Bashar: Paradox o vašem cíli

[Petr]

As soon as you allow where you are to be all right, you will be able to get where you want to be much Faster.

Jakmile dovolíte, aby bylo v pořádku to, kde jste nyní, tak se dostanete tam, kde chce být, mnohem rychleji.

[malpan]

bingo !

Aneb: Buď vůle Tvá

[Petr]

Občas se mi stávalo, že jsme nebyl šťastný, už jen proto, že jsem nebyl šťastný, ale jakmile nebýt šťastný jsem přijmul, a uvědomil si, že je to v pořádku, že je to krátká součást cesty a přestal proti tomu tlačit, tak jsem v tu chvíli ucítil úlevu a ...štestí.
Takže netlačení proti tomu, kde jsme je jedna z podmínek, jak být šťastní, a občas to může být paradoně už jen ta poslední věc, co vás od toho šťestí dělí.
Paradoxně proto, že nejsme šťastní, protože chceme být šťastní.

[Lída]

Jj, uvědomit si, všimnout si, že pocit ne-spokojenosti s tím, že nejsem spokojená, je vytvořený z prvotní energie Zdroje Tahle zkratka zvaná dzogčhen mi hodně změnila život

"Žijeme svůj život normálním způsobem a ke své praxi nepotřebujeme žádná pravidla – kromě svého bdělého vědomí, díky němuž setrváváme ve stavu prvotní jednoty a tento stav neustále sjednocujeme s čímkoliv, co vzniká a projevuje se. Vše se tak stává součástí naší zkušenosti, aniž bychom navenek dávali jakkoliv najevo, že provádíme nějakou praxi. Právě tento neustálý proces sjednocování nazýváme "samoosvobozování", "dzogčhen"... "

[Lída]

Občas se mi stávalo, že jsme nebyl šťastný, už jen proto, že jsem nebyl šťastný, ale jakmile nebýt šťastný jsem přijmul...

Přijetí je neuvěřitelně praktické, funguje jako klíč úplně ke všem situacím, aby se s nimi pak dalo něco tvořivě dělat. Problém bývá spíš v tom, že člověk si slabý odpor neuvědomuje a všimne si ho, až když trochu ztratí náladu. Nemusí to mít žádný konkrétní důvod a stává se to většinou v době, kdy není nic moc na práci. Mohlo nám kdysi něco vadit, my to tehdy potlačili, a teď to znovu vstoupilo do vědomí. V tom případě je praktické se sám sebe zeptat, co mi vadí, a když se to rozpozná, zajímat se a zeptat se sám sebe, proč mi to vadí? Tenhle přístup používá focusing, a když se pochopí a přijme se důvod, proč to (nevědomky) vadilo, nemusí se už nic jiného dělat. Odpory a nechuti, které z toho vyplývaly, zmizí samy.

[Petr]

Občas se mi stávalo, že jsme nebyl šťastný, už jen proto, že jsem nebyl šťastný, ale jakmile nebýt šťastný jsem přijmul...

Přijetí je neuvěřitelně praktické, funguje jako klíč úplně ke všem situacím, aby se s nimi pak dalo něco tvořivě dělat. Problém bývá spíš v tom, že člověk si slabý odpor neuvědomuje a všimne si ho, až když trochu ztratí náladu. Nemusí to mít žádný konkrétní důvod a stává se to většinou v době, kdy není nic moc na práci. Mohlo nám kdysi něco vadit, my to tehdy potlačili, a teď to znovu vstoupilo do vědomí. V tom případě je praktické se sám sebe zeptat, co mi vadí, a když se to rozpozná, zajímat se a zeptat se sám sebe, proč mi to vadí? Tenhle přístup používá focusing, a když se pochopí a přijme se důvod, proč to (nevědomky) vadilo, nemusí se už nic jiného dělat. Odpory a nechuti, které z toho vyplývaly, zmizí samy.

jj to muzu vsechno potvrdit . Slabi odpor nejdrive nevadi, vetsinou si ho vsimneme, az kdyz preroste v neco vetsiho, bud zmenu nalady, nebo vetsi odpor . Ale nedky v dobrem rozpolozeni si ho muzeme vsimnout i hned. Stejne tak mi funguje to, podivat se vuci cemu ten odpor je (vetsinou pouzivam Basharovu povolenku) a uz jen posvicenim si na to misto podvedomi, jakmile to preneseme do vedomi, tak se to vetsinou samo rozpada. Vetsinou samo, nekdy je k tomu potreba par logickych myslenek .

[Radek]

Vypadá to, že život je jeden velký paradox a jenom si z nás pořád dělá prču.
Jakmile na tu jeho hru přijdem, nezbývá nám než se tomu od plic zasmát.

Jinak bych rád poděkoval za vaše příspěvky ( tady konkrétně Lídě a Petrovi ) slovně, tedy ne jenom tlačíkem.
Takže díky moc!

[maros]

Jakmile na tu jeho hru přijdem, nezbývá nám než se tomu od plic zasmát.

Niekde som čítal, že je veľmi vhodné stvoriť si svojho Boha. Že sa potom ľahšie žije.
V stave, v ktorom si myslí niekto to, čo si napísal, by som to urobil určite....

[Lída]

Vypadá to, že život je jeden velký paradox a jenom si z nás pořád dělá prču.

Mně spíš přijde jako velký Učitel

Tím, jak reagujeme na to, co se děje, se dozvídáme, kde si sami stojíme v cestě k vnitřní harmonii - pokud si toho dokážeme všimnout.

[vostalpetr]

Jakmile na tu jeho hru přijdem, nezbývá nám než se tomu od plic zasmát.

Niekde som čítal, že je veľmi vhodné stvoriť si svojho Boha. Že sa potom ľahšie žije.
V stave, v ktorom si myslí niekto to, čo si napísal, by som to urobil určite....

No proč ne, osobní bůh se vždycky hodí,
prostě si to poněkud neosobní Absolutno poněkud zosobníme (personifikujeme) k obrazu svému:

Můj bůh je to krásná kozatá blondýnka co mě miluje a co mě chápe a umí dobře vařit a má smysl humor...

takže chápete, že s takovým bohem,
nelze psát rozumně a seriozně....
svět je prostě krásná sranda...

[Petr]

No proč ne, osobní bůh se vždycky hodí,
prostě si to poněkud neosobní Absolutno poněkud zosobníme (personifikujeme) k obrazu svému:

Můj bůh je to krásná kozatá blondýnka co mě miluje a co mě chápe a umí dobře vařit a má smysl humor...

takže chápete, že s takovým bohem,
nelze psát rozumně a seriozně....
svět je prostě krásná sranda...

No chtel jsem napsat neco "seriózniho", ale po tomto uz se to proste neda
Tak priste

[Radek]

Niekde som čítal, že je veľmi vhodné stvoriť si svojho Boha. Že sa potom ľahšie žije.
V stave, v ktorom si myslí niekto to, čo si napísal, by som to urobil určite....

Díky za tip a za diagnózu, to ale nebude nic pro mě, jedině kdyby to byla ta kozatá blondýna.

[malpan]

Vypadá to, že život je jeden velký paradox a jenom si z nás pořád dělá prču.
Jakmile na tu jeho hru přijdem, nezbývá nám než se tomu od plic zasmát.

JJ, Púndža nadepsal jednu svou knihu: Procitni a chechtej se