Hlídáme celý týden vnoučata, tak nemám na plkání čas

Ale..., jak vnímám já to "tajemství"...., nebo jak jsem ten příběh procítila se svým vnímáním, vyciťováním je, že tím tajemstvím je Život sám.... krásně je to zobrazeno právě ve slovech, které jsi honzame vypíchl - je tady na zemi ( ne někde na obláčku), v přítomnosti, tam, kde jsi ty (já...) plně přítomni (to znamená i "země" není opakem nebo protipólem nebe (máš to hodně rozdělené právě na protipóly - štěstí - utrpení....), ale je to místo, kde jsi plně přítomen.... je to Dech Boží... dech, který vdechuješ...., bez "dýchání" a to i doslova, jsi mrtev.... Dech Boží je život věčný.... první esencí tohoto Dechu je Láska, no, já bych řekla že Vděčnost v radosti.... ale opět, ne jako extáze, hlasitá, okázalá, ale tichá, ne zaměřená směrem ven, potřebující publikum, odezvu, ale tichá, spočívající sama v sobě.... to je to, že již nemáš žádné pochybnosti..., žádné...

Ahoj armine, tak já jsem ti cenná, ju? No, kdysi měl tendenci i jáčko mě chránit..., ale souhlasím s honzamem, každý jsme zde (nejen na inspiruj) na vlastní nebezpečí...a hlavně zodpovědnost...
Tož tak, jdu si nalít trocha toho čistého vína....
