigo těšil, až bude konec. Když konečně zaznělo Konec!, byla to pro Viga velká úleva. Už sebou nemusel tahat meč a chovat se jako Aragorn. Nemusel už skřetům sekat hlavy a táhnout s sebou společenstvo prstenu. Prostě šel do šatny a byl rád, že je zase Vigo. Mohl jít domů a dát si oraz.

A s náma je to dost podobné. Akorát ta postava v tom scénáři se nejmenuje Aragorn, ale třeba Honza Novák. A popis té postavy nepíše scénárista, ale herec sám. Do toho popisu, kterému říká "Já" si píše všechno, co si o sobě myslí, co zaslechne, že si o něm myslí ostatní, čeho se bojí, co se mu líbí a jak se chová v jakých situacích. Tenhle popis se pořád mění, jak se do něj zapisují nové a nové věci a některé staré se škrtají. Když překonáte strach z pavouků, prostě ho škrtnete a napíšete tam - hrdina co dokáže překonat strach z pavouků. Všechno to probíhá více méně podvědomě, ale občas se snažíme psát tam taky vědomě. Zvyšovat si sebevědomí, nebo naopak ze sebe dělat chudinku. Když skočíte bungee z mostu, zvednete si své vnímání sebe jako nebojácného apod. Velmi důležité pro udržování tohohle popisu je také neustálé porovnávání s ostatními. Každopádně se dle tohoto popisu snažíte celý život chovat.

To o čem mluvím, je prohlédnutí jedné základní pravdy, a to že já neexistuje. Není to nic reálného. Je to jen popis role, který stále upravujeme. V tu chvíli ta role odpadá. Představte si chudáka Viga jak je po 6ti hodinách natáčení utahanej a rád, když může skončit a být zase Vigem. A teď si představte, jaké to je moci skončit s rolí Honzi Nováka po třiceti letech. Doufám, že ten příměr se povedl

Pravda, kterou vidíš jen Ty a druhý nikoliv, je jen částečkou celé Pravdy.

Neříkám, že tu pravdu vidím jen já. Je víc lidí, kteří ji vidí. Pravda je ale pravda vždy, ať jí vidí všichni, nebo jeden, nebo nikdo. Když v minulosti nikdo nevěděl, že země je kulatá, byla pravda že země je kulatá? Samozřejmě.

Pravda se nedá vidět, ta se dá jen vědomě žít. A v té žité Pravdě je jasné uvědomění, že myšlenka na to, že je tu ještě někdo druhý, který je od Pravdy nějak oddělený, je jen iluze, sen, mája.

Ne tak to není. Pravda se dá vidět. Když vidíš modré auto a někdo ti aniž by ho viděl říká, že je zelené. Vidíš pravdu?
Když říkáš "pravda se dá jen vědomě žít", promiň, ale tohle jsou prostě řeči, cos někde četla. Já se tu nechci bavit o teorii, o tom kdo se líp vyjadřuje a kdo hezčeji co popisuje. Na to si můžu otevřít nějaký satsang, nebo jednu asi z miliónů knih o duchovnu. Když říkáš, že se dá pravda jen vědomě žít. Nelze než se ptát: Co tím sakra myslíš? Jak ty vědomě žiješ pravdu? Vidíš, to o čem tu mluvím? Kde je tvoje já? Ale bez citací nějaké knihy. Řekni mi prostě to jak to vidíš ty. Když říkáš, Já jsem smutná, o kom mluvíš?

Prosím aspoň na chvíli, aspoň v tomhle topicu, opusťme to, co kde kdo psal a pojďme se bavit o našich konkrétních zážitcích. Pojďme se o tom bavit česky a jednoduše. Hlavní problém, proč je tak málo "osvícených" je proto, že veškeré dosavadní návody, jak tuto pravdu vidět se utápí právě v takových abstraktních "kydech". Vím, že všechno cos napsala je pravda. Ale sakra, kdybych pravdu neviděl, tak mi to neřekne absolutně nic. Všechno to dává smysl, až když pravdu vidíš. Do té doby jsou to jen abstraktní žvásty.

[jamajsky.drap]

Jsem rád, že tu máme přispěvatele, který mluví čistě z vlastní praxe a nepoužívá popisy různých filozofů a guruů

Nicméně "duchovní literaturu" bych takto nezatracoval. Já kdybych si přečetl příspěvky Gorodeckyho cca před rokem, tak rozhodně za 10 min "pravdu" neprohlédnu. Spíše si tak řeknu, další týpek, co plácá nesmysly. Bylo třeba hodně knih, videí atd. a dnes mohu říct, že se s jeho názorem na neexistenci "já" plně ztotožňuju.

Myslim, že lidí, kteří takto "prohlédnou pravdu" za 10 min bez jakékoliv omáčky okolo, je hodně málo. Většina lidí si při setkání s podobnou úvahou zaklepe na čelo, ti hloubavější se nad tím zamyslí, ale pak stejně většinou mávnou rukou a dál pokračují v "egoistickém" životě.

[Jana]

Ne tak to není. Pravda se dá vidět. Když vidíš modré auto a někdo ti aniž by ho viděl říká, že je zelené. Vidíš pravdu?

Absolutní Pravda je to, co je věčné a neměnné. Je to tak ?

Kdyby Pravda byla každou chvíli něco jiného, co by to bylo za pravdu ?

Její dílčí částečkou je, že nějakému jevu, který se promítne ve vědomí, říkáme zelené auto a tenhleten jev tu chvíli, než ho sežere rez, je.

Ale co je to věčné a neměnné ?

[Gorodeckyj]

Ne tak to není. Pravda se dá vidět. Když vidíš modré auto a někdo ti aniž by ho viděl říká, že je zelené. Vidíš pravdu?

Absolutní Pravda je to, co je věčné a neměnné. Je to tak ?

Kdyby Pravda byla každou chvíli něco jiného, co by to bylo za pravdu ?

Její dílčí částečkou je, že nějakému jevu, který se promítne ve vědomí, říkáme zelené auto a tenhleten jev tu chvíli, než ho sežere rez, je.

Ale co je to věčné a neměnné ?

Mas pravdu, ale ja tu ted mluvim o necem jinem. Nemluvim o absolutni pravde, ale o pravde. Nemluvim o tom co jsi, ale ukazuju na to, co nejsi. Tohle muze lidi, kteri nevidi, o cem mluvim a chteji to videt akorat zmast. Navic jsi neodpovedela na moje otazky, jak to skutecne vidis ty.

[Gorodeckyj]

Bylo třeba hodně knih, videí atd. a dnes mohu říct, že se s jeho názorem na neexistenci "já" plně ztotožňuju.

Dvě chyby v jedné větě.
1) Říkám to již po několikáté - NENÍ TO NÁZOR. Podívej se do mých předchozích příspěvků, vysvětluju to skoro v každém.
2) Nechci aby se mnou někdo souhlasil. Nechci aby mi někdo věřil. Chci, aby jsi se sám podíval a řekl mi co vidíš. Pokud plácám nesmysly, chci aby ses podíval a řekl mi, kde je tvoje já. Dokaž mi, že se mýlím. Copak ti stačí uvěřit všemu co slyšíš? Tady ti víra nijak nepomůže. Změna může přijít, až ve chvíli, kdy to uvidíš.

Myslim, že lidí, kteří takto "prohlédnou pravdu" za 10 min bez jakékoliv omáčky okolo, je hodně málo. Většina lidí si při setkání s podobnou úvahou zaklepe na čelo, ti hloubavější se nad tím zamyslí, ale pak stejně většinou mávnou rukou a dál pokračují v "egoistickém" životě.

Možná, ale abys viděl tuto pravdu nemusíš číst žádné knihy, nemusíš strávit ani minutu meditací. Jediné co musíš, je podívat se sám. Je někde to, čemu říkáš "já"? Kde? Existuje to? Je to tu v tomhle konkrétním okamžiku?

[Jana]

Když říkáš "pravda se dá jen vědomě žít", promiň, ale tohle jsou prostě řeči, cos někde četla. Já se tu nechci bavit o teorii, o tom kdo se líp vyjadřuje a kdo hezčeji co popisuje.

O téhle zkušenosti se příliš mluvit nedá. Pár let o tom píšu na FJZ a džňáninové, kteří mají zkušenost s tou částí pravdy, o které jsi mluvil Ty, z toho mají trauma. Sladkost přežvejkaná cizími ústy se nedá pít.

Když říkáš, že se dá pravda jen vědomě žít. Nelze než se ptát: Co tím sakra myslíš? Jak ty vědomě žiješ pravdu? Vidíš, to o čem tu mluvím? Kde je tvoje já? Ale bez citací nějaké knihy. Řekni mi prostě to jak to vidíš ty. Když říkáš, Já jsem smutná, o kom mluvíš?

Nevybavuji si, že bych od té doby, kdy se to vědomé bytí probudilo, mluvila někdy o tom, že jsem smutná. No, i smutek tu může být, někdy tak velký, že tečou slzy, ale je v něm stejná krása, jako v celé té existenci. Poznáváš-li Pravdu, i smutek je blahem, protože ve skutečnosti tu není nikdo, kdo by byl smutný.

Hlavní problém, proč je tak málo "osvícených" je proto, že veškeré dosavadní návody, jak tuto pravdu vidět se utápí právě v takových abstraktních "kydech". Vím, že všechno cos napsala je pravda. Ale sakra, kdybych pravdu neviděl, tak mi to neřekne absolutně nic. Všechno to dává smysl, až když pravdu vidíš. Do té doby jsou to jen abstraktní žvásty.

No a hlavní problém, proč je tahle zkušenost nesdělitelná těm, kteří si myslí, že když poznali Prázdno, že znají celou pravdu, je ta, že v těch slovech vidí jen abstraktní "kydy" a "žvásty", kterými ve skutečnosti všechna slova jsou, pokud tu ta přímá zkušenost není.

Neexistují slova, kterými by se to dalo popsat a vyjádřit.

[Gorodeckyj]

Když říkáš "pravda se dá jen vědomě žít", promiň, ale tohle jsou prostě řeči, cos někde četla. Já se tu nechci bavit o teorii, o tom kdo se líp vyjadřuje a kdo hezčeji co popisuje.

O téhle zkušenosti se příliš mluvit nedá. Pár let o tom píšu na FJZ a džňáninové, kteří mají zkušenost s tou částí pravdy, o které jsi mluvil Ty, z toho mají trauma. Sladkost přežvejkaná cizími ústy se nedá pít.

Když říkáš, že se dá pravda jen vědomě žít. Nelze než se ptát: Co tím sakra myslíš? Jak ty vědomě žiješ pravdu? Vidíš, to o čem tu mluvím? Kde je tvoje já? Ale bez citací nějaké knihy. Řekni mi prostě to jak to vidíš ty. Když říkáš, Já jsem smutná, o kom mluvíš?

Nevybavuji si, že bych od té doby, kdy se to vědomé bytí probudilo, mluvila někdy o tom, že jsem smutná. No, i smutek tu může být, někdy tak velký, že tečou slzy, ale je v něm stejná krása, jako v celé té existenci. Poznáváš-li Pravdu, i smutek je blahem, protože ve skutečnosti tu není nikdo, kdo by byl smutný.

Hlavní problém, proč je tak málo "osvícených" je proto, že veškeré dosavadní návody, jak tuto pravdu vidět se utápí právě v takových abstraktních "kydech". Vím, že všechno cos napsala je pravda. Ale sakra, kdybych pravdu neviděl, tak mi to neřekne absolutně nic. Všechno to dává smysl, až když pravdu vidíš. Do té doby jsou to jen abstraktní žvásty.

No a hlavní problém, proč je tahle zkušenost nesdělitelná těm, kteří si myslí, že když poznali Prázdno, že znají celou pravdu, je ta, že v těch slovech vidí jen abstraktní "kydy" a "žvásty", kterými ve skutečnosti všechna slova jsou, pokud tu ta přímá zkušenost není.

Neexistují slova, kterými by se to dalo popsat a vyjádřit.

Z toho co říkáš předpokládám, že vidíš, to co já. Jestli ano, jsi první taková česky mluvící, na kterou jsem narazil. Takže bych si s tebou rád pořádně popovídal . Tenhle topic jsem založil, abych se pokusil ukázat to dalším lidem. Konverzace nás dvou mezi sebou tady by mohla ostatní jen mást. Navrhuji tedy, pokud bys souhlasila, přesunout naší konverzaci na ICQ, mail, facebook, skype, nebo tady na PM, cokoli z toho ti vyhovuje. V tomhle topicu se dál budu snažit ukázat to ostatním a ty jsi samozřejmě plně vítána přispívat zde také.

[vostalpetr]

Doufám, že ten příměr se povedl
........................................

Díky za odpověd,
byla obsáhlá a příměr se poved,
škoda jen, že jsi mi nenapsal co jsem na tebe loudil,
co tedy jsi když nejsi já...

Vzhledem k tomu, že to vidíš,
tak by to nemělo být tak těžké,
ty ovšem chceš psát o tom co nejsi,
nikoli o tom co jsi...

No tak jo...


PS.
jen bych si dával vcelku pozor na to co opravdu nejsi,
abys náhodou nezačal jen hrát novou roli,
v novém angažmá....

[Martin]

na facebooku by som sa pridal

[vostalpetr]

No to já můžu psát už jen tady

(jako dlouholetý člen KSČM a člen církve katolické a člen Svazu zahrádkářů nemám tolik času,
obzvláště na to, co nejsem)

[jamajsky.drap]

Bylo třeba hodně knih, videí atd. a dnes mohu říct, že se s jeho názorem na neexistenci "já" plně ztotožňuju.

Dvě chyby v jedné větě.
1) Říkám to již po několikáté - NENÍ TO NÁZOR. Podívej se do mých předchozích příspěvků, vysvětluju to skoro v každém.
2) Nechci aby se mnou někdo souhlasil. Nechci aby mi někdo věřil. Chci, aby jsi se sám podíval a řekl mi co vidíš. Pokud plácám nesmysly, chci aby ses podíval a řekl mi, kde je tvoje já. Dokaž mi, že se mýlím. Copak ti stačí uvěřit všemu co slyšíš? Tady ti víra nijak nepomůže. Změna může přijít, až ve chvíli, kdy to uvidíš.

Myslim, že lidí, kteří takto "prohlédnou pravdu" za 10 min bez jakékoliv omáčky okolo, je hodně málo. Většina lidí si při setkání s podobnou úvahou zaklepe na čelo, ti hloubavější se nad tím zamyslí, ale pak stejně většinou mávnou rukou a dál pokračují v "egoistickém" životě.

Možná, ale abys viděl tuto pravdu nemusíš číst žádné knihy, nemusíš strávit ani minutu meditací. Jediné co musíš, je podívat se sám. Je někde to, čemu říkáš "já"? Kde? Existuje to? Je to tu v tomhle konkrétním okamžiku?

Možná jsem to špatně popsal, chtěl jsem říct, že to co popisuješ ve svých příspěvcích vnímám stejně jako ty.
Chápu i metodu: Hledejte "já" ....zjistíte, že neexistuje.
Ale hlavně mi šlo o sdělení, které ty tak trochu odmítáš pochopit (možná je to z euforického nadšení, které právě prožíváš). To jest, že ke skokovitému prohlédnutí pravdy, k jakému zřejmě došlo u tebe, dochází velmi výjimečně. Zkus obejít svoje známé a kamarády. Myslim, že během 10min ani jeden neřekne: Máš pravdu, "já" neexistuje...a začnou to tak i cítit (tedy tu svobodu bez věčného posuzování, hodnocení apod.) Jo kdyby to šlo tak lehce u všech lidí...

PS: Jak už tady bylo naznačeno (Jana,Petr), neexistence "já" je pouze část pravdy...dá se jít dál

[Lída]

...Chci, aby jsi se sám podíval a řekl mi co vidíš...

neexistence "já" je pouze část pravdy...dá se jít dál

Ano.

Začít se dá například otázkou: kdo vyžaduje po druhém, aby se podíval a řekl... ?

Je to jeho neexistující já?

Proč to dělá? Co od toho čeká?

[vostalpetr]

Začít se dá například otázkou: kdo vyžaduje po druhém, aby se podíval a řekl... ?
..........................................................................................

Nebo ještě lepší otázka:

Kdo nám to tady tak nadšeně sděluje, že já neexistuje ?

Je to jeho neexistující já?

Proč to dělá? Co od toho čeká?



Ale to asi nebude otázka pro mně, ani pro Jamajskýho Drápa...nebot my tady nic nesdělujeme,
jen se ptáme...


PS.
ale mně je to jedno,
mám svý starosti na starost...(zahrádka, schůze, otčenáš atd....)

[Gorodeckyj]

No to já můžu psát už jen tady

(jako dlouholetý člen KSČM a člen církve katolické a člen Svazu zahrádkářů nemám tolik času,
obzvláště na to, co nejsem)

Právě proto ti chci ukázat, čím vším nejsi, abys s tím už tolik času trávit nemusel.

[Gorodeckyj]

...Chci, aby jsi se sám podíval a řekl mi co vidíš...

neexistence "já" je pouze část pravdy...dá se jít dál

Ano.

Začít se dá například otázkou: kdo vyžaduje po druhém, aby se podíval a řekl... ?

Je to jeho neexistující já?

Proč to dělá? Co od toho čeká?

Soustred se spíš na svoje já, než na to moje. Proč to dělám a co z toho mám? Neboj, nebudu po tobě chtít žádný peníze. Prostě myslím, že by to mohlo komukoli, komu se podaří to vidět pomoci. Nijak tě ale samozřejmě nenutím. Jestli nemáš zájem, můžeš klidně odejít.

[rosada]

Když říkáš "pravda se dá jen vědomě žít", promiň, ale tohle jsou prostě řeči, cos někde četla. Já se tu nechci bavit o teorii, o tom kdo se líp vyjadřuje a kdo hezčeji co popisuje.

O téhle zkušenosti se příliš mluvit nedá. Pár let o tom píšu na FJZ a džňáninové, kteří mají zkušenost s tou částí pravdy, o které jsi mluvil Ty, z toho mají trauma. Sladkost přežvejkaná cizími ústy se nedá pít.

Tohle mě zaujalo, mohla bys to, Jani, prosím nějak rozvést. Trauma v jakém směru? Btw: co jsou džňáninové?

[vostalpetr]

Soustred se spíš na svoje já, než na to moje. Proč to dělám a co z toho mám? Neboj, nebudu po tobě chtít žádný peníze. Prostě myslím, že by to mohlo komukoli, komu se podaří to vidět pomoci. Nijak tě ale samozřejmě nenutím. Jestli nemáš zájem, můžeš klidně odejít.
...................................................................................................

No o to strach fakt nemám, že bys chtěl peníze,
spíš mám strach o tvý já,
že stále z něj jednáš...

[vostalpetr]

Právě proto ti chci ukázat, čím vším nejsi, abys s tím už tolik času trávit nemusel.
.............................................................................................

Mně to neva,
kdybych zjistil že nejsem já, co bych pak dělal?

Vysvětloval druhým, že nejsem já ?

[Gorodeckyj]

Právě proto ti chci ukázat, čím vším nejsi, abys s tím už tolik času trávit nemusel.
.............................................................................................

Mně to neva,
kdybych zjistil že nejsem já, co bych pak dělal?

Vysvětloval druhým, že nejsem já ?

Ok, taky názor. Jak říkám, nikomu to nenutím. Je úplně v pořádku, rozhodnout se žít ve lži. Je to jako bys věřil na lesní skřítky a já ti říkal, že se není třeba jich bát, že nic takového neexistuje. Ty mi ale říkáš, že to nechceš vědět, že prostě v ně chceš věřit. Což je ok a já to respektuji. V tomhle pásmu již nemáš co získat.