Alaja píše:Takže honzam, když psal o své rohatosti, tak nebyl v tu chvíli láskou.....kterou ovšem před tím zřejmě byl.
Pokud si to mohu uvědomovat, tak existence sama o sobě nemůže přestat být láskou, ať se děje cokoliv. Jen se může objevit sen - nevědomost, skrz který se jeví, že někdo nebo něco nesplňuje podmínky, aby láska mohla být vědomá.
Co se vlastně mezi vámi dvěma událo, že honzam se od tebe odvrátil a začal o té rohatosti? Musela jsi mu něčím dost ublížit.....jinak by se to nestalo....
Požádala jsem kdysi Honzama, který žil v celibátu a poznával existenci jako krásu, jestli by mohl pomoci těm, kteří žijí v celibátu, ale jejich život je peklo.
Možná tohle mohlo mít vliv na jeho rozhodnutí stát se bodhisattvou. Ale když se jím začal stávat, tak říkal, že by si nepřál, aby ho někdo následoval.