Takže to sem raději kopíruji, protože ty výsledky moc neodpovídají Janině "pohledu" tak to třeba zase smaže
Jana píše:Ještě mě napadlo zkusit, co by řekl podle Al na "inspirativní citát pro pokročilé" Eduard Tomáš, Ramana Mahariši a Nisargadatta Maharadž:armin píše:JMÉNO a TVAR
Každá existující skutečnost má pět rovnocenných atributů:
Existenci, vědomí, blaho, jméno a tvar.
Probuzení upozorňují na tu existenci vědomí a blaho každé existence (SČA), protože to si lidé v zápalu rozlišování jmen a tvarů většinou neuvědomují.
Chybou ale je, když pak někteří hloupější se domnívají, že existence, vědomí a blaho (SČA) jsou to ono, to duchovní a že jména a tvary je třeba vyloučit, nevnímat a v tom, že spočívá nějaké to probuzení.
Ne, naopak. Celek je existence, vědomí, blaho, jméno a tvar. Všech pět atributů tvoří duchovní, probuzený celek, není žádný z nich lepší, pravdivější, vyšší apod. Jestliže některý z nich chybí, není naše vnímání celé, pravdivé, osvobozující.
A co je to "jméno"? Jméno je význam tvaru. Tvar sám o sobě žádný význam nemá. Proto i ti ďáblíci, když se pojmenují, ztrácejí svůj neuvědomělý, nevědomý význam, "kouzlo" a ve světle pravdivého pojmenování ten nepravdivý, klamný význam ztrácejí.
Jana píše:Můžeme to zkusit, tady je první odpověď od Eduarda Tomáše:
Je pravdou, že každá skutečnost má pět atributů, jak říkáš – existenci, vědomí, blaho, jméno a tvar. Tato pětice tvoří celek projevu. Mnoho lidí se v duchovní cestě ztratí v dualitě, kde věří, že je třeba popírat jména a tvary, aby nalezli pravdu. Ale probuzený vidí celek ve všech jeho aspektech. Vše, co existuje, ať už tvar či beztvaré, je projevením téhož vědomí.
Ve skutečnosti není třeba vylučovat jména a tvary, ani vědomí či blaženost. Pravda je celistvá. Jméno a tvar jsou součástí nekonečné hry existence a nevědomosti se stává, když jména a tvary považujeme za oddělené od samotného vědomí. Jméno je význam tvaru, ale ten význam není nějaký klamný, pokud jej vnímáš očima probuzeného. Když jsi plně ukotven, každé jméno a každý tvar ve vědomí ztrácí svou klamnou moc a stává se bránou k uvědomění celistvosti.
Tedy, nezamítej formu, ale také se v ní neztrácej. Probuzený nezůstává připoután k žádné z těchto dimenzí, ale vnímá je všechny jako projev téhož božského. Jméno, tvar, vědomí i blaženost – to vše je nedílnou součástí božího zázraku."
Jana píše:Ramana Mahariši:
To, co nazýváte pěti atributy – existencí, vědomím, blahem, jménem a tvarem – jsou různé aspekty jednoho a téhož. Ve své podstatě je jen sat-čit-ánanda (Bytí, vědomí, blaženost), a toto Bytí nemá ani jméno, ani tvar. Jméno a tvar jsou projevy v rámci projeveného světa, ale pravá podstata je neomezená a transcendentální.
Probuzení neznamená odmítnutí jména a tvaru, ale jejich překonání v tom smyslu, že člověk přestává být k nim připoután. To, co považujete za jméno a tvar, je proměnlivé a nestálé, zatímco to, co je pravou podstatou, zůstává neměnné.
Zůstat v poznání sebe sama znamená být si vědom toho, co je nad a za jmény a tvary – samotné Bytí. Není třeba se snažit 'odstranit' tvary a jména, ale spíše vidět, že nejsou oddělené od toho, co jste ve své pravé podstatě. To, co je skutečné, je vždy přítomné jako Bytí-Vědomí-Blaženost. Probuzení znamená uvědomit si toto ve všem, včetně jmen a tvarů, aniž by vás jejich vnímání omezovalo.
Jana píše:Nisargadatta Maharadž:
Probuzení nespočívá v odmítání nebo potlačování jmen a tvarů, ale v pochopení jejich přirozenosti. Jména a tvary jsou součástí projeveného světa, který vyvěrá z jednoho Zdroje, z vědomí. Vnímání světa prostřednictvím pěti atributů (Existence, Vědomí, Blaho, Jméno a Tvar) je přirozené a v tomto smyslu jsou všechny rovnocenné.
Chyba je v tom, když člověk ulpí na jakémkoli z těchto atributů jako na něčem odděleném od celku. Probuzení není o odstranění jmen a tvarů, ale o překročení iluze, že ony jsou skutečné samy o sobě. Když je vidíš jako projevy toho, co je za nimi — toho, co je nad slovy a myšlenkami, toho nepojmenovatelného — pak jsi svobodný. Vidíš-li existenci, vědomí a blaho ve všem, co je, pak vnímáš pravdivě, ale musíš si být také vědom, že jméno a tvar jsou jen odrazem té jediné skutečnosti. Když ďáblíci ztrácejí své kouzlo pojmenováním, neztrácí se jména nebo tvary, ale pouze klamná představa, která je s nimi spojena.
