Re: Martin
Napsal: pon 22. led 2018 14:01:58
http://www.kpufo.cz/oblasti/oso/patrov/c_pro.htm
Překvapení ze světa rostlin
Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.
.....Komunikace s člověkem
Není tomu tak dávno, co jsme si slibovali, že se dorozumíme s delfíny. Zatím se zjistilo, že přinejmenším stejnou šanci máme na dorozumění se s rostlinami. Záležitost začala v roce 1966 v newyorské kanceláři Cleve Backstera, kde se nalézal tzv. detektor lži a rostlina Dracaena massangeana. Detektor lži proto, že Backster byl policejní odborník na tyto přístroje, a ona květina proto, že jeho sekretářka cítila potřebu mít v nevlídném městě v kanceláři něco zeleného. Po jedné noci, stráveny výukou u polygrafii - detektorů, napadlo Baekstera, aby elektrody detektoru připevnil na listy dracaeny a zjistil, zda nastane nějaká odezva po zavlhčení kořenů vodou. K jeho překvapení, i když se voda vsákla, galvanometr neukázal snížení elektrického odporu, ale za chvíli se naopak tento odpor zvýšil. Namočil jeden list květiny do šálku horké kávy, který držel v ruce, ale opět se nic nestalo. Mírně rozmrzen si pomyslel, že to nebyl ten pravý list s elektrodou, a že by stejně měl použít něco silnějšího, a vybavil si představu hořící zápalky. Ještě než natáhl ruku pro zápalky, galvanometr ukázal prudkou výchylku. Byla to náhoda, opožděná reakce, či snad dovede rostlina uhodnout myšlenky? Když Backster odešel do druhé místnosti a přinesl zápalky, nastala druhá, ale nižší odezva. Když si pak vybavil představu plamene s tím, že by list přece jen měl popálit, avšak nemyslel to vážně, přístroj nereagoval, jako kdyby rostlina dovedla rozlišit skutečnou hrozbu od předstírané.
Následující dny a týdny zkoušel Backster odezvu u dalších rostlin a téměř vždy s týmž účinkem. Navíc se jevem začali zabývat vážení badatelé, a snad proto Backster byl jeden z mála, který unikl většímu posměchu. Pří návštěvě jednoho kanadského fyziologa rostliny nechtěly reagovat a Backstera zachránila slabou odezvou až šestá zkoušená květina. Na základě svých zkušeností se Backster tázal, zda badatel nějakým způsobem rostlinám neškodí. "Ale ano," přisvědčil fyziolog, "dám je na kamna, usuším a pak stanovím jejich váhu!" Za tři čtvrti hodiny, kdy fyziolog byl již v bezpečné vzdálenosti na letišti, začaly rostliny reagovat opět normálně.
Mohli bychom uvádět další příhody, které zní jako pohádka. Jisté je, že od Backsterova objevu uplynulo téměř deset let, nikdo jej nevyvrátil, ale naopak byl potvrzen dalšími badateli, a to jak amatéry, tak elektroniky, fyziology, botaniky, chemiky či agronomy. Vše nasvědčuje tomu, že rostlina daleko lépe a bezprostředně reaguje na duševní stav lidí než "detektor lži". Zřejmě se zde uplatňuje elektrické nebo pseudoelektrické pole, které se tvoří kolem každého člověka a jehož existenci máme jakžtakž potvrzenou i jinak, např. tzv. Kirlijanovou elektrografií, kde toto biologické pole moduluje určitým způsobem vysokofrekvenční výboj, což se nejlépe snímá z prstů a dlaně.
Tím samozřejmě nabývají na věrohodnosti i kousky indických fakírů s neobyčejně rychlým růstem květin ze semene (a které nejsou iluzí, jako známý trik s provazem) i staré praktiky některých našich prababiček a prazahradníků, kteří věděli, že nejen zalévání, ale i jakési laskání, hlazení a promlouvání s květinami je povzbudí k mohutnějšímu růstu.
......
Překvapení ze světa rostlin
Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.
.....Komunikace s člověkem
Není tomu tak dávno, co jsme si slibovali, že se dorozumíme s delfíny. Zatím se zjistilo, že přinejmenším stejnou šanci máme na dorozumění se s rostlinami. Záležitost začala v roce 1966 v newyorské kanceláři Cleve Backstera, kde se nalézal tzv. detektor lži a rostlina Dracaena massangeana. Detektor lži proto, že Backster byl policejní odborník na tyto přístroje, a ona květina proto, že jeho sekretářka cítila potřebu mít v nevlídném městě v kanceláři něco zeleného. Po jedné noci, stráveny výukou u polygrafii - detektorů, napadlo Baekstera, aby elektrody detektoru připevnil na listy dracaeny a zjistil, zda nastane nějaká odezva po zavlhčení kořenů vodou. K jeho překvapení, i když se voda vsákla, galvanometr neukázal snížení elektrického odporu, ale za chvíli se naopak tento odpor zvýšil. Namočil jeden list květiny do šálku horké kávy, který držel v ruce, ale opět se nic nestalo. Mírně rozmrzen si pomyslel, že to nebyl ten pravý list s elektrodou, a že by stejně měl použít něco silnějšího, a vybavil si představu hořící zápalky. Ještě než natáhl ruku pro zápalky, galvanometr ukázal prudkou výchylku. Byla to náhoda, opožděná reakce, či snad dovede rostlina uhodnout myšlenky? Když Backster odešel do druhé místnosti a přinesl zápalky, nastala druhá, ale nižší odezva. Když si pak vybavil představu plamene s tím, že by list přece jen měl popálit, avšak nemyslel to vážně, přístroj nereagoval, jako kdyby rostlina dovedla rozlišit skutečnou hrozbu od předstírané.
Následující dny a týdny zkoušel Backster odezvu u dalších rostlin a téměř vždy s týmž účinkem. Navíc se jevem začali zabývat vážení badatelé, a snad proto Backster byl jeden z mála, který unikl většímu posměchu. Pří návštěvě jednoho kanadského fyziologa rostliny nechtěly reagovat a Backstera zachránila slabou odezvou až šestá zkoušená květina. Na základě svých zkušeností se Backster tázal, zda badatel nějakým způsobem rostlinám neškodí. "Ale ano," přisvědčil fyziolog, "dám je na kamna, usuším a pak stanovím jejich váhu!" Za tři čtvrti hodiny, kdy fyziolog byl již v bezpečné vzdálenosti na letišti, začaly rostliny reagovat opět normálně.
Mohli bychom uvádět další příhody, které zní jako pohádka. Jisté je, že od Backsterova objevu uplynulo téměř deset let, nikdo jej nevyvrátil, ale naopak byl potvrzen dalšími badateli, a to jak amatéry, tak elektroniky, fyziology, botaniky, chemiky či agronomy. Vše nasvědčuje tomu, že rostlina daleko lépe a bezprostředně reaguje na duševní stav lidí než "detektor lži". Zřejmě se zde uplatňuje elektrické nebo pseudoelektrické pole, které se tvoří kolem každého člověka a jehož existenci máme jakžtakž potvrzenou i jinak, např. tzv. Kirlijanovou elektrografií, kde toto biologické pole moduluje určitým způsobem vysokofrekvenční výboj, což se nejlépe snímá z prstů a dlaně.
Tím samozřejmě nabývají na věrohodnosti i kousky indických fakírů s neobyčejně rychlým růstem květin ze semene (a které nejsou iluzí, jako známý trik s provazem) i staré praktiky některých našich prababiček a prazahradníků, kteří věděli, že nejen zalévání, ale i jakési laskání, hlazení a promlouvání s květinami je povzbudí k mohutnějšímu růstu.
......