watta píše:tak rozhodně znám lepší definici, snad jedinou možnou: JÁ je JÁ
nijak jinak definovat nejde. já není samozřejmě jenom to já mimo čas a prostor, to by pak čas a prostor sám o sobě jaksi neměl smysl, viď?

právě proto jaksi není co dosáhnout, atd., a také proto není jediný záměr správný. není žádné DOBRO = ANO = JÁ = VĚČNOST = jánevímco

, které roztomile schované čeká v prohlubních vesmíru, aby námi bylo velkomyslně odhaleno a toto prozření pak slavnostně žito mimo tento čas a prostor. to je náboženské dogma. s těmi dogmaty je to složité, protože tahle realita si o ně říká - je to prostě taky jeden ze zdejších způsobů, jak rozšiřovat možnosti v této realitě (a tedy i mimo ní), a je to vyzkoušený a účinný systém, a navíc se schválně tváří, jako že to bez něj nejde

, takže opustit ho je opravdu pro mnoho lidí i dnes složitější. respektive opustit ... spíše bych řekla zkusit jiný. no, myslím, že kdo okusí, již pak nedá jinak

ale abych byla upřímná, naprosto jediný ze všech dnešních učitelů, kdo ho zatím v praxi opravdu běžně používá, o němž vím, je abraham. všichna ostatní učení jedou dogmata

takže je i možné, že z toho všeho, z celé té nové spirituality, nevznikne než další nové náboženství

ale to je samozřejmě na nás

........................................................................................................................................................
No to je bezpochyby dobrá definice,
ale je každému k užitku podobně jako když advaitoví mistři říkají, že Všechno je Já
tedy úplně nanic
já není samozřejmě jenom to já mimo čas a prostor, to by pak čas a prostor sám o sobě jaksi neměl smysl, viď?

...........................................................................................................................................
a on čas a prostor a celý Vesmír smysl má?
podle mě nemá
celý časoprostor je jednak pouhý sen který se pouze jeví, existuje, ale není skutečný
(úplně stejně jako sen, který se ti zdá)
a dále, za druhé, to, co je skutečné v tomto projeveném časoprostoru a čím vlastně ve své podstatě celý časoprostor je, je Vědomí (ten, kdo sní ten sen)
spíše bych řekla zkusit jiný. no, myslím, že kdo okusí, již pak nedá jinak

ale abych byla upřímná, naprosto jediný ze všech dnešních učitelů, kdo ho zatím v praxi opravdu běžně používá, o němž vím, je abraham. všichna ostatní učení jedou dogmata

takže je i možné, že z toho všeho, z celé té nové spirituality, nevznikne než další nové náboženství

ale to je samozřejmě na nás

[/quote]
......................................................................................................................................................................
to je v pořádku,
člověk má zkusit to, co jej přitahuje
a dogmata jsou zde proto, aby byla překročena,
z mého pohledu učí Abraham jen půl celé pravdy, a Tolle také jen půl celé pravdy
a teprve kombinace obou dává smysl
chápu, že mě podezříváš, že učím nějaký únik ze světa,
a když mluvím s jogíny, tak ti to mají zase obráceně, a říkají, že jsem obrácen do světa
ale to, co mě zajímá je:
přítomný okamžik ted a tady v jakémkoli čase a na jakémkoli místě
což lze vyjádřit advaitově JEDNO VE VŠEM A VŠECHNO V JEDNOM
Psát o jedné polovině pravdy (jedné straně mince) mě v podstatě nebaví,
protože o tom už psali mnozí ( i když mnozí psali pěkně blbě i o té jedné straně mince)
přijde mi mnohem zajímavější se zamýšlet nad tím, že i když není čeho dosáhnout, že toho můžeme dosahovat a že když toho dosahujeme, tak toho nemůžeme dosáhnout
Chápu, že se ti moc nelíbí co píšu,
jogínům se to taky nelíbilo a dodneška nelíbí,
což je pro mě určitým znamením, že jsem (názorově) přesně tam kde mám být