Napoleon Hill byl úplnej debil,
vůbec netušil že existuje něco jako intuice,
A vsadil vše na myšlení a sebeoblbovani...
Jenže intuice začne fungovat teprve tehdy,
Když se člověk uvolní od touhy a představ
A ne když se stále dokola oblbuje představami...
Proto taky sesmolil pitomost "Myšlením k bohatství"
Jméno Napoleon Hill si většina lidí spojí s jediným slovem: bohatství. Jeho magnum opus, Myšlením k bohatství, je po desetiletí považováno za bibli úspěchu v materiálním světě. Mnozí z nás, kteří kráčíme po duchovní cestě, můžeme mít tendenci jeho dílo přehlížet jako příliš zaměřené na ego, peníze a vnější úspěch. A kritici často namítají, že Hillova metoda je jen „sebeoblbování“ a ignoruje skutečné duchovní principy, jako je intuice a odevzdání.
Co když je to ale jinak? Co když se pod povrchem rad, jak dosáhnout finančního úspěchu, skrývá hluboký a praktický návod na ovládnutí vlastní mysli, spojení se s vyšší inteligencí a nalezení bohatství, které daleko přesahuje stav bankovního konta?
Pojďme se podívat na klíčové principy Napoleona Hilla optikou duchovního rozvoje.
1. Hlavní životní cíl: Hledání svého DharmyHill klade obrovský důraz na definování „Hlavního životního cíle“ (Definite Major Purpose). Na první pohled se to může zdát jako pouhé stanovení kariérního cíle. Z duchovního hlediska je to však něco mnohem hlubšího. Je to proces, při kterém se ptáme sami sebe: „Proč jsem tady? Jaký je můj jedinečný dar světu? Co je mým skutečným posláním?“
Bez jasného záměru naše energie těká a plýtvá se na nepodstatné věci. Definovat si svůj cíl neznamená jen toužit po majetku. Může to být cíl stát se lepším rodičem, léčit druhé, tvořit umění, které povznáší duši, nebo šířit mír. Je to první krok k tomu, abychom svou vůli sladili s vůlí Vesmíru. Je to nalezení našeho osobního Dharmy.
2. Autosugesce: Vědomé programování podvědomíKritik by mohl namítnout, že neustálé opakování si svých cílů je „sebeoblbování“. Ale co je to ve skutečnosti? Každá duchovní tradice zná sílu manter, modliteb a afirmací. Hillova autosugesce není nic jiného než západní, systematický přístup k této prastaré moudrosti.
Naše podvědomí je úrodná půda. Pokud ji necháme ladem, vyroste v ní plevel strachu, pochybností a negativních přesvědčení, která jsme nasbírali od dětství. Autosugesce je vědomé zahradničení. Sázíme semínka toho, kým se chceme stát, a s vírou a emocemi je zaléváme. Nejde o to lhát si. Jde o to, dát svému podvědomí jasný pokyn, jaký program má spustit. Je to nástroj k přepisu omezujících vzorců, které nám brání žít v hojnosti a radosti.
3. Nekonečná Inteligence: Spojení se ZdrojemZde se dostáváme k jádru kritiky, že Hill „netušil, že existuje intuice“. To je obrovské nepochopení. Celá jeho filozofie vrcholí v napojení na to, co nazývá „Nekonečná Inteligence“.
Co jiného je Nekonečná Inteligence než jiné jméno pro Univerzální Mysl, Zdrojem, Boha, Akášu nebo kolektivní nevědomí? Hill tvrdil, že naše mysl je schopna se na tento zdroj napojit a čerpat z něj nápady, inspiraci a odpovědi, které přesahují naše logické uvažování.
A jak se na tuto inteligenci napojit? Právě skrze intuici a to, co nazýval „tvořivou představivostí“. Jeho metoda – jasný záměr (touha) a víra (emoce) – není nic jiného než způsob, jak naladit svůj „přijímač“ (naši mysl) na frekvenci Zdroje.
Kritik tvrdí, že intuice funguje, až když se uvolníme od touhy. To je částečná pravda. Proces, který Hill popisuje, není křečovité lpění. Je to proces vytvoření jasného záměru, jeho odevzdání podvědomí a následné důvěry (víry), že Nekonečná Inteligence dodá řešení. Právě v tomto kroku „víry“ a „očekávání“ se skrývá ono duchovní odevzdání a uvolnění. Neulpíváte na tom jak, pouze důvěřujete, že se to stane. A tehdy přicházejí vnuknutí, nápady a „náhody“ – tedy intuice v praxi.
4. Překonání šesti základních strachůKapitola o šesti základních straších (strach z chudoby, kritiky, nemoci, ztráty lásky, stáří a smrti) je jednou z nejduchovnějších částí celé knihy. Hill zde detailně popisuje, jak tyto nízkovibrační energie ochromují náš potenciál.
Práce na překonání těchto strachů je čistá duchovní praxe. Je to cesta od ega k našemu pravému Já. Je to proces, při kterém si uvědomujeme, že nejsme svými strachy, že naše hodnota nezávisí na vnějším světě a že smrt je pouze transformace. Ovládnout tyto strachy znamená dosáhnout vnitřní svobody.
Bohatství jako stav mysli a dušeAno, Napoleon Hill používá jako hlavní motiv peníze a materiální úspěch. Proč? Protože je to pro většinu lidí nejsrozumitelnější a nejnaléhavější téma. Je to hmatatelný důkaz, že principy fungují.
Skutečné bohatství, o kterém jeho kniha v hloubi duše pojednává, však není jen o penězích. Je to bohatství v podobě:
Vnitřního klidu, který přichází s ovládnutím strachu.
Sebevědomí a důvěry ve vlastní schopnosti.
Hlubokých a harmonických vztahů (viz princip „Master Mind“).
Zdraví a vitality, které pramení z pozitivního myšlení.
Radosti z tvoření a naplňování svého poslání.
Napoleon Hill možná nepoužíval moderní spirituální jazyk, ale jeho dílo je neuvěřitelně praktickým manuálem pro každého, kdo chce přestat být obětí okolností a stát se vědomým tvůrcem svého života. Není to filozofie pro materialisty. Je to psychologie úspěchu, která, pokud je správně pochopena, odemyká dveře k hluboké duchovní transformaci. Jeho odkaz nám připomíná, že největší bitvy se odehrávají v naší vlastní mysli a že největší bohatství leží v jejím ovládnutí.