Boží království

[Nic]

Kdybys začala ochunávat něco jiného, tak by pak z tebe třeba padalo i něco moudrého a Honzam by se zase vrátil. To by bylo fajn.

Vážně věříš tomu, že by ten, kdo učí o sjednocení s ďáblem mohl mít zájem slyšet něco moudrého?

Pochopitelně, že ten kdo je ztotožněný ďáblem se konfrontace s Pravdou musí bát jak čert kříže.

[Alaja]

Kdybys začala ochunávat něco jiného, tak by pak z tebe třeba padalo i něco moudrého a Honzam by se zase vrátil. To by bylo fajn.

Vážně věříš tomu, že by ten, kdo učí o sjednocení s ďáblem mohl mít zájem slyšet něco moudrého?

Pochopitelně, že ten kdo je ztotožněný ďáblem se konfrontace s Pravdou musí bát jak čert kříže.

Hmm, je zajímavé, že ten nápad ohánět se s ďáblem vznikl až po delším kontaktu s tebou.....
Jo a ze slušňáka Petra se po tom dlouhém kontaktu s tebou stal zarytý neslušňák, kterého musí duchovňácké stránky neustále banovat...
A tvůj kamarád, vypravěč o tom, že žádné já neexistuje, vůči oponentům byl neslušný jak dlaždič...
Z obyčejného sexuálního internetového loudila se po delším kontaktu s tebou stal mimo jiné i chlubílek ochotný hacknout co jen se dalo....
a pod. ....
Čím to asi je.....

[Alaja]

https://www.youtube.com/watch?v=-mgDDSTtb-Y

[Trini]

Kdybys začala ochunávat něco jiného, tak by pak z tebe třeba padalo i něco moudrého a Honzam by se zase vrátil. To by bylo fajn.

Vážně věříš tomu, že by ten, kdo učí o sjednocení s ďáblem mohl mít zájem slyšet něco moudrého?

Honzam je moudrý. Ale na to zatím nemáš, abys to poznala, a tak věříš na ty své nesmysly.

[Trini]

Kdybys začala ochunávat něco jiného, tak by pak z tebe třeba padalo i něco moudrého a Honzam by se zase vrátil. To by bylo fajn.

Vážně věříš tomu, že by ten, kdo učí o sjednocení s ďáblem mohl mít zájem slyšet něco moudrého?

Pochopitelně, že ten kdo je ztotožněný ďáblem se konfrontace s Pravdou musí bát jak čert kříže.

To fakt nevidíš, že si tady jediná, které pořád straší d'ábel v hlavě? Proč už to konečně nepustíš a nezabýváš se něčím jiným?

[Trini]

ďáblem

ďáblem

čert

Hmm, je zajímavé, že ten nápad ohánět se s ďáblem vznikl až po delším kontaktu s tebou.....

[Alaja]

Z internetu.....

Ďábel je reálná bytost, nikoli pouze symbol

Katolickou mediální scénou zahýbal v těchto dnech spor, zda je ďábel pouhý symbol či reálná bytost.

Mezinárodní asociace exorcistů, která působí při vatikánské Kongregaci pro klérus, proto vydala obsáhlé tiskové prohlášení, jež připomíná učení Písma, koncilů a papežů. Katechismus katolické církve citací IV. lateránského koncilu učí, že „satan a zlí duchové byli Bohem stvořeni přirozeně dobří, ale sami ze sebe udělali zlé“ (KKC, 391). Papež František, který často zmiňuje existenci této zvrácené bytosti, obšírně vysvětlil příslušnou pravdu víry v apoštolské exhortaci Gaudete et exsultate, kde mimo jiné píše, že výraz Zlý, použitý v modlitbě Otčenáš, „se nevztahuje na zlo v abstraktním smyslu“, nýbrž „označuje osobní zlo, které nás týrá“ (č.160). „Nemůžeme si tedy myslet, že je to nějaký mýtus, divadelní drama, symbol, obraz nebo idea,“ (č.161) konstatuje dále v exhortaci slovy svatého papeže Pavla VI.

Prohlášení Mezinárodní asociace exorcistů reaguje na nejasnosti vzniklé po rozhovoru s generálním představeným jezuitů, otcem Arturem Sosou SJ. Níže podáváme náš překlad plného znění obou inkrimovaných výpovědí, jež vyvolaly zmíněnou reakci, o níž informoval také deník Italské biskupské konference Avvenire.

V rozhovoru zveřejněném 21. srpna t.r. se novinář italského internetového portálu Tempi zeptal:

Otče Soso, existuje ďábel?

A.Sosa: „Různými způsoby. Je třeba rozumět kulturním elementům, poukazuje-li se na tuto postavu. V jazyce sv. Ignáce z Loyoly je zlý duch, který tě vede ke konání věcí, jdoucích proti Božímu duchu. Existuje jako personifikované zlo v různých strukturách, ale ne v osobách, protože není osobou; je to způsob uskutečňování zla. Není osobou tak jako člověk. Je to způsob zla, který je přítomen v lidském životě. V lidském vědomí jsou dobro a zlo v permanentním boji, a máme způsoby, jak je indikovat. Známe Boha jako dobrého, cele dobrého. Symboly jsou součástí reality a ďábel existuje jako symbolická, nikoli jako osobní realita.“ (Tempi, Il diavolo esiste solo come realtà simbolica, 21. srpna 2019).

Před dvěma roky v rozhovoru pro přílohu španělského deníku El Mundo položil novinář otázku:

Věříte, že zlo je procesem lidské psychologie anebo pochází z nějaké vyšší bytosti?

A. Sosa: „Podle mého názoru je zlo součást tajemství svobody. Je-li lidská bytost svobodná, může volit mezi dobrem a zlem. My křesťané věříme, že jsme učiněni k obrazu a podobě Boží. Bůh je tudíž svobodný a vždycky koná dobro, protože je cele dobrem. Vytvořili jsme symbolické postavy, jako ďábel, abychom označili zlo. Také sociální podmíněnost reprezentuje onu postavu, poněvadž existují lidé, kteří jednají tímto způsobem, protože se nacházejí v prostředí, kde je velmi obtížné jednat opačně,“ (El Mundo, 31. 5. 2017).


https://www.vaticannews.va/cs/vatikan/n ... ymbol.html

[Alaja]

Z internetu...

Věřit v ďábla?

Homilie ke slavnosti Narození sv. Jana Křtitele

Richard Čemus

Před léty jsem se zúčastnil debaty o existenci ďábla. Kroužila kolem knížky Herberta Haaga Der Abschied vom Teufel (Rozloučení se s ďáblem), kterou se autor pokouší s existencí ďábla teologicky rozloučit. Popírat ji je proti Písmu, tradici a zkušenosti Církve. Jeden účastník debaty však skončil v druhém extrému, když tvrdil: já se lidí neptám, věří-li v Boha, nýbrž, zda-li věří na ďábla. Mnohem spolehlivěji to prý svědčí o pravověří křesťana. Dělat z Otce lži kriterium pravdy se mi zdá pomýlené. Už jen proto, že se mu tím přisuzuje bytí, které sám o sobě vůbec nemá. Existuje jen z Božího dopuštění. Staré přísloví to shrnuje do pravidla: „Kde Bůh postaví katedrálu, ďábel staví hned vedle svou kapličku“.
Ne nadarmo se říká, že „satan je opice Boží“. Nedovede vytvořit nic dobrého, nového a krásného, ale jen napodobovat – s úmyslem oklamat. Dokáže to tak perfektně, že člověk lehko naletí. Není vždy jednoduché rozeznat pravdu od lži, když je líbivá, skutečnost od zdání, když je lichotivé, Boží stvoření od virtuálního světa fantasie, když nic nestojí. Právě to nejisté, neurčité a nerozhodné je rejdištěm Zlého. Zatímco Bůh působí v realitě, učil P. Špidlík, ďábel operuje v chimérách.

Narození Jana Křtitele předznamenává střet dobra a zla, života a smrti, lásky a nenávisti. A to radikálně, v samých kořenech. Proto na ikonách Jana-Předchůdce je znázorněna sekera zaťatá do kořene stromu. Začíná jít o všechno počínajíc tou nejskrytější myšlenkou a tím nejtajnějším přáním. V Krista nelze věřit povrchně, jen tak trochu, na zkoušku a nezávazně. Žádá radikální rozhodnutí – buď ano, nebo ne! Jana to žene do pouště, místa démonů, duchovního boje a smrti, ale také místa očištění, prohloubené víry a rozhodnutí pro život. Vychází z pouště jako muž Boží, muž Ducha, mistr rozlišování, schopen bezpečně ukázat hledajícím Toho, který má přijít – Mesiáše.

Dokud je člověk vzdálen Kristu a moc se o něj nezajímá, ďábel jej nechá na pokoji, někdy tak dokonale, jako by ani neexistoval. Hledá-li člověk ale Kristovu blízkost, narazí na Antikrista, který chce spojení duše s Pánem stůj co stůj zamezit. Není náhodou, že v evangeliu všichni ďábli běsní vždy tam, kde se objeví Ježíš. To platí dnes jako tehdy: čím víc se lidská duše oddává Bohu, tím víc musí zápasit, čím víc hledá mír v duši, tím větší neklid prožívá, čím více Krista miluje, tím víc je pokoušena. Aby člověk v boji s duchem zla obstál, musí se nechat radikálně prostoupit Duchem dobra. Tehdy jako dnes jde tedy o duchovnost neboli spiritualitu. Právě tak hojně užívané slovo spiritualita je ovšem pojem velmi nejasný.

Co je to vlastně spiritualita? Nejobecnější odpověď by byla: vzdělanost, kultivovanost, životní filosofie a určitý styl. Může to být podloženo skutečnými hodnotami a vyžadovat disciplinu – vše to jde však bez Boha. Více náboženská by byla odpověď: spiritualita znamená číst náboženskou literaturu a zabývat se tím, jak uvádět evangelium do svého života. Taková odpověď je už lepší, ale výstižná rozhodně není. Staví totiž do popředí lidskou snahu, která, byť chvályhodná, svádí k tomu, považovat spiritualitu za lidské dílo. Křesťanský Východ naopak neúnavně zdůrazňuje, že „duchovnost“ v nejvlastnějším slova smyslu působí Duch svatý, tedy Boží činnost v nás.

Boží Duch se nespokojí s tím být jedním z našich okruhů zájmu, ale nárokuje si nás celé a totálně, jak může činit právě jenom Bůh. Duch chce proniknout do samých kořenů každé z našich aktivit, schopností a myšlenek, aby všechno, co jsme, co myslíme a konáme, směřovalo k Bohu. Tak maximálně vydán Duchu Božímu byl právě sv. Jan Křtitel. Úplně se ztrácel ve svém povolání být hlasem volajícího na poušti našich životů: „Připravte stezky Páně!“ Jeho vlastní hlas jakoby se mísil s hlasem proroka Izaijáše: „Slyšte mě, […], Hospodin mě povolal […] Z mých úst udělal nabroušený meč, […] Řekl mi: „… proslavím se tebou.“ Já však jsem pravil: „Nadarmo jsem se namáhal, naprázdno, zbytečně jsem strávil svou sílu. […] Bůh je mou silou“ (Iz 49,1-6).

Nechat se proniknout Duchem sv. neznamená ztratit sama sebe, ale naopak najít se ve vlastním povolání, které nemůže dát než sám Duch. Každé skutečné povolání je proto duchovní. Neplatí to pouze pro kněze, řeholníky a řeholnice, ale pro každého křesťana a každou křesťanku. Každý pokřtěný člověk je povolán připravovat Hospodinu cestu v tomto světě. U Jana Křtitele Bůh naznačoval mnoha znameními, k čemu si ho vybral a povolal. Už jeho početí čistou duchovní láskou Zachariáše a Alžběty – jak věří tradice – poukazovalo na to, že bude veden Duchem, aby přivedl mnohé k pokání.

Bez pokání neexistuje pravá spiritualita. V duši, která odmítá se kát, není prostor pro Ducha svatého. To je důvod, proč duchovní život znamená prakticky totéž, co vnitřní, duchovní či neviditelný boj proti zlu usídlenému v myšlenkách – démonům, kteří jen neradi pouští duši ze své moci. Proto zaplatí Jan Křtitel svou misi záhy vlastním životem. Ale i my dnes musíme počítat s odporem a zklamáním, pocitem marnosti, strachu a beznaděje. Umírání, byť jen v přeneseném slova smyslu, nezůstane ušetřeno nikomu, kdo bere své duchovní povolání vážně.

Na ďábla není nutné věřit. Stačí věřit v Krista, Syna Božího. Jeho odpůrce se přihlásí sám. Ani to mu ale nepomůže – je totiž už přemožen!


https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=16656

[Alaja]

Takže je to jasné - ďábel se objevuje pouze tam, kde se uctívá JK....

Dokud je člověk vzdálen Kristu a moc se o něj nezajímá, ďábel jej nechá na pokoji, někdy tak dokonale, jako by ani neexistoval.

[Nic]

Kdybys začala ochunávat něco jiného, tak by pak z tebe třeba padalo i něco moudrého a Honzam by se zase vrátil. To by bylo fajn.

Vážně věříš tomu, že by ten, kdo učí o sjednocení s ďáblem mohl mít zájem slyšet něco moudrého?

Pochopitelně, že ten kdo je ztotožněný ďáblem se konfrontace s Pravdou musí bát jak čert kříže.

Hmm, je zajímavé, že ten nápad ohánět se s ďáblem vznikl až po delším kontaktu s tebou.....
Jo a ze slušňáka Petra se po tom dlouhém kontaktu s tebou stal zarytý neslušňák, kterého musí duchovňácké stránky neustále banovat...
A tvůj kamarád, vypravěč o tom, že žádné já neexistuje, vůči oponentům byl neslušný jak dlaždič...
Z obyčejného sexuálního internetového loudila se po delším kontaktu s tebou stal mimo jiné i chlubílek ochotný hacknout co jen se dalo....
a pod. ....
Čím to asi je.....

No, tohle je zajímavá otázka.

Sice Honzamův největší hřích, kterého si byl vědom a který si sám sobě nedokázal za žádnou cenu  odpustit,  spadal do věku jeho sedmnácti let, kdy jsme se ještě neznali, ale na druhé straně  čertík z krabičky vyskakuje z každé mysli, ve které je připoutanost  k iluzi oddělenosti. Můžeš si všimnout, jak s připoutaností k mysli vzniká blok, kdy umí být i pouhá myšlenka iritující.

Zatímco tam kde takový blok zrovna není, rezonuje při setkání s Pravdou radost, klid, mír,  blaho, krása, štěstí,
s  připoutaností k mysli se  probouzí zloba, zášť, hněv, nenávist, závist, pomlouvačnost, agrese a v neposlední řadě strach  a trápení.

Proto říká Papadží

Všude tam, kde je pravda, musí být také démoni. Buďte tedy obezřetní, protože džagnas ršiů démoni poplenili. To se dělo od počátku. Mysl nepotřebujete, vaším ochráncem je nyní pravda. Učiňte pravdu zodpovědnou.

Existují léčky. Kdykoli mluvíte o pravdě, stává se svět vaším nepřítelem. Co špatného bylo na Kristovi? Jen mluvil pravdu. To byl jeho hřích, za který byl ukřižován.

Z pohledu iluze oddělenosti je osvobození se od téhle iluze nepřijatelné. Z pohledu vědomé Jednoty všeho tady není strach vůbec o nikoho, všechno je v pořádku.

I Ty jsi v pořádku, není na Tobě co vylepšovat.  Ale při ztotožnění s tělem  se to může jevit, že už to v pořádku třeba zrovna  není. Může tady být nějaká bolest těla, bolest mysli...Může to být různé.

[Alaja]

Zatímco tam kde takový blok zrovna není, rezonuje při setkání s Pravdou radost, klid, mír, blaho, krása, štěstí,
s připoutaností k mysli se probouzí zloba, zášť, hněv, nenávist, závist a v neposlední řadě strach a trápení.

Aha, tak proto jsi reagovala, jak jsi reagovala, na popisy savikalpy, na JZ i jinde, ....absolutně tě to nezajímalo a posmívala jsi se ostatním....na radu, jak meditovat, jsi odepsala, že tě to uspává, že to dělat nebudeš...

I Ty jsi v pořádku, není na Tobě co vylepšovat. Ale při ztotožnění s tělem se to může jevit, že už to v pořádku třeba zrovna není. Může tady být nějaká bolest těla, bolest mysli...Může to být různé.

Já říkávám, že když jsem schopna ve svém věku doplazit se sama 5 km k doktorce, tak jsem vlastně ještě docela zdravá a nic mi není...
Rakovinu jsem ještě fakt neměla.....i když je to v dnešní době docela módní záležitost ...je rozšířená...že by viry??

[Alaja]

spadal do věku jeho sedmnácti let, kdy jsme se ještě neznali,

Božíčku...a ty mu to stále připomínáš...neodpustila jsi mu to...

A co tvé hříchy......vzpomeneš si na ně někdy, nebo už jsi od někoho dostala rozhřešení, pomodlila pár zdrávasů a hříchy zmizely ...a můžeš s klidným svědomím dělat jiné, třeba i stejné?

[Trini]

Zatímco tam kde takový blok zrovna není, rezonuje při setkání s Pravdou radost, klid, mír, blaho, krása, štěstí,
s připoutaností k mysli se probouzí zloba, zášť, hněv, nenávist, závist a v neposlední řadě strach a trápení.

Aha, tak proto jsi reagovala, jak jsi reagovala, na popisy savikalpy, na JZ i jinde, ....absolutně tě to nezajímalo a posmívala jsi se ostatním....na radu, jak meditovat, jsi odepsala, že tě to uspává, že to dělat nebudeš...

Ale vždyt víš, že umí psát jen nesmysly - ¨nestoudně se producírující mysl" . Její mysl valí jak šílená myšlenky o blaženosti, klidu a míru, i když je ve skutečnosti plná frustrace a nespokojenosti, což se zcela jednoznačně projevuje jejím chováním. Pro takovou čistou duši jako je Honzam, není jiná možnost než od toho pryč.

[Trini]

spadal do věku jeho sedmnácti let, kdy jsme se ještě neznali,

Božíčku...a ty mu to stále připomínáš...neodpustila jsi mu to...

Je to opravdu nechutné. A když si vzpomenu, kolikrát mu tady předhazovala, že by s ní chtěl sex, ale že ona nemůže, protože je vdaná. K pozvracení.
Vidím to jako úděsný primitivismus.

[Alaja]

spadal do věku jeho sedmnácti let, kdy jsme se ještě neznali,

Božíčku...a ty mu to stále připomínáš...neodpustila jsi mu to...

A co tvé hříchy......vzpomeneš si na ně někdy, nebo už jsi od někoho dostala rozhřešení, pomodlila pár zdrávasů a hříchy zmizely ...a můžeš s klidným svědomím dělat jiné, třeba i stejné?

Ani nevím, jestli ještě existují ty slavné odpustky a kolik to stojí....že by se to kompenzovalo s obnosem vhozeným do kostelní pokladničky?

[Alaja]

spadal do věku jeho sedmnácti let, kdy jsme se ještě neznali,

Božíčku...a ty mu to stále připomínáš...neodpustila jsi mu to...

Je to opravdu nechutné. A když si vzpomenu, kolikrát mu tady předhazovala, že by s ní chtěl sex, ale že ona nemůže, protože je vdaná. K pozvracení.
Vidím to jako úděsný primitivismus.

Co myslíš, ten sex po ní chtěli všichni její kamarádi z internetu, když se dostali k její osobě blíž.....třeba na těch slezinách....?
Vzpomínám na čísi popis jistého srazu JZ...všichni chlapi se prý sesedli kolem ní a viseli na ni očima, hltali každé její slovo ....a zbylé ženské osazenstvo si muselo vystačit bez těch chlapů....

[Trini]

spadal do věku jeho sedmnácti let, kdy jsme se ještě neznali,

Božíčku...a ty mu to stále připomínáš...neodpustila jsi mu to...

A co tvé hříchy......vzpomeneš si na ně někdy, nebo už jsi od někoho dostala rozhřešení, pomodlila pár zdrávasů a hříchy zmizely ...a můžeš s klidným svědomím dělat jiné, třeba i stejné?¨

Ani nevím, jestli ještě existují ty slavné odpustky a kolik to stojí....že by se to kompenzovalo s obnosem vhozeným do kostelní pokladničky?

Hraje si na svatou, ale ta nečistota a nízkost, kterou se snaží pod tím ukrýt, stále leze ven. A to se nedá přehlédnout.

[Trini]

Božíčku...a ty mu to stále připomínáš...neodpustila jsi mu to...

Je to opravdu nechutné. A když si vzpomenu, kolikrát mu tady předhazovala, že by s ní chtěl sex, ale že ona nemůže, protože je vdaná. K pozvracení.
Vidím to jako úděsný primitivismus.

Co myslíš, ten sex po ní chtěli všichni její kamarádi z internetu, když se dostali k její osobě blíž.....třeba na těch slezinách....?

Tak proč se radši neslejzá a nepřestane psát nesmysly na internetu?

[Alaja]

Tak proč se radši neslejzá a nepřestane psát nesmysly na internetu?

Bůhví...
Ještě jistě existuje její bohatá mailová pošta, ale to je nejspíš pro ni málo, kontrolu svých oveček, či vlastně beránků, musí provádět i na veřejných diskutárnách.....

[Trini]

Tak proč se radši neslejzá a nepřestane psát nesmysly na internetu?

Bůhví...
Ještě jistě existuje její bohatá mailová pošta, ale to je nejspíš pro ni málo, kontrolu svých oveček, či vlastně beránků, musí provádět i na veřejných diskutárnách.....

A jeden důležitý beránek (Honzam) jí unikl. Smůla.