Koronavirus zblízka

[vostalpetr]

Já bych chtěl tedy ty negativní,

mně se negativno líbí mnohem více než pozitivno,

pozitivno se mně jeví již roky zcela na hovno,

to je dobrý leda pro pocitáře...

[adiuv]

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/on ... 47ab5f122/

[Alaja]

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prod ... .seznam.cz

Prodělal jsem covid a některé věci teď měníme, říká šéf chytré karantény


„Udělali jsme tlustou čáru. Od října chystáme řadu změn, aby systém fungoval zrychleně,“ říká Petr Šnajdárek, který vede Centrální tým chytré karantény. Patří k lidem, kteří koronavirem onemocněli na Ministerstvu zdravotnictví.


Plukovník Petr Šnajdárek z Generálního štábu Armády ČR byl společně s dalšími vojáky koncem března povolán do služeb Ministerstva zdravotnictví s úkolem postavit a vést štáb Centrálního týmu chytré karantény. Jeho mise se prodloužila a teď – s příchodem druhé vlny koronaviru – pomáhá rozjet novou etapu trasování, testování a propojování dat o šíření nákazy.


Naše osobní setkání jsme několikrát odkládali, protože jste prodělával covid. Jak jste na tom dnes?


Zdravotně je to dobré, překonal jsem to, jak to šlo. Rozhodně to není jen rýmička nebo běžné respirační onemocnění, jak se často říká. I nadále pociťuji únavu a jisté potíže spojené s dýcháním.


Tušíte, kdy a kde jste se nakazil? Bylo to tady na Ministerstvu zdravotnictví, kde bylo několik covid pozitivních lidí, včetně hlavní hygieničky Jarmily Rážové či šéfa ÚZIS Ladislava Duška?


Paní hlavní hygienička byla pozitivně testována 2. září, já jsem pak byl v rámci hromadných odběrů na ministerstvu. To bylo asi 7. září a to už jsem začal pociťovat i příznaky. Test mi vyšel pozitivní. Kde jsem se nakazil? Tady těch kontaktů bylo mnoho, seděli jsme v jedné místnosti s paní Rážovou i panem Duškem a dalšími.


Jelikož pracujete v centrále chytré karantény, která má mimo jiné za cíl rychlé trasování kontaktů a jejich testování, dá se říct, že vám ta nákaza něco dala? Zjistil jste něco takříkajíc na vlastní kůži?


Musím říct, že z hlediska systémového bylo všechno tak, jak mělo být. Hygiena nám jako pozitivním případům volala kvůli trasování. Takže jsem si tuto situaci na sobě vyzkoušel. A musím říct, že ano, uvědomili jsme si něco, co si jinak člověk, který to sám neprodělá, asi neuvědomí. Proto jsme se rozhodli některé věci změnit a řešit je striktněji.


Co konkrétně?


Například jsme si uvědomili, že některé části těch hovorů jsou zbytečně dlouhé. Pokud můžu u některých otázek říkat „dál, dál, dál“, tak ten hovor trvá úplně jinou dobu, než když člověk není připraven. Zkrátka ten člověk by měl být na hovor té hygieny připraven, vědět už, s kým se potkal v době dva tři dny zpátky a podobně, a pak některé části toho telefonického rozhovoru můžou být podstatně kratší. Takže nás to vedlo k tomu reportovacímu formuláři, který ten člověk dostane dřív, než mu hygiena zavolá, a celý proces to urychlí. Ale vím, že to bylo medializováno v tom smyslu, že nic nestíháme, takže to má ušetřit čas. Takhle to nebylo myšleno, ale to jsou média. Prostě jsme využili naši osobní zkušenost a rozhodli se to zkrátit.


Všechno hodit na média, to je pro spoustu lidí alibi, proč se něco nepovedlo nebo špatně pochopilo. Vy ale přece nemůžete popřít, že některé hygienické stanice to takzvané trasování prostě nestíhaly. Mluvila o tom mimo jiné i šéfka pražské hygieny Jágrová.


Já to ale opravdu beru jako útoky proti lidem, kteří na tom systému za plného provozu dělají. Ale ano, rozlišujme, co je systém a co nestíháme, respektive kde je problém.


Když jsme tady na Ministerstvu zdravotnictví procházeli centrálním štábem chytré karantény, všiml jsem si nápisu na jedné tabuli: „26. 9. tlustá čára.“ Byl to den nějakého zlomu nebo změny mentálního nastavení, jak chytrá karanténa funguje a jak by mohla fungovat?


Tlustá čára znamená, že teď od října připravujeme řadu změn. Prostě ten systém předěláváme tak, aby fungoval zrychleně. A co lze, tak abychom zautomatizovali. Aby například praktický lékař kvůli tomu, aby mohl vystavit pozitivně testovanému člověku karanténu, nemusel být složitě volán, a přesto aby se dozvěděl, že člověk, který je u něj v péči, je pozitivní. Konečně bude portál pro sdělování výsledků laboratoří přímo praktickému lékaři. Výsledek tedy uvidí hygienická stanice a praktický lékař. Jako příklad uvádím i automatické zakládaní případů z laboratoře tak, abychom mohli hned navolávat kontakty, které byly do systému vloženy za předchozí den.


Do toho takzvaného navolávání, tedy do call centra, teď vstoupilo dalších 230 lidí. Nově také nebudou muset hovory s „kontakty“ pozitivně testovaných lidí vést hygienické stanice…

Ano, to s tím souvisí, protože tam byl největší problém, ty počty přírůstků jsou opravdu obrovské a cílem je obvolat všechny kontakty pozitivně testovaných co nejdřív. Takže pokud říkáme tlustá čára, tak to je pracovní pojem a je za ním automatizace výsledků, sebereportování i součinnost s praktickými lékaři.


Takže po chytré karanténě 2.0 přichází chytrá karanténa 3.0?


Je to nová etapa.


Beru to tak, že vycházíte z toho, co se prostě dosud nepovedlo. Stačí si pustit květnové video „Chytrá karanténa = Návrat k normálnímu životu“, kde se mimo jiné uvádělo, že „pokud je někdo pozitivně testován, tak ho IHNED kontaktuje hygienik a všechno se odehraje RYCHLE“. A že jeho kontakty dostanou RYCHLOU zprávu, aby zůstaly v karanténě, a že k nim ve správný čas přijede dvoučlenný tým a odebere jim vzorky na testy… Moje otázka: Na čem se to mezi tím květnem a srpnem zaseklo?


Neřekl bych, že se to zaseklo. Bylo řečeno, že končí nouzový stav, a my jsme museli nastavovat procesy: každé odběrové místo mělo něco, museli jsme vytvořit páteřní síť, testování muselo být odladěno od WHO. Mimochodem, já jsem neměl ani jeden den dovolené.


Vy ale asi nejste ten, kdo měl zařídit, aby hygienické stanice byly posíleny. To bych čekal od ministra zdravotnictví, respektive od vlády.


Hygieny se ale posilovaly. Já se vůbec divím, že tam při té mediální smršti – to se jinak nedá říct – vůbec někdo chce jít. To, co jsme měli z první vlny, se muselo kompletně změnit. Nemáme nastavované systémy krizového řízení pro zvládání zdravotních hrozeb. Neexistují jasné vazby mezi kraji, které budou řídit polostátní soukromé subjekty. Do toho vám skončí dobrovolníci, protože jdou do škol. Byla výběrová řízení, do nich se musel logicky někdo přihlásit. Máte zákon o státní službě. A tak dále. Je to všechno velmi těžká práce, alfou a omegou všeho je nastavování procesu. Propojení registru obyvatel, napojení na výstupy, systémy infekčních nemocí, rozšíření funkcionalit, napojení na krajské systémy, kterých také nemáte málo… Přesvědčení těch krajů, že to tak je správné. Například Moravskoslezský kraj byl napojen, až když jim tam vznikl opravdu problém. Teprve pak uznali, že to napojení na celostátní systém je i pro ně lepší.


Takže krajské hygienické stanice si to mohly do poslední chvíle dělat po svém?


Ono moc možností není. Armáda byla oslovena kvůli zavedení systému krizového řízení. Ale v systému decentralizovaném, kde jsou různí poskytovatelé. Když budete ředitelem nemocnice a já za vámi přijdu jako armáda nebo hygienik, tak jak vás mám přesvědčit, že máte spolupracovat, když řídíte soukromé zařízení, jste placený od výkonu, řešíte úplně jiné věci a covid vás vůbec nezajímá?


Tomu rozumím. Ale ptal jsem se na hygienické stanice podléhající Ministerstvu zdravotnictví. Všechny dostaly k dispozici systém Daktela pro centrální trasování kontaktů, a jak teď upozornil Michal Bláha z Hlídače smluv, plzeňská a liberecká hygiena to nadále bojkotují a jedou si ve svém systému. O čem tom svědčí?


Dělají svoji práci. Měly povoleno provozovat krajský systém. Protože tam mají systém EpiGIS. Ale to neznamená, že nemají své případy uzavřené.


Jde mi o to, proč právě tyto dva kraje jsou výjimkou, která nepoužívá centrální systém Daktela?


Protože si ten svůj proces zavedly daleko dřív, než my jsme zavedli centrální procesy. Byly na to zvyklé a byly schopné s tím pracovat, ty lidi na to mají vycvičené.


A není právě tohle problém pro fungování chytré karantény, kdy potřebujeme mít minimálně centrálně porovnatelná data?

My je máme porovnatelná ve Visinu, máme je porovnatelná v navolávacím systému Daktela. To znamená v systému infekčních nemocí jsou počty pozitivně diagnostikovaných osob jednoznačně předávány. A krajské hygienické stanice v Liberci nebo v Plzni je navolávají. Nenavolávaly je přes informační systém Daktela, to je pravda, protože by je musely přepisovat. Prostě měly svůj zaběhlý systém. Protože pro ně to bylo rychlejší přes mobilní telefon se záznamem do aplikace EpiGIS, který tam měly etablovaný, ony si ho vyvinuly. Měly své zajeté procesy, ale všechno, co se jim nařídilo, algoritmy, tak v souladu s tím zpracovávaly. Co nedělaly, to je navolávání přes systém Daktela, ale to se změnilo. Ale ještě jednou: je to všechno o tom centrálním řízení, zatímco dosud to bylo v decentralizovaném řízení. Kraj, hejtman: „Mám systém, bude se to používat, vyvinuli jsme si to, včetně hygieny a jejího napojení na praktiky.“ A do toho jsme přišli my s centrálním systémem.


Proč bylo z vašeho pohledu nutné do tohoto systému povolávat armádu? Jak zněl rozkaz pro plukovníka Šnajdárka, když byl na jaře povolán z generálního štábu?


Zavedení systému řízení a koordinace pro zvládání zdravotních procesů. Protože ty procesy nejsou nastaveny a Ministerstvo zdravotnictví je nemá, protože není silovým resortem. A v tom krizovém zákonu v podstatě není vůbec definováno, jak zvládat zdravotní proces rizika.


Co konkrétně se tedy chtělo po vás?


To, co děláme: nastavení procesů a systému tam, kde je problém. Dneska znovu řešíme technickou záležitost, kdy jsme povolali i IT specialisty, abychom opravdu řešili komplexní systém. Protože bohužel bylo zjištěno, že to je opravdu rozdrobeno na několik částí a centrálně Ministerstvo zdravotnictví nemá nástroje pro řízení. Protože tak nebylo budováno.


Říkáte, že se v armádě specializujete na „součinnost jednotlivých složek druhů vojsk, aby bylo možné v situaci ohrožení použít síly a prostředky tak, aby fungovaly jako celek“. Jaká je z tohoto pohledu vaše zkušenost s chytrou karanténou?


To je obrovská zkušenost. Myslím, že nás jako armádu i mě osobně obohatila spolupráce s civilisty. A pokud jde o součinnost s médii, to beru jako něco, co člověk nezažil ani při působení v Afghánistánu nebo jiných rizikových oblastech.


Zase za něco můžou média…


V nich je vidět, jak je těžké sladit snažení všech aktérů. Protože to, co tady vidíme, je politikum a někdy prostě uniká ratio. Musím říct, že vy jste jeden z mála novinářů, kteří sem přišli. Sice na chvíli pro rychlý obrázek, ale aspoň jste přišel a ptáte se.


A ptám se, jestli chytrá karanténa už funguje, jak měla a má, to znamená sdílení důležitých dat a zároveň rychlé trasování kontaktů nakažených lidí?


Systém chytré karantény je systém, o který se snažíme, aby fungoval. Odpovím na otázku otázkou. Kdyby z toho nic nefungovalo, všechno bylo tak špatně, tak o čem bychom se bavili? Protože žádné odběry by nebyly, laboratoře by nikoho nevyhodnotily, žádná nákaza by tu nebyla, procházelo by to tak nějak, byla by záhadná úmrtí nebo další problémy, které by s tím vznikaly.


Pokud jste udělali tlustou čáru a rozjeli další etapu chytré karantény, řekněte mi tedy, co od ní teď máme čekat? Jak ji po tom všem vnímat?


Je to systém řízení v oblastech zvládání zdravotní hrozby. Prostě řešíme predikce rozhodování, vyhledávání kontaktů. Celý systém řízení odběrových míst, laboratoří, nemocničního dispečinku, intenzivní péče a všeho, co je s tím spojeno.


Dokdy u toho bude muset být přítomná armáda? Do konce epidemie?

Tady se musí jednoznačně vybudovat operační centrum Ministerstva zdravotnictví. A samozřejmě se musí změnit vazby na kraje a podobně. Armáda tady nebude, to není náš džob. Máme jasný mandát: Budujte systém, řešte problém, vyřešte ho, propojte to. Ale slovo propojte znamená soubor asi padesáti úkolů, které musíme řešit. Součinnost s množstvím institucí. Včetně smluvních vztahů. Nejde to tak, že přijdeme k řediteli nemocnice a řekneme mu: Laboratorní systém, který jste koupili, nebudete používat, my vám teď dáme tento. I když mu ho dáme zadarmo, tak on ho nechce, protože má na ten svůj napojené další věci. A když nám řekne: Tak mě napojte, tak zas musíme řešit, kdo ten systém bude udržovat. A není jen covid. Jsou i další vyšetření. Musí na to být vyškolený personál. Sice se skvěle řekne: tak personál posilte, ale než ty lidi seženete, vyškolíte, jak dlouho to trvá!


Vracím se k otázce: Jak dlouho bude tohle všechno úkolem pro armádu?


To závisí na vývoji epidemické situace. A také na tom, až se podaří ty procesy nejen donastavit, ale zajistit, že opravdu všechno, co má, funguje. Umím si představit, že do konce roku tyto věci budou vyřešeny.


Jak se vám v tomto směru spolupracuje s novým ministrem zdravotnictví, mimochodem také plukovníkem, Prymulou?


I s bývalým ministrem (Adam Vojtěch, pozn. red.) byla spolupráce dobrá. Co se řeklo, tak platilo. Samozřejmě, pak profesor Prymula má své procesy řízení a ty nám jsou blízké. Takže nemáme problém.


Armádní řízení?


Ano. Zásadní věcí je, že je epidemiolog, vychází z akademické sféry. Je nutné oddělit politiku od toho, co je nutné dělat.


Myslíte ve smyslu nechlácholit lidi, potažmo voliče, jen proto, že chtějí být chlácholeni?


Ano, pojďme to říkat, jak to je. To si slibujeme od ministra Prymuly a myslím, že v těch posledních týdnech, co je ministrem, to tak vnímám, že když se dohodneme, že toto jsou scénáře, podle kterých jedeme, tak to prostě platí.

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... -09-639503

Pirk a Šmucler způsobí katastrofu. Covid pacienti jsou simulanti? Úder od lékařů, i z TOP 09

Od 1. října po internetu koluje petice, v níž kardiochirurg Jan Pirk, prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, lékař Jan Hnízdil a řada dalších osobností tvrdí, že vládní protikoronavirová opatření škodí české společnosti víc než samotný koronavirus. Žádají mimo jiné, aby na testy byli puštěni jen lidé s příznaky nemoci, aby se svévolně nemohl nechat testovat každý.

Podle imunologa Václava Hořejšího by to ale nebyla rozumná strategie. „V populaci by se volně pohybovala řada přenašečů onemocnění, které se pak bude šířit i do rizikových skupin. Skoro jistě pak dojde k zahlcení nemocnic,“ upozornil.

Petr Svoboda, lékař a někdejší dlouholetý ředitel Úrazové nemocnice v Brně také pronesl varovná slova.

„Obávám se, že dnes dochází k tak velkému nárůstu těžkých pacientů, že ventilátory nebudou dostupné všem. Ať už z důvodu nedostatku přístrojů, nebo zdravotníků. Pak budeme potřebovat právníky, aby poradili, kterého ze dvou, pěti nebo deseti pacientů na přístroj napojit a kterého nechat zemřít. Jakkoliv si to velmi nepřeju, obávám se, že se k této situaci mílovými kroky blížíme. Budu se velmi rád mýlit, když se to nestane,“ okomentoval petici Pirka, Šmuclera a dalších Petr Svoboda.

Výzkumy lékařů ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové navíc ukazují, že i relativně zdraví dospělí jedinci mohou mít po prodělání nemoci covid-19 dlouhodobé problémy. U 40 procent sledovaných pacientů se objevily nálezy na plicích. Statistiky ukazují, že na nemoc covid-19 se umírá až šestkrát častěji než na chřipku.

Nemluvě o tom, že pro diabetiky, ale také s problémy se srdcem a s jinými onemocněními, představuje koronavirus riziko v každém věku.

„Já obecně proti peticím výhrady nemám, kdyby diskuse probíhala na akademické půdě. Jenže je z toho politikum. Řada lidí se snaží zviditelnit, a přitom nenesou kousek odpovědnosti, když se to pokazí,“ upozornil lékař a poslanec z TOP 09 Vlastimil Válek, který prý viděl řadu snímků plic pacientů s koronavirem a rozhodně si nemyslí, že je to běžné onemocnění.

TOP 09 sice v první vlně nominovala Romana Šmuclera jako odborníka do Ústředního krizového štábu, ale šéf poslaneckého klubu této strany Miroslav Kalousek už poznamenal, že podruhé už by podobnou chybu neudělal.

[adiuv]

Doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D (vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF v Praze):
"Společnost jsme šíleně vystrašili...Testujeme tisíce lidí denně, stojí to tři čtvrtě miliardy měsíčně a výsledkem je 71 pacientů v těžkém stavu. U nás je jich šest, mají spoustu rizikových faktorů, říkám tomu intenzivní obezitologie...Chřipka dokáže být destruktivnější než koronavirus".
--
Prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc. (přednosta Kliniky infekčních nemocí 3. LF v Nemocnici Na Bulovce):
"Podle našich dosavadních epidemiologických údajů se koronavirus chová v podstatě stejně jako chřipka, dokonce možná mírněji"
--
Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. (přednosta kardiocentra IKEM):
Na otázku, že někteří lidé promořování odmítají s tím, že po prodělání koronaviru protilátky nezůstanou dlouho v těle, takže by nám promořování nepomohlo, odpověděl: „To může říci jen nezasvěcený hlupák. Protilátky samozřejmě nezůstanou, když už člověk nemá infekci. Máme ale imunitu krátkodobou látkovou a buněčnou, která je dlouhodobá. Látková se objeví v okamžiku, kdy proděláváte infekci, nějakou dobu přetrvává, a pak vymizí. Proč by ji člověk dál produkoval, když mu nic není? T-lymfocyty už ale mají obtisknutou RNA viru či bakterie a když se znovu objeví, opět zprostředkují výrobu protilátek. Nechápu, proč tohle nikdo neřekne (?!)“
--
JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA (ředitel Fakultní nemocnice Motol):
„V pátek večer jsem se zúčastnil videokonference všech ředitelů velkých nemocnic. Bylo nás tam asi šestnáct z celé ČR a probírali jsme naši připravenost na příští dny. V rámci debaty se také mluvilo o kapacitách volných lůžek. Skoro každý z nás hlásil počet pacientů s Covidem-19.
Bylo jich okolo 20 hospitalizovaných. Počet těch ve vážném stavu se pohyboval okolo 5. Přitom těchto 16 velkých nemocnic disponuje tisíci lůžky a všechny jsou připraveny brát covidové pacienty.
Proč to píšu? Asi proto, že musí zaznívat také reálná čísla a ne jenom katastrofické dojmy, kterých je všude okolo nás plno. Znovu opakuji, a řekl bych, že mezi řediteli nemocnic je na tom shoda, české zdravotnictví je opravdu robustní, dobré a připravené...Nikdo z nás se Covidu nebojí, ale všichni před ním máme respekt...Nebojme se, ale chovejme se rozumně, užívejme si dnešních krásných slunečných dnů, vitamín D je dobrým pomocníkem v boji proti viru a hlavně věřme, že to zvládneme. Za české nemocnice Vám to mohu slíbit."
--
MUDr. Hana Roháčová, Ph.D (Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí z Bulovky):
"Obtíže pociťuje asi 10% nakažených. Úmrtnost je stále stejně nízká (max 1%, v reálu asi i méně). To má k nemoci, která údajně ohrožuje existenci lidstva, daleko...."
--
Prof. MUDr. Jan Žaloudík (lékař, senátor a místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR):
“Myslím ,že musíme odlišit zrno od plev. Zjistit kdo, jak, co a proč hlásá a nastavit si normální medicínská kritéria na to, proč testujeme pozitivitu u zdravých lidí?! Co testujeme? Přítomnost aktivního viru, neaktivního viru, kusu RNA? A všude stejně? PCR kvantitativně s hodnocením i nálože viru? Neboť košík jablek a vagón jablek jsou významně různá množství jablek, byť stejných.“
--
Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.,(ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a vedoucí Institutu biostatistiky a analýz na Masarykově univerzitě v Brně):
"Nechci to bagatelizovat, ale je vlastně jedno, jestli máme každý den pozitivně diagnostikovaných 200, 500, nebo 600 lidí. A to proto, že drtivá většina nyní nově diagnostikovaných jsou lidé, kteří nemají žádné příznaky nebo mají jen velmi lehký průběh nemoci. Vlastně se o nich dá říct, že nejsou nemocní."
--
Prof. MUDr. Tomáš Zima (rektor Karlovy univerzity v Praze):
“Vadí mi neustálé koronavirové strašení...Hlavně nepanikařit a vrátit život do normálních kolejí. Vir tu zkrátka je a my se s ním musíme naučit žít. Veřejnost by se měla zklidnit, nikoli být vystavena strašení.... Druhá vlna samozřejmě přijít může a určitě si řekněme, že přijdou onemocnění, jež budou mít stejné příznaky jako infekce SARS-CoV-2 nebo nemoc covid-19. Budete smrkat, kýchat, budete mít mírnou teplotu. To s podzimními měsíci prostě nastává a většinou se na tom také podílejí koronaviry, i když jiného typu. Vypukne panika?!“
--
MUDr. Hana Zelená, Ph.D. (viroložka, vedoucí oddělení mikrobiologie národní ref. laboratoře pro arboviry):
"Údaje o vyléčených jsou chybné, čísla nehrají.... Když je někdo vyléčený, tak předpokládáme, že byl nemocný..... Většina pozitivně testovaných ale žádnou nemoc neměla. Pozitivní test navíc neznamená, že jste nakažený nebo infekční. Koronavirus se teď chová jako kterýkoliv jiný respirační virus.... Očkovat bych se nenechala, nejsem přesvědčená o bezpečnosti vakcíny, je vyvíjena pod velkým tlakem."

https://www.facebook.com/groups/koronav ... &ref=notif

[Trini]

https://gisanddata.maps.arcgis.com/apps ... 7b48e9ecf6

3.10.
Česko: celkem nakažených 78.051 (mrtvých 699)

6.10.
Česko: celkem nakažených 85.566 (mrtvých 758)

3.10.
Rakousko: celkem nakažených 46.374 (mrtvých 803)

6.10.
Rakousko: celkem nakažených 48.896 (mrtvých 818)

V Rakousku skoro všichni berou covid vážně, v Česku podle Prymuly už jen polovina obyvatelstva. Ta čísla tomu odpovídají.

[Trini]

28. března 2020


https://www.novinky.cz/zahranicni/koron ... paign=null

USA mají přes 100 000 nakažených

V USA evidují 100 717 případů onemocnění Covid-19, uvedla to na svém webu americká Univerzita Johnse Hopkinse. To je nejvíce na celém světě. V zemi dosud na nemoc zemřelo 1475 lidí.
.....

30. březen 2020


https://orf.at/#/stories/3159872/

Trump doufá, že v USA bude "jen" 100.000 obětí koronaviru.

https://www.novinky.cz/zahranicni/koron ... a-40318507

V USA může na nákazu zemřít až 200 000 lidí, odhadl epidemiolog

Koronavirus by mohl ve Spojených státech zabít až 200 000 lidí, varoval v neděli hlavní vládní expert na infekční onemocnění Anthony Fauci, který je v koronavirovém krizovém týmu. CNN řekl, že nakažených by pak mohly být miliony. Dodal nicméně, jde jen o možnou předpověď.

6.10.2020

USA: celkem nakažených 7 458 550 (mrtvých 210 195)

Trump se "trochu" spletl, epidemiolog to odhadl lépe - zatím, čísla stále narůstají.

[adiuv]

Pozitivní psychický stav lidí a tím i výše imunity jejich těl závisí na tom, nakolik dotyčný člověk bere v úvahu fakta, uvedená např. tady

JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA (ředitel Fakultní nemocnice Motol):
„V pátek večer jsem se zúčastnil videokonference všech ředitelů velkých nemocnic. Bylo nás tam asi šestnáct z celé ČR a probírali jsme naši připravenost na příští dny. V rámci debaty se také mluvilo o kapacitách volných lůžek. Skoro každý z nás hlásil počet pacientů s Covidem-19.
Bylo jich okolo 20 hospitalizovaných. Počet těch ve vážném stavu se pohyboval okolo 5. Přitom těchto 16 velkých nemocnic disponuje tisíci lůžky a všechny jsou připraveny brát covidové pacienty.

Proč to píšu? Asi proto, že musí zaznívat také reálná čísla a ne jenom katastrofické dojmy, kterých je všude okolo nás plno. Znovu opakuji, a řekl bych, že mezi řediteli nemocnic je na tom shoda, české zdravotnictví je opravdu robustní, dobré a připravené...Nikdo z nás se Covidu nebojí, ale všichni před ním máme respekt...Nebojme se, ale chovejme se rozumně, užívejme si dnešních krásných slunečných dnů, vitamín D je dobrým pomocníkem v boji proti viru a hlavně věřme, že to zvládneme. Za české nemocnice Vám to mohu slíbit."

Pokud se ovšem někdo spoléhá jen na nejrůznější statistiky, může dostat strach, který snižuje imunitu jeho organismu.

Dr. Bruce Lipton - Co způsobuje nemoc? & Vliv mysli na imunitu:
https://www.youtube.com/watch?v=1Si3zSnrYGg&t=2s

[Trini]

Co dostaneme od Ježíška?

S. Peková si myslí, že toto:

https://cnn.iprima.cz/domaci-myslim-si- ... I-ih80VW58

Žádná druhá vlna není. Do Vánoc jsme z toho venku, zdůrazňuje Peková

Navzdory neustávajícím nárůstům počtu nakažených nemocí COVID-19 si molekulární bioložka Soňa Peková stále udržuje své nekonvenční názory na nový typ koronaviru. Nadále věří, že nemoc do půl roku zmizí a obhajuje svůj červnový výrok, že žádná druhá vlna nepřijde. Za vysoká čísla z posledních týdnů podle ní může cestování Čechů do zahraničí. Peková to v pondělí řekla na besedě Hovory X, kterou uspořádal časopis Reflex.

Bioložka bývá často kritizována za svůj červnový výrok, že žádná druhá vlna nepřijde. Přes rostoucí čísla nakažených z posledních dní nadále věří, že se nic závažného neděje. „O nějaké druhé vlně epidemie bych vůbec nemluvila, možná bych mluvila o druhé vlně hrůzy, která se pouští na obyvatele,“ řekla během debaty, která se uskutečnila v pražské Malostranské besedě.

Hlavní příčinou vysokých nárůstů je podle ní především letní cestování Čechů na dovolené. Nemoc podle ní turisté přitáhli zpět. „Postupně začalo opadat to šílenství. Ke konci května a v červnu jsme úplně přestali vídat pozitivní pacienty. Tak jsme si mysleli, že jsme z toho úplně venku. Lidé potom byli rozradostnění, takže se rozcestovali do všech koutů světa a jako mravenci do mraveniště natahali ty otrávené kousky. Prostě ten virus zase přivezli zpět,“ vysvětlila. „Mě nenapadlo, že se toho sem po těch prázdninách tolik natáhne,“ dodala.

Styk s cizinci měl podle ní za následek, že se do Česka dostaly nebezpečnější formy viru. „Je možné, že ty kmeny, které teď mordují lidi na jednotkách intenzivní péče, jsou takové, které ještě mají tu divokou sílu,“ uvedla. Přesto tvrdí, že kdyby se přestalo na nemoc testovat, tak by tím epidemie skončila.

Virus nadále mutuje, tvrdí Peková

Připomněla také svůj dlouhodobý názor, že virus nadále mutuje, což povede k jeho oslabení a postupně až zmizení. Koronavirus se podle ní reprodukuje extrémně rychle, což je pro něj chyba. „Na tu svojí rychlost nakonec viry dojedou a zahubí se. Viděli jsme to na příkladu SARS a MERS,“ vysvětlila.

Proto nadále věří, že nemoc skutečně do Vánoc vymizí. „Myslím si, že do Vánoc z toho budeme venku. Do Vánoc máme ještě dva a půl měsíce. U takzvané první vlny jsme vídali pozitivity tak měsíc a půl a pak to zmizelo. Teď jsme začali vídat tak někdy koncem července, takže já si myslím, že ještě chvilku a že to pak zmizí,“ vysvětlila svůj optimistický pohled.

„V březnu jsem k té nemoci měla velký respekt, protože jsme opravdu viděli hodně nemocné lidi, kteří k nám přišli. Dnes už mám pocit, že je to prostě pryč. Možná reaguju přehnaně optimisticky, ale podléhám dojmu, že nevidím nikoho, kdo by mně pod rukama umíral, nebo by vyžadoval nějakou intenzivní péči,“ dodala.

Zároveň se snažila vysvětlit, proč má jiný názor než řada dalších odborníků. „Pokud se vyjadřuje lékař od intenzivního lůžka, tak vidí pouze ty intenzivní pacienty. Z populace se mu tam nakoncentrují opravdu ti hodně nemocní. Já jsem zase ten pěšák v první linii boje v holínkách od bláta a skutečně vidím to, co se pohybuje v populaci. K mému nesmírně příjemnému překvapení se v populaci pohybuje dost velké množství pozitivních lidí ale bezpříznakových, což znamená, že kdybychom ty lidi z nějakého vládního nařízení nevyšetřovali, tak bych řekla, že ten virus už tady prostě není,“ uvedla.

Toto pomatené, nelogické povídání vidím jako zoufalou snahu obhájit svou kompetenci. Tedy za každou cenu. Hodně mne zklamala.

Ale vždyt' se uvidí, jak to bude na Vánoce. Kdo měl pravdu a kdo se bude jen vymlouvat.

[Trini]

Pokud se ovšem někdo spoléhá jen na nejrůznější statistiky, může dostat strach,

ale nemusí. Pro někoho je jistě lepší fakta igonorovat a strčit hlavu do písku. Ale tím se nic nevyřeší. Lepší je se podívat pravdě do očí - beze strachu - a v klidu se rozhodnout pro řešení.

[adiuv]

Pozitivní psychický stav lidí a tím i výše imunity jejich těl závisí na tom, nakolik dotyčný člověk bere v úvahu fakta, uvedená např. tady

JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA (ředitel Fakultní nemocnice Motol):
„V pátek večer jsem se zúčastnil videokonference všech ředitelů velkých nemocnic. Bylo nás tam asi šestnáct z celé ČR a probírali jsme naši připravenost na příští dny. V rámci debaty se také mluvilo o kapacitách volných lůžek. Skoro každý z nás hlásil počet pacientů s Covidem-19.
Bylo jich okolo 20 hospitalizovaných. Počet těch ve vážném stavu se pohyboval okolo 5. Přitom těchto 16 velkých nemocnic disponuje tisíci lůžky a všechny jsou připraveny brát covidové pacienty.

Proč to píšu? Asi proto, že musí zaznívat také reálná čísla a ne jenom katastrofické dojmy, kterých je všude okolo nás plno. Znovu opakuji, a řekl bych, že mezi řediteli nemocnic je na tom shoda, české zdravotnictví je opravdu robustní, dobré a připravené...Nikdo z nás se Covidu nebojí, ale všichni před ním máme respekt...Nebojme se, ale chovejme se rozumně, užívejme si dnešních krásných slunečných dnů, vitamín D je dobrým pomocníkem v boji proti viru a hlavně věřme, že to zvládneme. Za české nemocnice Vám to mohu slíbit."

Pokud se ovšem někdo spoléhá jen na nejrůznější statistiky, může dostat strach, který snižuje imunitu jeho organismu.

Dr. Bruce Lipton - Co způsobuje nemoc? & Vliv mysli na imunitu:
https://www.youtube.com/watch?v=1Si3zSnrYGg&t=2s

PS. To je důvod, proč vnímám jako užitečnější vzít v úvahu fakta která uvádějí odborníci, než uvěřit všemu, co publikuje denní tisk a televize.

[adiuv]

Lepší je se podívat pravdě do očí - beze strachu - a v klidu se rozhodnout pro řešení.

yes

[Trini]

PS. To je důvod, proč vnímám jako užitečnější vzít v úvahu fakta která uvádějí odborníci

Ale to nejsou fakta, ale jen teorie a domněnky. Proto nezřídka jedni odborníci říkají pravý opak než jiní odborníci. To se pak člověk musí rozhodnout, kterým odborníkům bude věřit - na základě vlastních preferencí nebo faktů v podobě statistik, své vlastní zkušenosti atd.

Vždyt' to odbornice Peková říká, že si myslí...

A tisk a televize nás pak seznamují s tím, co všechno možné a nemožné si o tom všichni ti odbornící myslí.

Mysl si pak z toho vybere bud' to, co je jí příjemnější nebo co ji připadá pravdivější a logičtější.

[Trini]

PS. To je důvod, proč vnímám jako užitečnější vzít v úvahu fakta která uvádějí odborníci

Ale to nejsou fakta, ale jen teorie a domněnky. Proto nezřídka jedni odborníci říkají pravý opak než jiní odborníci.

Jasným důkazem je, že zde sepisuje petice mnoho lékařů/odborníků proti vládním opatřením a ve Švédsku právě naopak - tam sepisuje mnoho lékařů/odborníků petice proti vládě, že žádná opatření nedělá.

[adiuv]

Pokud někdo nepovažuje za fakta to, co konstatuje

JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA (ředitel Fakultní nemocnice Motol):
„V pátek večer jsem se zúčastnil videokonference všech ředitelů velkých nemocnic. Bylo nás tam asi šestnáct z celé ČR a probírali jsme naši připravenost na příští dny. V rámci debaty se také mluvilo o kapacitách volných lůžek. Skoro každý z nás hlásil počet pacientů s Covidem-19.
Bylo jich okolo 20 hospitalizovaných. Počet těch ve vážném stavu se pohyboval okolo 5. Přitom těchto 16 velkých nemocnic disponuje tisíci lůžky a všechny jsou připraveny brát covidové pacienty.

nemělo by zřejmě smysl v diskusi na toto téma pokračovat

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... vid-639552

Mlčte, nebo nám přijďte na pomoc! píší lékaři, kteří léči covid

Lékaři z první linie se rozhodli nahlas ohradit proti slovům těch, kteří nemají zkušenosti s péčí o covidové pacienty. "Mlčte," vyzvali "neodborníky", případně je požádali o pomoc.

"My, lékaři a zdravotní sestry z covidových oddělení a jednotek intenzivní péče, jsme až doposud byli příliš zaměstnáni péčí o pacienty a organizací péče v našich nemocnicích a nebylo nás příliš slyšet. Máme však silný pocit, že nazrál čas, abychom jasně a nahlas promluvili," píší lékaři - Hynek Bartoš z Ústí nad Labem, Jiří Sagan z Ostravy a Aleš Chrdle z českobudějovické nemocnice.

"Od jarních měsíců bojujeme o zdraví a životy lidí, kteří se nakazili onemocněním COVID-19. Pečovali jsme souhrnem o stovky pacientů s těžkým průběhem. Je to práce namáhavá psychicky i fyzicky. Když se pak unavení dostaneme domů a sledujeme mediální výstupy mnohých odborníků, nevěříme vlastním očím. Debaty, zda se umírá 'na COVID nebo s COVIDem', jestli je virus prostředkem vlády k omezování osobní svobody, zda je opravdu nutné si ve vnitřních prostorách nasadit roušky... Sledujeme, že nálada v týlu je diametrálně odlišná od situace na frontě. To se od jara hodně změnilo. A přitom nepřítel se po jarním taktickém ústupu, ke kterému ho donutil razantní přístup vlády a odpovědné chování většiny společnosti, vrátil s větší silou než předtím," míní.

"Nechceme vyvolávat paniku a zděšení, ale asi to musíte slyšet. Na našich odděleních bojujeme o životy lidí, kteří by, nebýt koronavirové infekce, měli před sebou dalších 10-20 let kvalitního života. Jsou to padesátníci, šedesátníci, aktivní sedmdesátnici, kteří mají pouze nadváhu, nebo vysoký tlak či lehkou cukrovku. Snažíme se všemi prostředky zabránit tomu, aby skončili na ventilátoru, protože pokud se na něj dostanou, přežije jich sotva polovina. Ano, mladí a zdraví překonají COVID většinou bez potíží. Avšak lidí, u nichž může skončit fatálně, je v naší populaci opravdu hodně, včetně mnohých z vás a vašich blízkých," pokračují lékaři.

A následně vyzývají: "Na jaře jsme od vás poslouchali potlesk a dostávali do nemocnic občerstvení. Děkujeme za to, cítili jsme vaši podporu v zádech. Teď od vás ale očekáváme a žádáme o hodně víc. Pokud chceme tuhle válku vyhrát, potřebujeme pomoc každého z vás. Proto žádáme: Odborníky z různých oblastí medicíny, kteří se rádi vyjadřují v médiích, ale v oblasti infekčních nemocí jsou pouze poučenými laiky s vyhraněným názorem: Prosíme, raději MLČTE! Pokud mlčet nedokážete, přijďte před svým mediálním výstupem na jednu pracovní směnu na covidovou jednotku, uvítáme vaši pomoc," píší rázně.

Ale svou výzvu směřují i k vládě a státním orgánům. "Spolupracujte s nejlepšími českými epidemiology a ekonomy, ne s marketingovými poradci. Vysvětlujte veřejnosti konsistentním a srozumitelným způsobem, proč a která opatření zavádíte a neměňte je obden. Konejte a mluvte tak, aby vám veřejnost mohla důvěřovat. Zajistěte dovoz dostatečného množství remdesiviru, abychom jej mohli podat všem pacientům, kteří z jeho podání budou mít prospěch," píší.

Své pak vzkazují i občanům. "Nebojte se! Respektujte ale, že COVID-19 je zákeřný protivník. Projevujte úctu k životu a zdraví lidí kolem sebe. Časté mytí rukou, roušky a rozestupy jsou minimum, co můžete bez větších obětí udělat pro sebe i druhé. Dodržujte vládní nařízení a doporučení odborníků. Nesnažte se vymýšlet, co se dá obejít. Přemýšlejte nad svým konáním, jak minimalizovat riziko přenosu nákazy do rizikové populace - může se to týkat i vás a vašich blízkých. Nadále budeme bojovat o zdraví i životy každého z vás. Bez vaší pomoci to ale nedokážeme," napsali zdravotníci z první linie, kteří pracují na infekčních odděleních.

[Trini]

Pokud někdo nepovažuje za fakta to, co konstatuje

JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA (ředitel Fakultní nemocnice Motol):
„V pátek večer jsem se zúčastnil videokonference všech ředitelů velkých nemocnic. Bylo nás tam asi šestnáct z celé ČR a probírali jsme naši připravenost na příští dny. V rámci debaty se také mluvilo o kapacitách volných lůžek. Skoro každý z nás hlásil počet pacientů s Covidem-19.
Bylo jich okolo 20 hospitalizovaných. Počet těch ve vážném stavu se pohyboval okolo 5. Přitom těchto 16 velkých nemocnic disponuje tisíci lůžky a všechny jsou připraveny brát covidové pacienty.

nemělo by zřejmě smysl v diskusi na toto téma pokračovat

Mne by spíš zajímalo, jak je to na Bulovce. To je přece nemocnice v Praze, která se soutředí na covid-pacienty, nebo už ne? Ted' už jsou i v Motole?

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ych-639518

Zvýšený počet covid pozitivních pacientů v Brně. Ze 73 lůžek je 67 obsazených

FN Brno zaznamenala v posledních dnech zvýšený počet covid pozitivních pacientů, situaci ale stále dobře zvládá. Největší nárůst byl na klinice infekčních chorob během uplynulého víkendu, do péče bylo přijato 26 pacientů. K 6. říjnu je na této klinice hospitalizováno 67 pozitivních pacientů. Kapacita kliniky je 73 standardních lůžek, dalších šest je na jednotce intenzivní péče, tři z nich s možností umělé plicní ventilace.

V rezervě je dalších 22 lůžek na rehabilitačním oddělení, využít však musí nemocnice pomoci personálu z jiných oddělení. Došlo již ke sloučení dvou oddělení, a to ORL a kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie. Část nelékařského zdravotnického personálu začíná pracovat na Oddělení rehabilitace C, které měla nemocnice pro pacienty s covid-19 v rezervě.

Dlouhodobě je koronavirem nejvíce zatížena klinika infekčních chorob, která poskytuje nepřetržitou péči o desítky pozitivních pacientů. „Díky úsilí celé kliniky nebylo dosud nutné zásadně redukovat běžnou zdravotní péči poskytovanou ostatními pracovišti,“ sdělila PL tisková mluvčí nemocnice Veronika Plachá.

Pokud by počet pacientů narůstal, pak by FN Brno dokázala vytvořit další lůžka na klinice nemocí plicních a tuberkulózy. Nejen kvůli personálnímu posílení, ale hlavně pro potřebu většího počtu lůžek s akutní péčí by se musely začít omezovat některé operační úkony.

[Alaja]

Mne by spíš zajímalo, jak je to na Bulovce. To je přece nemocnice v Praze, která se soutředí na covid-pacienty, nebo už ne? Ted' už jsou i v Motole?

http://bulovka.cz/aktuality/

Nemocnice Na Bulovce

Aktuality

[Trini]

https://www.novinky.cz/koronavirus/clan ... o-40338474

V nárůstu počtu nakažených je Česko nejhorší v Evropě, předstihlo i Španělsko

Dramaticky se zvyšující počty nakažených dostaly Českou republiku na první místo v žebříčku evropských zemí s nejvyšším počtem nakažených. Kumulativní počet případů nemoci covid-19 za posledních 14 dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je v Česku nejhorší ze zemí Evropské unie. V Česku se tento údaj dostal na úroveň 326,8. ČR tak předstihla i Španělsko, které hlásí 302,4.

Počty potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru rostou i v dalších evropských zemích, přesto nedosahují takových čísel jako v Česku.

Na třetím místě pomyslného žebříčku je Nizozemsko, kde dosahuje kumulativní počet případů nákazy úrovně 257 nakažených na 100 tisíc obyvatel. V závěsu za ním jsou Francie (248), Belgie (233) a Velká Británie (175,5).

S mírným odstupem jsou potom Island (168,9), Lucembursko (164,4), Maďarsko (131) a Rakousko (121,2).

Navzdory razantním nárůstům počtu nakažených je zatím situace stabilizovaná v Itálii, kterou koronavirus tvrdě zasáhl na jaře. S druhou vlnou šíření nemoci se vyrovnává v porovnání s ostatními evropskými státy relativně dobře. Kumulativní počet případů nemoci covid-19 tam dosahuje úrovně 46,5.

Přesto země chce zavést přísnější opatření, například povinnost nosit roušku mimo domov ve všech venkovních i vnitřních obchodech. V současné době jsou v Itálii povinné roušky v obchodech, kancelářích nebo ve veřejné dopravě. Nouzový stav by se měl prodloužit až do 31. ledna 2021. Italská vláda by o těchto opatřeních měla rozhodnout během středy.

Premiantem v boji s koronavirem je Kypr. Kumulativní počet případů nákazy během 14 dnů dosahuje 27,9 na 100 tisíc obyvatel. Za je Norsko (29,3), Finsko (30,0), Lotyšsko (31,3) a Německo 35,1.