od Monika » pát 07. zář 2012 14:06:58
"Jak jsme se sem dostali
…Jak je možné, že jsme zabředli tak hluboko do materiálního světa, že se nám dnes jeví jako jediná realita? A jak je možné, že mé teorie prostoru znějí jako podivná a neověřitelná fantazie? Pokud jde o jejich ověření, domnívám se, že myšlenka rovnoprávnosti entit je potvrzována poznatky současné fyziky, a pomocí tohoto fyzikálního modelu budeme moci jednou popsat zákony našich vztahů v univerzálním měřítku. Mezitím však popustím uzdu, hrubým dohadům o tom, jak jsme na materiální úroveň vůbec dostali.
Můžeme začít paradoxem na nejvyšší úrovni: rozšířené bytosti, které ničemu neodporují, jsou zároveň bytostmi, kterým nelze vůbec odporovat, jsou neodolatelné. Jsou naprosto otevřené a tolerantní vůči ostatním bytostem, ale když se někdo z nás stáhne a stane se hustým, je pak zdánlivě poháněn těmito prostorovými bytostmi. Tento pocit, že jsme poháněni a později nuceni, je důsledkem naší hustoty, našeho stažení. Prostorové bytosti nemají nejmenší zájem někoho k něčemu pohánět ani nutit.
Všechny myslitelné vesmíry ve všech myslitelných dimenzích existují uvnitř Univerzálního ducha jako čistá myšlenka nebo archetyp. Když se stáhneme a přestaneme být ochotní účastnit se tohoto myšlenkového světa, klesneme na nižší vibrační úroveň. Pro ilustraci si představme, že jsme velké množství energetických bytostí, které jsou lhostejné k myšlence Pluta. Jelikož jsme hustší než bytosti prostorové, budou nás tyto bytosti pohánět a my se budeme v prostoru jevit jako plynoucí, světélkující obraz Pluta, připomínající jakýsi ohňostroj.
Nyní si představme, že někteří z nás, ti více než lhostejní, myšlenku Pluta odmítají, a v důsledku toho klesají na materiální úroveň. Naše hmota, která je hustší než energie, je pak nucena vzít na sebe odmítanou formu, a tady vidíme materiální zjevení Pluta. Tímto způsobem se to, co odmítáme na myšlenkové, prostorové úrovni, projeví v rovině materiální. Z toho si můžete udělat představu, i když skutečnost je poněkud složitější. Prostor se jeví, jako by poháněl energii, a energie se jeví, jako by nutila hmotu. K tomu však nemůže dojít bez hustoty stažených a omezených bytostí. Jestliže popíráte svou schopnost pojmout nějakou myšlenku či ideu nebo upíráte tuto svobodu druhým, klesnete na vibrační úroveň, kde je viditelný nejen Pluto, ale i mnoho dalších materiálních forem. Odmítáním pravdy otvíráme Pandořinu skřínku.
Nemusíte si myslet, že vy osobně jste odmítli či popřeli všechno, co se na světě děje, když odmítnete například kávu, jste nuceně vtažen do reality čaje a kakaa. Existovalo něco, co vás vyděsilo, nebo spíše celá řada myšlenek, které jste nebyli schopni pochopit nebo milovat, takže vaše vibrace postupně klesly na materiální úroveň a vy jste se nakonec stali tělem. Na této materiální úrovni vás však nic nedrží, bez ohledu na to, že jste byli v minulosti poháněni druhými materiálními, energetickými a prostorovými bytostmi. Skutečnost, že můžete být poháněni, je důsledkem vaší vlastní nevědomosti a hustoty. Nemůžete cítit bolest, dokud nejste hloupí. Bolest je pocit neschopnosti dostat se do stejného prostoru s ostatními.
Od bolesti a hlouposti vás osvobodí ochota uvědomovat si všechno, co vstupuje do vašeho vědomí. ...
Při meditaci si odříkávejte tyto věty:
Odevzdávám se této realitě. Nebráním se této realitě. S touto realitou jsem totožný. Odevzdávám se spravedlnosti lidské rovnosti. Nebráním se spravedlnosti lidské rovnoprávnosti. Se spravedlností lidské rovnosti jsem totožný."