Jak uklidnit nervy manžela?

[ricolána]

Jdu si pro radu. Manžel už je ve věku kdy na něj nejspíš přišel přechod a začíná být dost nervní, často ve stresu a k tomu i další projevy jako únava a tak. Myslíte že tohle se dá řešit nějakou přírodní cestou? Nejradši budu za nějaké rady které fungovaly i u vás doma ale nevím jak mu pomoct.

[armin]

Často může být příčinou i působení manželky na manžela, že se začne cítit omezovaný, neseberealizovaný, neocňěný, všechno špatně, nedělá, co by měl dělat, dělá, co by neměl dělat, atd.
Mně například zásadně pomohla výměna manželky.
Byliny by asi moc nepomohly.
Možná nějaká objektivní nezávislá manželská poradna, ne kamarádka .

[Paradoxy]

Můj manžel je nervák odjaktěživa, ale je fakt, že čím je starší, tím je klidnější...nevím jak je to u Vás, u nás jsou nervy když je hlad, únava, když něco bolí a podobně... Zkus se zaměřit na to, kdy je nervozní nebo se ho prostě zeptej co ho trápí...

[Eva Nada]

Já s manželem už máme oba přes 60.
Jsme spolu od svých 15-ti let.

Vzpomínám si na větu mé mamky, která říkala: "Když chlap je sexuálně činný, je vše v pořádku. Když není sexuálně činný, stane se zlým."

Nevím, proč jsem si ta slova z dětství zapamatovala (další pořekadlo mé mamky bylo: jiný si k tobě dovolí to, co mu ty dovolíš")

PS: Nedávno manžel ve vzteku rozmlátil na kousky plastový talířek.

Plastový!

[armin]

Já s manželem už máme oba přes 60.
Jsme spolu od svých 15-ti let.

Vzpomínám si na větu mé mamky, která říkala: "Když chlap je sexuálně činný, je vše v pořádku. Když není sexuálně činný, stane se zlým."

Nevím, proč jsem si ta slova z dětství zapamatovala (další pořekadlo mé mamky bylo: jiný si k tobě dovolí to, co mu ty dovolíš")

PS: Nedávno manžel ve vzteku rozmlátil na kousky plastový talířek.

Plastový!

Tak už ani není činný...
Ale něco na tom je, dokud je človek sexuálně činný, je duševně mladý, živý.
Ale asi dost záleží na jeho ženě s tím, jestli v tomto směru muž žije. Nebo ta s tím nic nenadělá, nezmůže, a nebo je to naopak tím že ji to přestane bavit, nebo jí to začne třeba nejak přímo vadit?
Jsem jedno ucho

[Paradoxy]

Já s manželem už máme oba přes 60.
Jsme spolu od svých 15-ti let.

Vzpomínám si na větu mé mamky, která říkala: "Když chlap je sexuálně činný, je vše v pořádku. Když není sexuálně činný, stane se zlým."

Nevím, proč jsem si ta slova z dětství zapamatovala (další pořekadlo mé mamky bylo: jiný si k tobě dovolí to, co mu ty dovolíš")

PS: Nedávno manžel ve vzteku rozmlátil na kousky plastový talířek.

Plastový!

Tak už ani není činný...
Ale něco na tom je, dokud je človek sexuálně činný, je duševně mladý, živý.
Ale asi dost záleží na jeho ženě s tím, jestli v tomto směru muž žije. Nebo ta s tím nic nenadělá, nezmůže, a nebo je to naopak tím že ji to přestane bavit, nebo jí to začne třeba nejak přímo vadit?
Jsem jedno ucho

Ježkovy voči , seš zvědavej, jak je to z pohledu žen či co?

[armin]

Tara s tím začla, tak jsem zvědav na její zkušenosti a pohled

[Eva Nada]

Tara s tím začla, tak jsem zvědav na její zkušenosti a pohled

Mno, sež zvědavý, hmmm a že bys napsal něco ze svého života, ze své zkušenosti, svůj pohled?

Píšeš, že záleží na ženě, vždycky je vztah o obou dvou, nejen na ženě....
Sexualita je intimní věc a jaxi oba sbližuje, žena se odevzdává, muž dobývá, proniká, tak to cítím, že tak je to dobře, to je základ obou dvou pohlaví, daný, pokud je to jinak, dobře to není, něco to signalizuje, že si vyměnili role....., žena tím, že se odevzdává, dává muži lásku, jeho vnitřní "potřebu" cítit, že je milován a tím "získává" sílu, vnitřní naplnění, skrze lásku ženy "roste"...

Asi to píšu humpolácky, protože spěchám....
Řada partnerských vztahů žije spoli ze setrvačnosti, nechcou již nic měnit, řešit, že je každý z nich vnitřně nešťastný (a nedokážou si to říct, někdy ani přiznat) a každý z nich to štěstí hledá v něčem, někdo v práci, někdo v alkoholu, někdo prožíváním seriálů, cizích životů v TV, někdo neustálým úklidem atd.

Ještě jedna věc mi přichází na mysl.
Ano, žitá sexuálita je občerstvující, ale...

Skutečně duchovně vyspělí jedinci už sex k tomu, aby se cítili ženou, mužem (polaritou Jednoty), nepotřebují. Jsou spíše kamarádi, kteří již našli svou skutečnou hodnotu, celistvost v sobě.
Nepotřebují být ani fyzicky spolu (Nikdo není daleko - z Racka ví, že jsou stále spolu spojeni ....

Jednou mi a budu se opakovat, už jsem to někde psala, kamarád zprostředkoval tento stav žité Jednoty... on někde u Prahy, já někde u Ostravy a telefonovali jsme spolu. Naše hovory jso někdy, často, i na víc jak hodinu
Nesou se v duchu duchovních věcí, pochopení něčeho atd.
Jednou přišla řeč i na žití Jednoty bytí, což je, podle mne, nejvyšší stav, jakého může člověk dosáhnout...
Říkal: "Představ si, že na jednom konci světa (ani nemusí už tady být) žije jeden, na druhém konci druhý (á) a telefonují si, tak jako například my dva. Nebo spolu hovoří telepaticky, rozumějí si beze slov.
A najednou se ten jeden odmlčí a nastane ticho.
Ticho.
A ty víš, že ten "druhý" je stále na příjmu, že nepoložil sluchátko, je tam...
Je tady...

Ha! a kde v tom je jaký sex?

A opovaž se, Miroslave , mě ptát, jak je to u nás...

Raději napiš svůj pohled, jak to vidíš ty...

Vím, že hodně mužů je na ten sex, znám jednoho tantrika, který je ještě starší, než já a žije sexem, opěvováním dívčí, ženské krásy, něžnosti, vlasů, píše o tom básně, vydal i pár knížek.... tohle mě zrovna nebere...

Spíše mě oslovuje ten druhý případ -- žití Jednoty bez nutnosti s někým být fyzicky..., nedej bože ho vlastnit, najít Ji v sobě, Celistvost, naplnění, to skutečné naplnění....

Málo lidí toto žije, málo...

[Eva Nada]

Ještě přemýšlím nad tím, co jsem napsala.
Někdy se stává, že jeden z partnerů je duchovně vyzrálejší, jeho cesta, i cíl je jiný.
Znám ze svého okolí případ mladých manželů, kdy se ona shlídla, nebo ji oslovila esoterika a hlavně jóga, dělá u nás ve městě už cvičitelku jógy. Asi před rokem řekla svému muži, že ji partnerský vztah nenaplňuje, a že chce, aby spolu žili jako kamarádi, tzn. bez sexu a dalších intimit. Mají malou holčičku. Známý byl z toho úplně paf, protože tomu vůbec nerozuměl, on je vychovávaný rodinou, která chodí do kostela, celá jeho rodina je velice srdečná, obětavá...
Už jsou od sebe, každý žije na jiném místě města a holčičku si střídají.

Nevím, no, někdy je skutečně dobré manžela/lku opustit a pokud ji osloví někdo jí podobný (u této ženy to je učitel jogy, kde jezdila), než aby se trápili celý život dál.
Ten ex manžel by se rozdal, je učitelem hudby, na můj vkus až hodně otevřený, srdečný, až mi to přijde, že je to moc, já bych s ním asi nevydržela ani týden
Ale i jeho rodiče jsou takoví..., kdežto jeho ex žena je více racionálnější, a to, co ji naplňuje, čím žije, si nechává více pro sebe....
Asi před půl rokem jsem ji upozorňovala na knížku Zasvěcení, od Elisabeth Haich, odepsala mi, že jsem hodná, ale že už ji má dávno přečtenou....
Hlavně dělá to, co ji baví, naplňuje....žije tím....
Docela ji fandím....

Pak jsou ženy, které si hrají na "čarodějky" a střídají muže jak ponožky, obvykle si najdou muže stejné, nebo podobné povahy a tak furt dokola

[armin]

Dík za odpověď.

Když tak o tom přemýšlím, řekl bych že onoa to být "sexuálně činný" nemusí být nutně spojeno se sexuálním aktem.
Myslím, že to úzce souvisí s vášní, s vášnivostí a ta má erotický (to je spojovací, pronikavý a zároveň přijímající) základ.
Je to oheň v očích v pohledu, hlase,je to živé srdce.
A může to být i farář žijící v celibátu.
U některých lidí to srdce, ta vášeň poznání nového i zpětně toho starého, druhých lidí a zkrátka všeho a zároveň silný živý hluboký klid a vnímavost.
Takoví byli i Tomášovi.

Někdo je vyhaslý, starý "mrtvý" třeba už v padesáti někdo snad skoro od narození.
U mužů to pozoruji - to zkostnatění, zastavení, ustrnutí říkám tomu že pařezovatí. Ženy zase vyhasínají, babkovatí.

Měli jsme letos zlatou promoci - byli tam spolužáci, spolužačky, celý ročník. Samé více či méně roztomilé, čiperné "babky" a zkušení "dědové" v srdečných rozhovorech, co bylo nebylo co kdo a jak apod. A najedno jedna žena z jiného oboru, kterou jsem neznal - stejně stará jako ostatní vzhlédla od stolu a podívala se mi do očí. Já - co to je?? a ona na mne stejně překvapeně- setkaly se v tom pohledu dvě vášně.
A ona zase se sklonila, s někým tam mluvila a já zrovna tak pokračoval dál.
Bylo to, jak když najednou v písku zazáří diamant. Dodnes mám na to živou vzpomínku.
Takže tak - je to vášeň a ta má erotický základ a není spojena s nějakou krásou, silou či mladostí těla, ale ducha, srdce.

Tak když seš na ty příběhy...

[Eva Nada]

Díky.