Skutečnost

Skutečnost

Příspěvekod armin » stř 28. pro 2022 14:38:23

Koukám, že hodně hledajících se chytlo na úvahy a skutečnosti a neskutečnosti, zda něco ve skutečnosti existuje nebo to ve skutečnosti neexistuje, někteří jsou z toho dokonce c přesvědčeni že vlastně neexistují ani neexistuje nikdo druhý atd.
Tyto úvahy vznikají chybným pochopením Mistrů na toto téma.

Takže 1. příklad
"Osvobozen od pocitu konatelství udělá moudrý člověk to, co je za daných okolností potřeba, aniž by se povahou svého činu zabýval. Jeho činy jsou jako činy dítěte."

"Ztotožněný jedinec s pocitem vlastní vůle koná, i když nic nedělá. Naopak osvícená bytost bez sebemenšího pocitu osobního konatelství nekoná, i když je tu konání."

"Přijmi nektar víry, že nejsi konatel, a buď šťasten."


Ramesh S. Balsekar: Aštávakra Gíta, Duet Jediného

No a co se tam vlastně říká? Tam se nepíše nic o tom, jestli je jedinec konatelem nebo není.
Píše se tam o pocitu konatelství. A Aštavakra volí k osvobození od tohoto zakořeněného pocitu metodu opačné víry, která pocit konatelství změní postupně na pocit nekonatelství a tim pocit konatelství i nekonatelství nakonec paralyzuje, "vyruší" a výsledkem je osvobození se od zakořeněného pocitu konatelství.
Je to věc zkušenostní nikoliv námět na dohadování se o tom, zda je jedinec konatelem nebo není a z toho pak odvíjení dalších hypotetických závěrů.

Pocit konatelství je jedním ze základů nevědomosti - tj. tendence k sebestřednosti.

Většina pokynů Mistrů má tento charakter - nevykládají o tom, jak to je, ale nabízejí pouze podobné "protijedy" proti zakořeněným pocitům, přesvědčením. Ty udržují omezující, znesvobodňující, zatemňující sebestřednost.
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 1998
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 33
Poděkováno: 70-krát v 66 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod armin » stř 28. pro 2022 16:01:38

2. příklad

forma se neliší od prázdnoty
a prázdnota od formy.
Forma je prázdnotou
a prázdnota je formou.


Tohle si mnozí interpretují že prázdnota je nějaká pro hledajícího žádoucí podstata.
Opak je pravdou. Zde se říká, že všechny formy jsou prázdné (myšlenky, pocity, představy, atd. atd. ) jsou prázdné - bez podstaty. A co je tou prázdnotou? Právě jen ty formy.
Tedy existují jen formy samy o sobě.
Tedy vše je skutečné
myšlenky, iluze, sny, pocity, vzpomínky, představy, emoce, hloupost atd., atd. jsou skutečné. Nic neskutečného není. Je jen skutečné.
Vše je skutečné, žijeme ve skutečnosti a skutečností.
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 1998
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 33
Poděkováno: 70-krát v 66 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod Nic » čtv 29. pro 2022 18:39:52

Čtyřicet veršů na oslavu Skutečnosti
Šrí Ramana Mahariši

Advaita, nedvojnost, ryzí Totožnost, je vrcholnou naukou. Džňána-marga, stezka sebe-poznání, nás dovede k prožívání této nedvojnosti. Sebedotazování: "Kdo jsem já?", je technika, kterou Šrí Ramana Mahariši učil adepty na této stezce sebepoznání. Hluboký a vyčerpávající popis této techniky je uveden v textu nazvaném 40. veršů na oslavu Skutečnosti, který Ramana Mahariši napsal pro adepty na této stezce.

I. Bylo by možné mít povědomí o své existenci v případě, kdyby Skutečnost vůbec neexistovala? Skutečnost prodlévá v Srdci, Zdroji všech myšlenek, prosta všech myšlenek. Proto se jí říká Srdce. Jak o ní má adept rozjímat? Tím, že prostě bude tím, čím je, v Srdci - to je rozjímání o Skutečnosti.

II. Ti, kdo se setkali s mohutným strachem ze smrti, hledají úkryt pouze u nohou Pána (Boha) - který nezná ani smrt ani zrození. Mohou pak opět myslet na smrt ti, co umřeli sami sobě a oprostili se od všech svých závazků? Ne, jsou nesmrtelní.


1. Z našeho vnímání světa vyplývá přijetí jedinečného Vládnoucího principu, jenž obsahuje různé síly. Obrazy tvarů a jmen; osoby, která vidí objekty; plátno, na kterém se objekty zobrazují a světlo, pomocí kterého jsou objekty viděny; subjekt Sám o sobě je tím vším.

2. Všechna náboženství mluví o třech základech - svět, duše a Bůh. Ve skutečnosti to je však jen jedna realita, která se projevuje v podobě těchto třech základů. Mohlo by se říci "Tyto tři základy jsou opravdu třemi pouze potud, pokud trvá ego." Tudíž prodlévat ve svém vlastním Já, kde není žádné "já", kde je ego mrtvé, lze nazvat dokonalým Stavem.

3. "Svět je skutečný." "Ne, je to pouze klamný jev." "Svět je vědomý." "Ne." - Jaký smysl má tato debata? Skutečný stav je pro všechny shodný. V tomto stavu si poté, když se vzdáte objektivního postoje a ztratíte všechny koncepty ať už o jednotě či dualitě, o sobě či egu, uvědomíte si své vlastní Já.

4. Pokud se někdo začne považovat za jméno a tvar, svět a Bůh se také projeví ve tvaru. Avšak je-li někdo bezforemný, je otázkou, kdo vidí tyto formy a jak je vidí? Lze vidět nějaký objekt bez očí? Já-Já je Oko, pozorující vše a toto Oko je Oko Věčnosti.

5. Tělo je hmotná forma, složená z pěti vrstev; v konceptu "tělo" je zahrnuto
všech pět vrstev. Existuje svět mimo tělo? Viděl někdo svět bez těla?

6. Svět není nic než ztělesnění objektů vnímaných pěti smyslovými orgány. Protože však je svět vnímán samostatnou myslí prostřednictvím pěti smyslových orgánů, není svět nic než mysl. Může zde být svět bez mysli?

7. Třebaže z toho vyplývá, že svět a znalost světa vyvstávají a mizí společně, je to díky znalosti samotné, že se svět zdá být očividný. Ta Dokonalost, ve které svět a znalost světa vyvstávají a mizí, a která září nezávisle na vyvstávání a mizení, je samojediná Skutečnost.

8. Ryzí Skutečnost je možné uctívat v jakékoliv formě a jménu - stejně to je pouze prostředek k uvědomění si Toho, co je bezejmenné a bezforemné, což je pravé uvědomění, při kterém dojde k nabytí klidu z poznání sebe sama ve vztahu k Této Jediné Skutečnosti a uvědomění si své totožnosti s Ní.

9. Dvojnost subjektu a objektu a trojnost pozorovatele, pozorování a pozorovaného může existovat pouze na základě podpory Jediné Skutečnosti. Obrátíme-li pozornost dovnitř ve snaze nalézt tuto Jedinou Skutečnost, dvojnost i trojnost zmizí. Ti, kdo to nazřou, vidí Moudrost a jsou navždy zbaveni zmatené pochybnosti.

10. Světské poznání existuje vždy spolu s nevědomostí a nevědomost spolu s poznáním. Pouze pravé Poznání je charakteristické tím, že díky němu poznáváme věčné Já. Jak dochází k poznání věčného Já? Dotazováním se, komu náleží poznání a nevědomost.

11. Není znalost všeho spíše nevědomost, neznáte-li sama sebe, poznávajícího? Jakmile poznáme věčné Já, pozadí veškerého poznání a nevědomosti, poznání i nevědomost zmizí.

12. To, co není ani světské poznání ani nevědomost, je skutečná Moudrost. Vše poznané není pravá Moudrost. Věčné Já je Samo o Sobě vyzařující. Nemusí k tomu nic znát ani poznat. Ono Samo je Moudrostí. Není to nicotnost.

13. Věčné Já je ryzí Poznání, jedinou Skutečností. Poznání rozmanitosti je falešné poznání. Toto falešné poznání, jenž je ve skutečnosti nevědomostí, nemůže existovat odděleně od Já - ryzího Poznání, jediné Skutečnosti. Mnohotvárnost zlatých ozdobných šperků je neskutečná vzhledem k faktu, že žádný z nich nemůže existovat bez podkladu - zlata, ze kterého jsou všechny šperky vyrobeny.

14. Jestliže existuje jedna osoba, pak existují i další - druhá, třetí … Ty a on (a) také existují. Začnete-li se dotazovat po přirozenosti pocitu 'já', toto 'já' se vytratí. Spolu s tím se vytratí i "ty" a "on(a)". Konečný stav, který září jako Absolutní Bytí, je vaše vlastní přirozenost, Já.

15. Minulost a budoucnost mohou existovat pouze z hlediska přítomnosti. Když se dostanou do současnosti, jsou taktéž přítomností. Snažit se zjistit, jakou podstatu má minulost a budoucnost nevšímaje si přítomnosti je stejné jako pokoušet se spočítat něco a nevědět co.

16. Existuje čas a prostor odděleně od nás? Jen pokud se ztotožňujeme s tělem, zapletáme se do pojmů času a prostoru. Jsme však tělem? Jsme jedno a to samé nyní, předtím a potom, tady a všude. Tudíž jsme Bytí Samojediné, nezávislé na čase a prostoru.

17. Slovo "já", vztahující se k tělu, používají jak ti, co nerealizovali ryzí věčné Já, tak ti, co realizovali. Jenže rozdíl je v tom, že pro ty, co nerealizovali, je slovo 'já' omezeno pouze k tělu, zatímco pro ty, co realizovali Já uvnitř svého těla, září "já" jako neomezené věčné Já.

18. Pro ty, co nerealizovali Já, stejně jako pro ty, co realizovali, je svět skutečný. Jenže ti, co nerealizovali Já, považují svět za jedinou Pravdu, zatímco ti, co realizovali, Pravda září jako bezforemná Dokonalost a Podklad světa. To je veškerý rozdíl mezi nimi.

19. Pouze ti, kdo nemají žádné poznání Zdroje, svádějí boj o to, co převažuje - zda osudová předurčenost nebo svobodná vůle. Ti, jenž poznali věčné Já jakožto jediný Zdroj osudu a svobodné vůle, jsou od obojího osvobozeni. Budou se znovu zaplétat do těchto konceptů?

20. Ten, kdo zří Boha, aniž by nazíral Já, vidí pouze mentální představy. Realizovaní prohlašují, že ten, kdo nazírá Já, nahlíží i Boha. Ten, jenž zcela ztratil pocit omezenosti (ego), nazírá Já a zároveň nalezl Boha, neboť Já neexistuje odděleně od Boha.

21. Tvrdí-li se v posvátných knihách, že pokud někdo nazírá své Já, vidí zároveň Boha, pak co je to za Pravdu? Může někdo vidět své vlastní Já? Přece vlastní Já není nic než my sami, ne? Proto své Já nebo Boha vidět prostě nelze? Pouze snad v případě, když se stáváme Jeho kořistí.

22. Božské osvětluje mysl a září v ní. Božské Já nelze poznat jinak než pomocí mysli, kterou obrátíme dovnitř a stabilizujeme v Božském.

23. Tělo neříká samo sobě "já". Nikdo však nemůže popřít, že i v hlubokém spánku "já" přestane existovat. Jakmile "já" vyvstane, vše ostatní vyvstane s ním. Dotazujte se s pronikavou myslí, odkud se toto "já" vynoří.

24. Toto netečné tělo neříká "já". Skutečnost - Absolutní Vědomí, nevyvstává (jako objekt). Mezi tělem a Skutečností vyvstává něco, co si říká 'já' a co je v mezích tělesnosti. Označuje se to čit džada granthi, (smyčka mezi Skutečností a netečností), a také jako omezenost, duše, jemné tělo, ego, samsara, mysl atd.

25. Ego přichází k životu vybaveno tělesnou formou, a této formy se drží do té doby, dokud forma trvá. Formu má, a tak ego roste a roste. Ale když začnete pátrat po realitě tohoto ducha zla, zjistíte, že nemá žádnou svou vlastní formu. Pak se tento zloduch přestane držet formy a zmizí do neznáma.

26. Pokud je zde ego, je zde vše ostatní. Jestliže zde ego není, není tu nic jiného. Opravdu platí, že ego je vším. Proto dotazováním se po podstatě tohoto ega je jediný způsob, jak se osvobodit od všeho.

27. Stav, při kterém nevyvstává omezené 'já', je prožívání Skutečnosti. Jak by mohlo dojít k vlastnímu vyhynutí, po kterém již omezené 'já' neožije, neproběhne-li dotazování se po Stavu prostého vyvstávání omezeného 'já' a Jeho následné dosažení? Jak je možné bez tohoto dosažení spočívat ve svém skutečném Stavu, kde jste Tou Skutečností?

28. Stejně jako se potopíte do vody, abyste ze dna vylovili to, co tam spadlo, tak je třeba se s jednobodově zaměřenou pronikavou myslí ponořit do sama sebe, kontrolujíce přitom řeč a dech; tak hluboko, až dosáhnete místa, odkud vyvstává omezené "já".

29. Hledat Zdroj omezeného pocitu 'já' s uvnitřněnou myslí, aniž byste si samomluvou opakovali "já", je právě ten jediný způsob dotazování, který vás dovede k uvědomění pravého Já. Meditace ve smyslu 'já nejsem toto; já jsem Touto Skutečností' může fungovat jako pomocný prostředek před prováděním dotazování, ale je třeba si uvědomit, že se nejedná o samotné dotazování.

30. Jestliže se někdo ve své mysli dotazuje 'Kdo jsem já?', individuální 'já' zahanbeně podlehne ve chvíli, kdy je dosaženo Srdce a kdy se spontánně zjeví Skutečnost jako 'Já-Já'. Třebaže Skutečnost odkryje Sebe Samu pociťováním 'Já', nejedná se o ego (omezené 'já'), ale o Dokonalé Bytí, Absolutní Já.

31. Čeho by měl ještě dosáhnout někdo, kdo je pohroužen v klidném prožívání Absolutního Já, spontánně vyšlého po vyhynutí ega? Neuvědomuje si nic než (že vše je) Absolutní Já. Kdo může pochopit jeho Stav?

32. Není to nic než projev slabé mysli, meditujete-li ve smyslu "já nejsem toto; já jsem Touto Skutečností"' třebaže písma proklamují "Ty jsi To". Proč je to projev slabé mysli? Protože vy Tou Skutečností již věčně Jste. Co musí být tedy uskutečněno? Prozkoumat, co opravdu jste, a stále Tím být.

33. Je směšné říkat 'já jsem nerealizoval Já' nebo 'já jsem realizoval Já'; jsou zde dvě Já? Jedno já má být objektem realizace dalšího já? Každý přece zakouší existenci pouze jednoho Já.

34. Právě důsledkem iluze, vzešle z nevědomosti, se lidem nedaří rozpoznat To, co existuje stále a je každému k dispozici. Je to naše vlastní Podstata, která přebývá ve svém přirozeném středu - Srdci. Místo aby zde spočívali, polemizují, zda Skutečnost existuje či nikoliv, zda má formu či nikoliv, zda je ne-duální či duální.

35. Hledat již uskutečněnou Skutečnost a spočívat v ní, je jediné Uskutečnění. Všechna další uskutečnění (siddhis) jsou podobné něčemu, co je získáno ve snu. Mohou se zdát být reálná někomu, kdo se probudil ze spánku se sny? Je možné moudré adepty, ukotvené ve své Podstatě a zbavené iluze, oklamat těmito snovými zisky?

36. Pouze vyskytne-li se myšlenka 'já jsem tělo', dopomůže vám meditace ve smyslu 'já nejsem toto, já jsem Toto', ke spočinutí ve své Podstatě. Proč bychom se jinak měli stále zatěžovat přemýšlením typu 'já jsem To'? Má si člověk stále dokola pro sebe opakovat 'že je člověk'? Nejsme To vždy?

37. Tvrzení "Dvojnost existuje v průběhu praxe, nedvojnost se objeví při Realizaci", je také falešné. Zatímco někdo úzkostlivě hledá Sebe, jiný Sebe nachází, nejedná se o onoho desátého muže z příhody o jednom "ztraceném muži" (kdy zapomněl počítat sebe sama)?

38. Dokud se někdo považuje za konatele, sklízí ovoce svých skutků. Jakmile si však prostřednictvím dotazování typu 'Kdo je konatel?'uvědomí Já, jeho pocit konatelství zmizí a trojí karma (sanita, agami a prarabdha) je ukončena. Toto je prožívání věčného Vysvobození.

39. Pouze považuje-li se někdo za nesvobodného, trvají myšlenky o Vysvobození a nesvobodě. Když však dotazováním se 'Kdo je nesvobodný?' dojde k uvědomění své pravé Podstaty (Já-Já), dojde též k věčnému uskutečnění této Podstaty, a tudíž k věčné Svobodě. Mohou pak přežít myšlenky o Vysvobození, jsou-li myšlenky o nesvobodě zlikvidovány?

40. Jestliže se říká, že jsou tři druhy Vysvobození, ve formě (1), bez formy (2), a s formou a zároveň bez formy (3), pak si dovoluji tvrdit, že odstranění všech těchto třech forem je jediné pravé Vysvobození.
Nic
 
Příspěvky: 1670
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod Trini » pát 30. pro 2022 15:24:45

Nic píše:Čtyřicet veršů na oslavu Skutečnosti
Šrí Ramana Mahariši



18. Pro ty, co nerealizovali Já, stejně jako pro ty, co realizovali, je svět skutečný. Jenže ti, co nerealizovali Já, považují svět za jedinou Pravdu, zatímco ti, co realizovali, Pravda září jako bezforemná Dokonalost a Podklad světa. To je veškerý rozdíl mezi nimi.



:)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod Nic » pát 30. pro 2022 17:09:04

Pravda září jako bezforemná Dokonalost

a Podklad světa
Nic
 
Příspěvky: 1670
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod armin » pát 30. pro 2022 22:07:45

Trini píše:

18. Pro ty, co nerealizovali Já, stejně jako pro ty, co realizovali, je svět skutečný.


A pak jsou tu někteří, pro které je svět neskutečný. Viď Jano. :svatozar:
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 1998
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 33
Poděkováno: 70-krát v 66 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod Nic » sob 31. pro 2022 8:51:58

Ulladu Narpadu
Bhagaván Šrí Ramana Mahárši
třetí sloka

உலகுமெய்பொய்த் தோற்ற முலகறிவா மன்றென்
றுலகுசுக மன்றென் றுரைத்தெ — னுலகுவிட்டுத்
தன்னையோர்ந் தொன்றிரண்டு தானற்று நானற்ற
வந்நிலையெல் லார்க்குமொப் பாம்.

K čemu je spor: „Svět je skutečný“, „Ne, je neskutečné zdání“; „Cítí (vnímá) svět“, „Ne“; „Svět je štěstím“, „Ne, není“?
Přestaneme-li poznávat svět a zkoumáme sami sebe, tak zmizí představa všech pojmů jednoty i dvojnosti a zahyne „já“ (ego).
Všemi milován je tento stav.

‘The world is real’, ‘No, it is an unreal appearance’; ‘The world is sentient’, ‘It is not’; ‘The world is happiness’, ‘It is not’ [in other words, ‘The world is sat-chit-ananda’, ‘No, it is not’] – what is the use of arguing thus in vain? That state in which, by giving up [knowing] the world and by knowing oneself, ‘I’ [the ego] is lost and thereby [the notions of] oneness and duality themselves are lost, is loved by all.

Sádhů Óm (Ulladu Narpadu Kaliveda)

„Svět je skutečný“, „Ne, je neskutečným zdáním“; „Svět je citný“, „Není“; „Svět je štěstím“, „Není“ (jinými slovy, „Svět je sat-čit-ánanda“, „Ne, není“) – k čemu jsou takové zbytečné hádky? Všemi milován je onen stav, v němž je „já“ (ego) ztraceno skrze vzdání se (poznávání) světa a skrze poznávání sebe sama, a v němž tak zmizela i (představa o) jednost(i) a dvojnost(i).

Vojtěch Barták (Ulladu Narpadu Kaliveda)

Was frommt es zu erörtern, ob die Welt wirklich sei order Schein?
Ob nur ein Gebild des Gemüts oder nicht?
Ob uns zur Freude geschaffen order nicht?
Denn allen steht frei, sie hinter sich zu lassen
und die Wirklichkeit des Selbst zu erleben
im Stande jenseits von Einheit und Zwiespalt,
im Auslöschen des Ich.

Heinrich Zimmer

„Svět je skutečný.“ „Ne, není.“
— „Je jen představou.“ „Ne, není.“
„Skýtá potěšení.“ „Ne, je strastiplný.“
— Marné to rozepře.
Drahý všem, nejistoty prost je vznešený stav Ducha
V němž svět je překročen a ego vyhasíná

Jiří Navrátil (podle překladu H. Zimmera)

‚The world is real.‘ ‚No, it is a mere illusory appearance.‘ ‚The world is conscious.‘ ‚No.‘ ‚The world is happiness-‚ ‚ No.‘ What use is it to argue thus? That State is agreeable to all, wherein, having given up the objective outlook, one knows one’s Self and loses all notions either of unity or duality, of oneself and the ego.

asi Arthur Osborn (Ulladu Narpadu)

Jaký je užitek ze sporů, zda je svět skutečný či pouhým zdáním, zda je vědomý nebo šťastný či nikoliv. Jestliže se vzdáme objektivního pohledu na svět, poznáme-li své Já, vzdáme se všech pojmů jednoty a dvojnosti a svého já tj. ega, dosáhneme stavu, který všichni považují za blažený.

Jiří Vacek (Ulladu Narpadu)

What is the use of disputing: ‘The world is real’, ‘An unreal appearance’; ‘The world is sentient’, ‘It is not’; ‘The world is happiness’, ‘It is not’? Leaving the world and investigating oneself, one and two ceasing, that state in which ‘I’ has perished is agreeable to all.

Michael James (Ulladu Narpadu)
Nic
 
Příspěvky: 1670
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod Nic » sob 31. pro 2022 8:52:36

K čemu je spor: „Svět je skutečný“, „je neskutečné zdání“; „Svět je citný“, „Není“; „Svět je štěstím“, „Není“? Zapomene-li na svět a zkoumáme sám sebe, jednota a dvojnost zanikne, ten stav, ve kterém zahynulo „já“, je pro všechny příjemný.
https://www.ramana-maharishi.com/40-slok-3/
Nic
 
Příspěvky: 1670
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod Nic » sob 31. pro 2022 9:05:03

Pravda září jako bezforemná Dokonalost

a Podklad světa


S představou vlastního konatelství můžeme mít zásluhy a viny, můžeme volit mezi dobrým a zlým. A pak sklízíme plody našich rozhodnutí a činů. Žijeme ve světě, kde je plno chyb, špatností, nedokonalostí, trápení, nesvobody a starostí, strachu, napětí, odporu a námahy. Můžeme soudit zlé a odsuzujeme tím zároveň sami sebe k životu ve zlém.

S prohlédnutím kým jsme a poznáním, že jakýkoliv konatel je iluzorní, je prohlédnuto všechno až do podkladu toho, co se jeví jako svět, a nemáme jinou volbu, než život v bezforemné Dokonalosti.

:happy:
Nic
 
Příspěvky: 1670
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod armin » sob 31. pro 2022 14:03:45

Nic píše:
Pravda září jako bezforemná Dokonalost

a Podklad světa


S představou vlastního konatelství můžeme mít zásluhy a viny, můžeme volit mezi dobrým a zlým. A pak sklízíme plody našich rozhodnutí a činů. Žijeme ve světě, kde je plno chyb, špatností, nedokonalostí, trápení, nesvobody a starostí, strachu, napětí, odporu a námahy. Můžeme soudit zlé a odsuzujeme tím zároveň sami sebe k životu ve zlém.

S prohlédnutím kým jsme a poznáním, že jakýkoliv konatel je iluzorní, je prohlédnuto všechno až do podkladu toho, co se jeví jako svět, a nemáme jinou volbu, než život v bezforemné Dokonalosti.

:happy:

Takové pěkné citáty a ty se přesto zase hned do té "iluzornosti" a "Dokonalosti" ve svých projevech zamotáváš...
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 1998
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 33
Poděkováno: 70-krát v 66 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod Nic » sob 31. pro 2022 15:44:12

armin píše:
Nic píše:
Pravda září jako bezforemná Dokonalost

a Podklad světa


S představou vlastního konatelství můžeme mít zásluhy a viny, můžeme volit mezi dobrým a zlým. A pak sklízíme plody našich rozhodnutí a činů. Žijeme ve světě, kde je plno chyb, špatností, nedokonalostí, trápení, nesvobody a starostí, strachu, napětí, odporu a námahy. Můžeme soudit zlé a odsuzujeme tím zároveň sami sebe k životu ve zlém.

S prohlédnutím kým jsme a poznáním, že jakýkoliv konatel je iluzorní, je prohlédnuto všechno až do podkladu toho, co se jeví jako svět, a nemáme jinou volbu, než život v bezforemné Dokonalosti.

:happy:

Takové pěkné citáty a ty se přesto zase hned do té "iluzornosti" a "Dokonalosti" ve svých projevech zamotáváš...


Bude od Tebe hezké, když to zamotávání, které v tom nalézáš, objasníš.

Co se Ti jeví jako zamotané?
Nic
 
Příspěvky: 1670
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod Trini » sob 31. pro 2022 17:42:01

Šrí Ramana Mahariši

36. Pouze vyskytne-li se myšlenka 'já jsem tělo', dopomůže vám meditace ve smyslu 'já nejsem toto, já jsem Toto', ke spočinutí ve své Podstatě. Proč bychom se jinak měli stále zatěžovat přemýšlením typu 'já jsem To'? Má si člověk stále dokola pro sebe opakovat 'že je člověk'? Nejsme To vždy?



:)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod Trini » sob 31. pro 2022 17:53:52

Nic píše:
Pravda září jako bezforemná Dokonalost

a Podklad světa


Proč to vytrhovat ze souvislosti?


18. Pro ty, co nerealizovali Já, stejně jako pro ty, co realizovali, je svět skutečný. Jenže ti, co nerealizovali Já, považují svět za jedinou Pravdu, zatímco ti, co realizovali, Pravda září jako bezforemná Dokonalost a Podklad světa. To je veškerý rozdíl mezi nimi.

K tomu prostě není co dodat. :)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod armin » sob 31. pro 2022 19:14:49

Nic píše:S prohlédnutím kým jsme a poznáním, že jakýkoliv konatel je iluzorní, je prohlédnuto všechno až do podkladu toho, co se jeví jako svět, a nemáme jinou volbu, než život v bezforemné Dokonalosti.

Co se Ti jeví jako zamotané?


Tohle je například jeden z tvých vyšpekulovaných blábolů.
Zkus to, co píšeš, opravdu prožít a ne jen skládat pojmy k sobě a uvidíš, že to tak, jak píšeš, není.
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 1998
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 33
Poděkováno: 70-krát v 66 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod Nic » sob 31. pro 2022 21:07:06

armin píše:
Nic píše:S prohlédnutím kým jsme a poznáním, že jakýkoliv konatel je iluzorní, je prohlédnuto všechno až do podkladu toho, co se jeví jako svět, a nemáme jinou volbu, než život v bezforemné Dokonalosti.

Co se Ti jeví jako zamotané?


Tohle je například jeden z tvých vyšpekulovaných blábolů.
Zkus to, co píšeš, opravdu prožít a ne jen skládat pojmy k sobě a uvidíš, že to tak, jak píšeš, není.


Miroslave, Mahariši to popisuje přesně tak, jak to je. Nisargadatta to popisuje také perfektně, stejně tak Mooji, Papádži, dokonce i Veil. Je to stejné.

Mám radost z toho, jak je to stejné. Mám radost, když někdo poznává tu Dokonalost, kterou to všechno ve své podstatě je.

Ovšem, když čtu, co píšeš Ty, tak píšeš například:

Tedy existují jen formy samy o sobě.


To právě vůbec ne. Když bude vědec zkoumat detail formy, tak forma zmizí, najde prázdno. Když bude zkoumat celistvost Vesmíru, tak veškeré formy taky zmizí. Jsme schopni vnímat formy jen díky smyslové omezenosti, prostřednictvím mysli.

Mahariši: Skutečnost prodlévá v Srdci, Zdroji všech myšlenek, prosta všech myšlenek.

Skutečnost není vnímána smysly a ani není nijak dotčena myslí. Tudíž nemá šanci mít jakoukoliv formu.

Probuzený svými smysly vnímá svět úplně stejně jako neprobuzený, ale s tím rozdílem, že poznává, čím to všechno ve skutečnosti je. Poznává onu Dokonalost toho všeho v Srdci.

Mahariši: Pro ty, co nerealizovali Já, stejně jako pro ty, co realizovali, je svět skutečný. Jenže ti, co nerealizovali Já, považují svět za jedinou Pravdu, zatímco ti, co realizovali, Pravda září jako bezforemná Dokonalost a Podklad světa. To je veškerý rozdíl mezi nimi.


S probuzením zmizí ulpívání na povrchním poznávání prostřednictvím smyslů a mysli a je tady stálé poznávání bezforemné Dokonalosti, která je Podkladem veškerého projevu.

Proto Probuzení neřeší problémy světa. Neděsí je žádná hrozba. Podstatou veškeré existence je věčná Dokonalost.

Mahariši: Je to naše vlastní Podstata, která přebývá ve svém přirozeném středu - Srdci.
Nic
 
Příspěvky: 1670
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod Trini » ned 01. led 2023 10:34:44

To je tvůj pohled, Jani. Většina ostatních vnímá probuzené a to, co říkají, jinak. Ale to je ok, každý má nárok na svůj pohled. :)

P.S. Mne by třeba ani Ramana, ani Nisargadatta nezaujali a neviděla bych je jako realizované, kdyby pořád dokola mluvili jen o nějaké dokonalosti, lásce, štěstí a blaženosti. Ale to - na štěstí ;) - nedělali. O čem Ramana hodně mluvil, bylo the Self - Nadjá. Poznat Nadjá bylo pro něho to jediné podstatné. A Nisargadatta často zminoval opravdovost - opravdovost při pátrání, jak je to s "já".
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod Nic » ned 01. led 2023 11:23:23

Trini píše:To je tvůj pohled, Jani. Většina ostatních vnímá probuzené a to, co říkají, jinak. Ale to je ok, každý má nárok na svůj pohled. :)

P.S. Mne by třeba ani Ramana, ani Nisargadatta nezaujali a neviděla bych je jako realizované, kdyby pořád dokola mluvili jen o nějaké dokonalosti, lásce, štěstí a blaženosti. Ale to - na štěstí ;) - nedělali. O čem Ramana hodně mluvil, bylo the Self - Nadjá. Poznat Nadjá bylo pro něho to jediné podstatné. A Nisargadatta často zminoval opravdovost - opravdovost při pátrání, jak je to s "já".


Mě zaujalo to, co popisují přesně tak, jak to poznávám. Opravdovost při pátrání je hezká věc, ale tohle pátrání končí nalezením štěstí, kterým pravé Já je.

Po čem bys dál chtěla opravdově pátrat, když už je dopátráno.
Nic
 
Příspěvky: 1670
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod honzam » ned 01. led 2023 12:37:29

https://sriramanamaharishi.com/forty-verses-on-reality/forty-verses-on-reality/

V bodě 18 se popisuje rozdíl tak, že pro nerealizované Pravda slouží k poměřování světa a pro realizované existuje nezávisle na světě jako jeho Pravdivý podklad a bez toho, aby o formách světa musela něco konkrétního vypovídat. Je pravdou, že lžička je kousek vesmíru, protože existuje Pravda. Tahle malá konkrétní pravda je ve své podstatě stejná jako ta jediná bezforemná Pravda, proto je v textu použito velké písmeno pro Pravdu měřící svět.

Všechny živé bytosti jsou Pravdou oživované, proto mohou Pravdivě poznávat svět jako jednotlivé konkrétní pravdy. Například i takový vlk používá Pravdu, aby věděl, že Měsíc svítí na noční obloze. Že je něco konkrétního pravda, není možné jen tak samo osobě. Umožňuje to ta velká Pravda.

Takhle je pro všechny bytosti oživované Pravdou svět skutečný ...

nerealizovaný: Lžička je kousek vesmíru -> to je pravda, Měsíc svítí na obloze -> to je pravda
realizovaný: Pravda -> lžička je kousek vesmíru, Pravda -> Měsíc svítí na obloze
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2881
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod honzam » ned 01. led 2023 12:39:55

Jenže ti, co nerealizovali Já, považují svět za jedinou Pravdu, zatímco ti, co realizovali, Pravda září jako bezforemná Dokonalost a Podklad světa.

To je špatný příliš volný překlad anglického "Truth is adapted to measure world"
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2881
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Skutečnost

Příspěvekod Nic » ned 01. led 2023 12:52:43

honzam píše:nerealizovaný: Měsíc svítí na obloze -> to je pravda
realizovaný: Pravda -> Měsíc svítí na obloze

Až do okamžiku, kdy realizovaný i nerealizovaný stanou společně na Měsíci, aby tu Pravdu-pravdu o Měsíci společně zblízka prozkoumali, a to, že by ten Měsíc, na kterém právě stojí, skutečně svítil na obloze, nejspíš jako Pravdu, a dokonce ani jako pravdu, v té chvíli nepotvrdí, viď.

:happy:
Nic
 
Příspěvky: 1670
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Další

Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků