Abraham: Tvořící přestávky vs. tvořící hody

[Petr]

Dneska mam překládavou

HOST: Bude někdy čas, kdy budu chtít jen leštit sochu, kterou jsem vytvořil? (tj. nebudu chtít nic víc tvořit)
ABRAHAM: Ale samozřejmě... a když to přijde.. to je to o čem jsme mluvili dříve.. když se cítíte zavalení, tak chcete odpočívat, pak se nudíte, tak chcete více tvořit, pak začnete být zavelení a budete chtít zase odpočívat. Takže je to o té neustálé práci s vaším Vortexem, o neustálé práci s vaší mezerou mezi vámi a vámi. To je to, o čem život je. Když toho máte přespříliš, tak to není legrace.. a když toho nemáte dost, tak to také není legrace..a je na vás se udržovat v rovnováze, podle toho, kde zrovna chcete být.

Přeloženo ze semináře z 26.září 2009

[watta]

diky za tu prekladavou

tak ono je docela zábavné potom chodit se dívat třeba na jiné sochy, nebo jen tak si v tom parku plném soch na chvíli sednout na sluníčko, potom zase chvíli do stínu, pak si zkosit trochu trávníčku, pak se jít vykoupat do rybníčku, a tak dál - zábavy si člověk na světě najde vždycky dost - život nemusí být jenom nějaká socha, kterou je zapotřebí nutně vysochat a dokončit. takhle to, taky myslím, na světě moc nefunguje. život není jenom práce, dohotovování, uskuteňování, dokončování a naplňování tužeb, něco před námi, co nás čeká, a přemýšlení o tom, co bude potom. život je všechno, co je teď a všechno je to tvorba, i když se na tu sochu jenom dívám, tak tvořím jako blázen, a tu sochu k tomu navíc ani nepotřebuju - a je to veliká zábava, protože život je zázrak

[watta]

pak je třeba taky super dívat se jenom na ty svoje pocity s těmi novými pocity z odstupu a nově cítit, jaké je to vnímat svoje staré pocity, když už si je můžeme dovolit vnímat - i ty, o kterých jsme si dříve mysleli, že jsou negativní, že nám škodí, bolely nás - pak si je můžeme dovolit prožívat, aniž by nás bolely - díváme se na ně, cítíme je zvenku a máme je rádi, už jsme je prožili a teď jsou stejně jako kytka na trávníku nebo skenice vody něco, čím se můžeme osvěžit, občerstvit, a jít zase o dům dál - můžeme, ale nemusíme. zkrátka jen tak