jeho hledání začalo brzy v mládí a zodpovídání otázek smyslu života se pokoušel nejprve najít na teologickém semináři. Záhy si ale uvědomil, že kněžství není ten nejsprávnější způsob jak se sblížit s Bohem. Dále studoval psychologii a nějakou dobu pracoval v poradně. Poté vystřídal řadu zaměstnání. Nakonec se odstěhoval do Oregonu a usadil se poblíž mystika Osha a přijal jméno "Samarpan" (odevzdaný).
Během retreatu s Gangaji si Samarpan jasně uvědomil, že tu nikdo není, žádná osoba, žádný Samarpan, nikdo, kdo by mohl být osvícený či neosvícený a že to, co lze považovat za jeho individuální osobnost, jsou jen koncepty, představy a názory, ale že skutečně nikdy neexistovala. Uvědomil si, že nepřítomnost této entity je klidem, který tak dlouho hledal.
Od roku 1996 pořádá satsangy v Německu a několika zemích Evropy. S citlivostí a humorem provází návštěvníky skrze jejich procesy. Každému přitom připomíná, že jde pouze o odtažení pozornosti od mysli, až se odhalí sama pravda a dojde ke klidu – míru, který tu vždy byl a stále bude, nezávisle na daných životních okolnostech. Během satsangů, Samarpan jednoduchým způsobem lidem ukazuje, že je to možné bez jakékoliv úsilí.
Odkaz:
„Žádání či přání něčeho, co není zde, znamená utrpení. Po celé životy se honíme za sny, ale k cíli hledání dospějeme pouze když jsme v klidu a tichu.
A takový je nyní i můj život – život v míru, bez přání, beze snů a dychtění, rovněž bez duchovních ambicí. Vše je pryč. Zůstalo jen TO. Po tom jsem toužil. Každý po tom touží. TO je naplněním.“
