https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... mir-799479Drulák: Krutá realita Evropy. Bruselské elity chtějí pokračování války, lidé chtějí mírŽádný evropský zástupce není součástí jednání o konci války na Ukrajině a podle předsedy spolku Svatopluk Petra Druláka je to tak dobře. “Evropská politická elita není schopna náš zájem definovat a to, s čím přichází, je v rozporu s našimi zájmy. Je proto dobře, když nejsou slyšet a k žádnému serióznímu jednání se nedostanou,” říká profesor Drulák pro ParlamentníListy.cz. Pane profesore, co říkáte na počínání německého kancléře, který vyhrožoval unijním státům, že pokud nepodpoří další půjčku Ukrajině, Německo zablokuje rozpočet EU? Kancléř Merz využívá svou institucionální moc, protože Německo je hlavní hráč v EU a otázkách rozpočtu je německý hlas ještě o něco vážnější než v jiných oblastech. Důvod se nabízí. Německo je hlavním přispěvatelem do rozpočtu EU, a to jak v absolutních číslech, tak i v těch relativních. Merz tuší, že Ukrajina bude obrovský průšvih, bude ho stát hodně peněz a když bude potřebovat v příštích letech na Ukrajině něco zaplatit, všichni se otočí k Německu a řeknou, že ten nejbohatší to zaplatí. Už si chce předem pojistit, že to bude platit celá Evropa a nejen Německo.
Proto podle mého názoru přichází s touto strategií, která pro nás ale nemusí být úplně nevýhodná, a hned vysvětlím, proč. Nemyslím tím to, že bychom to měli platit a umožnit německému kancléři si ty peníze pro Ukrajinu od ostatních vydobýt. Začne se ale vést boj o unijní rozpočet, může dojít k situaci, že se rozpočet Evropské unie neuzavře až do nástupu nového prezidenta nebo prezidentky ve Francii. Přitom to všichni chtějí mít před francouzskými volbami dávno “pod střechou”. V okamžiku, kdy se takhle začnou hádat, rozpočet může zůstat otevřený i po část příštího roku a půjde s ním něco dělat. Pokud rezistence Babiše, Fica a dalších vydrží, mohlo by se to odložit až po francouzských volbách a o to zajímavější by jednání o rozpočtu bylo, kdyby u toho už byla Marine Le Penová.
Co říkáte na jednání o Ukrajině v Abú Dhabí? Sice padlo, že byly dohodnuty velké výměny zajatců apod., ale to už to bylo mockrát. Nebo je to teď jiné? Určitě to není žádný průlom. Samotný fakt, že se ruští, ukrajinští a američtí vyjednavači po určité době setkali, je samozřejmě pozitivní. Vyjednavači se v tomto formátu víc než půl roku neviděli a nyní tedy jde o další pokus, jak situaci přiblížit k míru. Je ale zřejmé, že tento typ jednání není tím hlavním. Dohoda o výměně zajatců je užitečná, ale otázka míru a mírového uspořádání se bude primárně řešit na úrovni mezi Spojenými státy a Ruskem. Nebude u toho Ukrajina a nějakou větší roli nebude hrát ani Evropa. Konec konců, Evropa nebyla přibraná ani na těchto jednáních.
Skutečná jednání o míru budou na úrovni mezi Putinem a Trumpem, tam vznikne velká dohoda. Dílčí dohody se samozřejmě budou uzavírat i na úrovni s Ukrajinou a Evropou. Podstatné je, že součástí dohody bude i nějaká představa o evropském bezpečnostním uspořádání. Rusko o to má zájem a Američané také, aby měli tady na kontinentu klid a mohli se věnovat jiným věcem.
Viděl jsem komentář ruského vyjednavače Vladimira Medinského o tom, že Rusko a Ukrajina se přiblížily k míru. Nepamatuji se, že by podobná slova dosud z ruské strany padla. K čemu musí dojít, aby to ke konci války v reálu směřovalo?Je zde základní podmínka, že Ukrajina, která prohrála výraznou část svého východního území, bude muset tato území uznat jako ruská. To bude vůbec první krok a podmínka. K tomu se Ukrajina soudě dle oficiálních pozic neblíží. Jde přitom o klíčový krok. Je samozřejmě, zda půjde o celé ty východní oblasti nebo jejich části atd. Skutečnost, že Rusko bude trvat na tom, že to bude uznání jako součást Ruské federace, je jasná podmínka, bez jejíhož splnění se o míru nedá mluvit.
Američané ostatně prý přišli s kreativním plánem, jak vyhovět oběma stranám a překreslit na mapě hranice oněch východních oblastí. To asi nevyjde, nebo ano? Rusové mají zcela jistě jasno o tom, kde jsou hranice oblastí, které požadují. Pokud jde o Doněckou a Luhanskou oblast, tam zcela jistě mluvíme o sto procentech území. Nejsem si jist, jak v případě těch dalších, protože při dobývání nepostoupili tak výrazně. Otázkou rovněž je, zda budou Rusové chtít diskutovat o statutu Oděsy, což je další věc. A ostatně i statut celé Ukrajiny obecně, jejich ozbrojených sil, kde bude ukrajinská armáda moci být rozmístěna, kde nikoli apod. Vůbec nemluvím o NATO, protože to je nemyslitelné a Ukrajina v NATO nebude.
Samozřejmě bude tématem debaty i nastavení vztahů s evropskými státy NATO a s Američany. Na druhou stranu, pokud se k tomu Evropa bude stavět jako dosud, je jasné, že po nějakou dobu nebude žádná dohoda možná.
Víme, že Evropa stále není fakticky zastoupena u těchto jednání. Na tom se nic nezměnilo. Změnilo se ale to, že se už pár týdnů mluví o tom, že by měl být stanoven jeden evropský vyjednavač. Nicméně se o tom jen mluví a nic se zřejmě nerýsuje. Nebo může pomoct změna po prezidentských volbách ve Francii v první půli příštího roku? Dovedu si představit, že pokud se mírová jednání oživují, může snad být do května hotovo a nebude se čekat na to, až v červnu skončí Macron a bude se stále řešit, kdo bude mluvit za Evropu. Ukazuje se na tom ale zoufalost. EU čas od času vytvoří nějakou instituci, která za ni má mluvit. Přesně tak před lety vznikl post vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Pokud se na to podíváme z hlediska rozdělení práce evropských institucí, pak je ta otázka automaticky zodpovězena. Měl by to být vysoký představitel pro zahraniční politiku. Jenže i představitelé EU vědí, že za současného obsazení Kajou Kallasovou to nejde, protože ji do Ruska ani na žádné jiné seriózní jednání poslat nemůžou.
Je tu další osoba, která by mohla mít pravomoc mluvit za Evropu, a to je předseda Evropské rady António Costa. Jenže je to stejné. Nezdá se, že s tím Evropané byli spokojeni. Pokud na někom bude shoda, půjde maximálně o nějakého zmocněnce, který tam bude poslouchat a následně bude Evropu informovat. Skutečný vyjednavač ani stanoven být nemůže, protože Evropa není federace.
Je v zájmu Evropy, aby bylo do jara hotovo a dohoda o konci války uzavřena?Když říkáte v zájmu Evropy, je to ten největší kámen úrazu. Co je vlastně zájem Evropy? Vidíme, jak tento zájem definuje bruselská elita, to je v podstatě zájem pokračovat ve válce. Když se podíváme na to, jak to asi bude definovat většina evropské veřejnosti, je to zájem na míru. Je zde jasná rozpolcenost mezi elitou a voliči. Proto, abychom mohli definovat zájem Evropy, který bude použitelný v mezinárodněpolitickém provozu, nedělá to lid na ulici, ale politická elita. Jenže to, co dnes elita definuje jako evropský zájem, je v hlubokém rozporu s tím, co Evropa potřebuje, a, troufám si říct,i s tím, co by obyvatelé evropských států chtěli. Pokud někdo říká, že je evropská elita odříznutá od jednání, já k tomu říkám, že to není špatná zpráva pro Evropu. Považuji to spíš za dobrou zprávu pro Evropu, protože evropská politická elita není schopna náš zájem definovat a to, s čím přichází, je v rozporu s našimi zájmy. Je proto dobře, když nejsou slyšet a k žádnému serióznímu jednání se nedostanou.
.
