Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

[Nic]

může konečně objevit pozorovatel (který tady vždy byl) a pro něj už není problém pustit cokoliv o individualitě - vždyt to ani nikdy nedržel.

Podle Nisargadatty by mezi pozorovatelem a osobou/individualitou měla být láska. Měl by ji pozorovat s láskou.

Jasně, nejen mezi pozorovatelem a osobou/individualitou, ale láska by měla být tím vším, tedy jak pozorovatelem, tak pozorovaným, tak pozorováním.

Pak je možné, jak říká Nisargadatta, zkoumat, jakou kvalitu to má

a dospět ke stejnému závěru, jako on:

"Mou zkušeností je, že všechno je blaženost."

Všechno je vědomá blažená existence

sat-čit-ánanda.

[honzam]

Ale všechno není lžička, vesmír není lžička.

Co tedy ještě dál pro úplné pochopení vesmíru, pochopení všeho a poznání všeho?

Lžička je kousek vesmíru.

[Nic]

Ale všechno není lžička, vesmír není lžička.

Co tedy ještě dál pro úplné pochopení vesmíru, pochopení všeho a poznání všeho?

Lžička je kousek vesmíru.

Ta existence sama o sobě není nijak rozkouskovaná, je pořád celá, úplná.
Vždycky mě fascinovalo, že obraz mikrokosmu hmoty je tak podobný makrokosmu. Že poznání nejmenšího detailu je tak stejné, jako poznání celku. Mystici tohle, co objevují vědci, věděli odpradávna díky vhledu.

Díky lásce, která je vším, je možné i v tom nejmenším nalézt celého Boha.

[honzam]

Ale všechno není lžička, vesmír není lžička.

Co tedy ještě dál pro úplné pochopení vesmíru, pochopení všeho a poznání všeho?

Lžička je kousek vesmíru.

Ta existence sama o sobě není nijak rozkouskovaná, je pořád celá, úplná.
Vždycky mě fascinovalo, že obraz mikrokosmu hmoty je tak podobný makrokosmu. Že poznání nejmenšího detailu je tak stejné, jako poznání celku. Mystici tohle, co objevují vědci, věděli odpradávna díky vhledu.

Díky lásce, která je vším, je možné i v tom nejmenším nalézt celého Boha.

Armin měl pravdu. Lžička je Ti málo a fascinace je zábavnější.

To ale pro některé naše rozumbrady a pociťáky je moc málo vznešené, Oni raději špekulují o egu, Brahmanu, Lásce, SČA, Jednotě (dnes Coop) a podobně.

[Nic]

Fascinací zůstává rozum stát, tak jakýpak rozubrad.

[honzam]

Fascinací zůstává rozum stát, tak jakýpak rozubrad.

Rozumíš tomu, že když píšeš o své fascinaci, jen tím živíš své ego?

[Trini]

může konečně objevit pozorovatel (který tady vždy byl) a pro něj už není problém pustit cokoliv o individualitě - vždyt to ani nikdy nedržel.

Podle Nisargadatty by mezi pozorovatelem a osobou/individualitou měla být láska. Měl by ji pozorovat s láskou.

Jasně, nejen mezi pozorovatelem a osobou/individualitou, ale láska by měla být tím vším, tedy jak pozorovatelem, tak pozorovaným, tak pozorováním.

Jani, to bylo pro Rosadu. Tvoje věčné láskování k tomu, o čem si povídáme, fakt nepasuje.

[Trini]

Ale všechno není lžička, vesmír není lžička.

Co tedy ještě dál pro úplné pochopení vesmíru, pochopení všeho a poznání všeho?

Lžička je kousek vesmíru.

[Trini]

Fascinací zůstává rozum stát, tak jakýpak rozubrad.

Jani, svým levelem patříš spíš k Veilovi. Tady se povídá o něčem jiném. A je to velmi zajímavé. Prostě žádné úporné duchovní koncepty.

[Trini]

Fascinací zůstává rozum stát, tak jakýpak rozubrad.

Jani, svým levelem patříš spíš k Veilovi. Tady se povídá o něčem jiném. A je to velmi zajímavé. Prostě žádné úporné duchovní koncepty.

P.S. Zabýváme se tady individualitou, která podle tebe neexistuje. Takže to není pro tebe to správné téma.

[Nic]

Fascinací zůstává rozum stát, tak jakýpak rozubrad.

Rozumíš tomu, že když píšeš o své fascinaci, jen tím živíš své ego?

Píšu o fascinaci obecně. Tak jako Tomášova lžička při důkladném prozkoumání není ve své podstatě žádným vlastnictvím, stejně tak fascinace je jev, který není potřeba vnímat skrz iluzi oddělenosti.

[honzam]

Fascinací zůstává rozum stát, tak jakýpak rozubrad.

Rozumíš tomu, že když píšeš o své fascinaci, jen tím živíš své ego?

Píšu o fascinaci obecně. Tak jako Tomášova lžička při důkladném prozkoumání není ve své podstatě žádným vlastnictvím, stejně tak fascinace je jev, který není potřeba vnímat skrz iluzi oddělenosti.

To není pravda. Píšeš o konkrétní věci, která fascinuje právě Tebe a hned za tím přidáváš, že tu konkrétní věc znali mystici odpradávna. Tím si to své duchovní ego živíš a zároveň potvrzuješ.

[rosada]

Ale pak je potřeba pustit i toho, kdo to pouští (pustil). Ale kdo ho má pustit, když se má pustit?
... Nikdo nic? ...
Nemám proto lepšího slova v češtině něž transcendence.

Možná, že se tím puštěním myšlenky "jsem individualita" (která byla stejně jen naučená), může konečně objevit pozorovatel (který tady vždy byl) a pro něj už není problém pustit cokoliv o individualitě - vždyt to ani nikdy nedržel.

Ano přesně. Nikdy nic nedržel, tak, co pouštět.

Právě mě napadlo, jestli pozorovatel není to, co ezoterici nazývají Vyšší "sebe" - Higher Self. Má čeština jiný, vhodnější překlad pro self?

https://tr-ex.me/p%C5%99eklad/anglick%C ... +self#gref

Aha, jen to "já". V němčině a angličtině je kromě ich, I právě možné to selbst, self.

Překlady z internetu:

You can wake up to your higher self. = You can wake up to your higher self.

Maybe it's your highest self, maybe it's the voice of God.= Možná vaše vyšší já, možná hlas Boží.

Self je v ang. tvar zájmena I - já. I se používá v prvním pádu ve všech ostatních je self. V češtině tedy se /sebe /sobě.
V ang.: I looking for myself. Znamená hledám sebe. V ang. v duchovní literatuře používají místo "myself", které je gramaticky správně, ale evokuje to osobní já, jenom "self" případně "Self".
Self tedy není podstatné jméno, které označuje něco vně, čeho je potřeba dosáhnout.
Taky upozorním na patný překlad "Realize Sefl", který se prvně objevil v duchovní literatuře u nás ve dvacátých letech. Realize - se většinou překládá, jako zjisti/ uvědomit si / přijít na.
Typický příklad: "I came outside anfd realized it is raining" - tedy Vyšel jsem ven a zjistil, že venku prší. Ano občas se to slovo používá i ve významu realizovat, tedy něco uskutečnit. Ale ve významu "Reailize Self" to je uvědomit si Sebe. To velké písmeno a použití pouze self a ne myself, yourself, himself ... má jen upozornit na to, že se nejedná o sebe v běžném osobním pojetí.

Tak to třeba berou různé sebe rozvojové přístupy. jejich heslo "poznej sám sebe", by v angličtině bylo "know yoursefl". Tedy poznej svou osobu, vlastnost, silné stránky, slabé stránky…
V češtině, abychom to odlišili si pomáháme tím velkým písmenem nebo přívlastky vyšší já, pravé já.
Já osobně to překládám podle kontextu tak, aby česká věta nebyla moc kostrbatá: pravé já, svou podstatu, bytí, čiré bytí, své bytí, to, co je, ...

[Nic]

Jani, svým levelem patříš spíš k Veilovi. Tady se povídá o něčem jiném. A je to velmi zajímavé. Prostě žádné úporné duchovní koncepty.

P.S. Zabýváme se tady individualitou, která podle tebe neexistuje. Takže to není pro tebe to správné téma.

Měla jsem za to, že tady bylo zkoumání výroku:

"Když opravdu pochopíš, poznáš tuhle lžičku, tenhle kousek vesmíru, pochopíš vše, poznáš vše"

A vidět nějaký úporný koncept v tom, co říká například Maharadž ?

[Nic]

Ale když už jsme u té individuality, tak nádherně to vysvětluje tahle píseň:

Tichá noc, přesvatá noc,
náhle v ní jásot zní.
Vstávej, lide můj, tmu z očí střes,
v městě Betlémě Bůh zrozen jest,
z lásky se člověkem stal,
z lásky se člověkem stal!



Z lásky ses člověkem stal.

[Trini]

A vidět nějaký úporný koncept v tom, co říká například Maharadž ?

U Nisargadatty to není úporné, protože to neříkal pořád dokola. Říkal toho spousty a bylo to různé a někdy si to navzájem odporovalo. Prostě probuzený/realizovaný. Žádný kolovrátek duchovních konceptů.

[Nic]

To není pravda. Píšeš o konkrétní věci, která fascinuje právě Tebe a hned za tím přidáváš, že tu konkrétní věc znali mystici odpradávna. Tím si to své duchovní ego živíš a zároveň potvrzuješ.

Mystici odpradávna tvrdili, že forma je prázdná, že všechno je ve skutečnosti prázdné, ne? Na to vědci přišli až teprve nedavno.

A neříkej, že pro Tebe není fascinující pohled na hvězdnou oblohu? Že pro Tebe není fascinující, že v čím větší celistvosti všechno vidíme, že prázdnější to je, a že stejně prázdné to je, i když se jde do hloubky poznání toho.

https://slideplayer.cz/slide/1911178/

[Trini]

Self tedy není podstatné jméno, které označuje něco vně, čeho je potřeba dosáhnout.

Vně čeho? Vně individuality? Vně vesmíru?
Ramana to používal jako the Self.

What exists in truth is the Self alone. The world, the individual soul, and God are appearances in it. like silver in mother-of-pearl (nacre), these three appear at the same time, and disappear at the same time. The Self is that where there is absolutely no “I” thought.

[Nic]

A vidět nějaký úporný koncept v tom, co říká například Maharadž ?

U Nisargadatty to není úporné, protože to neříkal pořád dokola. Říkal toho spousty a bylo to různé a někdy si to navzájem odporovalo. Prostě probuzený/realizovaný. Žádný kolovrátek duchovních konceptů.

A tohle Ti připadá jako něco, co je jen duchovní koncept:

nejen mezi pozorovatelem a osobou/individualitou, ale láska by měla být tím vším, tedy jak pozorovatelem, tak pozorovaným, tak pozorováním.

Pak je možné, jak říká Nisargadatta, zkoumat, jakou kvalitu to má

a dospět ke stejnému závěru, jako on:

"Mou zkušeností je, že všechno je blaženost."

Všechno je vědomá blažená existence

sat-čit-ánanda.

nebo je jasné, že to takhle skutečně je? Je možné prozkoumat, jestli to tak opravdu je?

[honzam]

To není pravda. Píšeš o konkrétní věci, která fascinuje právě Tebe a hned za tím přidáváš, že tu konkrétní věc znali mystici odpradávna. Tím si to své duchovní ego živíš a zároveň potvrzuješ.

Mystici odpradávna tvrdili, že forma je prázdná, že všechno je ve skutečnosti prázdné, ne? Na to vědci přišli až teprve nedavno.

A neříkej, že pro Tebe není fascinující pohled na hvězdnou oblohu? Že pro Tebe není fascinující, že v čím větší celistvosti všechno vidíme, že prázdnější to je, a že stejně prázdné to je, i když se jde do hloubky poznání toho.

https://slideplayer.cz/slide/1911178/

Když je něco prázdné, tak je to bez té fascinace. Na prázdnotě není nic fascinujícího a právě proto je to prázdnota. Pohled na hvězdnou oblohu pro mě není fascinující.

Fascinuje mě například 1/137. Když opravdu pochopíš, poznáš tuhle konstantu, tenhle kousek fyziky a matematiky, lépe pochopíš celý vesmír. Fascinující na ní je, že zatím vědci neznají hlubší smysl její hodnoty. Vyjadřuje vztah několika základních fyzikálních konstant, ale sama je bezrozměrná a proto by měla mít čistě matematický význam.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Konstanta_jemn%C3%A9_struktury

„Magické číslo, ke kterému jsme došli a kterému nerozumíme. Můžeme říci, že ho napsala „Boží ruka“ a že „nevíme, jak vedl svou tužku“. Víme, jaké experimentální tanečky musíme absolvovat, abychom to číslo s velkou přesností naměřili, ale nevíme, k jakému tanci přinutit své počítače, aby toto číslo vyplivly, aniž bychom ho nějak nepozorovaně sami do výpočtu vložili!“
- Richard P. Feynman