Re: Martin
Napsal:
stř 13. pro 2017 14:48:13
od vostalpetr
Nic píše:Koukám, že jsme si Tebou s Vostálpetrem
tady už před osmi lety povídali a oba jsme Ti tehdy dali poděkování.
Poděkování jsem ti bych řekl asi nedal, pouze jsem reagoval na jednu tvou myšlenku...
Stejně tak nevidím, že bych dal Janě poděkování...
Re: Martin
Napsal:
stř 13. pro 2017 14:54:44
od Martin Danes
Osvícení je jako puknutí semínka, jakmile k tomu dojde, rostlina už nikdy nebude semínkem, cesta nevede zpět. Nic se tedy nemůže změnit na faktu osvícení. Je to, jako když se protrhne hráz a voda proudí. Když pukne semínko a rostlinka roste, může se kolem ní dít den, noc, Léto a Zima a nic to nemění na faktu, že je zde rostlina a již zde není pouze semínko, čekající na probuzení.
Rostlina tedy roste a z počátku je slabounká, roste do plné síly rozkošatělého stromu. Tento růst má své vlastní tempo. Každý osvícený se vyvíjí, vývoj je nekonečný, nemá hranic. Má své milníky, ale nemá hranic. Řekněme, že každá rostlinka, když roste, postupně přidává lísteček k lístečku. Stejně tak osvícení působí a přidává lísteček za lístečkem nové prožitky. Tu vyroste lísteček prožitku živé boží Přítomnosti, jinde se přidá lísteček prožitku osvobození se od mysli, lísteček vyvanutí psychologického já, lísteček vědomí nekonečna, lísteček vědomí, že vše je možné, lísteček všemohoucnosti, lísteček jednoty. A ve svých prožitcích rostlinka sílí každým dnem, každým okamžikem. Životní energie rostlinkou proudí a vede ji k růstu a expanzi. Je to dokonalé podobenství, protože přesně tak je to i s osvícením. Je zde moment osvícení, puknutí semínka, osvícený je tedy osvícený, ale nemůžeme říci, je plně osvícený, nemůžeme o puknutém semínku, s pozorováním malého živého klíčku, říci, že je to strom. Můžeme vidět směr a potenciál stromu, ale ještě to není strom, ale už to také není spící semínko.
Mnoho lidí je dnes ve fázi pokropení živou vodou. Když pokropíte semínko vodou, probudí se v něm proces, probudí se k životu, ale pořád je to semínko. Stejně tak lidé jsou zaléváni novými energiemi a mění se. Nazývám to fází inspirace. Jsou inspirováni. Ne jen slovy, protože žádná slova nejsou doopravdy slyšena, dokud zde není zároveň energie, která ve vás probudí naladění se na ta slova. Takže jsou zde slova, která vás zajímají a s nimi je zde energie, která vás povznáší a mění a probouzí. Je to fáze před puknutím semínka. Mnoho lidí tedy čeká, a já věřím, že to bude dříve, nežli brzy, puknutí semínka a počátek růstu v osvícení. A pak už to bude velice rychlé, bude to vlna za vlnou, kdy ti osvícení, skrze své vyzařování, budou velice rychle probouzet další lidi. Velice brzy se tak můžeme dočkat planety Země, kde každý bude v prožitku rozkvětu srdce. To je vize zlatého věku na Zemi. A ta vize se nyní v těchto časech rychle rychle rychle naplňuje. Je čas, už není na co čekat. Už se to může lehce a jednoduše stát. Martin
Re: Martin
Napsal:
stř 13. pro 2017 14:57:21
od vostalpetr
Koukám, že jsi se dal na víru, naději a lásku....
Re: Martin
Napsal:
stř 13. pro 2017 15:08:59
od vostalpetr
Nejlepší je čínská verze.
Mně se líbí spíše ta japonská verze,
připomíná mi dědečka Mrazíka...
Re: Martin
Napsal:
stř 13. pro 2017 15:12:30
od vostalpetr
Tak pardon, nejde vo japonsko, jen si nejsem schopnej vybavit co je to za vlajku
v čase 0:31
???
Re: Martin
Napsal:
stř 13. pro 2017 15:18:02
od vostalpetr
Tak jsem se překouknul i v čase, ale už to vím, jde o Koreu...
Re: Martin
Napsal:
stř 13. pro 2017 17:57:08
od vostalpetr
Proč by mělo Boha zajímat neexistující ego?
Protože ego je ztotožněné vědomí...
Re: Martin
Napsal:
stř 13. pro 2017 21:08:15
od vostalpetr
je jen jedno Vědomí, které dle míry připoutanosti se nachází ve třech základních úrovních :
Vědomí
Univerzální vědomí (snící sen)
Snová osoba
Podobně : pára, voda, led
Podobně : parabrahman, brahman, atman
Re: Martin
Napsal:
stř 13. pro 2017 21:23:32
od Lída
A dál tam Balsekar říká:
"Ego pochází z jediného místa, z jediné věci, která trvale existuje, a to je Vědomí. Proto Mahariši říká: „Najděte Zdroj ega. Kdo jedná? Kdo chce poznat?“
Ego je pouze odraz původního neosobního Vědomí. Toto chápání přenáší ego zpět do jeho Zdroje. Tím hlavním problémem bývá obava z ega. Přijměte ego se vším, co s sebou nese, jako součást chodu Celku, a jen pozorujte, co se děje. Pak tu žádné potíže nejsou.
...
Když se neosobní Vědomí ztotožní s osobním organismem, vyvstane ego. Samotné ego nemá žádnou nezávislou existenci. Je jen zrcadlením Vědomí, které tím, že se ztotožnilo, vytvořilo ego. Proto říkat „Znič ego, bojuj s egem“ je hloupost. Co je ego? Je to individuální projev původního neosobního Vědomí. Neosobní Vědomí vytvořilo ego, které se pak obrátí ke svému Zdroji. Proč s egem bojovat? Jen pozorovat hrátky ega."
Re: Martin
Napsal:
čtv 14. pro 2017 6:10:52
od Nic
Lída píše:A dál tam Balsekar říká:
"Ego pochází z jediného místa, z jediné věci, která trvale existuje, a to je Vědomí. Proto Mahariši říká: „Najděte Zdroj ega. Kdo jedná? Kdo chce poznat?“
Ego je pouze odraz původního neosobního Vědomí. Toto chápání přenáší ego zpět do jeho Zdroje. Tím hlavním problémem bývá obava z ega. Přijměte ego se vším, co s sebou nese, jako součást chodu Celku, a jen pozorujte, co se děje. Pak tu žádné potíže nejsou."
Protože jakmile ho budete chtít opravdu poznat, tak zjistíte, že ve skutečnosti tu vůbec nic takového není.
Když se neosobní Vědomí ztotožní s osobním organismem, vyvstane ego. Samotné ego nemá žádnou nezávislou existenci.
Ego neexistuje jako něco, co by bylo něčím mimo Boha.
Proč by mělo Boha zajímat neexistující ego?
Když před patnácti lety Bůh řekl, že spolu prožijeme ten nejnádhernější život, jaký se dá prožít, tak to tak je, ale vždycky jen tehdy, když z Boží přítomnosti nic nečouhá, když se z ní nic nevyčleňuje, nic se od ní neodděluje, když já jako osoba, jako ego, nejsem ničím a Bůh je vším. Proč by se měl Bůh starat o to, co ničím není?
Re: Martin
Napsal:
čtv 14. pro 2017 8:28:20
od Lída
Nic píše:Balsekar říká:
"Přijměte ego se vším, co s sebou nese, jako součást chodu Celku, a jen pozorujte, co se děje. Pak tu žádné potíže nejsou."
Protože jakmile ho budete
chtít opravdu poznat, tak zjistíte, že ve skutečnosti tu vůbec nic takového není.
Jaký je rozdíl mezi pouhým
pozorováním a mezi
chtěním poznat?
Zásadní.
Pozoruje Vědomí.
Poznat chce ego.
Proč to ego chce poznat?
Aby mohlo získat jistotu, že neexistuje, a na té založit svou další existenci.
Proč se to děje? Vědomí, ztotožněné se snovou osobou, si potřebuje ještě chvíli užívat hru na vědoucí osobní já
Snová osoba se tak může neustále znovu utvrzovat v přesvědčení, že coby ego neexistuje (čímž se pořád znovu vytváří) - místo aby se ego "Přijímalo se vším, co s sebou nese, jako součást chodu Celku, a jen se pozorovalo, co se děje".
Inu, jak Balsekar říká: "The Play must go on - Hra musí pokračovat."
Re: Martin
Napsal:
čtv 14. pro 2017 12:57:02
od Nic
Lída píše:Nic píše:Balsekar říká:
"Přijměte ego se vším, co s sebou nese, jako součást chodu Celku, a jen pozorujte, co se děje. Pak tu žádné potíže nejsou."
Protože jakmile ho budete
chtít opravdu poznat, tak zjistíte, že ve skutečnosti tu vůbec nic takového není.
Jaký je rozdíl mezi pouhým
pozorováním a mezi
chtěním poznat?
Zásadní.
Pozoruje Vědomí.
Poznat chce ego.
Proč to ego chce poznat?
Aby mohlo získat jistotu, že neexistuje, a na té založit svou další existenci.
Proč se to děje? Vědomí, ztotožněné se snovou osobou, si potřebuje ještě chvíli užívat hru na vědoucí osobní já
Snová osoba se tak může neustále znovu utvrzovat v přesvědčení, že coby ego neexistuje (čímž se pořád znovu vytváří) - místo aby se ego "Přijímalo se vším, co s sebou nese, jako součást chodu Celku, a jen se pozorovalo, co se děje".
Inu, jak Balsekar říká: "The Play must go on - Hra musí pokračovat."
U Boha je možné všechno a to, co se může z osobního pohledu jevit jako nepřístojné a špatné, z pohledu celistvosti tu má své místo.
Nicméně poznávání pravdy, že naše osoba je vzhledem k nekonečnosti časoprostoru naprosto nicotná, že všechny představy o tom, kým jsme, jsou ve skutečnosti zcela prázdné, je nádherně osvobozující.
Není důvod do toho, co JE, cokoliv přidávat a nebo něco ubírat. Je to samo o sobě Boží.
Láska nejen taví všechno v jedno, ale i stírá všechny rozdíly.
Re: Martin
Napsal:
čtv 14. pro 2017 14:38:25
od Tino
Nic píše: poznávání pravdy, že naše osoba je vzhledem k nekonečnosti časoprostoru naprosto nicotná ...
Mně to nepřijde jako poznávání pravdy, ale jako když ta lepší část ega odmítá brát vážně všechny horší stránky osobního já. Osoba ohodnotila sebe samu jako nicotnou a bere vážně už jen to, co považuje za láskyplné a nápomocné. Taky jsem to tak dlouho dělala, jenže tím ty odmítnuté horší stránky osobního já nakonec úplně zalezou a fungujou pak už jen z podpalubí. To je dost malér, člověk je přesvědčený, že dělá z lásky jen to nej nej nej, místo aby ho zajímalo, co tím chce dosáhnout.
Re: Martin
Napsal:
čtv 14. pro 2017 16:39:00
od Lída
Nic píše:Nicméně poznávání pravdy, že naše osoba je vzhledem k nekonečnosti časoprostoru naprosto nicotná, že všechny představy o tom, kým jsme, jsou ve skutečnosti zcela prázdné, je nádherně osvobozující.
Ztotožňovat se jen se svými pozitivními reakcemi na dění a nevěnovat pozornost žádným negativním, ačkoliv je mozek automaticky vytváří, protože jsou přirozenou reakcí na jakýkoliv pocit ohrožení u všech savců, člověka nevyjímaje - proč ne? Protože jejich vytrvalé ignorování (místo neosobního pozorování) nakonec vede k tak bolestným stavům, nejen psychickým, ale i fyzickým, že člověku nakonec nezbyde než začít být ochotný nechat i ty negativní pocity ve vědomí probíhat a neosobně je pozorovat. Do té doby člověka ovlivňují a rozhodují, jak zareaguje, i když by přísahal, že nic takového neexistuje. Mysl je schopná neuvěřitelných věcí, jen aby umožnila, abychom se cítili nádherně.
Stručně to konstatoval Nisargadatta: "Touha muže po ženě je opravdu nevinná ve srovnání s touhou po neustálé, osobní blaženosti. Mysl je taškář. Čím se zdá být svatější, o to je podvod větší".
Re: Martin
Napsal:
čtv 14. pro 2017 17:44:37
od honzam
Nic píše:Nicméně poznávání pravdy, že naše osoba je vzhledem k nekonečnosti časoprostoru naprosto nicotná, že všechny představy o tom, kým jsme, jsou ve skutečnosti zcela prázdné, je nádherně osvobozující.
Co to je "naše osoba"? Kolik vás tam v Janě ještě je kromě svaté, taškáře a podvodníka?