Duchovní cesta

[vostalpetr]

Otevřená mysl je jen polovina. Sou-cit je druhá polovina - otevřené srdce,

Jak by mysl mohla bejt polovina, když mysl je i to srdce ???

To leda tak pro pocitáře, páč pocitáři si myslej že jejich pocity jsou něco extra cenného od mysli odlišného...

Protikladem k pocitům je rozum, nikoliv mysl,

to rozum je polovina a druhá polovina jsou pocity...

[Alaja]

Docela by mne zajímalo, o čem se asi tak mezi sebou baví ti, co jsou podle arminových měřítek dokonalí, osvícení, osvobození....

[vostalpetr]

Spontánně umí Vědomí rozpustit připoutanosti a spontánně je umí vytvořit a upevnit.
Kdo myslíš, že je ten, kdo se té spontánnosti Vědomí plete do cesty?

No přece ty,
kterej neví že je vše spontánní a myslí si, že má svobodnou vůli to ovlivnit...

Takže se stále spontánně tímto Vědomí upevnuje v egu,
na podkladě spontánně vzniklém pocitu svobodné vůle a konatelství...

Proto taky funguje taoismus docela přirozeně na podkladě spontánně působící vůle,
k wu wei se dochází zcela spontánně, nikoli záměrně a řízeně...

Prostě jednoduše jsi konatel tak dlouho, dokud zcela spontánně nezjistíš že nejsi konatel,
a pak dále můžeš být zcela spontánně konatelem i nekonatelem,
protože obojí je spontaneitou Vědomí...

Takže když se dělaj pitominy tak stále dochází zcela spontánně k ztotožnování,
a ty pitominy se samozřejmě dělaj zcela spontánně na podkladě působení karmy...

[armin]

Doteďka jsem si myslela, že to, co popisuješ výše, má většinou každý člověk....nebo aspoň občas...

Právě, že jenom občas, když ho zrovna nějaké předsudky, strachy, závist, chtění atd. nesměruje, neomezuje.

A to popisuješ vlastní zkušenost, prožitou sám v sobě?

V sobě i pozorované na jednání druhých a v současné době i prožívané v sobě, když se na ně naladím (když se zkusím projít v jejich botách).

[Alaja]

Právě, že jenom občas, když ho zrovna nějaké předsudky, strachy, závist, chtění atd. nesměruje, neomezuje.

A to popisuješ vlastní zkušenost, prožitou sám v sobě?

V sobě i pozorované na jednání druhých a v současné době i prožívané v sobě, když se na ně naladím (když se zkusím projít v jejich botách).

To já jsem si uvědomovala, při to svém "vidění " očima jiných, že jejich vědomí je zrovna klidné, prázdné....že tam není žádná identifikace s nějakým svým já...nenalezla jsem, jak se dotyčný jmenuje, odkud je, jestli je to on nebo ona... Asi jsem měla tu smůlu, že se ke mne nedostávalo to, co viděli v nějakém pocitovém rozpoložení..
Vlastně, párkrát jo...ale jen ve formě pocitů, v obrazové formě nikoli... (zpětně ověřeno)
I když.. jednou i v té obrazové formě...projevilo se to vnímáním zbarvení jeho aury.....skrz kterou bylo vidět to, co měl před sebou.....(zpětně ověřeno)

[armin]

Spontánně umí Vědomí rozpustit připoutanosti a spontánně je umí vytvořit a upevnit.
Kdo myslíš, že je ten, kdo se té spontánnosti Vědomí plete do cesty?

No přece ty,
kterej neví že je vše spontánní a myslí si, že má svobodnou vůli to ovlivnit...

Takže se stále spontánně tímto Vědomí upevnuje v egu,
na podkladě spontánně vzniklém pocitu svobodné vůle a konatelství...

Proto taky funguje taoismus docela přirozeně na podkladě spontánně působící vůle,
k wu wei se dochází zcela spontánně, nikoli záměrně a řízeně...

Prostě jednoduše jsi konatel tak dlouho, dokud zcela spontánně nezjistíš že nejsi konatel,
a pak dále můžeš být zcela spontánně konatelem i nekonatelem,
protože obojí je spontaneitou Vědomí...

Takže když se dělaj pitominy tak stále dochází zcela spontánně k ztotožnování,
a ty pitominy se samozřejmě dělaj zcela spontánně na podkladě působení karmy...

No vidíš že to de, když se chce, napsat něco k věci, co má hlavu a patu.

[armin]

Tahle svoboda přichází když už žádné chtění člověka nesměruje. Místo toho přichází jako motivace sou-cit.
To není něco nad někým, kdo trpí, ale i s tím, kdo se raduje, s moudrými, hloupými, s ďáblem s Bohem, zkrátka se vším.

A proč tomu proboha říkáš soucit,

to je jen otevřená mysl,

nebo ty se s lidmi bavíš ze soucitu páč ti je jich líto ???

Otevřená mysl je jen polovina. Sou-cit je druhá polovina - otevřené srdce, ne jak se to obvykle chápe, že je ti někoho líto.

Vzpomněl jsem si k tomu na citát, který jinými slovy sděluje totéž:

Čemu říkáme mahá? Mahá znamená veliký. Srdce dosahuje svým objemem nezměrné
prázdnoty šúnjatá. Budete-li toliko sedět s vyprázdněným srdcem, dosáhnete jen nic
neznamenající prázdnoty. Jenže šúnjatá pojme všechno - slunce, měsíc, hvězdy a planety,
zemi s jejími horami a řekami, trávy i stromy, lidi špatné i dobré, špatná i dobrá učení, nebe i
peklo. A taková budiž i přirozenost současného člověka,je-li prázdná.

Naše přirozenost dokáže pojmout deset tisíc dharm, v tom je její velikost. Deset tisíc dharm
není nic jiného než naše vlastní přirozenost. Přirozenost, která vidí lidi i nelidi, zlé i dobré,
špatná učení i dobrá učení, nic nezavrhuje, s ničím se neztotožňuje,je jako prázdno šúnjatá, a
proto ji nazýváme velkou. To jest mahá! Bloudící lidé ji odříkávají ústy, vědoucí ji
uskutečňují srdcem.
Znám lidi, kteří vyprazdňují srdce a přestávají myslet, nazývajíce toto velkostí. Ale to není to
pravé. Neboť srdce je velké tím, co všechno dokáže obejmout; pasivita je malá. Nestačí o
prázdnotě mluvit. Kdo ji nepěstuje, neuskutečňuje ji, není mým žákem.

https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/RLB311/um/9_Tribunova_sutra.pdf

[Alaja]

To se mně nehodí,
mně by se ale hodila stránka 122..

Tady je....

[Alaja]

Vzpomněl jsem si k tomu na citát, který jinými slovy sděluje totéž:

Čemu říkáme mahá? Mahá znamená veliký. Srdce dosahuje svým objemem nezměrné
prázdnoty šúnjatá. Budete-li toliko sedět s vyprázdněným srdcem, dosáhnete jen nic
neznamenající prázdnoty. Jenže šúnjatá pojme všechno - slunce, měsíc, hvězdy a planety,
zemi s jejími horami a řekami, trávy i stromy, lidi špatné i dobré, špatná i dobrá učení, nebe i
peklo. A taková budiž i přirozenost současného člověka,je-li prázdná.

Naše přirozenost dokáže pojmout deset tisíc dharm, v tom je její velikost. Deset tisíc dharm
není nic jiného než naše vlastní přirozenost. Přirozenost, která vidí lidi i nelidi, zlé i dobré,
špatná učení i dobrá učení, nic nezavrhuje, s ničím se neztotožňuje,je jako prázdno šúnjatá, a
proto ji nazýváme velkou. To jest mahá! Bloudící lidé ji odříkávají ústy, vědoucí ji
uskutečňují srdcem.
Znám lidi, kteří vyprazdňují srdce a přestávají myslet, nazývajíce toto velkostí. Ale to není to
pravé. Neboť srdce je velké tím, co všechno dokáže obejmout; pasivita je malá. Nestačí o
prázdnotě mluvit. Kdo ji nepěstuje, neuskutečňuje ji, není mým žákem.

https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/RLB ... _sutra.pdf

[vostalpetr]

Jj,
to je vono vo tom pižmu,
já věděl že mě má intuice nezklame a objevím tam, že pravé štěstí je v pupku a nikoliv v nějakým bláznivým srdci...

Takže díky...

[vostalpetr]

No vidíš že to de, když se chce, napsat něco k věci, co má hlavu a patu.

Vždyt to ale tady píšu furt, že je ego naprosto v pořádku,

že pozorování vždy automaticky sleduje vasány at už vně či v mysli,

že koncentrace je automatické zúžení pozornosti,

zatímco meditace je automatické rozšíření pozornosti,

že když zmizí napětí mezi pozorovatelem a pozorovaným je pozorované automaticky přijmuto do vědomí,

že relaxace je automatická záležitost na které nemá ego žádný podíl,

takže pouhé uvolnění má vždy efekt ,

že světlo a prostor zcela spontánně rozpouštějí připoutanosti,

atd.

[vostalpetr]

Vzpomněl jsem si k tomu na citát, který jinými slovy sděluje totéž:

Čemu říkáme mahá? Mahá znamená veliký. Srdce dosahuje svým objemem nezměrné
prázdnoty šúnjatá. Budete-li toliko sedět s vyprázdněným srdcem, dosáhnete jen nic
neznamenající prázdnoty. Jenže šúnjatá pojme všechno - slunce, měsíc, hvězdy a planety,
zemi s jejími horami a řekami, trávy i stromy, lidi špatné i dobré, špatná i dobrá učení, nebe i
peklo. A taková budiž i přirozenost současného člověka,je-li prázdná.

Naše přirozenost dokáže pojmout deset tisíc dharm, v tom je její velikost. Deset tisíc dharm
není nic jiného než naše vlastní přirozenost. Přirozenost, která vidí lidi i nelidi, zlé i dobré,
špatná učení i dobrá učení, nic nezavrhuje, s ničím se neztotožňuje,je jako prázdno šúnjatá, a
proto ji nazýváme velkou. To jest mahá! Bloudící lidé ji odříkávají ústy, vědoucí ji
uskutečňují srdcem.
Znám lidi, kteří vyprazdňují srdce a přestávají myslet, nazývajíce toto velkostí. Ale to není to
pravé. Neboť srdce je velké tím, co všechno dokáže obejmout; pasivita je malá. Nestačí o
prázdnotě mluvit. Kdo ji nepěstuje, neuskutečňuje ji, není mým žákem.

https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/RLB ... _sutra.pdf

No jo no, není to prostě trouba co by jedl dlažební kostky, protože jsou stejně prázdné jako řízek,

dokáže velmi dobře rozlišovat stejně tak jako dobře i kecat...

[honzam]

Co jsou nelidi?

Proč jsou společně lidi, zlé a špatná učení na prvním místě a nelidi, dobré a dobrá učení na druhém?

[Alaja]

Co jsou nelidi?

Nejspíš všechny ostatní bytosti a stvoření, co nevypadají jako lidi...kočky, ptáci, baktérie, ufouni.....tráva, stromy, kytky...
Já pro jistotu nechávám kočkám v boudě na zahradě k dispozici ty různé xeroxové tentononc, co se mi tu nahromadily a nyní zabírají místo v knihovně, aby se mohly vzdělávat v duchovních vědách.
Zatím se o ně dělí s různým zahradním hmyzem, se slimáky, s ježky a tak podobně...
Ale trpělivost přináší ty růže, třeba mne kočky jednou překvapí...

[honzam]

Ale trpělivost přináší ty růže, třeba mne kočky jednou překvapí...

Ale víš, že kočka je prokletá, protože společně s hadem neplakala na pohřbu Buddhy.

[Alaja]

Ale trpělivost přináší ty růže, třeba mne kočky jednou překvapí...

Ale víš, že kočka je prokletá, protože společně s hadem neplakala na pohřbu Buddhy.

To si vymysleli určitě lidi.
Já jim dám raději šanci.
Zatím se pilně učí bydlet, jíst z misek, sedět na polštářku....dokonce koťata se seznamují s technikou - pilně prozkoumávala sekačku zespoda....tuhle jsem zjistila, že prozkoumala i krb, zda je dobře postavený.....prostě ti mí divoši jsou velmi inteligentní, ovšem stále nedůvěřiví vůči lidem.....

Ale jistě jednou dojde i na ty tiskoviny....mňau....

[vostalpetr]

To by nebylo to nejhorší, nejhorší bylo že plakaly nad jeho učením,

kam taky na kočku a hada s tím, že život je utrpení...

[honzam]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Soucit

Soucit je pocit spoluúčasti na bolesti a trápení druhých. Podle výzkumů se soucit sestává z následujících pěti elementů:

1. rozpoznání utrpení
2. pochopení faktu všeobecné přítomnosti utrpení v lidské zkušenosti
3. prožívání emočního pohnutí nad utrpením druhých a emočního spojení s jejich trápením
4. tolerování průvodních nepříjemných pocitů (např. strachu, tísně, bolesti) tak, že zůstaneme otevření vůči utrpení dané osoby a akceptujeme jej
5. jednání nebo motivace k jednání směrem ke zprostředkování úlevy od utrpení

[armin]

Proč jsou společně lidi, zlé a špatná učení na prvním místě a nelidi, dobré a dobrá učení na druhém?

Ty máš teda starosti....
Jako správná ženská

[honzam]

Jako správná ženská