Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod Eva Nada » úte 22. lis 2022 12:43:10

Pravda se poznává v meditaci, v tichu srdce. No a tady je to skutečné kouzlo, kdo jsi, kdo jsem, kdo jsme, čím tohle všechno je. Tady veškerá iluze, že něco je tak, jak se jen jeví, mizí

A že ty o ní musíš pořád jen klábosit, pořád a pořád.
Nějaké ukecané ticho :ahoj:
Uživatelský avatar
Eva Nada
 
Příspěvky: 896
Registrován: pát 23. dub 2010 15:47:39
Poděkoval: 34
Poděkováno: 27-krát v 26 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod Eva Nada » úte 22. lis 2022 12:53:10

https://www.youtube.com/watch?v=b282ZNBx8dY

Zkus, jen tak lehce, ve vhodnou dobu, kdy nebudeš ničím a nikým rušena, si poslechnout, ale i očima zkouknout, chvíli toto video, možná pocítíš, o čem je ten okamžik, krásné slovo, Teď.
Plný pohybu, života, krásy, na pozadí čehosi neuchopitelného a krásného a věčného....
A tu hudbu slyšíš? Jak mocně doplňuje symfonie celý oka-mžik?
Jednomu se nechce zapojovat jakýkoli smysl, zaujímat jakékoli stanovisko, natož pak o tom psát, vysvětlovat.
Symfonie života.
Nádech, výdech.
Bezděčný a neuvědomovaný nádech a výdech toho, co je....co běží bez přítomnosti toho, kdo by chtěl ten oka-mžik jakkoli uchopit...
Dech boží....














A pak nastoupí Janina hlučná vrtačka, která vrtá, vrtá, vrtá, dělá kravál a nedá pokoj a nedá.....






Ale i do té symfonie patří.... tož vítej.....
Uživatelský avatar
Eva Nada
 
Příspěvky: 896
Registrován: pát 23. dub 2010 15:47:39
Poděkoval: 34
Poděkováno: 27-krát v 26 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod Nic » úte 22. lis 2022 13:04:11

Eva Nada píše:
Pravda se poznává v meditaci, v tichu srdce. No a tady je to skutečné kouzlo, kdo jsi, kdo jsem, kdo jsme, čím tohle všechno je. Tady veškerá iluze, že něco je tak, jak se jen jeví, mizí

A že ty o ní musíš pořád jen klábosit, pořád a pořád.
Nějaké ukecané ticho :ahoj:


Ticho, o kterém mluvím, nemá vůbec nic společného se smyslovými vjemy a s projevem. Je tady stále. A představa, že tady bude ticho, jen když zmizí projev, je nesmyslná a zcestná.
Nic
 
Příspěvky: 1697
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod Nic » úte 22. lis 2022 13:11:08

Eva Nada píše:https://www.youtube.com/watch?v=b282ZNBx8dY



Zkus, jen tak lehce, ve vhodnou dobu, kdy nebudeš ničím a nikým rušena, si poslechnout, ale i očima zkouknout, chvíli toto video, možná pocítíš, o čem je ten okamžik, krásné slovo, Teď.
Plný pohybu, života, krásy, na pozadí čehosi neuchopitelného a krásného a věčného....
A tu hudbu slyšíš? Jak mocně doplňuje symfonie celý oka-mžik?
Jednomu se nechce zapojovat jakýkoli smysl, zaujímat jakékoli stanovisko, natož pak o tom psát, vysvětlovat.
Symfonie života.
Nádech, výdech.
Bezděčný a neuvědomovaný nádech a výdech toho, co je....co běží bez přítomnosti toho, kdo by chtěl ten oka-mžik jakkoli uchopit...
Dech boží....














A pak nastoupí Janina hlučná vrtačka, která vrtá, vrtá, vrtá, dělá kravál a nedá pokoj a nedá.....






Ale i do té symfonie patří.... tož vítej.....


Hudba je nádherná, nepotřebuješ o ní přemýšlet. Mysl na ni nemusí nijak reagovat, proto to ticho mysli je k dispozici.

Když se objeví slova, kterým mysl nerozumí a snaží se je marně nějak uchopit, jeví se to jako rozruch a neklid.

To, co Ti píšu, není nic pro Tvou mysl. Ptala jsi se a dostala odpověď, kterou si můžeš přečíst v tichu srdce.

Kdo jsi.

Kdo jsme.

Čím tohle všechno je.

Co je iluze.

Co je skutečnost.

Nádherná, živá, láskyplně šťastná.
Nic
 
Příspěvky: 1697
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod Nic » úte 22. lis 2022 13:41:26

A nejnádhernější na tom je to, že tady ve skutečnosti neexistuje nic, co by bylo osvícenější a dokonalejší, než Tvá vlastní existence. Protože ve skutečnosti žádná další existence, která by byla od Tvého pravého Já oddělena, neexistuje.

V temnotách nevědomé mysli se všechno může jevit všelijak, ale osvícené Bytí je dokonalé, proto je sat-čit-ánandou, láskou, která je bezpodmínečná, protože si nepotřebuje klást podmínky.

:happy:
Nic
 
Příspěvky: 1697
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod honzam » sob 10. pro 2022 14:59:22

Eva Nada píše:https://www.youtube.com/watch?v=b282ZNBx8dY

Zkus, jen tak lehce, ve vhodnou dobu, kdy nebudeš ničím a nikým rušena, si poslechnout, ale i očima zkouknout, chvíli toto video, možná pocítíš, o čem je ten okamžik, krásné slovo, Teď.
Plný pohybu, života, krásy, na pozadí čehosi neuchopitelného a krásného a věčného....
A tu hudbu slyšíš? Jak mocně doplňuje symfonie celý oka-mžik?
Jednomu se nechce zapojovat jakýkoli smysl, zaujímat jakékoli stanovisko, natož pak o tom psát, vysvětlovat.
Symfonie života.
Nádech, výdech.
Bezděčný a neuvědomovaný nádech a výdech toho, co je....co běží bez přítomnosti toho, kdo by chtěl ten oka-mžik jakkoli uchopit...
Dech boží....

E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod honzam » sob 10. pro 2022 16:17:30

rosada píše:Duchovní cesta je svérázná, každý má svou individuální. To, co k ní patří je, že se osoba, která po ní jde mění.
Může se dostat do různých stádií a stavů. To vše je v rámci příběhu duchovní cesty. Cílem je "dostat se" za tyto příběhy k tomu, co se nemění. A tedy se dostáváme ke spoustě paradoxů.
Jeden omyl z toho plynou cí je napodobování toho stálého v dynamické podobě. tedy ustrnutí v nějaké pozici, upnutí se k nějakému vyjádření. To, co je dynamické má být dynamické, ne nutně stále, ale střídání klidu a pohybu to je přirozenost.
Pro mě je duchovní cesta nalezením nebo lépe prolnutím se do přirozenosti a patří k ní i správné porozumění. rozlišení, co je stálé a co je dynamické. Upuštění od dosahování. Upuštění od dosahování je tím, co jsem nazvala prolnutím se do přirozenosti. Když ovšem to upuštění od dosahování, je následováno křečí a jistým zacyklením, tak to není konec duchovní cesty, i když to tak jednotlivci, které to postihlo prezentují. Ta křeč a nepřirozenost je pro ostatní snadno rozpoznatelná, a proto budí mnoho komentářů. Ale není to z nějakého důvodu pozorovatelné u těch, které to takto postihlo. Podle mě to ani není diskusí řešitelné. Protože v intelektuální rovině, to mají tito jedinci postavené tak, že všechno sedí a mají aparát, jak jakoukoliv námitku rychle vzít za důkaz toho, že ten, kdo namítá, tomu co prožívají, nerozumí, je hoden poučení. A mají to někteří velmi dobře o argumentované, podpořené citacemi autorit apod.

Ale duchovní cesta není jen změnou intelektu, Nejde o to, teď si přečtu/poslechnu tohle pochopím to a bude vystaráno. Duchovní cesta, jak ji chápu já je o transcendenci o překonání vnímání sebe sama jako individuality.
To přečtu si – změním se – změním pohled na svět ... to je osobní rozvoj (případně esoterika, atd. atp. - a to je taky fajn, je fajn najít duševní rovnováhu, je fajn mít svět za přátelský, je fajn zabavit se psychických problému, je fajn zlepšit vztahy s jinými lidmi, je fajn prožívat lásku ve svém srdci, je fajn mít porozumění, že jsem Jedním, je fajn mít prožitek Jednoty. Je fajn pozorovat, že vibruji na stále vyšších úrovních. A určitě je úžasné být dobrým člověkem. Toto vše nabízí různé školy a techniky a taky je to součást mnoha duchovních cest. A je to pochopitelné, protože stezka transcendence je strmá a je dobré vyjít na ni s odlehčením. A je i pochopitelné, že může dojít k tak velké změně v životních postojích, v prožívání sebe sama, a to i skokově, že může dojít k omylu: „Tak toto, je to Ono“ Vlastně taková veliké změně nelze nic než tleskat. A možná ani připomínání: „toto není to Ono“ nejsou v tu chvíli namístě. Prostě všechno má svůj čas. Ale pokud se někdo v takovém omylu zahnízdí, pak to připomínání na místě je, zvlášť pokud se to prezentuje ve veřejném prostoru. Je sice malá šance, že to ten dotyčný vezme na vědomí. Ale kvůli případnému zahnízdění ostatních, to jistý aspoň malý smysl má.

Tak se mi úvahy troch větví a nevím, jestli odpovídám na původní otázku.
Chtěla jsem říct, že na duchovní cestě může dojít k čemukoliv. A pokud se budeme držet teze: "co přišlo, zase odejde", tak vlastně není, co řešit je to jen otázka času. Jak jsem psala výše, problém je že v takovém pseudoosvícení jakoby jedinec nemá možnost pokročit dál a svou iluzi prohlédnout. známe argumenty "to, že žiju v iluzi, je jen tvá iluze" nebo "není potřeba nic dělat, tedy ani nic dál zkoumat." Pro mě tím diskuse končí. Pro mě jsou i tito jedinci v božích rukou, a i když se snaží vyvolat onen obraz neměnnosti, věřím že se mění - opět podle teze "že vše se mění, kromě toho Neměnného." - možná pomalinku a nám skrytě, ale něco uvnitř v nich pracuje.
:kvetina:

Díky. Pro mě je "duchovní" cesta o transformaci individuality jako někoho, kdo má předurčeno dosáhnout vysvobození, o transcendenci klasických duchovních pouček a v důsledku tedy o transcendenci běžného lidského pojetí duchovna jako cesty vedoucí k osvobození sebe sama. Je o dosahování nemyslitelného/nemožného, čeho by normálně smýšlející duchovně založená individualita dosáhnout netoužila - vědomém, úmyslném vzdání se vysvobození/osvícení jednou provždy.



Vrchol nebes (2021) ČSFD
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod honzam » sob 10. pro 2022 16:33:04

Nic píše:"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."
E. Tomáš

Jakou větší pravdu bys chtěl komu sdělovat?

:D

Pravda je nezávislá na vysvobození/osvícení. Není jím podmíněná. Existuje sama o sobě nezávisle na tom, zda se někdo za něco považuje nebo ne.
Ta tzv Nejvyšší Pravda je obyčejná pravdivost bez konkrétního obsahu a tahle pravdivost bez obsahu je živou podstatou oživující všechny živé bytosti.
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod Nic » pon 12. pro 2022 9:16:39

Nic píše:"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."
E. Tomáš

Jakou větší pravdu bys chtěl komu sdělovat?

:D


honzam píše:Pravda je nezávislá na vysvobození/osvícení.

:D

Takže zůstáváš tou nejvyšší pravdou nezávisle na tom, jestli skrz iluzi oddělenosti něco takového nepoznáváme?

Ta tzv Nejvyšší Pravda je obyčejná pravdivost bez konkrétního obsahu a tahle pravdivost bez obsahu je živou podstatou oživující všechny živé bytosti.


Takže Nejvyšší Pravda o Tobě je, že jsi bez obsahu?

Jsi jen tím, co to všechno oživuje?
Nic
 
Příspěvky: 1697
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod rosada » pon 12. pro 2022 11:54:31

honzam píše:Díky. Pro mě je "duchovní" cesta o transformaci individuality jako někoho, kdo má předurčeno dosáhnout vysvobození, o transcendenci klasických duchovních pouček a v důsledku tedy o transcendenci běžného lidského pojetí duchovna jako cesty vedoucí k osvobození sebe sama. Je o dosahování nemyslitelného/nemožného, čeho by normálně smýšlející duchovně založená individualita dosáhnout netoužila - vědomém, úmyslném vzdání se vysvobození/osvícení jednou provždy.


Ahoj,
píšeš o transcendenci. O transcendenci klasických duchovních pouček a běžného pojetí duchovna. Ale, kdo je transcenduje, kdo to má překonat. Individualita?
Transcendence, o které píšu já je transcendence této individuality. To je to po čem individualita netouží. Naprostá většina lidí uchopuje sebe a svět právě skrze individualitu a tím je téměř nemožně představit si, že existuje něco jiného jiný způsob zažívání světa a sebe sama. Je těžké si to už jen představit nebo tomu uvěřit, byť bez konkrétní představy. Obojí ať už představy nebo víra, je zase jen v mezích individuality. Ale už jen to málokdo připustí a pokud ano je to známka to ho, že se individualita začíná rozpouštět, průsvitní, stává se málo důležitou. A to je začátek transcendence subjektu. Jak jsem psala, jen v málokom se toto vůbec připustí, v málokom z takových to začne a jen ve zlomku se rozvine, plně se pak dokončí s posledním výdechem fyzického těla.
"vysvobození/osvícení“ – je ono představou, o které píšu výše, mít ji, je známka dobrého začátku. Vzdát se jí je krokem k transcendenci, ta pravá však začne až dojde ke vzdání se toho, kdo se vzdává osvícení.

Velká mýlka je, že lze něčeho dosáhnout v tom nejvyšším duchovním smyslu a zůstat tím, kdo dosáhl. Jasně tato poučka je profláklá, tak lze tohoto prohlásit, za neexistujícího. A pseudoosvícenec je na světě.
Křičí "já tu nejsem", ale toho, kdo tak křičí nejsou schopni postřehnout neb je za tím křikem "já tu nejsem" schovaný. Jistě, že se to pojí s hlubokými vnory, ale to, co vnímají jsou jen odlesky Pravdy, nelze (ale jak jsme svědky, tak v některých případech, lze velice snadno) ji vydávat za Pravdu samu o sobě. Stále je tam cítit individualita. Došlo jistému poznání a jejich vnory je potvrzují, ale k rozpuštění individuality nedochází.
Možná to tu ještě upřesním: slovo "individualita" v psaní výše znamená pocit vlastní individuality, ten se rozpouští. Soubor vlastností formy s pojené s tělem, tedy rozmanitost projevu, ta v procesu transcendence zůstává.

:kvetina:
Vše se mění na podkladě Neměnného :)
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 177
Registrován: čtv 14. dub 2011 17:59:16
Poděkoval: 58
Poděkováno: 52-krát v 37 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod honzam » pon 12. pro 2022 20:59:17

Nic píše:Takže zůstáváš tou nejvyšší pravdou nezávisle na tom, jestli skrz iluzi oddělenosti něco takového nepoznáváme?

Takže Nejvyšší Pravda o Tobě je, že jsi bez obsahu?

Jsi jen tím, co to všechno oživuje?

Pravda je nezávislá na tom, čím zůstávám a co poznáváme.

Pravda je bez konkrétního obsahu o mně. Prostě je sama o sobě.

Není důležité, čím jsem. Pravda je na mně nezávislá.
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod honzam » pon 12. pro 2022 21:10:52

rosada píše:Ahoj,
píšeš o transcendenci. O transcendenci klasických duchovních pouček a běžného pojetí duchovna. Ale, kdo je transcenduje, kdo to má překonat. Individualita?
Transcendence, o které píšu já je transcendence této individuality. To je to po čem individualita netouží. Naprostá většina lidí uchopuje sebe a svět právě skrze individualitu a tím je téměř nemožně představit si, že existuje něco jiného jiný způsob zažívání světa a sebe sama. Je těžké si to už jen představit nebo tomu uvěřit, byť bez konkrétní představy. Obojí ať už představy nebo víra, je zase jen v mezích individuality. Ale už jen to málokdo připustí a pokud ano je to známka to ho, že se individualita začíná rozpouštět, průsvitní, stává se málo důležitou. A to je začátek transcendence subjektu. Jak jsem psala, jen v málokom se toto vůbec připustí, v málokom z takových to začne a jen ve zlomku se rozvine, plně se pak dokončí s posledním výdechem fyzického těla.
"vysvobození/osvícení“ – je ono představou, o které píšu výše, mít ji, je známka dobrého začátku. Vzdát se jí je krokem k transcendenci, ta pravá však začne až dojde ke vzdání se toho, kdo se vzdává osvícení.

Velká mýlka je, že lze něčeho dosáhnout v tom nejvyšším duchovním smyslu a zůstat tím, kdo dosáhl. Jasně tato poučka je profláklá, tak lze tohoto prohlásit, za neexistujícího. A pseudoosvícenec je na světě.
Křičí "já tu nejsem", ale toho, kdo tak křičí nejsou schopni postřehnout neb je za tím křikem "já tu nejsem" schovaný. Jistě, že se to pojí s hlubokými vnory, ale to, co vnímají jsou jen odlesky Pravdy, nelze (ale jak jsme svědky, tak v některých případech, lze velice snadno) ji vydávat za Pravdu samu o sobě. Stále je tam cítit individualita. Došlo jistému poznání a jejich vnory je potvrzují, ale k rozpuštění individuality nedochází.
Možná to tu ještě upřesním: slovo "individualita" v psaní výše znamená pocit vlastní individuality, ten se rozpouští. Soubor vlastností formy s pojené s tělem, tedy rozmanitost projevu, ta v procesu transcendence zůstává.

:kvetina:

Ahoj,

individualita se transformuje a její mysl transcenduje "normální" sebestředné myšlení.

Pocit vlastní individuality může být dost proměnlivý. Například se změní z pevného pocitu "Já tu jsem." do pevného pocitu "Já tu nejsem." a přitom je v obojím individualita obsažená. To píšu z vlastní zkušenosti. Znám stav, kdy tu nejsem a nemůžu se najít, i když se snažím. :)
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod rosada » pon 12. pro 2022 22:31:20

honzam píše:Ahoj,

individualita se transformuje

ano.
a její mysl transcenduje "normální" sebestředné myšlení.

to taky ano. Ale já píšu ještě o jiné transcendenci, kdy transcenduje mysl, ale mysl je transcendována.

Pocit vlastní individuality může být dost proměnlivý. Například se změní z pevného pocitu "Já tu jsem." do pevného pocitu "Já tu nejsem." a přitom je v obojím individualita obsažená. To píšu z vlastní zkušenosti. Znám stav, kdy tu nejsem a nemůžu se najít, i když se snažím. :)

Ano. A o tom je tu toto vlákno.
Ta transcendence je od tohoto proměnlivého pocitu ať už "já jsem" nebo "já nejsem", či jakékoliv jiné varianty k tomu neměnnému.
Vůbec nechci vyvolat dojen, že je duchovní cesta marná, proto že, v pocitu, který je o sobě, zůstává punc individuality. Napopak chci povzbudit k poznání, jaké to je bez pocitu "já tu jsem" nebo "já tu nejsem"
---
Haha, je to vlastně legrační a ty to krásně vidíš. Znáš pocit "já tu nejsem" a zároveň doprovázený pocitem " se nemůžu najít" ... je dobře, že z toho cítíš tu individualitu, protože to otecírá cestu.
Jiní toto nemají to štěstí toto vidět.

:kvetina:
Vše se mění na podkladě Neměnného :)
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 177
Registrován: čtv 14. dub 2011 17:59:16
Poděkoval: 58
Poděkováno: 52-krát v 37 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod Nic » úte 13. pro 2022 7:59:40

Ano, s řešením individuality je tady i řešení cesty.
Nic
 
Příspěvky: 1697
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod rosada » úte 13. pro 2022 10:03:15

Nic píše:Ano, s řešením individuality je tady i řešení cesty.

Ano. Když si někdo do něřeho projektuje "řešení", tak je tu pro něj"řešení".

:give_flower:
Vše se mění na podkladě Neměnného :)
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 177
Registrován: čtv 14. dub 2011 17:59:16
Poděkoval: 58
Poděkováno: 52-krát v 37 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod Nic » úte 13. pro 2022 14:55:08

Hlavně, když se to "řešení" najde.

:happy:
Nic
 
Příspěvky: 1697
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod honzam » úte 13. pro 2022 17:08:59

Individualita je jako prst. Některé prsty ukazují na Měsíc, jiné ukazují na sebe navzájem, protože je to větší zábava. Měsíc je osvětluje všechny.
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod armin » úte 13. pro 2022 19:33:40

Já bych se té individuality nebál. :)
Je dobré - osvobozující se pustit toho dosahování toho nej, nej, nej. Když někdo v rámci potřeby toho nej se dočte, že nej je když není žádná individualita, tak ... no známe to.
To ale s osvobozením, Pravdou nemá moc společného. Asi tolik jako honba za uznáním od druhých.
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 2010
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 33
Poděkováno: 70-krát v 66 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod Nic » úte 13. pro 2022 20:55:36

armin píše:Já bych se té individuality nebál. :)
Je dobré - osvobozující se pustit toho dosahování toho nej, nej, nej. Když někdo v rámci potřeby toho nej se dočte, že nej je když není žádná individualita, tak ... no známe to.
To ale s osvobozením, Pravdou nemá moc společného. Asi tolik jako honba za uznáním od druhých.

S poznáním, že individualita nemá s Pravdou nic společného, zmizí nejen veškerý strach a důvod bát se, ale i honba za čímkoliv.

:happy:
Nic
 
Příspěvky: 1697
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Pseudoosvícenci a jiné deformace na duchovní cestě.

Příspěvekod rosada » úte 13. pro 2022 21:12:37

Já se individuality nebojím, miluji projev.
A doufám, že to, ani z mého psaní tak nevyzněl .
Všechny ty řeči o transcendenci mají sdělit, že je tu ta možnost, potenciál ... nic víc.
Vůbec to není nabádání k nečemu, nebo dokonce řešení něčeho. Nebo už vůbec ne hledání řešení.
Ale k pestrosti života patří, že v tom vidí, každý něco jiného.

:kvetina:
Vše se mění na podkladě Neměnného :)
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 177
Registrován: čtv 14. dub 2011 17:59:16
Poděkoval: 58
Poděkováno: 52-krát v 37 příspěvcích

PředchozíDalší

Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 35 návštevníků

cron