Koronavirus zblízka

[Trini]

https://www.novinky.cz/koronavirus/clan ... s-40338156

Prymula: Reprodukční číslo jsme srazili. Pozitivních je ale příliš

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) v rozhovoru řekl, že příští týden představí další protiepidemická opatření, aby se země vyhnula izraelskému scénáři a uzamčení celé země.

Pane ministře, přírůstek počtu nově nakažených covidem byl ve čtvrtek s 3493 případy od jara rekordní. Znamená to, že opatření, tedy roušky ve vnitřních prostorech a omezená otevírací doba restaurací, nefungují?

Takto se to nedá hodnotit. Přijímali jsme základní opatření, která měla srazit hodnotu reprodukčního čísla (číslo, které ukazuje, kolik lidí může nakazit jeden nemocný) z 1,59 dolů, a to se nepochybně povedlo. Teď jsme mezi 1,2 a 1,3. Opatření ale logicky nebyla taková, že by číslo R srazila až pod 1. Proto je tu nový balík, který souvisí s nouzovým stavem a který bude od pondělí.

Pokles reprodukčního čísla je pozitivním znamením, ale v populaci máme stále vysoké počty případů. Proto se musíme dostat pod číslo 1. Kdybychom měli v republice pouhých deset případů a měli reprodukční číslo 2, tak bude trvat velmi dlouho, než se dostaneme výš. Ale protože začínáme na třech tisícovkách, tak dostat se na čtyři, pět tisíc je poměrně rychlý proces i při reprodukčním čísle 1,2.

Prostě musíme udělat maximum pro zamezení komunitního šíření.

Proč to číslo tak stouplo?

V populaci je mnohem větší počet pozitivních osob, než tomu bylo v dubnu nebo v květnu. K nárůstu zřejmě došlo během prázdninových měsíců, kdy tu nebyla opatření, která by tomu bránila, včetně používání roušek a dodržování elementární vzdálenosti. Proto se postupně vytvořila velká skupina osob, které byly pozitivní a neměly klinické příznaky.

Na matematických modelech vidíme, že když máte polovinu bezpříznakových osob, tak je enormně složité zastavit proces v celé populaci. To je důvod, proč v řadě zemí světa dochází k nárůstům, a byť se přijímají razantní opatření, tak je vidíme stále. Viz počtem obyvatel téměř srovnatelný Izrael, který uzamkl celou zemi, ale po 14 dnech mají mezi osmi a jedenácti tisíci případy, což je obrovské číslo.

Kdy se podle vás projeví efekt nových opatření?

Projevuje se s určitým odstupem, až po minimálně deseti čtrnácti dnech. Během čtrnácti dnů bychom měli vidět dopady nového opatření. Zavedení roušek v uplynulém období se už ukázalo, protože se snížilo reprodukční číslo. Opatření ale mají dopad jen tehdy, pokud je lidé adekvátně dodržují. Pokud jsou dodržována na polovinu, tak se logicky celý proces nezpomalí tak rychle, jak si představujeme. Opatření jsou proto delší, než bychom potřebovali.

A máte pocit, že lidé v ČR tato opatření nedodržují?

Ten pocit mám, i když musím říct, že se to výrazně zlepšilo. Když jdu po městě, vidím řadu lidí, kteří nosí ochranné pomůcky i na místech, kde se to nevyžaduje. Ale během prázdnin se lidé v ČR ve srovnání se zahraničím chovali odlišně. V Německu dodržovali opatření poměrně přísně. Nošení roušek, registrace v restauracích atd.


Letní rozvolňování bylo tedy podle vás chyba?

Letní rozvolňování bylo poměrně rychlé. Vím, že tu byla snaha srovnat se s tím, jak se k tomu staví společnost. Z dnešního úhlu pohledu to chyba nepochybně byla, ale je třeba si přiznat, že národ byl takto nastaven. I já jsem měl být důraznější a vyžadovat roušky. Každopádně není jednoduché činit opatření násilím, protože pokud se s tím lidé neztotožňují, nedodržují to sami, nemá opatření smysl. Pokud bychom uzavřeli restaurace a lidé se budou scházet doma ještě v těsnějším kontaktu, tak si nepomůžeme. Je to komplexní záležitost.

Nemůže v nedodržování hrát roli i nedůvěra v politickou reprezentaci, jejíž komunikace směrem k veřejnosti nebyla vždy zrovna zřetelná?

Komunikace v tom nepochybně hraje svoji roli. Já se budu snažit, aby byla jasnější, abychom opatření oznamovali s určitým výhledem do budoucna, vždy představili veřejnosti celý balík a možné scénáře. Abychom důvěryhodně vysvětlili, proč to děláme a co nás k tomu vede.

Za největší problém považuji, že se v posledním období vyrojila spousta lékařů, kteří ale nebyli odborníky v inkriminovaných oborech, jako je virologie a epidemiologie, a ti tu prezentovali své názory. Do popředí se v jednu chvíli začal dostávat názor, že to onemocnění není zvlášť závažné, že to je vlastně běžná chřipka a že bude dobré, když to větší část populace prodělá a budeme za vodou.

Ukazuje se ale, že to tak není, a dnes sklízíme ovoce tohoto postupu. Pokud bychom nedodržovali ta opatření teď, tak je to něco úplně jiného než na jaře, kdy jsme tu měli sto nových případů denně. Dnes jich máme denně přes tři tisíce. Zátěž na zdravotní systém se bude nepochybně zvyšovat.

Dám vám příklad ohledně komunikace: ve čtvrtek jste při interpelacích řekl, že zavedete registraci návštěvníků v restauracích, kteří by museli uvádět své jméno a telefon pro případné trasování, tak jako v Německu. Premiér Andrej Babiš to ještě týž den odmítl jako nesmysl a vy jste to potom na Twitteru odvolával. Jak tomu má veřejnost rozumět?

Tady je problém masmediální. Média čekají na jakékoliv slovo, které člověk řekne. V rámci interpelace byl konkrétní dotaz jednoho poslance a já řekl, že takové opatření také plánujeme. Musíme srovnávat jednotlivé restrikce v okolních zemích a tohle je jedno z nich. Vůbec to ale neznamenalo, že bychom jej za čtrnáct dní nebo za měsíc chtěli vyhlásit. Je to jen jedno opatření na škále.

Na druhé straně si myslím, že v řadě zemí je toto opatření bráno jako naprosto legitimní. Není to otázka evidence v rámci složitých procesů GDPR (ochrana dat), v některých zemích chtějí jen kontakt, aby mohli zavolat v případě, že se u nich vyskytne nákaza. Je to určitě lepší než zavírat restaurace. Že se to řeší v řadě zemí světa, je prostě fakt, není to úplný úlet.

Příští týden chceme zveřejnit opatření, která přicházejí v úvahu, která jsou pravděpodobná a která jsou naopak pravděpodobná méně. Budou se zapojovat postupně podle toho, jak se bude vyvíjet křivka.

Dneska už krajské hygieny nestíhají trasovat, neumím si představit, že by se ještě jejich zaměstnanci museli prohrabovat stohy papírů s telefonními čísly.

Máte pravdu, že kdybychom to chtěli dělat plošně, velký význam by takové opatření nemělo. Pokud by ale konkrétně v té restauraci vzniklo ohnisko, je mnohem rychlejší dohledat kontakty, než když si někdo bude vzpomínat, kdo tam byl. To ty restaurace nejsou schopné zjistit, pokud zákazník neplatí kreditní kartou.

Když narážíte na to, jestli kapacita krajských hygienických stanic stačí, tak nepochybně je v tuto chvíli velmi vytěžována telefonními hovory. V Praze byl určitý výpadek a nestíhala se dovolat celá škála kontaktů. Proto se podstatně zvedla kapacita navolávačů a uvolnily se ruce hy­gienikům a epidemiologům. Asi před třemi dny jsme systém restartovali tak, že všichni musí být dotrasováni do 48 hodin, a doufejme, že se to v naprosté většině podaří, aby tam nebyly několikadenní skluzy, protože pak už to nedává smysl.

Slyšel jsem i o případech, kde hygiena zavolala až čtrnáct dní po pozitivním testu.

Ano, byla skupina lidí, kteří vytrasováni vůbec nebyli, a teď je trasovat už nemá smysl. Dohodli jsme se, že bude proveden zpětný trasovací hovor, kdy se zjistí, zda ten člověk měl příznaky a jestli onemocněl někdo z jeho kontaktů. Je to omezené epidemiologické šetření. Bezpříznakoví lidé se budou trasovat i nadále, ale ne ti, kteří nebyli odtrasováni v minulosti. Je tam vysoká míra pravděpodobnosti, že to nevedlo ke klinické nákaze.

Nemohlo být čtvrteční číslo pozitivně testovaných tak vysoké i proto, že některé hygienické stanice hlásí pozitivní případy se zpožděním? Říká se, že některé z nich posílají čísla třeba jen jednou týdně.

To by se stávat nemělo. Může se stát, že pokud nestihnou vyšetřit vzorky ten daný den, mohou je vyšetřit následující den. Určitě ne jednou za týden, to je naprosto nepravděpodobné. Do systému bereme data z laboratoří, které to musí hlásit průběžně. Maximální je posun jeden den, pokud k němu dojde, ale jinak jsou to každodenní data. Proto vidíme rozdíly mezi všedním dnem a víkendem, kdy je případů podstatně méně.

Není 3500 pozitivních záchytů vrchol toho, co u nás dokážeme otestovat? Nemohou počty nakažených stoupat denně daleko víc, ale my to nezjistíme, protože na to nemáme testovací kapacitu, když maximum bylo zatím přes 23 tisíc testů za den?

Pravdou je, že denní podíl pozitivně testovaných vůči všem otestovaným stoupá. Dostali jsme se už na patnáct procent. Je to důkaz toho, že v populaci je více případů, a kdybychom zvýšili počet testů, tak dojde k ještě vyššímu nárůstu.

Podstatné ale je, že přímo úměrně stoupá počet klinických případů, které vyžadují hospitalizace. Právě ty musíme sledovat, protože rozhodují o tom, jaká bude kapacita systému. Pro trasování je však důležité vědět o všech pozitivních, protože pokud je netrasujete dál, uniká vám v populaci velmi výrazný počet osob, které to mohou šířit a zahlcovat nemocnice. Byť tu byly názory, že testovat tolik nemusíme, já si myslím, že bychom měli testovat ještě víc.

Současná kapacita je do třiceti tisíc, dnes děláme zhruba 24 tisíc testů. Ještě se zapojí akademická kapacita, Ústav molekulární genetiky Akademie věd.

Jak to vypadá s novými, rychlejšími testy? Měly by být v říjnu.

Konečně se už podařilo dořešit další typ testů, to jsou LAMP testy. Bude záležet na kapacitě výrobce, která je zatím poměrně malá. Je to malý, tuzemský výrobce, splnil veškeré záležitosti, ale je schopen produkovat zatím mezi třemi a pěti tisíci testů denně. To je samozřejmě málo. Já se domnívám, že by mělo dojít k navýšení této kapacity, aby byly tyto testy dostupné, protože budou jak rychlejší, tak levnější.

To budou testy ze slin?

To jsou testy, které mohou pracovat s jakýmkoliv materiálem. Ze slin by to bylo s výhodou, ale zatím je problém, že obecně se odběry ze slin berou jako méně významné z hlediska záchytu. Říká se, že sliny by se měly odebírat až z kořene jazyka, kde je pozitivita výrazně vyšší.

Na druhou stranu se u nás připravuje i jiný způsob odběru, už by to nemusela být špejle, která se strká do nosohltanu nebo do úst. Mohl by to být systém, kdy si člověk vykloktá a vyplivne to do nádobky, ze které se pak provádí testování. Z výsledků se zdá, že je to opravdu srovnatelné s klasickou metodou, a pokud to bude u nás registrováno, tak si člověk vlastně může odebrat vzorek sám.

Dalším předmětem diskusí jsou testy na antigeny, které u nás nabízejí komerční společnosti. Ty mají ale bohužel nižší citlivost, kdy například jeden z pěti není zachycen. Ale v době, kdy některé jedince netestujeme vůbec, tak pokud bychom zachytili jen osmdesát procent pozitivních, je to určitě víc než nic. Negativní test by ale mohl přinést těmto lidem falešnou míru jistoty.

Máte obavy z přehlcení zdravotnického systému?

Každý vážně uvažující jedinec tyto obavy musí mít. Musíme udělat vše, aby se to nestalo. Teď kapacity mobilizujeme, máme dispečink, který je online monitoruje. V rámci nouzového stavu (vyhlášen je od pondělí 5. října na třicet dní), což je určitá výhoda, můžeme zapojit nejen kapacity přímo řízených a krajských nemocnic, ale i soukromých.

Kapacita je poměrně vysoká, ale s tím, že lůžka vyčleněná na covid se už blíží zaplnění. Musíme udělat takzvanou reprofilizaci lůžek, pacienti s covidem se budou dostávat na lůžka, na kterých měly proběhnout některé plánované výkony.

V nemocnicích jsou ale i osoby, které mají velmi lehký průběh nebo nemají vůbec žádné příznaky. Jsou tam jen proto, že je jejich mateřský domov seniorů nevezme, protože jsou pozitivní. Musíme je posunout na jiná lůžka, abychom ta akutní lůžka měli volná.

Je zcela nežádoucí, abychom kvůli covidu zamezili klasické péči, jak preventivní, tak operativním zákrokům, které nemusí být nezbytně nutné teď, ale třeba za dva měsíce se ukáže, že už nezbytně nutné budou. To je nepochybně velký problém, protože tu můžeme mít úmrtí na jiné diagnózy právě v této souvislosti. A proto bychom měli apelovat na ostatní, aby opatření dodržovali.

Hypoteticky je každého věc, jestli se nakazí, ale může pak nakazit své blízké a v těch rizikových kategoriích může vést k přetížení systému. Paradoxně se pak může stát, že to může poškodit i někoho mladého. V USA například nebyl prostor poskytovat ani úrazovou péči v obvyklé míře.

Naznačují nám současná čísla, že by k takovým scénářům mohlo dojít?

Kdybychom měli reprodukční číslo stále 1,59, tak bychom se na hranu kapacity mohli dostat poměrně rychle. My jsme ale na výrazně nižším čísle, které nám dává perspektivu, že bychom se do takové situace dostat nemuseli. Tady bychom se přiblížili do situace, kdy bychom byli na hraně kapacity, až za řadu týdnů.

Pokud se nám ale podaří snížit reprodukční číslo k 1, vůbec se tam nedostaneme. Ještě dva týdny bude docházet k nárůstu a pak už nárůst nebude. Na to jsou ta opatření cílena. My se ale budeme muset dostat i níže, abychom neměli hospitalizovaných 1500–2000 lidí (v pátek jich bylo 1134).

[Eva Nada]

Otevřený dopis lékařů vládě, parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize

Jako lékaři cítíme občanskou povinnost vyjádřit se ke koronavirové krizi, která těžce dopadla na naši zemi. Jsme si plně vědomi vážnosti situace i zdravotních rizik, která s sebou přináší.

Mnohem větší nebezpečí ohrožení celkového zdraví lidu však vidíme v drastických vládních opatřeních, než v nemoci Covid jako takové.

Z medicínského hlediska nevidíme důvod k prohlubování restriktivních opatření, a proto žádáme vládu, aby neprodleně:

•uklidnila obyvatelstvo a přestala jej děsit počtem nakažených jednou konkrétní nemocí.

•upustila od dalších restriktivních opatření.

•povinné nošení roušek zavedla pouze tam, kde to jednoznačně vyžaduje epidemiologická situace.

•upustila od povinného testování osob bez příznaků a nezbytnost testu ponechala na uvážení ošetřujícího lékaře.

•nedopustila uvedení narychlo připravených vakcín na trh a nezaváděla vakcinaci jako povinnou.

•věnovala se práci na obnově zdevastovaného hospodářství.


Po více než šesti měsících od začátku vyhlášení pandemie v naší zemi je jasné, že:

•tento typ koronaviru nepředstavuje pro zdravé občany v produktivním věku vážnou hrozbu, jestliže nejsou dlouhodobě vystaveni vysoké dávce viru. Pokud se tato skupina populace s virem setká, většinou nevykáže žádné nebo jen mírné příznaky, odpovídající běžnému chřipkovému onemocnění.

jistou hrozbu může virus představovat pro starší a chronicky nemocné občany, a to zhruba ve stejné míře jako jiné koronavirové, chřipkové a další virové infekce. Věříme, že naše zdravotnictví je na vysoké úrovni a je schopno se o ohroženou skupinu obyvatel postarat.

•mnohem větší nebezpečí pro celkové zdraví lidu představuje mediálně vytvořený obraz nemoci Covid. Nikdy v minulosti nebylo obyvatelstvo informováno o jedné konkrétní nemoci tak dlouho, tak detailně a všemi médii naráz. Veřejnost je následkem toho nebývalým způsobem vystrašena.

•existuje mnohem více a závažnějších onemocnění, než je Covid 19, a lidé jimi nejsou neustále všemi médii stresováni. Zaměřit pozornost veřejnosti na jeden konkrétní typ koronaviru je nebezpečný precedens, vzbuzující strach a devastující psychiku lidí a jejich sociální vztahy, který může mít nedozírný ničivý dopad na ekonomiku a celkový život společnosti.

Vládní karanténní opatření nemají opodstatnění, jen posilují strach a nejistotu a zhoršují beztak špatnou hospodářskou situaci.

Plošné nošení roušek není vhodné. Dlouhodobé nošení roušky nepřispívá ke zdraví toho, kdo ji nosí. Zavádění roušek ve školách je zcela v rozporu se zdravým rozumem. Děti nepatří do ohrožené skupiny obyvatel, jen jsou zbytečně stresovány. Stejně nesmyslné je zavírání škol kvůli nemoci, jejíž prodělání dětem neublíží, jen posílí jejich imunitní systém. Nemluvě o potížích, které zavření škol působí jejich rodičům a potažmo dopadá na hospodářskou situaci země.

Restriktivní opatření, zakazující a omezující podnikání, těžce poškodila ekonomiku země a zásadně ovlivnila psychiku obyvatel. Spoluobčané mnohých profesí žijí již několik měsíců v nejistotě a ve strachu z ekonomického krachu.

Jsme znepokojeni zprávami o narychlo vyrobené očkovací vakcíně proti COVIDu-19. Účinnost takové vakcíny je více než sporná a může přinést spoustu nežádoucích účinků.

Testování zdravých lidí, pokud se k němu nerozhodnou dobrovolně jako samoplátci, zbytečně vyčerpává zdravotní systém a zatěžuje pojišťovny.

Žádáme vyvážené zpravodajství zohledňující celkový kontext, protože každý jednotlivý statistický údaj se dá interpretovat různými způsoby.

Novináři by měli více informovat o různých možnostech prevence a léčby.

Měli by umožnit názorovou polemiku a nediskriminační přístup veřejnosti k jiným náhledům na celkovou situaci a k dalším léčebným možnostem.

Vláda by měla zastavit ekonomický pád země, upokojit obyvatelstvo, zaručit svobodu každého jednotlivce ve všech oblastech a dát jasně najevo, že kulturní, společenský a ekonomický život země nehodlá obětovat boji s jedním druhem viru.

Vraťme život do normálních kolejí s tím, že zkušenosti z posledních měsíců pomohly lidem více přemýšlet o zdravém způsobu života a vlastních schopnostech převzít za sebe odpovědnost.

Podepsáni:

MUDr. Ladislav Fiala

MUDr. Radkin Honzák

MUDr. Jan Hnízdil

MUDr. Kateřina Lucká

Bc. David Petrásek (bioanalytik)

Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.

Doc. MUDr. Roman Šmucler

MUDr. Jiří Urbánek

MUDr. Ivan Vondřich


https://www.petice.com/oteveny_dopis_le ... lE6Gl6VgLw

Podepsáno.

Díky.

[Trini]

V Rakousku a Neměcku se také hecuje proti vládním opatřením, ale ve srovnání s Českem jen nepatrně. Naštěstí. V Česku se hecuje především z politických důvodů.

Je zajimávé pozorovat, kam to hecování Česko přivede. Zatím ve srovnání s Německem a Rakouskem k obrovskému nárustu počtu nakažených.

[Trini]

Pokračování.

https://www.novinky.cz/koronavirus/clan ... s-40338156

Prymula:

Jaká další opatření zvažujete, pokud budou čísla stoupat?

Tento týden je chceme finalizovat a na sklonku příštího týdne představit veřejnosti s ohledem na to, jak se bude reprodukční číslo vyvíjet. Pokud se bude vyvíjet dobře, tak ta opatření nezapneme. Situace není jednoduchá, dnes jsme na poměrně vysokých číslech, a pokud bychom se měli dostávat třeba k hodnotám, jaké jsou v Izraeli, tak je zřejmé, že ani úplné zavření země nespěje k tomu, aby se čísla rychle srazila dolů. Je to jakési memento, ke kterému musíme směřovat.

Je tedy mezi plány i iz­raelský scénář, úplné uzavření země a ekonomiky?

Pokud bychom se měli dostat na izraelská čísla, jiná cesta není. Proto děláme cílená opatření, aby nepoškodila ekonomiku, ale pokud by nebyla dodržována, tak je logické, že nemůžeme nechat přehltit náš zdravotnický systém. Každopádně děláme vše, abychom se tomuto scénáři vyhnuli. Nikdo tady nechce a nemá zájem na tom, aby se opakoval jarní scénář.

Opatření mají vždy čtrnáctidenní platnost, od minulého týdne platí zavírací doba v restauracích o desáté večerní. Budete toto opatření další týden prodlužovat?

Po dvou týdnech opatření automaticky končí a uvidíme, jak se to bude následující týden vyvíjet. Některá se prodlužovat mohou, jiná nemusí. Pokud bychom se dostali na hodnoty kolem jedné, dá se zvažovat, která prodloužena nebudou. Je jasné, že další opatření budou trochu jiná než tato, která limitují provoz.

Znamená to, že by restaurace teoreticky mohly od příštího týdne zůstat otevřené déle?

Nechci předjímat, protože nejsme na počtech, ze kterých bychom se mohli veselit. Zatím stále jdeme nahoru. Uvolňovací opatření přijdou teprve tehdy, až budeme na cestě z kopce.

Jako člen vlády máte jiné postavení než dosud. Nemůže se stát, že by vám do rozhodování zasahovala politika?

Ani když do toho bude zasahovat premiér Babiš jako koncem srpna, kdy kvůli němu váš předchůdce Adam Vojtěch zrušil některá opatření ohledně roušek? Ostatně vrátím se k tomu, kdy vaše slova o registraci v restauracích odmítl jako nesmysl s tím, že jste ve vládě nový.

Na rovinu musím říct, že za opatřeními, která vyhlásíme, si budu stát plnou silou.

Může se stát, že za měsíc požádáte Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu?

Jeden měsíc je doba, která by měla být dostatečná na to, abychom se dostali pod reprodukční číslo 1. Pokud se tam dostaneme, tak by to nastat nemělo.

Jednáte i s lidmi z kulturního segmentu, kterých se opatření citelně dotýkají? Někteří mají obavy o existenci.

Mluvíme, a poměrně intenzivně. V kulturní sféře to nerovnoměrným způsobem dopadá na různé segmenty a kultura je obecně postižena. Zejména segmenty, které obsahují zpěv, to znamená muzikály, opery a podobně. Postižen byl i segment veletrhů. Ostatní jsou na tom výrazně lépe, včetně sportu, který má kompenzační program.

Někteří si stěžují, že zatímco fitness centra fungují, koncerty jsou kvůli zpěvu zakázané.

Fitness centra jsou v indivi­duální poloze, zatím jsme rušili hromadné akce, ne akce individuální. Tady platí obecná pravidla, ve fitness centrech by neměly být skupiny nad deset osob.

[Trini]

Pokračování.

https://www.novinky.cz/koronavirus/clan ... s-40338156

Prymula:

Jaká další opatření zvažujete, pokud budou čísla stoupat?

Tento týden je chceme finalizovat a na sklonku příštího týdne představit veřejnosti s ohledem na to, jak se bude reprodukční číslo vyvíjet. Pokud se bude vyvíjet dobře, tak ta opatření nezapneme. Situace není jednoduchá, dnes jsme na poměrně vysokých číslech, a pokud bychom se měli dostávat třeba k hodnotám, jaké jsou v Izraeli, tak je zřejmé, že ani úplné zavření země nespěje k tomu, aby se čísla rychle srazila dolů. Je to jakési memento, ke kterému musíme směřovat.

Je tedy mezi plány i iz­raelský scénář, úplné uzavření země a ekonomiky?

Pokud bychom se měli dostat na izraelská čísla, jiná cesta není. Proto děláme cílená opatření, aby nepoškodila ekonomiku, ale pokud by nebyla dodržována, tak je logické, že nemůžeme nechat přehltit náš zdravotnický systém. Každopádně děláme vše, abychom se tomuto scénáři vyhnuli. Nikdo tady nechce a nemá zájem na tom, aby se opakoval jarní scénář.

Opatření mají vždy čtrnáctidenní platnost, od minulého týdne platí zavírací doba v restauracích o desáté večerní. Budete toto opatření další týden prodlužovat?

Po dvou týdnech opatření automaticky končí a uvidíme, jak se to bude následující týden vyvíjet. Některá se prodlužovat mohou, jiná nemusí. Pokud bychom se dostali na hodnoty kolem jedné, dá se zvažovat, která prodloužena nebudou. Je jasné, že další opatření budou trochu jiná než tato, která limitují provoz.

Znamená to, že by restaurace teoreticky mohly od příštího týdne zůstat otevřené déle?

Nechci předjímat, protože nejsme na počtech, ze kterých bychom se mohli veselit. Zatím stále jdeme nahoru. Uvolňovací opatření přijdou teprve tehdy, až budeme na cestě z kopce.

Jako člen vlády máte jiné postavení než dosud. Nemůže se stát, že by vám do rozhodování zasahovala politika?

Politika určitě může zasahovat do návrhů opatření, která by dramaticky poškozovala ekonomiku. Snažím se komunikovat s různými skupinami, máme tu experty ze zahraničí, každý víkend s nimi vedu nad opatřeními rozsáhlé diskuse. Pokud je úkolem epidemii zkrotit, tak si nedovedu představit, že bychom s opatřeními mohli polemizovat.

Ani když do toho bude zasahovat premiér Babiš jako koncem srpna, kdy kvůli němu váš předchůdce Adam Vojtěch zrušil některá opatření ohledně roušek? Ostatně vrátím se k tomu, kdy vaše slova o registraci v restauracích odmítl jako nesmysl s tím, že jste ve vládě nový.

Na rovinu musím říct, že za opatřeními, která vyhlásíme, si budu stát plnou silou.

Může se stát, že za měsíc požádáte Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu?

Jeden měsíc je doba, která by měla být dostatečná na to, abychom se dostali pod reprodukční číslo 1. Pokud se tam dostaneme, tak by to nastat nemělo.

Jednáte i s lidmi z kulturního segmentu, kterých se opatření citelně dotýkají? Někteří mají obavy o existenci.

Mluvíme, a poměrně intenzivně. V kulturní sféře to nerovnoměrným způsobem dopadá na různé segmenty a kultura je obecně postižena. Zejména segmenty, které obsahují zpěv, to znamená muzikály, opery a podobně. Postižen byl i segment veletrhů. Ostatní jsou na tom výrazně lépe, včetně sportu, který má kompenzační program.

Někteří si stěžují, že zatímco fitness centra fungují, koncerty jsou kvůli zpěvu zakázané.

Fitness centra jsou v indivi­duální poloze, zatím jsme rušili hromadné akce, ne akce individuální. Tady platí obecná pravidla, ve fitness centrech by neměly být skupiny nad deset osob.

[Trini]

:!:
V Rakousku a Neměcku se také hecuje proti vládním opatřením, ale ve srovnání s Českem jen nepatrně. Naštěstí. V Česku se hecuje především z politických důvodů.

Je zajimávé pozorovat, kam to hecování Česko přivede. Zatím ve srovnání s Německem a Rakouskem k obrovskému nárustu počtu nakažených.

Prymula:

Za největší problém považuji, že se v posledním období vyrojila spousta lékařů, kteří ale nebyli odborníky v inkriminovaných oborech, jako je virologie a epidemiologie, a ti tu prezentovali své názory. Do popředí se v jednu chvíli začal dostávat názor, že to onemocnění není zvlášť závažné, že to je vlastně běžná chřipka a že bude dobré, když to větší část populace prodělá a budeme za vodou.

Ukazuje se ale, že to tak není, a dnes sklízíme ovoce tohoto postupu. Pokud bychom nedodržovali ta opatření teď, tak je to něco úplně jiného než na jaře, kdy jsme tu měli sto nových případů denně. Dnes jich máme denně přes tři tisíce. Zátěž na zdravotní systém se bude nepochybně zvyšovat.

[Eva Nada]

Ředitel FN Motol: Hospitalizovaných s covidem-19 je málo. Přetížení systému nehrozí:

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/re ... i-40336134

Vyjádření ředitele M. Ludvíka ze dne 1.10.2020:

" Před skoro dvěma týdny jsem tu psal, že české zdravotnictví COVID zvládne. Dost lidí mě obviňovalo, že nevím o čem mluvím a než budou volby, tak se budou mrtvoly hromadit na chodbách. Takže podávám aktuální čísla ze včerejšího večera. Máme 5 pacientů na JIPce a 41 leží na standardních pokojích. V tuto chvíli to znamená, že 87 % našich COVID lůžek je volných. Děkuji všem, kteří nepodléhají mediální hysterii a těším se, že se zítra a v sobotu uvidíme ve volebních místnostech...."

Vyjádření ze dne 2.10.2020:

"Dobré dopoledne, sám jsem překvapen, kolik lidí zajímá Covid stav v největším českém zdravotnickém zařízení, ve Fakultní nemocnici v Motole. Takže dnešní stav: celkem 44 pacientů, z toho 4 na ventilátoru, 12 lehký stav, 4 zcela bez příznaků. Co se týče zaměstnanců, tak z celkového počtu 6300 je 45 nakažených a 7 v domácí karanténě.Pokud jde o lůžka, máme teď ráno k dispozici 230 standardních lůžek a 49 JIPových. Děláme vše pro to, abychom to zvládli!"

[adiuv]

https://www.lidovky.cz/domov/dalsi-vlna ... domov_liam

https://www.youtube.com/watch?v=USk9ZVj4BkE

[Eva Nada]

Z FB profilu lékařky Silvie Kochové, dnes, 3.10.2020:


Ráda bych se ještě vyjádřila ke Covid aféře. Spousta lidí mne napadá, že mám konspirační teorie, které se nezakládají na skutečnosti. Tak něco z té skutečnosti a budu ráda, když přispějete také.
Obvod, pro který jako praktik funguji, čítá 2300 lidí. Tedy není malý. Od začátku Covid jsem poslala na testy cca 200 lidí. Asi 3/4 z důvodu kontaktu s covid pozit. osobou, 50 z důvodu příznaků, které můžou s infekcí souviset. Z celého množství bylo dosud pozitivních 10 lidí. Mluvím o čase od března dosud. Z těchto 10 měli 4 lidé chřipkové přiznaky, léčili se asi 14 dnů. Jeden 3 týdny. Nikdo nebyl hospitalizovaný. Ti ostatní neměli jediný příznak.
Mluvila jsem osobně s lidmi, kteří v řadě na test čekali a nakonec odešli. Přišla jim sms, že jsou pozitivní.
Mezitím, co tady kvůli covidu nevidíme nic jiné a naše děti se dusí ve škole v rouškách, což považuji za týrání, se kdovíjak dělají statistiky, vyrábí čísla, utíkají nám jiné nemoci, kvanta státních peněz a manipulace davů pokračuje.
Přeji všem lidem, uchovejte si nadhled a optimismus.

[Trini]

https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/ ... luzek.html

Pražské nemocnice řeší koronavirus. Stoupá počet nakažených zdravotníků

Šéf České společnosti anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý varoval v nedělním vysílání České teleivze v pořadu Otázky Václava Moravce, že v případě denního nárůstu nových případů covid-19 přes čtyři tisíce v celé zemi budou muset nemocnice začít omezovat péči o pacienty s jinými onemocněními.

V záloze je jen 15 procent kapacity lůžek

Takzvaně v záloze je podle Černého asi tisícovka lůžek intenzivní péče a celostátně volná zhruba čtvrtina jejich kapacity. V Praze je to dokonce jen 15 procent. Dosavadní ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) – jehož po rezignaci vystřídal ve funkci bývalý náměstek Roman Prymula – přitom slíbil, že se budou regionální disproporce v kapacitách nemocnic řešit „překládáním“ pacientů.

„Měli bychom zmírnit nárůst nových případů, protože z něj lze přímou úměrou odvodit počet hospitalizovaných včetně těžkých případů. Hrozí, že budeme mít brzy velmi velký problém. Ovšem za předpokladu skutečného dodržování pravidel se situace v tuto chvíli ještě dá zvládnout,“ prohlásil k vývoji situace po posledním zasedání Bezpečnostní rady hlavního města primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

[Trini]

A co ta velká odbornice S. Peková?

Z 3. června 2020



Peková: Druhá vlna nebude, za půl roku covid zmizí

Molekulární genetička Soňa Peková, která vede laboratoř Tilia, je jednou z největších českých odbornic na šíření nového typu koronaviru. Podle ní nastal čas si říct, že jsme to zvládli, a uklidnit se, žádná druhá vlna nebude. Peková dokonce odhaduje, že do Vánoc covid-19 zmizí z celé planety.

Už někde vysvětlila, proč se zmýlila? Pořád se uklidnovalo, uklidnovalo a ted' druhá vlna mnohem horší než ta první. A lidé kvůli tomu uklidnovaní jsou už tak klidní, že nedodržují pravidla. Ale asi jen v Česku. Zřejmě touží po lockdownu. Já teda ne.

[adiuv]

K

https://www.youtube.com/watch?v=USk9ZVj4BkE

Stresové hormony vypínají imunitní systém:
http://www.youtube.com/watch?v=1Si3zSnrYGg

Kdybychom tahle fakta začali vnímat všichni a cítili bychom hlubokou vděčnost za to, že nám žádná nemoc nehrozí, nejen že bychom neonemocněli, ale všechny epidemie by vymizely.

[Eva Nada]

Už jsem od Soni Pekové dlouho nic nečetla, zkusím pohledat...


Její manžel, bývalý epidemiolog, rozhovor s ním:

Manžel viroložky Pekové, Miroslav Pek: Měla by existovat definice případů. S virem by se mohlo chodit i do práce
12.9.2020

"Až tak za dva roky to budeme vědět. Podle mě současný systém karantény je až příliš silný. Je to jen můj názor, ale místo karantény je na místě spíše otázka, proč neudělat třeba jen lékařský dohled. To znamená, že by lidé bez klinických příznaků mohli dál chodit do práce, a to za předpokladu nějakých striktních hygienických opatření a ve chvíli, kdy začne docházet k nějakým klinickým příznakům, tak se k tomu člověku bude přistupovat, že je infekční. Myslím to ve smyslu, že si nejsem jistý, zda plošné zavírání škol, stovky a tisíce lidí v karanténě a další závažná opatření, která mohou opět následovat, je ideální model," dodal pro ŽivotvČesku.cz lékař Miroslav Pek, který ale zdůraznil, že jde o ryze jeho soukromý názor, který není konfrontační s tím, co aktuálně ministerstvo zdravotnictví v souvislosti se zamezením šíření viru nařídilo - tedy nošení roušek ve vnitřních prostorech a MHD.

https://zivotvcesku.cz/manzel-virolozky ... -do-prace/


ze dne 4.9.2020:

"Jsem přesvědčen, že problém koronavirus zmizí. Koronavirus tady může být tisíce let, stejně jako tu jsou ostatní koronaviry, tento tady bude taky, ale nebude problémem," vysvětlil lékař Miroslav Pek pro ŽivotvČesku.cz, který souhlasí s vyjádřením své manželky, že problém COVID-19 do Vánoc zmizí z celé planety.

Viroložka dříve uvedla, že se v Česku nedá mluvit o tom, že nastala nějaká první vlna. Podle ní je totiž vlna něco, co člověka, populaci, smete. A nic takového se vlastně v epidemiologickém slova smyslu v Česku nestalo," uvedla Peková.

"Nevidím důvod, v čem by se měl lišit přístup ke koronaviru a k jiným respiračním virům. Nemyslím si, že by se měly zanedbávat ostatní diagnozy, které jsou, ať už infekční či neinfekční," zdůraznil manžel viroložky pro ŽivotvČesku.cz s tím, že jde o nafouknutou bublinu a za slovy své manželky stojí.

https://zivotvcesku.cz/virolozky-pekove ... mizi-rika/


Manžel viroložky Pekové: Epidemie skončí, až se viru nebude věnovat taková pozornost
20.9.2020

Česko se s počtem pozitivních případů zařadilo k nejrizikovějším zemím v Evropě. Vláda se snaží zavádět opatření, která by měla být citlivá k chodu ekonomiky. Lidé se ale ptají, kdy přijde konec. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila manžela viroložky Soni Pekové, který pracoval jako epidemiolog. Miroslav Pek je v současnosti uznávaný lékař a má na věc poměrně zajímavý a přesvědčivý pohled.
"Pandemie skončí, jakmile poklesne virulence SARS-CoV-2, až se bude chovat jako všechny ostatní lidské koronaviry, nebo až vymizí z populace. Na to pak musí zareagovat lidé s právem rozhodovat. Tedy, že to onemocnění nevyžaduje takovou pozornost, jaká mu je věnována. Tedy ve chvíli, kdy se zjistí, že 99 lidí ze 100 nemá žádné klinické příznaky a že jsou jen laboratorně pozitivní. Jinými slovy až to onemocnění ztratí význam, protože zatím se trasují kontakty, které nemají onemocnění, ale jsou laboratorně pozitivní," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz manžel známé viroložky Miroslav Pek.

Podle přesnějšího vysvětlení Peka se počet pozitivních případů zjišťuje na základě PCR testu. Což znamená, že kdo má v sobě vir, je nemocný. Podle uznávaného lékaře by ale měla existovat jasná definice případů (case definition - pozn. red). To znamená, že v tuto chvíli nakažení jsou všichni, kdo mají pozitivní test, ale přitom u těch lidí se liší průběh onemocnění.

"Nemáme tisíce nakažených denně. Máme tisíce pozitivních s pozitivních nálezem na testu PCR," zdůraznil odborník pro ŽivotvČesku.cz.

https://zivotvcesku.cz/manzel-virolozky ... pozornost/

[Eva Nada]

Infekcionista: Virus neslábne, ale adaptuje se na člověka. Zvýšení počtu nakažených nic neříká


Vláda v pondělí schválila, že od prvního září nebude povinná karanténa při kontaktu s nakaženým koronavirem 14 dní, ale pouhých 10. Je to dobře? „Doba vylučování viru se nemůže vyjádřit přesně na dny. U jednotlivých lidí se to může lišit, takže zkrácení vyjadřuje to, že u naprosté většiny lidí je vylučování viru ukončeno už desátý den,“ vysvětluje ve vysílání Radiožurnálu přednosta Kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce Jiří Beneš.


Nárůst případů

Kdyby koronavirus slábnul, bylo by to už publikováno v nějakých vědeckých článcích. Máme prostředky na to, aby bylo možné přečíst virový genom a pokud by se ten virus měnil, tak by se měnil geneticky,“ popisuje Jiří Beneš.


Do jisté míry je ale podle něj možné, že se více adaptuje na člověka. To by znamenalo, že bude snáze přenosný a bude mít tendenci způsobovat lehčí onemocnění, aby se více šířil.

„Pro mě zvýšení počtu případů neznamená nic alarmujícího. Závažná informace by byla, kdyby došlo k výraznému zvýšení počtu těžkých případů. Samotný počet pozitivních jedinců nic neříká,“ tvrdí infekcionista.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vi ... 172000_ada

[Trini]

„Pro mě zvýšení počtu případů neznamená nic alarmujícího. Závažná informace by byla, kdyby došlo k výraznému zvýšení počtu těžkých případů. Samotný počet pozitivních jedinců nic neříká,“ tvrdí infekcionista.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vi ... 172000_ada

Nenese zodpovědnost, takže si může přijít s jakýmkoliv názorem a teoretizovat, jak se mu zachce.

Tihle ale zodpovědnost nesou. To je pak úplně něco jiného.

Prymula:

Pravdou je, že denní podíl pozitivně testovaných vůči všem otestovaným stoupá. Dostali jsme se už na patnáct procent. Je to důkaz toho, že v populaci je více případů, a kdybychom zvýšili počet testů, tak dojde k ještě vyššímu nárůstu.

Podstatné ale je, že přímo úměrně stoupá počet klinických případů, které vyžadují hospitalizace. Právě ty musíme sledovat, protože rozhodují o tom, jaká bude kapacita systému.

Hřib:

„Měli bychom zmírnit nárůst nových případů, protože z něj lze přímou úměrou odvodit počet hospitalizovaných včetně těžkých případů. Hrozí, že budeme mít brzy velmi velký problém. Ovšem za předpokladu skutečného dodržování pravidel se situace v tuto chvíli ještě dá zvládnout,“ prohlásil k vývoji situace po posledním zasedání Bezpečnostní rady hlavního města primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Samozřejmě se mohou staří lidé nechat umírat v domovech jako ve Švédsku. Pak nebude v nemocnicích plno. Bud se obětujou životy nebo trocha svobody.

V tom článku od adiuv stojí, že covid je 50x až 100 x smrtící než chřipka.

Opravdoví odborníci se snaží vytvořit lék, který by zabral tak, aby covid byl nebezpečný jen jako chřipka. Doufejme a modleme se, aby se jim to brzy podařilo.

Chce to kromě solidarity trpělivost. To je možná to, co se máme z této doby naučit.

[Eva Nada]

V kterém článku? Asi jsem to přehlídla...

[vostalpetr]

Tihle ale zodpovědnost nesou. To je pak úplně něco jiného

Nu já jsem ji jim nevnucoval a jsem ten poslední co by chtěl aby někdo za mě nesl vodpovědnost,

takže podle mě můžou jít klidně do pr....

Na tydle dobrosery jsem ještě méně zvědavej než na ty duchovní....

Před sto lety španělská chřipka sama vodezněla a žádnej dobroser s tím stejně nic neudělal,

nejspíš to dopadne stejně...

[Trini]

V kterém článku? Asi jsem to přehlídla...

Epidemiolog a člen německé federální pracovní skupiny pro koronavirus Marcel Salathé vidí světlou budoucnost.

"Existuje mnoho důvodů k naději," řekl Salathé v rozhovoru pro SonntagsZeitung. Podle něj se povede pandemii dostat pod kontrolu už začátkem roku 2021.

To podle jeho slov neznamená úplné vymýcení viru, ale stav, kdy covid-19 nebude horší než chřipka. Zatímco sezónní chřipky zabijí asi 0,1 procenta nakažených lidí, u covidu se pohybuje kolem 1,4 procenta.

Zatímco na 100 000 nakažených chřipkou připadá 1 až 10 zemřelých, u covidu-19 se toto číslo pohybuje mezi 500 až 1000 zemřelých.Covid tak může být 50 až 100 krát více smrtící, než chřipka. Oproti 650 000 zemřelých s chřipkou ročně tak s covidem k dnešnímu dni zemřelo přes milion lidí za 3/4 roku.

Smrtnost, ale i závažnost viru, by se podle experta mohla v příštích měsících snižovat. "Po hrbolatém létě jsme na dobré cestě. Nepředpokládám, že v zimě bude situace tak špatná," domnívá se s tím, že naopak by se měla začít zlepšovat.


https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/nem ... .2b8bd4ce/

[Eva Nada]

V kterém článku? Asi jsem to přehlídla...

Epidemiolog a člen německé federální pracovní skupiny pro koronavirus Marcel Salathé vidí světlou budoucnost.

"Existuje mnoho důvodů k naději," řekl Salathé v rozhovoru pro SonntagsZeitung. Podle něj se povede pandemii dostat pod kontrolu už začátkem roku 2021.

To podle jeho slov neznamená úplné vymýcení viru, ale stav, kdy covid-19 nebude horší než chřipka. Zatímco sezónní chřipky zabijí asi 0,1 procenta nakažených lidí, u covidu se pohybuje kolem 1,4 procenta.

Zatímco na 100 000 nakažených chřipkou připadá 1 až 10 zemřelých, u covidu-19 se toto číslo pohybuje mezi 500 až 1000 zemřelých.Covid tak může být 50 až 100 krát více smrtící, než chřipka. Oproti 650 000 zemřelých s chřipkou ročně tak s covidem k dnešnímu dni zemřelo přes milion lidí za 3/4 roku.

Smrtnost, ale i závažnost viru, by se podle experta mohla v příštích měsících snižovat. "Po hrbolatém létě jsme na dobré cestě. Nepředpokládám, že v zimě bude situace tak špatná," domnívá se s tím, že naopak by se měla začít zlepšovat.


https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/nem ... .2b8bd4ce/

No, tady bych to brala velice, ale velice rezervovaně, ty data, už kvůli vykazovaným výsledkům, kdy je u nás nemocný každý, kdo vzdá test v řadě, prostě se nenechá testovat, kdy se na skutečný výsledek testu nedá spolehnout (při 4 nezávisle testovaných místech), vyšlo dvakrát pozitivní a dvakrát negativní (žádný anonymní, vyčtený příklad, ale z osobního zdroje), kdy na "normální", každoroční chřipku u nás v ČR, zemře každoročně 2000 lidí (statistický, lehce ověřitelný údaj) - srovnejme s číslem letošního roku.... Trini, ty, armin a určitě nejste jediní, prostě jste podlehli mediálnímu presu, strachu a chytáte se jako liška svého ocasu každé takové zprávy, ale skutečná fakta, FAKTA vám unikají....

Smrtnost na Covit je daleko nižší, než na chřipku..., za první pololetí roku 2019 (kdy o Covidu nebylo ani slechu) zemřelo u nás (všeobecně bez rozlišení nemoci) více lidí než za první pololetí roku 2020....

Nehodlám se už tím tady zabývat, kdo má uši a srdce k slyšení, ten slyší, kdo ne, tak ne....

[Trini]

... Trini, ty, armin a určitě nejste jediní, prostě jste podlehli mediálnímu presu, strachu a chytáte se jako liška svého ocasu každé takové zprávy, ale skutečná fakta, FAKTA vám unikají....

To vidím přesně naopak. Máš strach o svou svobodu, podlehneš snadno hecování a o faktech vůbec nic nevíš. To si opravdu myslíš, že by vlády prakticky celého světa dělaly taková drastická opatření, kdyby o nic nešlo? Že je to nějaká sranda nebo co?
Ale i moje dcera myslí jako ty. Berou jí svobodu. Hádala se ve velkém foru s jedním velmi kompetentním Němcem, který už leta žije ve Švédsku. Psal, že by si přál raději lockdown než to, jak to tam mají. Tam zase sepisují lékaři petice, aby vláda začala konečně jednat, že umírá moc lidí. Ale to ty "svobodomyslné" vůbec nezajímá.