Jak se chovat v karanténě, radí psycholožka
„S klienty už čtrnáct dní neřeším nic jiného než koronavirus,“ říká psycholožka Lenka Čadová. „Lidé pociťují nejistotu. Nevědí, co je čeká. Zažíváme výjimečnou situaci, kterou nemáme s čím srovnat. Nikdo s ní nemá zkušenosti. Její rozměry neumíme odhadnout. Návody, jak se chovat, chybí. Pro psychiku lidí je to ohromný nápor,“ uvedla.
Podle ní je důležité, aby si lidé sedící doma stanovili řád a pravidla, která jim pomohou dny doma zvládnout.
„Pokud se ráno probudím a nevím, co budu dělat, co den přinese, může to mít pro psychiku devastující následky. Po čtrnácti dnech takový člověk snadno propadne zoufalství a chaosu. Proto je dobré stanovit si pravidla a řád. V něm se v krizových situacích pohybujeme mnohem lépe než ve zmatku. Naplánovat si den není nic špatného, naopak, byť by to měl být úklid šuplíků nebo vymalování spíže,“ nabádá psycholožka.
Kondice, optimismus
Podle ní je zcela přirozené, že lidé čelící neznámé hrozbě reagují nákupem potravin nebo naopak bagatelizací situace. Obojí jsou podle ní obranné strategie, jak neznámé situaci čelit.
„Generace našich rodičů zažila válku, zásobit se v té době bylo přirozené. Toto povědomí zvlášť mezi staršími lidmi ve společnosti ještě přetrvává. A popírání? To je první obranná reakce na tíživou situaci,“ říká psycholožka, která však doporučuje šířící se epidemii nepodceňovat a eliminovat její rizika.
Je nezbytné udržovat se v dobré kondici a hlídat si optimismus, ale zároveň být obezřetný. K obezřetnosti patří zdržovat se zejména doma a dodržovat karanténu, pokud je nařízena. „Chápu, že zvlášť pro mladé je těžké sedět doma,“ podotýká psycholožka a dodává, že zvládnout dobře nedobrovolný pobyt v domácím prostředí v krizové situaci není samozřejmé.
„Lidé potřebují mít pocit, že jsou užiteční a platní. Každý den by právě teď měli udělat něco, aby se jim žilo dobře. Smysluplná pravidla nám pomohou ustálit chování jak v rodině, tak ve společnosti. Není to něco, co nám bere svobodu, ale co nás podrží. Tabu by mělo být vytahovat rodinné kostlivce a využít karantény k řešení letitých sporů. Není dobré vyvolávat spory kvůli maličkostem,“ varuje psycholožka.
Vycházet spolu dobře vyžaduje podle ní klidný a pozitivní přístup všech zúčastněných. „Je dobré stanovit pravidla i povinnosti dětem, které jsou doma a nechodí do školy. Dát jim i úkoly, ne se je jen snažit zabavit.“ Jistě by pomohly i krizové linky, kam by lidé mohli v případě nouze zavolat a kde by jim psycholog poskytl podporu.
„Slýchám často, že lidé jsou skleslí, plní obav. Nemohou spát, hlavou se jim honí myšlenky, co bude dál. Je to přirozené, být dlouhodobě v tíživé situaci a nejistotě je ohrožující pro každého. Trpí tím zdraví celého národa. Obranyschopnost psychiky a její integrita je narušená.“
Teď jde o zdraví
Ekonomika je jistě důležitá, ale nyní jde podle ní v první řadě o zdraví občanů. Bez něj výroba ani služby šlapat nebudou. Proto je nutné dodržovat nejen pravidla krizové situace, ale i ta vlastní. K nim by mělo patřit udržovat základní lidské hodnoty, jako je soucit a empatie.
„Platí pravidlo být zvídavý, ale ne zvědavý. Staří lidé by se neměli ostýchat požádat o pomoc například s nákupem. Přirozený by měl být náš zájem o sousedy, o nichž víme, že jsou nemocní či osamělí. Nabídnout jim pomoc, je víc než slušnost. Někdy stačí třeba zaklepat na paní, co bydlí nad námi, a zeptat se, zda něco nepotřebuje.“
Nevyhodnocovat všechny informace hned, vyhýbat se riziku a udržovat si naději, že vše bude v pořádku, je podle psycholožky v tyto dny obzvlášť důležité.
Napsal: ned 15. bře 2020 23:19:23
