Iluze duality a realita celistvé jednoty Bytí

[armin]

[quote="Nic"]

Na tom, že jsi Já, které je vším, co je, není co chápat, je možné jenom uvědomění toho.
Každý si něco uvědomuje, to, co uvědomování mysl předhodí. Představu Já, pocit sebe a už není co chápat, takže pak si člověk uvědomuje kdeco a myslí si, že to je to, o čem mluví probuzení.
Škoda, že se nemůžeš s těmi svými moudry předvést před nějakým probuzeným, kterému bys důvěřovala, že to je ten probuzený. Tomu bys snad uvěřila, kdyby tě s tím poslal někam a nebo bys naopak usoudila, že probuzený není, protože ty máš přece pravdu.
Takže raději důvěřuješ jen těm bezpečně mrtvým, kteří tě neznají a AI, kde ti tohle nehrozí.

AI je naprogramovaná tak, aby tě někam neposílala, takže u ni jsi našla bezpečné útočiště (pro tvé duchovní ego).

[Nic]

Díky. Je nesmírně osvobozující si o nikom a o ničem a ani o sobě nic nemyslet. To uvědomění Skutečnosti, to uvědomění kým skutečně jsme, bez připoutanosti k mysli je samo o sobě Boží.

Jak říkával Eduard Tomáš: " Není štěstí v žádném z předmětů světa, je v nás."

[Nic]

A když půjdeme v tom zkoumání, kdo ve skutečnosti jsi - aniž bychom si cokoliv o Tobě mysleli, tak Tvá existence je právě tím štěstím, jakým je sama existence. V čistém uvědomění bez myšlenky - Ty jsi to štěstí.

Dává Ti to smysl? Láska, která je vším, co je, je právě tím, štěstím, které je v nás.

Snímek obrazovky 2026-03-07 165719.png (52.43 KiB) Zobrazeno 875 krát

[Trini]

Je zajímavé, jak často se v debatách o nedvojnosti řeší, kdo je na jaké úrovni.

Pokud ale existuje jen jedno Já, pak ten, koho opravujeme nebo kritizujeme, jsme ve skutečnosti my sami.

Tak proč to píšeš, když si tady podle své teorie povídáš sama se sebou.

Ano Ve snovém světě si povídá Trini s Janou, ve Skutečnosti promlouvá Ticho k Tichu, takže si vlastně nikdo nepovídá.

Když si podle tebe nikdo nepovídá, tak proč ti tak strašně vadí, když někdo napíše, na jaké úrovni jsi? Vždyt se to podle tebe neděje, tak proč tě to tak štve? Nech Ticho, at si povídá o tom, na jaké úrovni jsi. Nemá to chybu.

[Nic]

Když si podle tebe nikdo nepovídá, tak proč ti tak strašně vadí, když někdo napíše, na jaké úrovni jsi? Vždyt se to podle tebe neděje, tak proč tě to tak štve? Nech Ticho, at si povídá o tom, na jaké úrovni jsi. Nemá to chybu.

A na to, že by mi to vadilo, jsi přišla jak?

Jak by Tichu mohla vadit iluze úrovní, které Ticho nemá?

Tobě vadí, když se vyjasní, že iluze je iluze?

[Trini]

A když půjdeme v tom zkoumání,

Mysl zkoumá a to s osvícením nemá nic společného. Osvícení se nedá naučit ani vyzkoumat.

[Trini]

Když si podle tebe nikdo nepovídá, tak proč ti tak strašně vadí, když někdo napíše, na jaké úrovni jsi? Vždyt se to podle tebe neděje, tak proč tě to tak štve? Nech Ticho, at si povídá o tom, na jaké úrovni jsi. Nemá to chybu.

A na to, že by mi to vadilo, jsi přišla jak?

Už leta si na to stěžuješ, že tě druzí posuzují.

[Nic]

A když půjdeme v tom zkoumání,

Mysl zkoumá a to s osvícením nemá nic společného. Osvícení se nedá naučit ani vyzkoumat.

Nisargadatta: „Iluze, že jste tělo a mysl, je tu proto, že ji nezkoumáte. Nepřítomnost zkoumání je nití, na níž jsou navléknuty všechny stavy mysli. Je to jako s tmou v místnosti: tma je tam jen proto, že nebylo rozsvíceno světlo. Světlo je přítomností vědomí o sobě. Jakmile si uvědomíte, že nejste tím, co vnímáte, tma – tedy ztotožnění s objekty – zmizí.“

„Abyste poznali, co jste, musíte nejprve zkoumat a poznat, co nejste. Abyste poznali, co nejste, sledujte svou mysl, sledujte své představy o sobě. Metoda je prostá: odmítněte vše, co není vaše pravé Já.“
(Obojí z knihy „I Am That“ / Já jsem to)

[Nic]

Když si podle tebe nikdo nepovídá, tak proč ti tak strašně vadí, když někdo napíše, na jaké úrovni jsi? Vždyt se to podle tebe neděje, tak proč tě to tak štve? Nech Ticho, at si povídá o tom, na jaké úrovni jsi. Nemá to chybu.

A na to, že by mi to vadilo, jsi přišla jak?

Už leta si na to stěžuješ, že tě druzí posuzují.

To není stěžování na posuzování, pouze konstatování, že poznání Skutečnosti přesahuje mysl, tady neexistuje žádné posuzování. A na duchovních fórech nejde o nic jiného, než o poznání Skutečnosti, je to tak?

Když budu posuzovat Tvou osobu, posuzuje ji moje nevědomost, ego, mysl. Pro skutečné uvědomění toho, kým ve své podstatě jsi, nemůže mysl zaclánět svým posuzováním.

Pravdu nenalezneme v mysli, ale v Tichu srdce, kde každá myšlenka mizí.

[armin]

Díky. Je nesmírně osvobozující si o nikom a o ničem a ani o sobě nic nemyslet. To uvědomění Skutečnosti, to uvědomění kým skutečně jsme, bez připoutanosti k mysli je samo o sobě Boží.

Jak říkával Eduard Tomáš: " Není štěstí v žádném z předmětů světa, je v nás."

Takhle to zažívají začátečnící, kteří ulpívají na svých názorech a hodnoceních. Když si přestanou o nikom a o ničem a ani o sobě něco myslet, tak to vnímají jako nesmírně osvobozující. To je dobrý začátek.
Časem když postupně přestaneš ulpívat na svých názorech, třeba že Ty jsi Já, na uvědomění kým skutečně jsme, na tom, co nějaký Mistr řekl, na tom, co tady pořád píšeš a snažíš se "vysvětlovat", tak zjistíš, že vše je Boží, dokonce i to dřívější ulpívání, názory, iluze, představy, mysl, ego atd. atd.
Že neexistuje nic a nikdy neexistovalo něco, co by Boží nebylo. Pak tě to tvé začátečnické "duchovní" snaživé pindání konečně přejde. To bude úleva. Hlavně pro tebe, ale i pro tvoje okolí.

https://www.youtube.com/watch?v=YiFt8_d7Cco

[Zdeněk]

A když půjdeme v tom zkoumání,

Mysl zkoumá a to s osvícením nemá nic společného. Osvícení se nedá naučit ani vyzkoumat.

Nisargadatta: „Iluze, že jste tělo a mysl, je tu proto, že ji nezkoumáte. Nepřítomnost zkoumání je nití, na níž jsou navléknuty všechny stavy mysli. Je to jako s tmou v místnosti: tma je tam jen proto, že nebylo rozsvíceno světlo. Světlo je přítomností vědomí o sobě. Jakmile si uvědomíte, že nejste tím, co vnímáte, tma – tedy ztotožnění s objekty – zmizí.“

„Abyste poznali, co jste, musíte nejprve zkoumat a poznat, co nejste. Abyste poznali, co nejste, sledujte svou mysl, sledujte své představy o sobě. Metoda je prostá: odmítněte vše, co není vaše pravé Já.“
(Obojí z knihy „I Am That“ / Já jsem to)

To není z knihy Já jsem to. To je z AI.

Ty jsi hrozná kráva.

[Nic]

Díky. Je nesmírně osvobozující si o nikom a o ničem a ani o sobě nic nemyslet. To uvědomění Skutečnosti, to uvědomění kým skutečně jsme, bez připoutanosti k mysli je samo o sobě Boží.

Jak říkával Eduard Tomáš: " Není štěstí v žádném z předmětů světa, je v nás."

Takhle to zažívají začátečnící, kteří ulpívají na svých názorech a hodnoceních. Když si přestanou o nikom a o ničem a ani o sobě něco myslet, tak to vnímají jako nesmírně osvobozující. To je dobrý začátek.
Časem když postupně přestaneš ulpívat na svých názorech, třeba že Ty jsi Já, na uvědomění kým skutečně jsme, na tom, co nějaký Mistr řekl, na tom, co tady pořád píšeš a snažíš se "vysvětlovat", tak zjistíš, že vše je Boží, dokonce i to dřívější ulpívání, názory, iluze, představy, mysl, ego atd. atd.
Že neexistuje nic a nikdy neexistovalo něco, co by Boží nebylo. Pak tě to tvé začátečnické "duchovní" snaživé pindání konečně přejde. To bude úleva. Hlavně pro tebe, ale i pro tvoje okolí.

https://www.youtube.com/watch?v=YiFt8_d7Cco

Koukala jsem, cos sem dal moudrého za video, ale on to není Eduard Tomáš, ale Pražský výběr. Taky dobrý.

Ráda bych se vrátila k tomu, co rezonuje s tím, co poznávám jako skutečnost, napsal jsi:

Já jsem pořád to samé ...

A dál píšeš, že vše je Boží. Což je taky skvělý postřeh.

To znamená, že když putujeme od té největší nevědomosti a ztotožňujeme se s něčím (že jsme tělo, že jsme to, co si myslíme, že jsme, že jsme začátečníci, pokročilí, zkušení a nevím co ještě, tak to přesvědčení tou pokročilostí ztrácíme, poznáváme čím dál víc, že jsme pořád nezávisle na čemkoliv to samé, tedy, že jsme Boží. Je to tak?

[Nic]

Nisargadatta: „Iluze, že jste tělo a mysl, je tu proto, že ji nezkoumáte. Nepřítomnost zkoumání je nití, na níž jsou navléknuty všechny stavy mysli. Je to jako s tmou v místnosti: tma je tam jen proto, že nebylo rozsvíceno světlo. Světlo je přítomností vědomí o sobě. Jakmile si uvědomíte, že nejste tím, co vnímáte, tma – tedy ztotožnění s objekty – zmizí.“

„Abyste poznali, co jste, musíte nejprve zkoumat a poznat, co nejste. Abyste poznali, co nejste, sledujte svou mysl, sledujte své představy o sobě. Metoda je prostá: odmítněte vše, co není vaše pravé Já.“
(Obojí z knihy „I Am That“ / Já jsem to)
To není z knihy Já jsem to. To je z AI.

https://www.scribd.com/document/1000903 ... -Jsem-to-1

https://www.google.com/search?q=nisarga ... e&ie=UTF-8

Ty jsi hrozná kráva.

Koukám, že Tě postihlo to, co Vostálpetra.

Z mého pohledu to vypadá neuvěřitelně, že to pozvání ke svobodě, ke štěstí trvalého pravého Já může být příčinou podobného odporu a nesnášenlivosti.

Včera jsem narazila na jedno video, u kterého je moudrý komentář:
"Většina duchovních učení se snaží pomoci člověku uvnitř těla orientovat se ve světě. Šrí Nisargadatta Mahárádž jednoduše poukazuje na to, že nikdo není doma. V tomto videu zkoumáme hluboký dialog ze 13. kapitoly knihy Já Jsem To, kde hledač konfrontuje nekompromisní realitu své vlastní nepřítomnosti. Zkoumáme hluboké a nevyhnutelné tření mezi těžkými požadavky lidské zkušenosti a Mahárádžovým absolutním odmítnutím ega. Toto není průvodce k nalezení vnitřního klidu, manifestaci lepší reality ani ke zlepšení vašeho života. Je to drsná psychologická demontáž manažera, kterému říkáte „já“. Díváme se přímo na děsivé poznání, že vaše identita není pevná entita, ale pouze vlákna vzpomínek a zvyků, a na náhlý, absolutní konec hledače, který čeká na událost. Prohlášení: Tento kanál zkoumá radikální neduální filozofii a existenciální zkoumání založené na dialozích Šrí Nisargadatty Mahárádže. Poskytovaný obsah je určen výhradně k filozofickému rozjímání. Není určen jako psychologické poradenství, podpora duševního zdraví ani tradiční průvodce svépomocí. Diskutované koncepty zahrnují úplnou dekonstrukci osobní identity a ega, což může být pro běžný intelekt hluboce nepříjemné nebo dezorientující."

Takže tady je pak jasné, proč dochází k takovým nedorozuměním.

Ten, kdo hledá osvícení, blaženost, trvalé štěstí pro svou individualitu, ego, ten hledá zoufale marně.

Ten, kdo skutečně hledá pravdu, nalézá pravdu.

[Trini]

Že neexistuje nic a nikdy neexistovalo něco, co by Boží nebylo. Pak tě to tvé začátečnické "duchovní" snaživé pindání konečně přejde. To bude úleva. Hlavně pro tebe, ale i pro tvoje okolí.

Proto Janě přeju od srdce probuzení - už jen proto, aby se odpoutala od věčného omílání pouček pro začátečníky. Ale to by si nejdříve musela přestat namlouvat, že je probuzená.

[Trini]

A když půjdeme v tom zkoumání,

Mysl zkoumá a to s osvícením nemá nic společného. Osvícení se nedá naučit ani vyzkoumat.

Nisargadatta:]„Iluze, že jste tělo a mysl, je tu proto, že ji nezkoumáte. )

A jak to je opravdu:

T. Jaký užitek mi přináší poznatek, že nejsem tělo?

M. Dokonce ani říkat, že nejste tělo, není úplně správné. Vy jste totiž do jisté míry všechna těla, srdce, mysli a mnoho dalšího.

https://de.scribd.com/document/10009035 ... -Jsem-to-1

Ale to už je pro hodně pokročilé. Pro začátečníky je vhodnější, když řeší "iluzi". Ale když na představě iluze ulpí, tak nemohou Pravdu poznat. K tomu je totiž nutné všechny koncepty pustit a k tomu je potřeba obrovská odvaha.

[Nic]

M. Dokonce ani říkat, že nejste tělo, není úplně správné. Vy jste totiž do jisté míry všechna těla, srdce, mysli a mnoho dalšího.

https://de.scribd.com/document/10009035 ... -Jsem-to-1

Slova nedokáží popsat Skutečnost, ale s jejím uvědoměním mizí jakékoliv rozdělení, které vytváří mysl.

Všechno, co JE, je tou stejnou existencí, která JE dokonalá, blažená, nekonečná - ničím neomezená.

Všechno, co JE, je tím štěstím jediného pravého Já. Je tou Láskou, která je vším, co je.

Dokud je tady jakákoliv připoutanost k pocitu, že existuje něco skutečného, co tou Láskou není, je tady připoutanost ke snu, k nevědomosti.

[armin]

To znamená, že když putujeme od té největší nevědomosti a ztotožňujeme se s něčím (že jsme tělo, že jsme to, co si myslíme, že jsme, že jsme začátečníci, pokročilí, zkušení a nevím co ještě, tak to přesvědčení tou pokročilostí ztrácíme, poznáváme čím dál víc, že jsme pořád nezávisle na čemkoliv to samé, tedy, že jsme Boží. Je to tak?

Ne. Postupně přestáváme řešit pořád jenom sebe.

[Trini]

Ty jsi hrozná kr...a.

Koukám, že Tě postihlo to, co Vostálpetra.

Z mého pohledu to vypadá neuvěřitelně, že to pozvání ke svobodě, ke štěstí trvalého pravého Já může být příčinou podobného odporu a nesnášenlivosti.

Ten odpor vyvolává tvoje snaha kuřete poučovat slepice. A ty to navíc moc dobře víš, a přesto si hraješ na nic netušící, což vyvolává ještě větší odpor.

A mimochodem: Jen hlupák by měl zájem o to, co ty prezentuješ jako svobodu a štěstí. Hledající mají zájem o to, co prezentují probuzení/realizovaní a ne o to, co prezentuješ ty, protože si namlouváš, že jsi probuzená. Ten rozdíl je nebetyčný, takže se nedá přehlédnout.
Lidi tvého typu vyvolali odpor dokonce i u Ramany a posílal je pryč, takže není divu, když v jiných lidech - ne tak vyrovnaných jako Ramana - vyvolává tvé chování podstatně větší odpor.

Takže si klidně dál hraj na probuzenou a nic netušící nevinnou obět, Pravdu nepodfoukneš.

[Trini]

To znamená, že když putujeme od té největší nevědomosti a ztotožňujeme se s něčím (že jsme tělo, že jsme to, co si myslíme, že jsme, že jsme začátečníci, pokročilí, zkušení a nevím co ještě, tak to přesvědčení tou pokročilostí ztrácíme, poznáváme čím dál víc, že jsme pořád nezávisle na čemkoliv to samé, tedy, že jsme Boží. Je to tak?

Ne. Postupně přestáváme řešit pořád jenom sebe.

A potom nám přestává vadit, když nás někdo kritizuje.

[Trini]

Dokud je tady jakákoliv připoutanost k pocitu, že existuje něco skutečného, co tou Láskou není, je tady připoutanost ke snu, k nevědomosti.

Pořád to nechápeš, protože stále ještě řešíš, že je něco skutečné a něco neskutečné. Poznání je, že je všechno Skutečností - i to, co se v začátečnické fázi považovalo za neskutečné, za sen nebo za iluzi. Armin ti to pořád vysvětluje, ale ty zatím nemáš odvahu pustit se svých představ, že to, co ti nevyhovuje, je neskutečné.