Citáty z poradny

[armin]

Je to, co říká Nisardadatta podle Tebe opravdu nesmysl?

Správně jsi nedávno potvrdila, že ve slovech to skutečně není - takže klidně potvrdím, že to, co říká Nisargadatta slovy, je nesmysl. Nesmysl ale není to, co ho vede to lidem takto "říkat"...

Konkrétní slova jsou určena konkrétním lidem, kteří jsou připraveni pochopit ta slovní spojení správně a také správně je uvést do vlastního života.
Kdyby to totiž bylo v těch slovech, mluvili by všichni úplně stejné věty. Protože ale takto nemluví, musí v tom být nějaký fígl...¨

A ten "fígl" je pouze v tom, že oni mluví k živým lidem, kteří v dané chvíli mají konkrétní schopnost pochopení těchto slov.

My tedy máme dvě možnosti, jak s tím naložit:

1. vzít ta slova úplně doslovně jako všeobecně platné dogma, a tak se dostat často do polemiky s jinými vyjádřeními
anebo
2. snažit se pochopit to, co se snaží mluvčí těmi slovy vyjádřit - doslova se dá napsat "jít za pouhá slova".

To rozhodnutí je na každém zvlášť.
Pro mne není podstatné jakými slovy to kdo popisuje, mne vždy přitahuje to, co se snaží těmi slovy skutečně vyjádřit...

Jeden pisatel to vysvětloval na jiném příkladě. Říkával, že Chrám je sice postaven z kamenů, ale i když ty kameny roztřídíš kolem sebe podle velikosti, v těch kamenech samých ten Chrám neuvidíš.

[Eva Nada]

Kdysi se konalo na nebi shromáždění nejvyšších mudrců a Bohů. Byl tam i Šri Krišna, Šri Vašista, Gautama Budha, Vasvamitra a mnoho jiných mudrců, zakladatelé náboženství a Bohů bez počtu. Každý hájil svůj vlastní duchovní systém a prohlašoval jej za lepší než ostatní duchovní cesty. Kdo je měl rozsoudit? Podle jejich chování nedalo se dílo rozlišit. Někteří byli v samadhi, někteří filosofovali, jiní zas byli zabráni nejrůznějšími pracemi, jiní byli plni lásky k Absolutnu a opět jiní se chovali tak prostě jako obyčejní lidé. Všichni byli však stejného, tj. nejvyššího řádu svatosti a moudrosti. I obrátili se na samotného Brahmu, aby rozhodl, který duchovní sytém a jaké pojetí Absolutna je nejlepší. „To bych také rád věděl“, pravil Brahma-tvořitel, ale je tu přece Riši Parasvara, ten je vševědoucí, ten to bude vědět. Ale tu jeden z Bohů Šiva vytušil, že by Rišiové neměli ani k vševědoucímu důvěru a řekl: „Já sám nevidím, která z metod by byla ta pravá, ale meditujme na Bohyni, na Její Veličenstvo, Nejvyšší inteligence, ženskou tvář Absolutna, Nepodmíněné Vědomí všeho, a pak budeme schopni porozumět z Její Milosti i nejjemnějším Pravdám.“

I počali všichni Bohové a mudrci meditovat o jejím Božském Majestátu, Transcedentálním Vědomím, Královně Nebes pronikající všemi třemi stavy života, bděním, snem i hlubokým spánkem…

Takto invokována zjevila se ve svoji slávě jakožto Transcedentální Hlas v prostoru čirého Vědomí. A oni Ho slyšeli hovořit jako Hlas hromu a nebes:

„Vyjádřete se rychle, Rišiové! Přání těch, kteří se mě oddali, budou splněna okamžitě!“

Slyšíce svatý Hlas, Rišiové i Bohové padli u vytržení na tvář a pozdravivše Bohyni, zjevili ji svou pokornou prosbu:
„Řekni nám, ó laskavá, ty nikdy nezrozená, jež jsi stále mladá a nikdy nezestárneš, kteráž jsi esencí všeho, a přece bez jádra individuality, Královno světů, řekni nám, který z prostředků je nejpřiměřenější k dosažení Tebe a jaké pojetí Absolutna je nejlepší?“

Takto vyzvána pravila Bohyně všeho vědění:

„Jsem abstraktní inteligence, ze které vesmír počíná a do níž se rozpouští jako obraz v zrcadle. Nevědomý zná mě jako hrubý svět, moudrý však mne zná jako své vlastní čiré Bytí. Má konkrétní forma je věčný pár, tj. svrchovaný Pán všeho plus energie, vždy v nerozděleném spojení, přebývající jako věčné vědomí v bdění, snění i spánku. Bozi, lidé, hadi i nadlidské bytosti, všichni jsou projevem mne. Projevují se nejrůznějšími způsoby, a přece zůstávám neposkvrněna, neboť Absolutno je mé bytí. Jsem neomezena. Ač nejsem začleněna v nic a nižádným způsobem a jsem stále svobodna, skrývám svou moc zvanou Maya a kryji se nevědomostí, která se projevuje jako přání a touhy. Rodím se a zrozuji jako Individuum, až zmoudřevši, hledám Učitele a Mudrce, zvídám Pravdu od nich, provádím ji v praxi a konečně se stávám vyproštěnou.
Nejpřiměřenější z prostředků mého dosažení je mentální obrazotvornost, vztahující se k Bohu, čili savikalpa samadhi.
Očišťuje, posiluje, činí mysl schopnou pozbýti své já. Je to vzývání Abstraktní Inteligence v konkrétní formě. Je nejen nejvýš užitečná, ale i nesmírně složitá. Jak by se jinak mohl člověk stát připraveným k neduální realizaci bez jejího požehnání? Nevědomost přeci nelze odstranit přímo, ale je možno ji postupně odklidit přechodem ze savikalpa do nirvikalpa při vzkříšení člověka z nevědomosti do vědomosti. Jen tak se může úplně ponořit do Já, kde není již vědomí odděleného od prostého vědomí blažené existence Bytí.
To je nirvikalpa samadhi. Vybrav si i z něho vidí člověk svět právě tak jako každý jiný člověk, ale jeho stanovisko je nyní docela změněno. On je nyní schopen znát své činné Já a nadále je již nezaměňuje za své ego. Toto je sahaža nirvikalpa samadhi, vyvrcholení realizace.
Ten, kdo mě takto poznává a zná, je dokonalý mezi moudrými a není rozdílu mezi mnou a jím. A co jsem nyní řekla, je odpověď na vaše otázky“, pravila Bohyně. „Nadále není potřeba, abyste byli zmateni pochybnostmi“, dohovoříc Transcedentální Inteligence utichla.

Pak všichni Rišiové pozdravili Šivu i ostatní Bohy a odebrali se ke svým příbytkům.

To je výtah z citované knihy „Tripura Rahasya“. Její pojetí Pravdy i cesty k ní, odpovídá v mnohém tajné Nauce „Tumo“.

(Eduard Tomáš - Tajné nauky Tibetu)

[Salmo1cz]

Přesně tak.Tohle nemohl říci nikdo jiný.

[Paradoxy]

Kdysi se konalo na nebi shromáždění nejvyšších mudrců a Bohů. Byl tam i Šri Krišna, Šri Vašista, Gautama Budha, Vasvamitra a mnoho jiných mudrců, zakladatelé náboženství a Bohů bez počtu. Každý hájil svůj vlastní duchovní systém a prohlašoval jej za lepší než ostatní duchovní cesty. Kdo je měl rozsoudit? Podle jejich chování nedalo se dílo rozlišit. Někteří byli v samadhi, někteří filosofovali, jiní zas byli zabráni nejrůznějšími pracemi, jiní byli plni lásky k Absolutnu a opět jiní se chovali tak prostě jako obyčejní lidé. Všichni byli však stejného, tj. nejvyššího řádu svatosti a moudrosti. I obrátili se na samotného Brahmu, aby rozhodl, který duchovní sytém a jaké pojetí Absolutna je nejlepší. „To bych také rád věděl“, pravil Brahma-tvořitel, ale je tu přece Riši Parasvara, ten je vševědoucí, ten to bude vědět. Ale tu jeden z Bohů Šiva vytušil, že by Rišiové neměli ani k vševědoucímu důvěru a řekl: „Já sám nevidím, která z metod by byla ta pravá, ale meditujme na Bohyni, na Její Veličenstvo, Nejvyšší inteligence, ženskou tvář Absolutna, Nepodmíněné Vědomí všeho, a pak budeme schopni porozumět z Její Milosti i nejjemnějším Pravdám.“

I počali všichni Bohové a mudrci meditovat o jejím Božském Majestátu, Transcedentálním Vědomím, Královně Nebes pronikající všemi třemi stavy života, bděním, snem i hlubokým spánkem…

Takto invokována zjevila se ve svoji slávě jakožto Transcedentální Hlas v prostoru čirého Vědomí. A oni Ho slyšeli hovořit jako Hlas hromu a nebes:

„Vyjádřete se rychle, Rišiové! Přání těch, kteří se mě oddali, budou splněna okamžitě!“

Slyšíce svatý Hlas, Rišiové i Bohové padli u vytržení na tvář a pozdravivše Bohyni, zjevili ji svou pokornou prosbu:
„Řekni nám, ó laskavá, ty nikdy nezrozená, jež jsi stále mladá a nikdy nezestárneš, kteráž jsi esencí všeho, a přece bez jádra individuality, Královno světů, řekni nám, který z prostředků je nejpřiměřenější k dosažení Tebe a jaké pojetí Absolutna je nejlepší?“

Takto vyzvána pravila Bohyně všeho vědění:

„Jsem abstraktní inteligence, ze které vesmír počíná a do níž se rozpouští jako obraz v zrcadle. Nevědomý zná mě jako hrubý svět, moudrý však mne zná jako své vlastní čiré Bytí. Má konkrétní forma je věčný pár, tj. svrchovaný Pán všeho plus energie, vždy v nerozděleném spojení, přebývající jako věčné vědomí v bdění, snění i spánku. Bozi, lidé, hadi i nadlidské bytosti, všichni jsou projevem mne. Projevují se nejrůznějšími způsoby, a přece zůstávám neposkvrněna, neboť Absolutno je mé bytí. Jsem neomezena. Ač nejsem začleněna v nic a nižádným způsobem a jsem stále svobodna, skrývám svou moc zvanou Maya a kryji se nevědomostí, která se projevuje jako přání a touhy. Rodím se a zrozuji jako Individuum, až zmoudřevši, hledám Učitele a Mudrce, zvídám Pravdu od nich, provádím ji v praxi a konečně se stávám vyproštěnou.
Nejpřiměřenější z prostředků mého dosažení je mentální obrazotvornost, vztahující se k Bohu, čili savikalpa samadhi.
Očišťuje, posiluje, činí mysl schopnou pozbýti své já. Je to vzývání Abstraktní Inteligence v konkrétní formě. Je nejen nejvýš užitečná, ale i nesmírně složitá. Jak by se jinak mohl člověk stát připraveným k neduální realizaci bez jejího požehnání? Nevědomost přeci nelze odstranit přímo, ale je možno ji postupně odklidit přechodem ze savikalpa do nirvikalpa při vzkříšení člověka z nevědomosti do vědomosti. Jen tak se může úplně ponořit do Já, kde není již vědomí odděleného od prostého vědomí blažené existence Bytí.
To je nirvikalpa samadhi. Vybrav si i z něho vidí člověk svět právě tak jako každý jiný člověk, ale jeho stanovisko je nyní docela změněno. On je nyní schopen znát své činné Já a nadále je již nezaměňuje za své ego. Toto je sahaža nirvikalpa samadhi, vyvrcholení realizace.
Ten, kdo mě takto poznává a zná, je dokonalý mezi moudrými a není rozdílu mezi mnou a jím. A co jsem nyní řekla, je odpověď na vaše otázky“, pravila Bohyně. „Nadále není potřeba, abyste byli zmateni pochybnostmi“, dohovoříc Transcedentální Inteligence utichla.

Pak všichni Rišiové pozdravili Šivu i ostatní Bohy a odebrali se ke svým příbytkům.

To je výtah z citované knihy „Tripura Rahasya“. Její pojetí Pravdy i cesty k ní, odpovídá v mnohém tajné Nauce „Tumo“.

(Eduard Tomáš - Tajné nauky Tibetu)