inspiruj.cz

Nic píše:

Trini píše:

Nic píše:
On říkal přímo, že to je "Nejvyšší překážkou je nevědomost...."

Ale to neřekl těm lidem, co u něho seděli a hledali Pravdu.

To říkal lidem, kteří Pravdu nehledali?

Většina lidí nehledá Pravdu, ale někteří se rádi informují.

Nic píše:

Trini píše:

Nic píše:
Naučit se to nedá, nicméně co dělal Nisargadatta jiného, než že trpělivě a pokorně vysvětloval a vysvětloval?

Kdepak, Nisargadatta popisoval. To si uvědomil Balsekar, když u něho seděl. A zřejmě radil co dělat, aby mohlo dojít k Poznání. Ale nemohl ho nikomu zaručit.

Nisargadatta: Sebepoznání není předpověditelné. Někteří ho dosáhnou spontánně, jiní ne, ani když se velmi namáhají.

Rozhodně se nedosáhne vysvětlováním.

Popisování, jak to je, není vysvětlování?

Popisování není vysvětlování.

Nic píše:Můžeš zkusit popsat, jak by podle Tebe Nisargadatta popsal to stejné, co je v poznání lžičky a všeho?

Nemám důvod spekulovat, jak by něco Nisargadatta popsal.

Sebepoznání může vysvětlit jen zkušenost. Okecat se to nedá = koncepty to nemohou vysvětlit.

Popisování probuzených upozornuje na to, že zkušenost Poznání existuje.

Nic píše:

honzam píše:Doopravdy souhlasíš, že lžička je kouskem vesmíru?

Ano, na první pohled je i vlna kouskem oceánu. Nicméně oceán ve skutečnosti není nijak rozkouskovaný.

Oceán je jiný kousek vesmíru. Ptám se jen na tu lžičku. Je lžička doopravdy kouskem vesmíru? Je to pravda?

Nic píše:Co je tou "nejvyšší pravdou"?

Pravda sama nezávislá na poznání něčeho nebo nevědomosti.

honzam píše:

Nic píše:

honzam píše:Doopravdy souhlasíš, že lžička je kouskem vesmíru?

Ano, na první pohled je i vlna kouskem oceánu. Nicméně oceán ve skutečnosti není nijak rozkouskovaný.

Oceán je jiný kousek vesmíru. Ptám se jen na tu lžičku. Je lžička doopravdy kouskem vesmíru? Je to pravda?

Při smyslovém vnímání s projekcí času a prostoru je tady celek rozdělený na kousky. Je to relativní pravda. Při hlubším poznání, při celistvějším poznání to není absolutní Pravda.

Před miliony lety, za milion let, kde byla a kde bude lžička? V hlubinném poznání hmoty, při celistvém pohledu z nekonečného vesmíru, kde je nějaká lžička?

V duchovním Poznání, kdy je meditace Láskou a láska Meditací, kdy je veškerá existence sat-čit-ánanda, kde je nějaký kousek něčeho?

honzam píše:

Nic píše:Co je tou "nejvyšší pravdou"?

Pravda sama nezávislá na poznání něčeho nebo nevědomosti.

Pravda je nezávislá na individualitě, ne jejím smyslovém vnímání, na jejích zkušenostech, na tom, co o tom ví. Pravda je stále stejná.

Nic píše:Před miliony lety, za milion let, kde byla a kde bude lžička? V hlubinném poznání hmoty, při celistvém pohledu z nekonečného vesmíru, kde je nějaká lžička?

Tady je ta lžička. Mluvíme přece o ní. Proč Ti dělá problém se na ni soustředit?

Nic píše:

Trini píše:Kdyby se duchovno dalo vysvětlovat, tak by se dalo naučit. A to opravdu nejde.

Naučit se to nedá, nicméně co dělal Nisargadatta jiného, než že trpělivě a pokorně vysvětloval a vysvětloval?

Ovšem pokorně se dá vysvětlovat, jen pokorným.

Mooji taky taky vým říká jen hm, jojo.


Můžeš napsat miliony slov o prázdnu. Ale do tebe se nevejde už ani kapka vysvětlení. Vše otočíš přetočíš, jen abys nemusela se toho "svého" vzdát.
Vypadá to, že chceš vysvětlení, ale druhým dechem ukazuješ, jak víš všechno nejlíp. Napiš přímo, co bys potřebovala vysvětlit.
Ten, jehož mysl je prázdná, či jak ta říkáš nelepivá, toho "samá voda" nestojí za komentář. Vždyť ke komu, čemu, by se to vzahovalo.

Řekneš-li Prázdnu "samá voda", odpovědí je ticho. Možná ve formě "ano, ano".

Ne výčitky, že někdo nechce vysvětlovat, srovnávání, posuzování. To prostě jsou manýry mysli. To je to, jak říká Mooji, je neomysně cítit.

Nic píše:V duchovním Poznání, kdy je meditace Láskou a láska Meditací, kdy je veškerá existence sat-čit-ánanda, kde je nějaký kousek něčeho?

Pravda je docela obyčejná. Například taková lžička, tu zná každý.

Trini, k těm překladům už se vracet nebudu.
Rozpitvávaly bychom ten prst, co ukazuje na měsíc. Každy překladatel to udělá jinak. Záleží, co má načteno. Občas dělávám i korektury překladu někoho jiného, tam je to vždycky navážkách, co opravit a co nechat. (tedy pokud tam nejsou hrubky ) Neexistují na to žádné neměnné poučky. Nakonec je to vdycky spíš podle citu.
Ramana asi anglicky uměl a s cizinci tak asi hovořil (nemá to až tak nastudováno), jen mi přišlo, že asi většinu proslovů měl ve svem rodném jazyce (ani tou Tamilštinou si nejsem jistá).
Jen jsem htěla tím říct, že nejde o slovíčka, ale celkové vyznění.


Ještě mě napadá k přesnosti vyjadřování, a jak moc to má být vysvětlující: Mooji říká, že kdo je připravený tamu stačí říct "buráky".

Nic píše:V duchovním Poznání, kdy je meditace Láskou a láska Meditací, kdy je veškerá existence sat-čit-ánanda, kde je nějaký kousek něčeho?

A co mimo duchovní poznání? Jak je to když meditace není Láskou a láska Meditací?
Co pak?

rosada píše:Ještě mě napadá k přesnosti vyjadřování, a jak moc to má být vysvětlující: Mooji říká, že kdo je připravený tamu stačí říct "buráky".

Taky dobrý příklad kousků vesmíru.

honzam píše:

Nic píše:V duchovním Poznání, kdy je meditace Láskou a láska Meditací, kdy je veškerá existence sat-čit-ánanda, kde je nějaký kousek něčeho?

Pravda je docela obyčejná. Například taková lžička, tu zná každý.

Obecně v naší kultuře lžičku pozná každý. Jsou národy, kde lžičky neznají a nepoznají. Jenže to, jak vypadá dnes ta konkrétní lžička, kterou ukazoval pan Tomáš, nikdo z nás neví. Dost možná, že byla přetavena úplně v nějaký jiný kousek vesmíru. Můžeme se sejít v myšlence, že víme, ale ve skutečnosti nevíme, a žádná pravda se v mysli nenajde.

A je možné nechat všechny představy o nás i o tom všem nechat zmizet v tichu srdce a dovolit, aby každý byl v našem srdci láskou:

Tak jako matka svým vlastním životem
chrání své dítě, své jediné dítě,
právě v tak nezměrném srdci
měl by každý chovat všechny živé tvory
a vyzařovat laskavost do celého světa

Jen tady je možné se sejít v Pravdě.

Jo jo, tak tak.

rosada píše:

Nic píše:V duchovním Poznání, kdy je meditace Láskou a láska Meditací, kdy je veškerá existence sat-čit-ánanda, kde je nějaký kousek něčeho?

A co mimo duchovní poznání? Jak je to když meditace není Láskou a láska Meditací?
Co pak?

Pak je tady jakékoliv poznání iluzí dvojnosti, iluzí oddělenosti.

Nic píše:

rosada píše:

Nic píše:V duchovním Poznání, kdy je meditace Láskou a láska Meditací, kdy je veškerá existence sat-čit-ánanda, kde je nějaký kousek něčeho?

A co mimo duchovní poznání? Jak je to když meditace není Láskou a láska Meditací?
Co pak?

Pak je tady jakékoliv poznání iluzí dvojnosti, iluzí oddělenosti.

Takže Jednota chvílí je a chvíli není? Záleží na tom, když tohle a tamto? Za speciálních podmínek?
Nebo je to, jak tu píše Honzam,
že Pravda není naničem závislá?

rosada píše:
Takže Jednota chvílí je a chvíli není? Záleží na tom, když tohle a tamto? Za speciálních podmínek?
Nebo je to, jak tu píše Honzam,
že Pravda není naničem závislá?

Nepíšu, že tady není Jednota, píšu o tom, že v iluzi oddělenosti není poznávána Pravda, ale jen iluze.

Nic píše:
Nepíšu, že tady není Jednota, píšu o tom, že v iluzi oddělenosti není poznávána Pravda, ale jen iluze.

Ano. Přesně o tom píšeš.
Je to pro tebe fascinující nebo důležité, to je naprosto ok.

Dost lidí tu všeak zajímá Jednotou sama.
A ta je na jakémkoliv poznávání nezávislá.

Je to otázka preferencí, a myslím, že ty ty svoje zcela otevřeně sděluješ.

rosada píše:
Dost lidí tu však zajímá Jednotou sama.
A ta je na jakémkoliv poznávání nezávislá.

Nabízí se příměr provazu, který je v iluzi zaměněn za hada.

Jednota je skutečnost, která se nijak nemění. Provaz se také nikdy doopravdy nepromění v hada. Tohle je na jakémkoliv poznávání nezávislé.

Ale dokud se nepozná, že provaz je provaz a ne had, namísto uvolněné pohody, klidu a míru tu bude napětí a strach o život.

K čemu by pro těch dost lidí, o kterých se zmiňuješ, a kteří se zajímají o Jednotu, byla skutečnost, že z provazu se nikdy nestane had, když by nikdy nedospěli k poznání, že provaz není had a že jim nehrozí žádné nebezpečí?

Bez poznávání skutečnosti lidé věří, že iluze je skutečná, cítí se být ohroženi, bojí se o sebe, o své blízké, o svět.

A není jim nic platný fakt, že:

"Nic skutečného nemůže být ohroženo,
nic neskutečného neexistuje."
Tolle