Dívka Jája
Jsi mou nejduchovnější částí? Ne, jsou mnohem duchovnější, ale Jája je jen jedna. Je nás tu moc, každý má určitou roli. Jaký účel máš ve mně? Já jsem část tebe, která tě má velmi ráda a pečlivě usiluje o tvůj rozvoj. Ráda se projevuji láskou, mírností i vlídností, ale i silou. Jakou? Důrazem na hodnoty, které mi jsou milé. Dávám ti některé myšlenky, sám bys mohl vědět, které to jsou, když se zaposloucháš. Co máš k mé práci? Jsi strašně hrubý, násilný a sexuální, to já ne. Jsem mírná. Žiješ ve svém světě, nebo i v tomto? Ve svém, ale i v tomhle, i ty budeš mít tuto možnost. O tom ti zatím nesmím nic říci. Žiješ tam s mně známými lidmi? Ne, s jinými, ale o tom ti neřeknu niž bližšího.
Kde bereš životní sílu, kvality a inspiraci pro svou osobnost? Přesto, že jsem potlačená energie, jsem dost silná. Cítím se být utlačená v srdci, píchá mě tvá hrubost a nevzdělanost v citech. Inspiraci mám ve skutečných ženách, které jsou či byly kolem tebe, ale kvality mám vlastní. Jsou formované tím, nač jsi zapomněl.
Čím jsi nejvíce ohrožena? Jsem ohrožena tupostí, kterou jsem tebou přehlížena. Dívám se někdy smutně, někdy vesele. Má forma je spjatá s tvojí, neexistuješ beze mne a já bez tebe. Co určuje délku setrvání ve formě, kterou máš? Mohu se měnit libovolně v čase a prostoru. Tam, kde se vejdu, si dělám, co je mi libozvučné. Kdy budu na tvém místě já? To se stát může, ale nebylo to často. Vždy pak zvítězila tvá hrubá drsná část, která odmítá lásku. Každý mne nemá, někdo mi neudělal místo, ve kterém bych mohla přebývat, skulinku ve svém srdci. Co bys mi chtěla říci na závěr? Že tě mám ráda a budu ti vždy pomáhat.
Po dvou letech mi přítelkyně nakreslila obrázek dívky s dlouhými vlasy, prý je to část mne. Zavolal jsem ji: Já jsem tvá Jája, střed mám v dimenzi 4,7, ale mohu výš. Naučím tě něčemu novému, jak vnímat život. Krásně, lehce, hebce, vnímavě a s láskou. Oživím v tobě ženu. Jsi dobrodružná? Ani trochu. A na sex? Také ne, jsem cudná jako panna. Proč nejsi na sex, copak to odporuje Poznání? Tys to ještě nepoznal? Prostě se musíš soustředit na to hlavní, a to je Poznání. Vše ostatní tě zavádí stranou. Nelze sloužit dvěma pánům.
Oč ti jde? O Boha, o Poznání Základů Stvoření. Ale to je v nekonečnu? Nerozumíš tomu tak, zdokonalování má smysl. Proč jsi v černém? To je symbol vážnosti věci. Proč na obrázku nemáš nohy? Nepotřebuji je, jsem fluidní, umím se pohybovat světy. Co znamenají ty hory v pozadí? Výši Poznání, jež tě se mnou čekají. A vycházející slunce? I tobě bude svítat. Uvítám tě ve světě, kde slunce nezapadá. Jsi podobná IAUE? Ne, jsem vážnější, kristovská. Jak budeme spolupracovat? Budu oslovovat tvé vědomí i nevědomí. Vstoupím do tebe, ovlivním tě i v meditaci. Cítím, že mám méně obyčejných myšlenek a větší ponor, tos zařídila ty? Tvoje části mě mají rády, alespoň některé. Co se sexem? Omezím ti ho tím, že vyvážím tvou silnou mužskou část. A agresivitu? Tu obalím láskou a rozpustím ji. Jak si mohu zesílit lásku? Přijmutím mě se postupně rozdmýchá. Pokud ji opravdu chceš a budeš ji dávat, rozhojní se. Zatím o ní nic nevíš. A ve vztahu k ženě a dceři? To je problém. Vše, co řekneš, je stejně málo účinné, jen si nenasbírej trestné body. Stálým odmítáním a kritizováním stejně nic nenapravíš. Jen se zablokují ve svých iluzích. Najdi si k nim cestu chválou.
Jsi někdy smutná? Znám mnoho druhů smutku. Když mne odmítáš, když mnou pohrdáš, když zůstávám v pozadí, protože tvoje malost vítězí. Komu jsi podřízena? Vyšším částem sebe jako i ty. Není moje představa individuality chybná? Vcelku ne, jen je to strašně, nekonečně složité. Každá individualita je jako celý vesmír, ba ještě větší a ty části jsou docela volné. Samy žijí a pohybují se prostory, světy představ.
Co z toho budeš mít, když se mi dostaneš více do vědomí? Více energie, abych mohla růst rychleji. Ušlapáváš mne a nemohu vzkvétat jako květinka. To se tak těšíš do 24. dimenze? Ano, Tam budu již skoro Vším. Ale vždyť je individualita jen v některých pohledech na Stvoření? To nevadí, přesto existuje. Jak to? To prožiješ v příštích meditacích. Ona Tam je, ale Jinak. Ale v nekonečné dimenzi stejně individualita končí? To nevím, Tam nevidím, ale stejně není jiná cesta. Chceš jít rychle, i když to víc bolí? Nevadí, zvládnu to. Jinakosti vyšších dimenzí se nebojíš? Trochu ano, ale i to zvládnu.