no, tak jsem si to pustila, nevím, asi chápu, co tím chce abraham říct - to je právě ten problém, že vždycky mluví k jednomu člověku. ale milión dalších si to nahraje, poslouchá a dělá z toho závěry pro sebe

což je na jednu stranu velice dobré (vede to k zamyšlení, a zamyšlení v tom lepším případě vede i k lepšímu životu

), ale ve skutečnosti to moc neříká

neexistuje žádná přirozenost člověka, s níž by mohl být člověk v rozporu. veškerý tenhle život je v souladu s přirozeností člověka, protože všechny možnosti jsou tu člověku dány.
jestliže tedy někdo chce být "polite", má na to, alespoň podle mě, stejně velký nárok jako na to být "unpolite". lidi si prostě vyberou ostatní podle svého.
no a možnosti, jak to bude fungovat v reálu, jsou víceméně ty, že buď budou lidé schopni respektovat navzájem jeden druhého, včetně jejich vlastních přirozeností, včetně toho, že někdo je polite a druhý unpolite, ať už takhle budou ve společném soužití, nebo se navzájem oddělovat, anebo se kvůli tomu navzájem semtam poperou, semtam vyvraždí, a tak neustále dokolečka.
lidi milují hádky a střety názorů. jinak by si svět už dávno zařídili jinak. možné to totiž je, stejně tak jako leccos jiného. ale evidentně to není příliš žádané

někteří polite potřebují unpolite k tomu, aby si na ně mohli stěžovat, jiní unpolite potřebují polite k tomu, aby si na ně mohli stěžovat. a proto žijí rádi všichni pohromadě

vlastně kdybych si chtěla rýpnout, můžu s čistým svědomím říct, že to, co říká abraham, je proti lidské přirozenosti. ale pochopitelně i to je nesmysl. lidská přirozenost je všechno, čím může člověk být. je to proces a stav, který neustále vytváříme. patří tam cokoli, co uznáme za vhodné, a co jsme jako lidé schopni vytvořit. něco z toho se nám bude líbit, něco zase ne, tak budeme tvořit zase dále.