inspiruj.cz

Ahoj Petre,
jak by jsi definoval stesti a jak by jsi definoval nestesti ?
Mej se diky
L.

Stesti vnimam jako vnitrni radostny pocit/emoci. A to same nestesti na opacne strane stupnice.

Diky za otazku, protoze jsem si uvedomil, ze to co pisi vyse (ve vlákně TVOŘÍME: Stabilní platforma šťastného života) neni ani tak zakladna stastneho zivota, ale spise snad plneho a vedomeho zivota. Ten stastny zivot, neni o nicem jinem, nez umet si myslet "stastne myslenky" a umet zamerovat svou pozornost na to, co te cinni stastnym. "Stastne myslenky" jsou ty, ktere jsou v souladu s nasim vnitrnim ja.

Ano pekne jsi to napsal Petre,
Recept na stesti od E. Tolleho

Trvala odpovednost za stav sveho vedomi. Ptejte se sami sebe:"Mam v sobe nejakou negativitu?" Pozorne pozorujte sve emoce a mylsenky. Vsimejte si i kratickych zablesku nestesti. Mohou se projevovat v rozlicnych formach jako - nespokojenost, nervozita, otravenost atd. Vsimejte si mylsenek, ktere se tvari, ze oduvodnuji a vysvetluji vase nestesti, ale ve skutecnosti jsou jeho pricinou. Pokud v sobe zachytite nejakou negativitu, neznamena to ze jste selhali. Naopak povazujte to za uspech. Dokud si totiz svoje nestesti neuvedomite budete se se svymi vnitrnimy stavy ztotoznovat, a posilovat tak ego. Identifikace s myslenkami, emocemi zanikne automaticky sama jakmile si ji UVEDOMITE.

Staci aby jste si uvedomovali sve myslenky a emoce tak jak prichazeji. Nemusite nic "delat" staci kdyz je budete vedome "pozorovat".

Nehledejte stesti kdyz ho budete hledat, nikdy ho nenajdete protoze hledani je pravym opakem stesti. Stesti je velmi prchlave povahy. Ceho ale muzete dosahnout uz nyni, je osvobozeni se od nestesti tim ze jse mu postavite celem misto toho abyste si o nem vytvareli sve pribehy. Pocit nesesti zakryva vas prirozeny stav hlubokeho vnitrniho klidu - zdroj opravdoveho stesti.

Za svoje nestesti si kazdy muze sam. Ne kazdy si to ale UVEDOMUJE.
Z toho jak se citim je prece vzdycky jednodussi vinit situaci nebo cloveka ...rika nam mysl ..ale prece by jste ji to neverily. Situace je vzdy neutralni a pokud mame co docineni s nevedomym clovekem tak se na neho jenom tezko muzeme zlobit je prece ovladam svoji mylsi se kterou se ztotoznuje a zpusobuje tak utrpeni (nestesti) sobe i okoli. Jista davka soucitu je vzdy na miste. Samotne uvedomeni ze nejsme vlastni mylsi je velice osvobozujici.
Diky
L.

jj presne tak, za svoje stesti a nestesti si muze kazdy sam.
Je az s podivem, kolik lidi si vybira nestesti...pravdepodobne proto, ze nevi, ze si svobodne mohou vybrat stesti. Bylo jim vtloukano do hlavy, ze je potreba se na svet divat realisticky, ze je potreba to nehezke pozorovat a nesouhlasit s tim a bojovat proti tomu a premyslet nad tim atd atd.. i kdyz to vsechno obcas jo, jen si z toho neni treba delat zivotni karieru Ona ta realita je totiz neskutecne tvarna, a v kazdem kousku reality je to chtene a nechtene (ten Abrahamuv kontrast), v kazdy moment si muzeme vybrat kterou realitu si z te reality vybereme.

Vazne se ted divim, kolik je na svete dobrovolne nestastnych lidi... kteri ti ani nebudou verit, ze je to jejich volba.. kteri si mysli, ze je potreba za takovych okolnosti byt nestastny.. no zajimavy.. ted me to prijde tak lehke, ale mozna je to i tim, ze mezitim, co uz jsem nejakou tu dobu stastny , tak se okolnosti v mem zivote zmenili jeste k lepsimu tak, ze prakticky bych mohl byt stastny neni zadny problem

no, pravděpodobně proto, že pro NĚ je to štěstí to si myslíš ty, že negativní = nešťastný. ale vybírají si to lidé, kteří to mají rádi, kteří se v tom pocitu cítí dobře a bezpečně. zase něco rozdělujeme na černé a bílé.... u těch známých mabinogiho oveček bílých a černých je taky klacek teprve zbarví do černa, když je na tu stranu černě nabitých oveček hozen

Aby si clovek priznal ze je nestasnty tak musi byt v prve rade uprimny sam k sobe. Velka vetsina lidi zije v pokrytectvi.
Verim ze to muze zajit az tak daleko ze si nekdo zamiluje pocity uzkosti, zlosti, smutku,strachu a s tim souvisejici zdravotni problemy (ve zdravotnich problemech se snadno hleda identita clovek potom sam sebe vnima jako nemocneho nebo nestastneho a tak ho vidi i jeho okoli a ejhle nova identita je na svete) Ale tahle volba je nevedoma. Jinymi slovy dotycny nevi co dela. Pred nekolika lety jsem byl velice nestastny negativni pocity ktere jsem prozival a o kterych jsem vedel ze nejsou v poradku byly velice desruktivni, ale tenkrat jsem nevedel jak s nimy nalozit a vetsinou dochazelo k nasilnemu potlacovani, unikum k alkoholu a jinym drogam. Vedel jsem ze pokud se neco nezmeni tak moje fyzicka forma zanikne velice brzy . Unikl jsem z prostredi o kterem jsem si mylsel ze je pricinou meho nestesti do jineho prostredi ktere se jevilo lepe do doby nez si moje mysl nezacla branit zivotu a vsechno vysvetlovat spatne a vsechno brat osobne. Potom jsem unikl zas ....a dlouho trvalo nez jsem zacal hledat priciny sveho nestesti jinde nez v okoli.

Štěstí je láska a láska štěstí zas,
a na tom trvat chci po všechen čas.

Adalbert V. Chamisso

štěstí, no to je úplně všechno, co se nám stane

jo, jo

je to velké štěstí, takhle to vnímat

tady ještě k tomu jeden citát na mne zrovna vykukuje, co to pěkně doplňuje ...

Být svého štěstí strůjce sám?
Kdepak je úcta k Bohu?
Můj úděl je mi Bohem dán,
Což vzpírat se mu mohu?
Co z Božích rukou obdržím
na lásce, na bolesti,
z toho teprve dílem svým
vytvořím žal či štěstí.

Karl Gerok

to jsou krásné rýmy, i takové hezky postaru zvukomalebné musím si zjistit něco o autorovi

dívala jsem se s dcerou na pohádku o Bajajovi a v jedné chvíli pokládá Bajaja koni, který ho doprovází otázku:

Co je to štěstí ?

a přítel mu odpovídá:

"Tvoje radost, která druhým nepřináší bolest ani smutek, to je štěstí, všechno ostatní je sobectvím ..."

úplně mne to praštilo od uší, tak se jdu s váma o to podělit

Štěstí přinášejí i jiné situace - například když duševně trpíme a někdo nám porozumí, pohladí dobrým slovem, vezme do náručí, a utrpení se tak rozplyne, změní se ve štěstí a radost...

Lída píše:Štěstí přinášejí i jiné situace - například když duševně trpíme a někdo nám porozumí, pohladí dobrým slovem, vezme do náručí, a utrpení se tak rozplyne, změní se ve štěstí a radost...

To je hezky priklad o souladu se Zdrojem. Kdyz trpime, tak v souladu evidentne nejsme. Pokud nekdo druhy je v souladu, a zameri na vas svou pozornost, tak se jeho soulad muze promitnout i na toho mimo soulad a muze z toho mit prospech. Neni to o cem tu Abraham mluvi, kdyz rika: Sobecky se starejte o svuj soulad a pak mate teprve tomu druhemu co dat?

Stesti je dobre zamerena pozornost.
Stesti je pozornost v souladu se Zdrojem.

Když se budeme sobecky nejdřív starat o svůj soulad se Zdrojem, abychom pak měli co dát, tak svým sobeckým jednáním budeme neustále vyvolávat v okolí nesoulad, který chtě nechtě ovlivní i nás.

Svůj soulad se Zdrojem můžeme obnovovat jak péčí o sebe, tak péčí o druhé. Je to jedno a totéž ve dvou aspektech, obojí přináší štěstí. Proč to oddělovat? Proč se vydělovat?

Vnitřní Dítě v nás a vnitřní Dítě v ostatních je jedna energie. Obejmi je v sobě, nebo je obejmi v tom druhém tím, že budeš chápavý k tomu, co potřebuje, a výsledkem kteréhokoliv z těch objetí je blaženost a pocit štěstí. Už teď. Ne až jednou, až něčeho dosáhneme...

Lída píše:Když se budeme sobecky nejdřív starat o svůj soulad se Zdrojem, abychom ...

abychom pak už v "tom" MY přestali hrát tu "hlavní roli" :idea:

teda ještě jsem chtěla dodat, že tam ani moje představivost nesahá a že to je teda už co říct že jsme-li v souladu se Zdrojem, že by snad něco mohlo být v ne-souladu

být v souladu se Zdrojem je úžasný "sobectví"

Lída píše:Když se budeme sobecky nejdřív starat o svůj soulad se Zdrojem, abychom pak měli co dát, tak svým sobeckým jednáním budeme neustále vyvolávat v okolí nesoulad, který chtě nechtě ovlivní i nás.

no, a o tom to právě celé je. to je odpověď na to, proč to prostě na tom světě bez toho utrpení (bez války) prostě nejde. přesně tak to je.

přestože jsme všichni dohromady jeden "organismus", tady si každá jeho část hraje na vlastním písečku s názvem Radost, protože to je vnímatelná ozvěna toho všeho kolem, takže je to vlastně jediná smysluplná věc na tomhle světě - všichni žijeme vlastně jenom proto, abychom měli nějakou Radost. nebo spíš lépe řečeno proto, abychom tu Radost žili. bez toho bychom to každý dříve nebo později zabalili, protože by nás to nebavilo, nebo bychom v tom žádný smysl neviděli. kdo z nás umí Radost chtít a žít líp, tak tomu se tu líbí víc. jenomže nemůžeme existovat jeden bez druhého, protože to oddělení nás všech od nás samotných dalších je jenom fiktivní. dříve nebo později jeden každý z nás, kdo bude chtít zažívat Radost, a naplnit tak svůj život, přijde do kontaktu s tím, že k tomu potřebuje druhého. druhého člověka - evidentně, lidi si "iluzi" oddělení od sebe navzájem dávají nějak významněji, než kdokoliv další, koho můžeme svým lidským zrakem pozorovat, takže jako jediní námi vnímatelní nad tím meditují - jak a proč se chovat k druhému. každopádně, jeden bez druhého nemůžeme být. to prostě nejde. a proto nikdy nebude na světě mír. každá Radost, kterou chceme a můžeme tady na tom světe prožívat, nutně musí - dříve nebo později - projít skrz další osobu, dalšího člověka. a takhle se ovlivňujeme všichni navzájem, tak, jak napsala Lída. nikdy nebudeme jako lidi schopni zajistit, abychom nesoulad, o kterém Lída píše, nevyvolávali. nikdy ne zcela. což je naprosto v pořádku.

skoro to vypada, ze jsi nasla odpoved na otazku, kterou jsme kdysi reseli, kdyz Abraham tvrdil, ze na Zemi nebude nikdy mir (mir - ne nutne ve smyslu fyzickeho nenasili).

nenašla, ale jednou se nějaká vynořit musela, když jsme si tu otázku položili viď

jj, nema jinou moznost, nez se vynorit pokud ji to teda dovolime