https://www.novinky.cz/clanek/internet- ... u-40576829Udrží oběť na telefonu i 12 hodin. Kriminalista popsal praktiky kyberpodvodníkůVyděračské metody zlodějů v kyberprostoru neznají meze. Podvodníci dokážou své oběti na telefonu držet i několik hodin. Využijí třeba záminku, že jejich účet byl napaden organizovanou skupinou a oni musí své peníze zachránit. Nepřímo jim vyhrožují, že když nebudou spolupracovat, tak si to smyšlená skupina vyřídí s jejich dětmi. Novinkám to řekl Ondřej Kapr, kriminalista z Policejního prezidia ČR.- Kyberpodvodníci se zaměřují na osoby s přístupem k penězům, jako jsou manažeři, účetní, ředitelé. Využívají legendu o falešném bankéři či policistovi
- Izolují oběť od okolí, zneužívají autority a strachu, často udržují hovory až 12 hodin, a využívají detailní rešerše o cílové osobě k přesvědčivosti.
- Útoky zahrnují i pronikání do firemní IT struktury, podvržení faktur a romantické podvody, pachatelé využívají sofistikované metody manipulace.
Nedávno médii proběhla zpráva o účetní jedné neziskové organizace, která podvodníkům poslala pět a půl milionu korun. To asi nebyl první případ zaměřený na firmy a instituce.Nebyl, podobné případy se vyskytovaly i dříve. Ale nyní jich přibývá. Od pachatelů díky výslechům, ale i z jiných zdrojů víme, že se cíleně zaměřují na takzvané větší ryby – manažery, účetní a ředitele, tedy na osoby s přístupem k firemním penězům.
Často využívají legendu o falešném bankéři či policistovi. Netvrdí jim, že je v ohrožení jen jejich soukromý účet, ale právě ten firemní. Což je pro ně zajímavější, protože výnosy v řádech milionů až třeba do deseti milionů korun jsou u těchto útoků vlastně standardem.
O jaké typy firem se pachatelé zajímají nejčastěji? Česká bankovní asociace zmiňovala, že se může jednat třeba i o společenství sdružující majitele bytů v jednom domě.Přesné statistiky nemáme, ale v praxi se setkáváme se školami, neziskovými organizacemi a podle mě to budou často malé a střední firmy. Ty totiž nemají tak robustní a propracovaný systém bezpečnosti.
Jak taková manipulace v praxi vypadá? Přece jen, účetní by měla být opatrná…Pachatelé využívají zejména vyvolaného strachu a obav o peníze na účtu nebo o peníze, které si chce údajný pachatel vypůjčit na oběť či na společnost, ve které oběť pracuje.
Významným prvkem manipulace je i zneužívání autority, a právě proto se pachatelé vydávají například za policisty.
Pro pachatele je velmi důležité oběť izolovat od okolí. A to tím, že znedůvěryhodní všechny ostatní, zaměstnají oběť telefonátem a použijí i výhrůžky, co by následovalo při porušení povinnosti mlčenlivosti. Jednoduše chtějí, aby v tom oběť byla sama a neměla možnost se s nikým poradit. Navíc často neútočí náhodně, nýbrž cíleně.
Podvodníci tlačí na rychlost a snaží se oběť izolovat, apelují na mlčenlivost. Takže si firmu nebo instituci vytipují předem?Pachatelé dobře vědí, komu volají. Zjistí si, že je to třeba ředitelka konkrétní školy nebo účetní firmy, provedou si o ní základní rešerši a jsou na ni skvěle připraveni.
Některé oběti mohou být zaskočeny právě tímto. Neuvědomí si, že se jedná o informace, které jsou v online prostředí k dispozici.
Jaké informace o oběti v hovoru použijí, aby ji přesvědčili?Často stačí jen spárovat jméno a telefonní číslo, ale čím více podvodníci vědí – může to být e-mail, bydliště, zaměstnání –, tím lépe pro ně. Už to, že oběť osloví jménem a znají základní data, ji psychicky takzvaně odstrojí.
Existují útoky, kde jsou pachatelé tak připraveni, že se říká, že mají úspěšnost až devadesát osm procent na to, aby vás dostali.
Pachatelé také dokážou vniknout do firemní IT struktury. Pak mohou ovládnout tamní e-maily a tiše sledovat komunikaci po celé měsíce, klidně i rok. Potom si počkají například na to, až ředitel odjede na dovolenou, a jeho jménem napíší podřízenému, třeba účetnímu, aby okamžitě provedl transakci.
Copak si to účetní u velkých částek neověří třeba telefonicky?Podvodníci tlačí na rychlost a snaží se oběť izolovat, apelují na mlčenlivost. Objevují se i případy, kdy je ze strany domnělého ředitele slibována odměna za rychlé jednání.
Mimochodem, apel na rychlost a diskrétnost je jedním z hlavních varovných znamení u případů, kdy se pachatelé vydávají za manažery a snaží se přimět podřízené k provedení transakce. Nemusí však jít jen o podvodný příkaz k platbě, ale také třeba o podvržení faktury.
Věřím, že se s tímto modem operandi už setkalo mnoho firem a jde o to, jak mají nastavené bezpečnostní opatření nebo všímavé zaměstnance. Jde o to, že pachatel odchytí skutečnou fakturu, kde pozmění pouze číslo bankovního účtu, případně i telefonní číslo, s cílem vylákat platbu na podvodný bankovní účet.
Pokud ovládnou e-mail, není pro ně ani problém odchytit fakturu, která právě přišla, a pozměnit na ní číslo účtu. Účetní ji pak proplatí a může to být problém i pro nás, protože se často o těch útocích dozvíme s prodlevou.
Je to častý typ podvodu?Třeba v západní Evropě je to obrovský problém. U nás zatím útoků s falešnými řediteli a podvrženými fakturami nemáme moc. Ale existují a dosahují milionových částek. Týdně evidujeme zhruba deset takových případů.
Jak se podvodníci k faktuře dostanou?Metod je několik. Vlastně jim stačí dostat se do e-mailové schránky odesilatele nebo příjemce e-mailu a nastavit si zde určitá pravidla. Není vyloučen ani útok typu man-in-the-middle, kdy odchytí zprávu po cestě, ale to se děje výjimečně.
V některých případech pachatelé ani nikam pronikat nemusejí. Stačí, aby si z volně dostupných zdrojů zjistili kontaktní údaje například na manažera a účetní a pak se mohou za manažera s příkazem k platbě jednoduše vydávat. Stačí jim napodobit jeho e-mailovou adresu.
Zde je problém v tom, že si každý nemusí uvědomit, jak je relativně lehké pozměnit příchozí e-mail nebo třeba i telefonní číslo, kdy pachatel dokáže napodobit odesilatele zprávy tak, že to nemusíme na první pohled vůbec poznat. Právě v těchto případech je vhodné zavést druhý faktor na ověřování příkazů k transakcím.
Cílí zloději od počátku na jeden subjekt, anebo pracují plošněji?Útočník si vytipuje třeba dvě stě firem a hromadně na ně zaútočí. I když se chytí třeba jen dvě procenta z nich, tak při milionových částkách se mu to pořád vyplatí. A je to pro něj prakticky bez přípravy.
O to sofistikovanější jsou ty útoky, kdy pachatelé proniknou do komunikační struktury a mohou čekat na správný moment a v klidu si načítat systém konverzace, oslovování a podobně.
Najednou se objeví princ na bílém koni, který oběť manipuluje zahrnováním lásky a pozornosti.Existují ještě nějaké typy útoků, které mohou firmy poškodit?Zmínil bych i často opomíjené romantické podvody a podvody s legendou výhodné investice. Musíme si uvědomit, že nástrojem útočníka zde může být třeba i léty osvědčený, zcela solventní zaměstnanec, který se dostane do situace, kdy rychle potřebuje velké množství peněz.
Zpronevěra ze strany zaměstnanců v těchto případech není nic výjimečného. Čelí velmi silné manipulaci a ve skutečnosti nechtějí firmu okrást. Je to pro ně již poslední východisko, že si „vypůjčí“ peníze v práci.
Investiční podvody jsou opravdu velkým rizikem. Jedná se o druhý nejčastější typ podvodu, kdy týdně evidujeme skoro tři sta takových útoků se škodou v průměru kolem osm set tisíc korun na jednu oběť.
Často to začíná nevinným telefonátem o pohádkových výnosech z předchozí investice, nebo třeba jen lákavou reklamou, která se zaštiťuje známými osobnostmi a prosperujícími společnostmi.
Jak probíhají ty romantické podvody?Ty klasické jsou cíleny především na ženy, a to až z 86,8 procenta případů. Najednou se objeví princ na bílém koni, který oběť manipuluje zahrnováním lásky a pozornosti. Cílem pachatele je získat maximum peněz. Oběti v takovém případě hrozí zadlužení, rozprodání majetku a nakonec i zmíněná zpronevěra finančních prostředků, které jí jsou svěřeny v práci.
Není to tak dávno, kdy jedna účetní zpronevěřila přes čtrnáct milionů korun v domnění, že její milý voják na misi přijede a že jí v balíku s pokladem přijdou miliony dolarů, kterými vše urovná a nikdo si ničeho nevšimne. Jenomže balík nepřišel, protože nikdy neexistoval, stejně jako neexistoval její voják.
To zní až neuvěřitelně.Uvědomme si ale, že pachatelé se vydávají za atraktivní osoby s atraktivním posláním. Bývají to vojáci na misi, lékaři v Africe, celebrity, dělníci na ropných věžích a podobně.
Na oběti vyvíjejí obrovský tlak, který trvá i roky. Pod rouškou běžné konverzace zjišťují jejich majetkové poměry, kde pracují, jaký tam mají přístup k penězům.
Dá se nějak včas rozeznat, že blízký člověk nebo i zaměstnanec podobnému podvodu zrovna podléhá?U obětí zjišťujeme, jakým způsobem by se to dalo včas rozpoznat. A jsou dvě možnosti. Oběť může být v euforii z vidiny bohatého života s fiktivním partnerem a třeba i jeho dětmi, které jsou rovněž smyšlené. Nebo je v hlubokém stresu z exekucí a dluhů.
V podstatě je pro mě trochu záhadou, proč jsou lidé tak důvěřiví, když se o tom tolik píše.
Nedávno jsem četl o ženě, která naletěla na kyberpodvody opakovaně.Jsou takové specifické případy. Někdo k tomu může mít samozřejmě dispozici.
Oběti ale nejsou hloupé. Mezi poškozenými je spousta ředitelů firem, manažerů, lékařů i ředitelů škol. Nejsou jimi pouze senioři, jak si mnozí myslí.
Průměrný věk typické oběti je 45 let; jsou to lidé v produktivním věku, kteří by měli v této věci vzdělávat své děti, ale sami žijí v přesvědčení, že jim se to stát nemůže. A pak nastává problém, že na útok nejsou připraveni.
Ani romantické podvody nejsou cíleny jen na ženy. Máme i kategorii zvanou nevěsta ze severu, kde se ženy soustředí na muže v psychické nepohodě a lákají z nich peníze na nájem nebo jídlo pro děti.
Jaké jsou rozdíly v tom, na koho útočníci cílí?U investičních podvodů převažují mírně muži. U falešných bankéřů a policistů bývají z 82 procent oběťmi ženy a průměrná škoda činí 661 tisíc korun. Od začátku roku máme už 820 takových případů.
O tom, proč ženy převažují, bych ale nerad spekuloval.
Jak vůbec probíhá hovor s kyberpodvodníky? Prý dokážou oběť udržet na lince neuvěřitelně dlouho.Hovory mohou trvat až dvanáct hodin. Měli jsme dokonce lidi, po nichž jsme pátrali jako po nezvěstných, a pak jsme zjistili, že je celou dobu drželi na telefonu a tahali třeba po městě po automatech na nákup bitcoinů.
Jak to probíhá?Podvodníci vám nezavolají a neřeknou, že máte napadený účet a že máte své peníze okamžitě převést na jiný, bezpečnější. To by bylo každému jasné. Legenda často začíná tím, že navazují na předchozí komunikaci a že s vámi včera „mluvili“ o úvěru.
Vy to popřete, na což odpoví, že jste dokonce byl v Brně v bance a dal jste jim své telefonní číslo a e-mail. Případně vám pošlou fiktivní oznámení o pátrání po pachateli, který si na vaše jméno chce vzít úvěr.
A tomu někdo uvěří?Když vám řeknou, že si někdo na vás chce vzít úvěr na sedm set tisíc korun, tak se často vylekáte. Střídá se na vás několik lidí v různých rolích. Falešný policista vzbudí důvěru, ale i strach. Tvrdí vám, že když nebudete spolupracovat, přijdete o všechno nebo budete trestně stíháni za vyzrazení tajemství, a to i když to řeknete jen vlastní rodině.
Když budete chtít zavolat do banky, řeknou vám, že právě v ní došlo k úniku. Zacitují vám nějakou část čísla vašeho občanského průkazu, abyste jim uvěřil, a běžný člověk neví, že ta část bývá u všech lidí stejná nebo podobná.
Také vám řeknou, že když nebudete spolupracovat a někde se prořeknete, organizované skupiny, které za napadením vašeho účtu stojí, vědí, kdo jste, a vyřídí si to s vašimi dětmi. Je tam tlak na rodinu a děti, což třeba ženy těžko ustojí.
Je to opravdu nebezpečné. Lidé pod tímto tlakem dělají věci, které by jindy neudělali – jdou do banky a vezmou si maximální možný úvěr, aby ho pak odevzdali podvodníkům.
Velkou roli v úspěšnosti podvodů asi hraje také to, že podvodníci do svých call center najímají i Čechy. Jak na to jdou?Různými způsoby, například přes inzeráty, kdy lidé někdy až na místě zjistí, že jde o podvod. U investic to v první fázi ani nemusí vědět. Nábor v Česku probíhá často formou sněhové koule, kdy deset naverbovaných lidí doporučí své známé.
Pachatelé pak pro naverbované vytvářejí propracované návody pro telefonáty, které i z úplného laika udělají výborného manipulátora. Důležité je pro typologii navolávače, že to bývají velmi výřečné osoby. A nejsou to jen muži, ale i ženy.
Smutné je, že si navolávači pravděpodobně neuvědomují, že totálně ničí životy lidí, kteří udělali chybu a ta je stála obrovské peníze. Někdy to mohou být peníze, které si lidé během života odkládali na důchod, nebo jsou to peníze z úvěrů, které budou muset splácet ještě roky.
A ti naverbovaní sedí v nějakém call centru v zahraničí, nebo to dělají z domova?Sedí přímo v call centru, které ale nemusí být vždy v místě, kde působí špičky organizace. Čechy je přitom snazší dostat na Ukrajinu. Ale ve světě je více center, která jsou do značné míry specifická.
Ze západní Afriky pramení různé romantické podvody, ale i phishingové útoky, kdy se podvodníci vydávají za nějakou důvěryhodnou entitu.
Jihovýchodní Asie je zase centrem takzvaného porcování prasat, což je romantický podvod kombinovaný s investicí. To je mimochodem trend, který celkem roste a je nebezpečný.
Jak probíhá?Zkuste si udělat profil třeba na nějaké seznamovací aplikaci typu Tinder a uvidíte, že dříve nebo později vás osloví nějaká krásná žena. Dopisujete si s ní a dříve nebo později vás začne tahat do nějakých investic. Napíše například, že má vysoce postaveného tatínka v bance, který jí dává echo a že už na nich vydělala velké peníze.
Řekl bych, že kombinace online seznamky a investice je vždy podvod.
Vraťme se k těm Čechům v call centru. To musí být dost specifická skupina, když chtějí jet pracovat na Ukrajinu, kde se válčí.Mají to hodně dobře zaplacené. Dostávají peníze jako v klasickém byznysu. To znamená, že můžou mít nějakou fixní částku, ale spíš dostávají za každý „úspěšný obchod“ procenta z výnosu. A to je třeba u 24 milionů hodně peněz.
Objevují se i věrohodně napodobené hlasy nebo videa…Ano, je to trend. Občas si chce být oběť jistá, tak řekne, že když s podvodníkem píše přes mobilní aplikaci WhatsApp, že udělají videohovor. Podvodníci dokážou nahrát přes obličej mluvčího obličej kohokoliv jiného.
Řešili jsme takhle třeba videa falešných herců Burta Reynoldse a Toma Cruise. Na malé obrazovce mobilu takový deepfake těžko odhalíte.
Někteří lidé mají s rodinou domluvené tajné heslo pro ověření identity. Co si o tom myslíte?Odborníci to doporučují, ale já na to moc nevěřím. Neumím si představit, že volám mámě a říkám jí tajný kód. Navíc i ten kód může pachatel zjistit.
Spíše doporučuji zdravou skepsi – jakmile jde o peníze, ověřte si to jakýmkoliv jiným způsobem než jen odpovědí na zprávu, ve které je chce někdo poslat. Najděte si ho třeba v mobilu a zavolejte mu. U firem u vyšších částek zase doporučuji kontrasignaci druhé osoby.
Ondřej Kapr
Působí v Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia. U Policie ČR je od roku 2007.
Z obvodního oddělení nejprve postoupil na okresní kriminální policii, kde řešil násilnou, drogovou a hospodářskou kriminalitu.
Následoval odbor analytiky a kybernetické kriminality na krajské kriminální policii. Mimo jiné se podílel na prověřování kyberútoku na nemocnici v Benešově v roce 2019.
Nyní se specializuje na problematiku podvodného jednání v online prostředí. Působí zejména jako metodik a koordinátor.
od Jářek » ned 03. kvě 2026 11:24:00 
