karma a Abraham

[janamonika]

četla jsem skoro všechny jeho knihy a nikde jsem nenarazila na téma karmy a pohled Abrahamův. Zajímalo by mne vyloženě když někomu "ublížím" "pomohu" jesli se ta energie vrací ke mě zpět, jak to ukazují klasičtí karmisté. Máte někdo o tomhle povědomí ? Díky jana

[Pavel]

Tak tohle mě taky už napadlo při přemítání o Abrahamovi. Třeba je to tak, že zákon přitažlivosti platí (může se uplatnit) po průchodu branou zákona vyrovnání, karmy.

[Zero]

Karmu vnímám jako působení přírodního zákona akce a reakce: jakou vibraci energie vysílám, taková se mi vrací. Na všech úrovních.

Může nějakou dobu trvat, než se v propojenosti s celkovým děním vytvoří vhodné podmínky a zformuje se konkrétní podoba, v jaké se ten odraz projeví.
Z hlediska celku nejsme jen oddělené jednotky, jsme taky součástmi různě velkých celků (holografický model vesmíru). Proto nás do jisté, i když nepochybně menší míry ovlivňují i karmické energie vytvářené chováním jednotlivých celků, jejichž jsme součástí - rodinou počínaje, přes oblast, kde bydlíme (zátopy...), státu, jehož jsme občany (války...), kontinentu, na kterém žijeme... lidstva, kterého jsme nepatrnou částečkou... atd

Spontánní koordinace působnosti vlivů všech jednotlivých celků na jedince, v procentu úměrném jejich energetickému potenciálu, takže výsledné působení přesně odpovídá (úměrně míře angažovanosti jedince plus jeho podílu na angažovanosti všech celků) působení zákona akce a reakce, je mimo naši možnost si to i jen představit. I proto vnímám všetvořící Zdroj jako vesmírnou Inteligenci

Není náhoda, do jakého celku čili systému i s jeho subsystémy nás osud zavál a jejichž karma teď do jisté míry ovlivňuje i nás. To zrození jsme si sami přitáhli, svým předchozím reagováním na okolí.

[Dáša]

Karma není. Respektive to, co je za karmu povážováno. Není trest a není žádného jiného zákona, který by ho potvrdil. Pokud tedy karmu chápeme špatně, není možné o ní mluvit......

Abraham

[Dáša]

četla jsem skoro všechny jeho knihy a nikde jsem nenarazila na téma karmy a pohled Abrahamův. Zajímalo by mne vyloženě když někomu "ublížím" "pomohu" jesli se ta energie vrací ke mě zpět, jak to ukazují klasičtí karmisté. Máte někdo o tomhle povědomí ? Díky jana

Energie se nikdy nevrací, energie vždy plyne. Dle mě je pojem karma nejen špatně vysvětlována, ale také špatně spojována s věcmi ostatními. Dle chápání a vnímání mého vědomí jsem karmu chápala vždy jako zkušenost. A tu jsem vždy pochopila, nebo nepochopila. Vnímám, že obraz karmy jako viny, trestu a odměny je chybná a velmi zavádějící. A dnes, v této době, už je vše čistě naše volba. A se svobodnou volbou také souvisí odpovědnost. To vše, však plyne z míry našeho vědomí a to i toho nevědomého.

Dáša

[Zero]

Energie se nikdy nevrací

Když se trénuje tenis, míč se odráží od stěny zpátky na nás (vrací se nám) s energií odpovídající té, s jakou jsme ho tam vyslali.
S trestem nemá karma nic společného - viz viewtopic.php?f=42&t=165&p=15370#p1165

[Motýlek]

Ale karma, jak je tady obecně vnímána, není nic pevného, neměnného, nic, s čím by se nedalo pracovat!
Víme, že v kvantovém pojetí minulost ani budoucnost není, je jen čisté TEĎ. A pokud se do tohoto TEĎ dostanu, mám přístup i do své minulosti, kterou jejím pochopením a přijetím léčím a a uzdravuji. Doslova proměňuji svou minulost. A proměňuji tím sám sebe! A tím měním i svou budoucnost.

U Abrahama vidím jednu velikánskou chybu (teda spoň pro mě to tak je), že se zaměřuje jen do budoucnosti - učí nás hltavě jít vpřed, pořád tvořit, honit se za tím či oním... Neříkám, že je to špatné, tvoříme všichni. Otázkou je, jestli se v tom tvoření naší budoucnosti neztrácí naše TEĎ. A jestli tím nezakrýváme a nezapomínáme na svou minulost, která tím, že si jí nevšímáme (myslíme si přece, že když ji přikryjeme něčím budoucím, co si stvoříme, přestane existovat), zůstane neléčena. Nezmizí. Bude pořád tam. A pořád bude toužit po tom, abychom ji objevili a proměnili ji. Proměnili sami sebe