Tohle je docela dobré

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Trini » ned 27. čer 2021 15:41:17

Nepřekvapuje mne:

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clane ... d=40364256

Misionářky lásky matky Terezy? Spíš sekta než řád, svěřily se bývalé jeptišky

Pro jedny světice, pro druhé žena, kterou fascinovalo utrpení a z utrpení jiných těžila. Matka Tereza, svatořečená v roce 2016, byla pro katolickou církev dlouho hledanou katolickou ženskou hrdinkou. Praktiky v jejích Domovech misionářek lásky však ukazují, že se o blaho ostatních starala velice svérázně. Nedávno zveřejněné rozhovory bývalých sester Misionářek lásky dokládají, že v řádu panovaly tvrdé poměry, které spíše ukazují na sektu než klasický církevní řád.

Jaký byl život v řádu, který matka Tereza založila a který nesl vznešené jméno Misionářky lásky (nebo Misionářky milosrdenství, chcete-li), popsaly v nedávno zveřejněném podcastu The Turning: The Sisters Who Left bývalé sestry, které si touto institucí prošly.

„Člověk neví, kde leží hranice mezi náboženstvím a sektou,“ uvedla Mary Johnsonová, která v řádu strávila od roku 1977 dvacet let, než v roce 1997 z řádu oficiálními cestami vystoupila. Johnsonová o svém působením mezi Misionářkami lásky sepsala paměti, které se staly základem nyní zveřejněných rozhovorů.

Kongregaci založila v roce 1950, řád dodnes sdružuje přes 5000 sester a působí i v České republice. Církevní řády jsou už ze svého principu víceméně uzavřenými společnostmi, podle Johnsonové však Misionářky lásky se svými rituály působí spíše jako sekta.

Členky řádu musí přijmout slib chudoby, cudnosti a služby těm nejchudších z chudých. Ovšem v řádu je rovněž zakázáno přátelství mezi členkami a ze zkušeností Johnsonové i takový přepych jako například sprcha. Řádové sestry si nesmí ani volat s příbuznými kromě naléhavých rodinných událostí a návštěvu rodiny mají povolenu jednou za 10 let.

Přátelství mezi sestrami? Zakázáno
„Protože řád vzešel z katolické církve a silně se identifikuje s katolickou církví, jež je náboženstvím, lidé mají tendenci okamžitě usoudit, že se o sektu nejedná,“ uvedla Johnsonová pro New York Times. Naprosté odstřižení jakýchkoliv vztahů mimo řád, extrémní důraz na disciplínu a rituály připomínající vymývání mozků. Od sekt se běžný chod řádu příliš nelišil.

Mary Johnsonová se přidala k řádu v newyorském Bronxu v roce 1977. Bylo jí 19 let a nábožensky založená dívka z Texasu si o matce Tereze přečetla v magazínu Time. Po úspěšném absolvování noviciátu se stala řeholnicí a přijala jméno sestra Donata.

Johnsonová vzpomíná, že matka Tereza se až úzkostlivě upnula zejména na slib cudnosti a v jejím řádu proto kvůli tomu panovaly extrémně přísné podmínky. Řeholnice se nemohly navzájem dotýkat a i těch, o které se staraly se mohly dotknout jen ve velmi omezené míře.

„Nemohli jste mít kamarádku. To bylo velmi výslovně zakázáno. Když někdo uviděl, jak se jedna sestra sbližuje s druhou, okamžitě to bylo ohlášeno,“ uvedla Johnsonová.

Ostříhat do hola
Když se stala novickou, matka Tereza se sama účastnila rituálu, při kterém byly adeptkám na řeholnice ostříhány vlasy do hola. Matka Tereza, která rituál vedla, dívkám vysvětlila, že jde o posvátný závazek Bohu.

„Pamatuji, jak jedna dívka měla v očích slzy, když její vlasy padaly k zemi. Ostatní seděly kolem a oči měly zavřené tak pevně, jak to jen dokázaly,“ uvedla Johnsonová. Následně ucítila ostrý zápach. „Uviděla jsem jednu sestru, která naše lokny házela do ohně,“ popsala bývalá jeptiška.

Dalším nedílným prvkem disciplíny bylo sebemrskačství, známé především ze starších časů církve. Každá ze sester měla provazy spletené do uzlů a očekávalo se, že si jeptišky každý den kromě neděle uštědří několik desítek ran.

„Začínalo to pomalu. Jestli si to pamatuju přesně, tak to bylo okolo patnácti ran. Když jsem se stala řeholnicí, bylo to už ran padesát,“ uvedla Johnsonová. Uštědřování si ran je flagelantská idea uvědomění si vlastní hříšnosti a trestání se za ni. „Za daných okolností si myslím, že to mohlo být i jisté sadomasochistické erotické potěšení,“ dodala Johnsonová a dodala, že se spoustou sexuální energie, která musela být potlačena by se tomu ani nedivila.

Zápach přibližuje chudým
Chceme-li pomáhat extrémně chudým, musíme extrémně chudě i žít. To bylo moto matky Terezy a Misionářky lásky se podle toho musely řídit. Sprcha byl přílišný luxus. Johnsonová vzpomíná, že si jednou za noviciátu dopřála. Nikoliv teplou, nechtěla se rozmazlovat příliš, ale přesto sprchu.

Byla při tom přistižena a dostalo se jí pořádného vyčinění. Očekávalo se totiž, že se jeptišky budou polévat pouze malým hrnečkem vody. Sestra, která Johnsonovou načapala nadávkami rozhodně nešetřila.

V tomto ohledu pak nepřekvapí zákaz deodorantů. V parných letních dnech to bylo pro jeptišky drsné. Své o tom ví Kelli Dunhamová, která se v roce 1994 přidala do stejného konventu jako Johnsonová. „Pamatuji si, jak říkám sestrám: ‚Moc nevoníme‘. Na to se mi dostalo odpovědi: „Jaký požehnaný dar, jenž nám pomůže se slibem cudnosti,“ vzpomíná Dunhamová.

Už méně sestry žertovaly o zákazu větrání, přesto že v ubikacích bylo přes léto úmorné vedro. Zřejmě všude po světe si měly Misionářky lásky připomínat kalkatské podmínky, ve kterých žila matka Tereza.

Odstřižení od rodiny
Bývala jeptiška Colette Livermoreová se k Misionářkám lásky přidala v Austrálii v roce 1973, v roce 2013 napsala své vlastní paměti. nejhorší pro ni bylo odstřižení od rodiny. Právě ona hovoří o vymývání mozků, které tak často můžeme vídat v různých sektách.

„Jste naprosto izolováni od ostatních,“ vysvětlila. Zmínila, že její sestra představená, zadržovala dopisy od rodin, což mělo být další symbolickou obětí jeptišek. Livermoreová se tak ale nedozvěděla, že její bratr leží v nemocnici a jeho stav je vážný. Zoufalá matka se nakonec do konventu dovolala a sestra představená dovolila Livermoreové uskutečnit hovor. Návštěva rodiny jí ale nebyla dovolena.

„Je zvláštní, jak moc jste odstřižená od rodiny a obyčejného života. Potřebovala jsem tehdy pevnější páteř, dupnout si a říct ‚Odcházím‘. Jenže z nějakého důvodu jsem to neudělala a teď toho lituji,“ uvedla Livermoreová.

Jenže odejít bylo těžké. Jeptišky se venku mohly pohybovat výlučně minimálně po dvojicích. A z konventu samy odejít nemohly. „Nemohla jsem ujít pět, šest kroků, aniž bych nenarazila na někoho, kdo se mě zeptal kam jdu,“ popsala Johnsonová.

Vznešená myšlenka se zvrhla
Řádové sestry neviní matku Terezu a pro jeptišky, které v řádu zůstávají mají jen slova úcty. Mrzí je však, že vznešeného cíle, který si matka Tereza při zakládání řádu vytýčila, se stalo něco, co se velmi lehce může stát vězením, ze kterého je obtížné se dostat.

„Pojďme udělat něco nádherného pro Boha, to byla úvodní duchovní myšlenka na počátku celé věci. Za celé ty roky se to naprosto zvrátilo,“ uvedla Johnsonová.

„Je krásné vidět chudé a nemocné, jak trpně přijímají svůj úděl a trpí jako Kristus o pašijích. Svět je jejich utrpením bohatší,“ řekla matka Tereza při rozhovoru s jejím velkým kritikem britským novinářem Christopherem Hitchensem.

„Láska, aby byla opravdová, musí bolet,“ uvedla pak matka Tereza, od roku 2016 svatá Tereza Kalkatská. Jak podotýká list New York Times, kdyby toto říkal jakýkoliv jiný guru, měli byste v otázce, zda-li nejde o sektu, jasno.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Trini » čtv 22. črc 2021 11:00:11

https://www.novinky.cz/komentare/clanek ... l-40366899

KOMENTÁŘ: Rozdělme Evropskou unii – Jiří Weigl

Minulý týden zveřejněný plán Evropské komise na zelený „velký skok“ ve svatém boji za záchranu klimatu definitivně potvrdil, že názorová, ideová a zájmová propast mezi západem EU a jejím postkomunistickým východem dosáhla nepřekonatelného rozměru.


Západ EU ovládající Brusel a všechny evropské struktury zcela podlehl fantasmagorické progresivistické ideologii a není vůbec ochoten o ní diskutovat, ale naopak ji chce na sílu vnutit všem bez ohledu na jejich názory. Hrozí nám něco silně připomínajícího Bílou horu a po ní následující oktrojované Obnovené zřízení zemské, tj. netolerantní cizí nadvláda, vnucený ideologický monopol, perzekuce nesouhlasících, odnárodňování a znevolňování.

To není přehánění. Progresivistická antihumánní pseudozáchrana planety se bez podobných kroků a potlačení nesouhlasu silou nemůže obejít.

Hypoteticky se nabízejí tyto možné reakce:

podrobení se a spoléhání se na to, že to zase nějak přežijeme. To v dnešním světě už vyjít nemusí.

bojovat v rámci EU. Nerealistický scénář, protože přesvědčit Brusel a západ EU o nutnosti změny současné politiky nemá šanci.

spolu s ostatními nespokojenými respektovat rozložení sil a dohodnout rozdělení celku, jehož směřování nám nevyhovuje, s tím, že zachováme maximum pozitivního ze společné minulosti.

vystoupit individuálně, což za dnešní konstelace není realistický projekt, na který bychom měli sílu.

Musíme respektovat, že naši západoevropští partneři znechucení dnešní přemírou svého bohatství vidí smysluplnou budoucnost pouze v chudobě, obětech a odříkání v zájmu planety. Respektujme, že se chtějí zříci konzumu, létání a osobní dopravy, požívání masa, plození dětí a dalších životních radostí. Smiřme se s tím, že místo rodiny u nich zaujme polyamorie a manželství pro všechny. Dopřejme našim západním přátelům požitky z konání dobrých skutků při otevření hranic a pečování o všechny, kteří k nim ze světa zamíří za snazším životem. Umožněme jim žít v multikulturní poislámštělé společnosti se svobodnou volbou pohlaví a totální rovností všech myslitelných minorit, chráněných dohledem inkviziční politické korektnosti. Dopřejme jim získat vlastní zkušenost s omezením občanských práv a svobod a jedinou povolenou ideologií.

Tvrdě však od nich požadujme, aby oni respektovali, že my – Češi, Maďaři, Poláci a Slováci a další Středo- a Východoevropané – v takové společnosti žít nechceme, že jsme do EU s takovými cíli nevstupovali a ani nám tehdy nebyly nastíněny. Máme vlastní zkušenosti s totalitou a sociálními utopiemi a nechceme je opakovat. Chceme si žít po svém a ne pod cizím diktátem.

Snažme se hrozícímu konfliktu a zničení evropské spolupráce zabránit racionálně – rozdělme dnešní EU s respektem k tomu druhému a uchovejme maximum dobrého, co nás spojuje. Pouze tak se nám podaří překonat dnešní pnutí, které hrozí zničit celou současnou vratkou evropskou konstrukci. My Češi a Slováci k tomu můžeme mít co podstatného říci. Podobným krokem jsme předešli závažným hrozbám po pádu komunismu.

Setrvávat na Titaniku i po srážce s ledovcem se, jak víme, nikomu nevyplatilo. Evropská komise takový ledovec do cesty EU sama staví. Pokusme se z lodi, kterou nemůžeme zastavit, dostat za každou cenu, záleží-li nám na budoucnosti našich dětí. Planeta to přežije.

Autor je výkonný ředitel Institutu Václava Klause
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Trini » pát 23. črc 2021 9:40:28

https://www.novinky.cz/komentare/clanek ... y-40367005


KOMENTÁŘ: Zničí zelený úděl EU? – Alexander Tomský

Od pádu Berlínské zdi a komunistického impéria prosazuje Západ dvě ideologie, jimž normální běžní lidé nemohou uvěřit a diví se, jak je vůbec možné, že je vyhlašují vzdělanci, přinejmenším ve významu lidí s univerzitním diplomem. Málokdo tuší, že jde o skrytou nemoc spekulativního intelektu.

Jedna nabízí vybudovat novou hierarchii sociální a společenské spravedlnosti (rovnosti), multirasových a multigenderových (LGBTQ+) menšin. Politkorektností a rovnostářskou legislativou umlčovaná a zastrašovaná většina snad dříve nebo později nové politické náboženství odmítne, nařčení z transfobie, vrozeného bělošského rasismu a vymáhání souhlasu, že neexistují podstatné rozdíly mezi muži a ženami, nejsou dlouhodobě udržitelné.

Ta druhá ideologie, jež také nalezla domov v Evropské unii, bude mít ekonomický dopad. Poprvé od svého založení má Unie v programu zchudnutí Evropanů, dokonce se tím ani netají. Podle týdeníku The Economist, který cituje nadšené eurokraty, není „Zelený úděl” nic menšího než bolestivá revoluce, která zásadně změní životní styl Evropanů, zajistí EU místo ve světě (zřejmě čestné) a účel na jednu generaci.

Proč potřebujeme další účel? Doposud se eurokrati tvářili, že všechno, co činí, zvyšuje prosperitu Evropy. Společná měna měla snížit transakční náklady fluktuačních národních měn i riziko investic, což se sice podařilo, ale jižním státům Unie způsobila a dosud působí astronomické škody. Společný trh také přinesl zpočátku velké výhody, neustálou integrací a byrokratizací už ale dlouho ztrácí dynamiku a podíl EU na hospodářství světa se stále snižuje. A tak si může EU přičíst k dobru nanejvýš stejný tarif za telefonní volání.

Avšak energeticko-klimatická revoluce, kterou minulý týden u nás propagoval místopředseda Unie Frans Timmermans, je z hospodářského hlediska opravdu šílená a nákladná cesta nikam, ú-topos, jak neuskutečnitelnou utopii nazývali staří Řekové. Přestavět rozvodnou síť, nahradit plynové kotle a sporáky, vyrobit zelenou elektřinu pro všechna vozidla se podařit prostě nemůže.

Profesor energetických strojů Jan Macek (ČVUT), říká, že jen noční nabíjení 20 milionů aut by znamenalo výkon čtyř a půl Temelínů. Na něco takového obnovitelná energie nestačí. A tak se budou zdaňovat fosilní paliva, zakážou se spalovací motory (2035), zdraží se vytápění budov a povolenky na uhlík. A zejména cement a ocel. Bydlení pro mladou generaci bude ještě nedostupnější než dnes. Agroprůmysl má být bio a maso drahé. Zavede se uhlíkové clo, to aby náš průmysl prodražených ekologických produktů nezkolaboval. Už nyní si na protekcionismus stěžuje Indie a Austrálie.

Vzhledem k nedostatku vzácných i méně vzácných kovů do baterií bude výroba elektrických aut stále nákladnější. Jeden anglický inženýr vypočítal veškeré náklady na nedostižnou elektrifikaci domácností a aut a nechápavě poznamenal, že drastické snížení životní úrovně nedává smysl, vždyť Británie vypouští pouze jedno procento světových emisí. Zřejmě nepochopil, že puritáni zeleného údělu hodlají především snížit spotřebu, neřestný konzum a svobodný životní styl Evropanů. Kdyby opravdu věřili, že se za dvacet let upečeme, tak by propagovali jaderné elektrárny. Kdyby se jim jejich křížové tažení podařilo, budou tak jako před sto lety auta, maso a dovolená u moře jen pro bohaté.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod honzam » pát 23. črc 2021 14:06:41

Toto samozřejmě není řešení, které by skutečně pomohlo planetu ochránit. Situace je taková, že proti sobě jednotlivé národy nebo společenství národů bojují o zdroje, ekonomickou nadvládu a své přežití, což je přirozené, protože člověk je zvíře a chová se tak. Planeta ale není nafukovací a tahle soutěž si na ní vybírá svou daň.

Jediný efektivní způsob, jak dostatečně regulovat dopad lidské civilizace, je zavést Nový světový řád pod jednou vládou nade všemi lidmi tak trochu v orwellovském duchu například i podle poselství na Georgijských kamenech.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Georgijsk%C3%A9_poradn%C3%AD_kameny

- Udržujte počet lidí pod hranicí 500 000 000 v trvalé rovnováze s přírodou.
- Dělejte reprodukci moudře s ohledem na zlepšování tělesné kondice a rozmanitosti.
- Sjednoťte lidstvo novým živým jazykem.
- Ovládněte vášně – víru – tradice a všechny věci smírnou cestou.
- Ochraňujte lidi a národy spravedlivými zákony a soudy.
- Ať se všechny národy řídí svými zákony a externí spory nechť řeší světový soud.
- Zrušte zbytečné zákony a zbytečné úředníky.
- Vyvažujte osobní práva povinnostmi ke společnosti.
- Oceňujte pravdu, krásu a lásku ve snaze o harmonii s nekonečnem.
- Nebuďte rakovinou na Zemi – dejte prostor přírodě – nechte místo pro přírodu.




Osobní svoboda a pohodlí končí tam, kde ohrožuje zachování života na Zemi.
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Trini » sob 24. črc 2021 9:33:44

honzam píše:https://cs.wikipedia.org/wiki/Georgijsk%C3%A9_poradn%C3%AD_kameny

- Udržujte počet lidí pod hranicí 500 000 000 v trvalé rovnováze s přírodou.


https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rus ... 100641_zit

Ted' je na světě asi 7,7 miliard lidí a to by se mělo podle tohoto návodu zredukovat na 500 milionů.

Jestli jsem to dobře spočítala, tak by z 10,65 milionů Čechů mělo "správně" být 692 tisíc.

V Česku umírá přibližně 111 000 lidí ročně. Takže kdyby se od ted' nenarodilo jediné dítě, tak by to trvalo nejméně 90 let, než bychom vymřeli na těch 692 000. To by ale zbyly jen stařenky a starci. :?

Kolik dětí by se mělo ročně narodit, aby se toho "ideálu" dosáhlo za 1000 nebo 500 let? :netusim:
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Alaja » sob 24. črc 2021 11:33:42

Malý atlas světa
3.příruční vydání

Ústřední správa geodesie a kartografie
Praha 1959


Přikládám něco málo z bohatého obsahu...z knihy staré pouhých 62 let....
Dvě stránečky o obyvatelstvu.... :Foto:
Přílohy
DSCN3095.JPG
DSCN3096.JPG
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5678
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 404-krát v 388 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod honzam » sob 24. črc 2021 16:52:46

Trini píše:Kolik dětí by se mělo ročně narodit, aby se toho "ideálu" dosáhlo za 1000 nebo 500 let? :netusim:

Těžko říct, na čem je ten "ideál" pod 500 miliónu založený. Myslím si, že je to střelené od boku jako 1/10 stavu populace v době vztyčení kamenů. Asi by nebyl problém ani 1 miliarda, což je počet lidí před průmyslovou revolucí (pod 500 milióny byl na konci středověku).

S regulováním počtu obyvatel se už experimentovalo v Číně a v současnosti o tom uvažuje Indie. Omezení jedno dítěte na rodinu je určitě kruté, ale účinné řešení, které by za přísného dodržování dokázalo snížit populaci na 500 milionů za několik set let. Na 2 miliardy i za 200 let.

Průměrná délka života 80 let:
2030 - 8 miliard
2110 - 4 miliardy
2190 - 2 miliardy
2270 - 1 miliarda
2350 - 0,5 miliardy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_populace
https://cs.wikipedia.org/wiki/Politika_jednoho_d%C3%ADt%C4%9Bte
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli honzam za tento příspěvek:
Trini

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Trini » sob 24. črc 2021 17:54:07

honzam píše:S regulováním počtu obyvatel se už experimentovalo v Číně a v současnosti o tom uvažuje Indie. Omezení jedno dítěte na rodinu je určitě kruté, ale účinné řešení, které by za přísného dodržování dokázalo snížit populaci na 500 milionů za několik set let. Na 2 miliardy i za 200 let.

Průměrná délka života 80 let:
2030 - 8 miliard
2110 - 4 miliardy
2190 - 2 miliardy
2270 - 1 miliarda
2350 - 0,5 miliardy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_populace
https://cs.wikipedia.org/wiki/Politika_jednoho_d%C3%ADt%C4%9Bte


Čína má ted' prý velké problémy, chybějí ji lidé, aby se udržela ekonomika. Považuji politické nebo náboženské regulace obyvatelstva za nesprávné. Mao dával vyznamenání ženám, které porodily 10 dětí, nedávno se tam dávalo určitě vyznamenání, když někdo neměl žádné, a trestalo se, když někdo měl více než jedno. Ale začaly jim tam chybět ženy, protože skoro každý chtěl mít syna, takže když se měla narodit holčička, tak se šlo na potrat. Ted' se tam začaly podporovat rodiny s dvěma dětmi, i se třemi.
Muslimové chtějí mít hodně dětí - s nimi právě mají problém v Indií. Erdogan vyzývá, aby Turci měli nejméně 3 až 4 děti.
Po Afričankách se chce, aby rodily pořád - čím více dětí, tím lépe.

V Česku byl donedávna průměr 1,5 dětí pro ženu, ted' prý 1,7. Ideální by prý byly rodiny s dvěma dětmi. Ve vyspělých státech jde porodnost spíš dolu. Např. v Japonsku.
Naposledy upravil Trini dne sob 24. črc 2021 18:03:50, celkově upraveno 1
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Trini » sob 24. črc 2021 18:02:32

honzam píše: Omezení jedno dítěte na rodinu je určitě kruté, ale účinné řešení, které by za přísného dodržování dokázalo snížit populaci na 500 milionů za několik set let. Na 2 miliardy i za 200 let.

Průměrná délka života 80 let:
2030 - 8 miliard
2110 - 4 miliardy


Aha.
Takže kdyby v Česku klesla porodnost na 1 dítě pro ženu, tak by nás bylo v roce 2110 - to je za 90 let - něo málo přes 5 milionů. :?
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Alaja » stř 28. črc 2021 20:57:53

Teď mne napadlo, že za tím vším nejspíš vězí to legendární společenství devíti neznámých mužů, co prý založil císař Ašóka už před naším letopočtem.

:starik:
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5678
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 404-krát v 388 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Trini » sob 21. srp 2021 8:52:26

https://www.stream.cz/prostor-x/pelikan ... i-64206657
Pelikán: Afghánistánu nerozumíme, je to jinak. Tlumočníky bych tam nechal, ženy víc práv nechtějí

Do Afghánistánu si projektujeme vlastní hodnoty a názory, staráme se jen o sebe, říká arabista Petr Pelikán, který v zemi žil několik let. Podle něj teď zažíváme šok z toho, že se rychle rozpadla afghánská Potěmkinova vesnice. Část tamních elit nás manipulovala, realita byla jinde. Pelikán rozporuje nebezpečnost Tálibánu a zdůrazňuje, že zemi nerozumíme. Tlumočníky spolupracující s českou armádou by v zemi nechal.



To podle mne odpovídá. Naprostá většina afganských uprchlíků se nechce integrovat a proti ostatním uprchlíkům mají nejvyšší kriminalitu. Prostě uplně jiná mentalita než ta naše.

V Afganistánu by to jen velmi málo lidí chtělo mít jinak. Proto se to tak strašně rychle zvrtlo - během několika dní.
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Trini » sob 21. srp 2021 13:15:09

Trini píše:https://www.stream.cz/prostor-x/pelikan-afghanistanu-nerozumime-je-to-jinak-tlumocniky-bych-tam-nechal-zeny-vic-prav-nechteji-64206657
Pelikán: Afghánistánu nerozumíme, je to jinak. Tlumočníky bych tam nechal, ženy víc práv nechtějí

Do Afghánistánu si projektujeme vlastní hodnoty a názory, staráme se jen o sebe, říká arabista Petr Pelikán, který v zemi žil několik let. Podle něj teď zažíváme šok z toho, že se rychle rozpadla afghánská Potěmkinova vesnice. Část tamních elit nás manipulovala, realita byla jinde. Pelikán rozporuje nebezpečnost Tálibánu a zdůrazňuje, že zemi nerozumíme. Tlumočníky spolupracující s českou armádou by v zemi nechal.



To podle mne odpovídá. Naprostá většina afganských uprchlíků se nechce integrovat a proti ostatním uprchlíkům mají nejvyšší kriminalitu. Prostě uplně jiná mentalita než ta naše.

V Afganistánu by to jen velmi málo lidí chtělo mít jinak. Proto se to tak strašně rychle zvrtlo - během několika dní.



V Afagnistánu je obrovská negramotnost. V roce 2015 tam bylo 61,8% analfabetů.

Nemají v podstatě žádnou železniční sít, ani moc jinou infrastrukturu, navíc silně poničenou z válek.

V roce 2009 bylo uzákoněno, že žena musí být kdykoliv manželovi sexuálně k dispozici. Takže průměr na ženu je 5,3 dětí. V roce 2015 měl Afganistán 33,7 milionů obyvatel, v roce 2050 jich bude mít 61 milionů, které ale země nedokáže uživit.

Elektrické napojení mělo v roce 2008 jen 28% Afgánců.

Afganistán patří mezi nejchudší země světa. :?
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Trini » ned 22. srp 2021 19:21:27

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ylo-674475
Čas jít z EU. Maďarskem otřásla bomba, Němci zděšeni. To tu ještě nebylo

V Maďarsku to začíná vřít. Jedny z předních novin hovoří již zcela otevřeně o nutnosti opustit EU. Ostře se vyjadřují i představitelé vlády a parlamentu. Slova o bruselské intelektuální márnici mohou leckoho překvapit. Vše může souviset s nedávno podepsanou deklarací o budoucnosti Evropské unie. Orbán prý také nechce bohapustý multikulturní superstát. Z Německa na něj za to dopadlo obvinění z vyděračství. Nejnovějšímu kontroverznímu článku se s obavami věnuje německý kanál Deutsche Welle.

Maďarské noviny Magyar Nemzet (Maďarský Národ) bývají některými označovány jako neoficiální vládní médium. V neděli 15. srpna list zahájil diskusi o problému, který byl dříve považován za nepředstavitelný i v maďarských vládních kruzích, a to je vystoupení Maďarska z Evropské unie.

„Je načase mluvit o huxitu“, zněl titulek v Magyar Nemzet. Zpráva podle dostupných informací vybuchla v Maďarsku údajně jako bomba. Zprávu převzala všechna významná média a opoziční politici začali hromadně vyjadřovat své znepokojení.

Oficiální anglická verze zprávy Magyar Nezmet zní: „(Nyní) nastal čas, nyní v červenci 2021, abychom vážně zvážili možnost našeho vystoupení z této unie států s tisícem krvácejících ran, projevujících imperiální znaky a neuvěřitelně arogantním chováním k zemím východní a střední Evropy.“

V článku se dále píše: „Naše cesty se rozešly, protože Západ se nyní vědomě (...) rozchází s křesťanskou morálkou a hodnotami. Místo toho se snaží vybudovat kosmopolitní světovou společnost bez tváře, založenou na bezuzdném potěšení a sebezničení jednotlivce. (…). (Naproti tomu) my Maďaři, Poláci a lidé ze střední a východní Evropy se držíme svých kulturních a náboženských základů.“

Článek napsal politolog Tamás Fricz. Fricz v politickém prostoru Maďarska není žádný politický outsider. Je údajně předním členem několika důležitých organizací napojených na premiéra Viktora Orbána a platí za ostrého kritika bruselské eurokracie. Z toho vyplývá, že nastolená otázka huxitu může být koordinována s vládními kruhy, a premiér Viktor Orbán tak testuje nálady ve společnosti.

Maďarský establishment se o EU již dlouhodobě vyjadřuje kriticky. Například předseda parlamentu Laszlo Kover se nechal slyšet, že by v referendu o členství v EU hlasoval pro odchod. Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Varga zase prohlásila, že EU již není útočištěm, ale intelektuální márnicí.

Sám Orbán se nechal již v roce 2016 v souvislosti s brexitem slyšet, že „samozřejmě existuje život mimo EU“. Politik se také stále častěji dostává s lídry západních států, a tím pádem s Bruselem, do roztržek. Naposledy tomu tak bylo kvůli Orbánovu zákonu zakazujícímu propagaci homosexuality a změn pohlaví ve školách.

Budapešťský politolog Peter Kreko řekl pro německého veřejného mezinárodního vysílatele Deutsche Welle, že odchod z EU zatím není v Orbánově zájmu. „Má však zájem obrátit veřejné mínění proti EU s cílem potenciálně vydírat Brusel hrozbou možného huxitu. V tomto ohledu je jeho cílem prohloubit nepřátelství vůči EU v Maďarsku.“

„Jedním z jeho nástrojů je tvrzení, že Maďarsko dostává od EU stále méně peněz. To naznačuje, že země proto nemůže získat další výhody z členství v EU,“ dodal Kreko, který je v současné době členem Vídeňského institutu pro humanitní vědy (IWM). Podle průzkumů veřejného mínění považují Maďaři financování EU za jednu z klíčových výhod členství v EU.

To vše se v zemi na Dunaji děje těsně po tom, co lídři 16 politických stran ze 14 evropských zemí ohlásili bezprecedentní spojenectví na obranu svrchovanosti evropských národních států, ochranu nukleární rodiny a zachování tradičních židovsko-křesťanských hodnot.

Tato „Společná deklarace o budoucnosti Evropské unie“ z 2. července 2021 představuje první významnou snahu euroskeptických stran se společně postavit proti evropským federalistům, kteří usilují o přeměnu Evropské unie na bohapustý multikulturní superstát. Signatáři této deklarace jsou právě již výše zmíněný premiér Orbán, bývalý italský ministr vnitra Matteo Salvini a francouzská prezidentská kandidátka Marine Le Penová. Dokument, jehož autorem je bývalý polský premiér Jarosław Kaczyński, který vede vlivnou stranu Právo a spravedlnost (PiS), podepsali také zástupci konzervativních stran z Rakouska, Bulharska, Dánska, Estonska, Finska, Řecka, Litvy, Nizozemska, Rumunska a Španělska.

V deklaraci se praví, že Evropská unie potřebuje „důkladnou reformu“, protože „místo toho, aby Evropu chránila, se sama stala ‚zdrojem problémů, úzkosti a nejistoty‘“. Signatáři se shodují na tom, že EU se stala nástrojem „radikálních sil“, které jsou odhodlány provést civilizační transformaci Evropy a jejichž cílem je vytvořit evropský superstát zbavený evropských tradic, sociálních institucí a morálních zásad. Signatáři této deklarace prohlašují, že evropské mainstreamové konzervativní strany opustily tradiční židovsko-křesťanské hodnoty a kvůli politickému zisku převzaly levicovou politiku. Obzvláště kritičtí jsou k politice masové migrace, která umožnila milionům migrantů z Afriky, Asie a Středního východu se usadit v Evropě, přestože mnoho těchto nově příchozích odmítá přijmout evropské hodnoty.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Trini » pon 23. srp 2021 9:03:11

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... u-40369664
Kdyby v Praze 20 let pochodovali cizí vojáci, asi nebudou mít naše sympatie, říká velitel z Afghánistánu

Generálmajor Bohuslav Dvořák velel vedle kontingentu české armády ISAF-KAIA po čtyři měsíce také koaličním silám na kábulském letišti. V rozhovoru pro Novinky se zamýšlel nad obtížností partyzánské války a také nad problémy přechodu k míru. Zmiňoval, že to už není úkol armády. Upozornil i na to, že dlouhá přítomnost cizích vojáků vyvolává averzi.

Nezaskočil vás rychlý pád Afghánistánu do rukou Tálibánu?

Upřímně řečeno jsem byl velmi překvapený, že se to složilo jako domeček z karet, a tak rychle. Není to nic, z čeho by byl člověk šťastný, a opravdu si myslím, že stažení mohlo být naplánováno lépe, ale jak se říká, po bitvě je každý generál. Nemám již informace o tom, jaká byla situace, jaké informace byly v dané chvíli k dispozici, a asi nikdo nečekal, že afghánská vláda i ozbrojené síly zkolabují tak rychle.

Bohužel, je to důkazem toho, že afghánské vládní struktury neměly důvěru a podporu obyčejných lidí. Afghánistán není stejnorodý stát, skládá se asi z dvaceti národností. Každá skupina má své parciální zájmy. Otázkou je, zda jsme vůbec měli šanci udělat z Afghánistánu stabilní zemi, a už vůbec nehovořím o demokratické společnosti. To ale opravdu není mise pro vojáky, vojáci svůj úkol splnili.

Ale chci věřit tomu, že i díky naší přítomnosti se změnil i Tálibán. A možná i současný postup Talibánu je jiný, než jaký by byl, kdyby to byl Tálibán z roku 2001. Uvidíme, jak se situace v Afghánistánu bude dále vyvíjet.

Zásah Afghánistánu tedy měl smysl?

V roce 2001 bylo správné, že jsme tam šli a ukázali, že nenecháme teroristy dělat, co si zamanou, že jsme schopni zasáhnout. To bylo důležité a bude to důležité i v budoucnu. Podle mého názoru vstup do Afghánistánu byl správný. Tenkrát tam koaliční síly byly vítány, mohly se volně procházet po Kábulu. Když jsem tam byl já, v letech 2006 až 2007, tak už to tak nebylo.

Tady je ta klíčová otázka – máme konflikt a víme, jak probíhá. Po skončení bojů nastává fáze, kdy by se měl postupně vrátit mír a stabilita, a pro to je potřeba vytvořit podmínky. Šlo o to, jak zajistit přechod k mírovému stavu, jak rekonstruovat stát, jaké na to máme nástroje, a jednou ze základních podmínek je získat si srdce lidí. Pokud nezískáme podporu obyčejných lidí, tak to nepůjde.

Západní demokracie je skvělý systém, ale někdy zapomínáme, že lidé, kteří vyrůstali a žili v jiném prostředí, mají jiné kulturní i společenské hodnoty. Je také potřeba vzít v úvahu i složité geografické podmínky se zaostalou dopravní infrastrukturou. Z toho všeho vyplývá, že to bude chtít čas, hodně času.

Napadlo vás to už v době, kdy jste působil v zemi?

My jsme působili v Afghánistánu na přelomu let 2006 a 2007. Už tenkrát jsme poznali, že situaci v Afghánistánu nelze vyřešit za čtyři nebo pět let. Taky jsme věděli, že už to není mise primárně pro vojáky. Už tenkrát jsme si byli vědomi problémů s vytvořením stabilní vlády a funkčních státních struktur. Není to otázka na pět let, ale na generace. Na druhé straně jsem zde potkal spoustu mladých lidí, kteří mi dávali pocit optimismu, že Afghánci mají zájem situaci změnit.

Nebylo chybou, že jsme nevsadili na respektovanější vůdce?

Netroufám si na to odpovědět, nevím, jak najít ty správné vůdce. Teď se jistě objeví řada lidí, kteří provedou analýzy a řeknou, co všechno bylo špatně a jak to tamti mohli udělat lépe. Ale rozumějte mi, tyto analýzy musíme udělat a poučit se z chyb, které se staly, a z toho, proč k nim došlo. Jenom se obávám, tak jak tomu bývá zvykem, že se objeví řada tzv. „stratégů“, kteří se budou snažit uvařit politický guláš. Analýzu by měli udělat odborníci a pokud možno objektivně.

Díky tomu, že jsem měl možnost sloužit na velitelství NATO, jsem poznal, že jsme schopni se z chyb poučit a přijmout opatření, aby se neopakovaly. Ale chtěl bych i zde zdůraznit, že vojáci své úkoly splnili. Porazili protivníka a připravili základní bezpečnostní podmínky.

Nevznikl problém s bezpečnostní situací, že se mohli tálibové po invazi stáhnout do hornatých oblastí tehdejší pákistánské Severozápadní hraniční provincie?

To máte pravdu. Mohli se tam stáhnout a stáhli se tam. Je tu i otázka přístupu Pákistánu, jedna věc byl oficiální přístup a druhá, jak to probíhalo v praxi. Ten problém je také v tom, že na první pohled nemáte možnost rozpoznat, jestli se jedná o mírumilovného občana, nebo protivníka. Vidíte, jak přijde Afghánec, a vůbec nevíte, jestli má na sobě sebevražednou vestu, jestli bude takový nebo makový. Ve dne to mohl být zemědělec a v noci tálib. Byla to guerillová válka a neznám v historii případ, kdy se v takové válce podařilo zvítězit. V mnoha věcech jsme se poučili, ale jsou věci, které pouze vojenskou cestou vyřešit nelze.

Pamatuji si optimismus z roku 2011, kdy se předávaly první provincie pod afghánskou správu, ale pak se to zadrhlo. Nebyla chyba, že letos vše náhle skončilo?

To je dobrá otázka, ale odpověď je složitá. Když řeknete něco dlouhodobějšího – jak dlouho? Představte si, kdyby nám tady i s krásným dobrým úmyslem pochodovali po Praze cizí vojáci se samopaly dvacet let. Asi těžko si získají naše sympatie.

A který ze států by chtěl svoje vojáky nechávat v zahraničí ještě dalších x desítek let, množná i generací? Dříve nebo později musel nastat čas předat odpovědnost a začít stahovat vojska z Afghánistánu. Když prezident Biden prohlásil něco ve smyslu, že pokud nejsou Afghánci ochotni bojovat za svou vlast, tak nemůže chtít, aby zde umírali naši vojáci, měl pravdu.

Nicméně jsem přesvědčen o tom, že stažení jednotek mohlo být naplánováno lépe. Souhlasím také s tím, co zaznělo od pana generála Šedivého, že dohoda mezi Tálibánem a afghánskou vládou měla být podepsána ještě před odchodem koaličních sil. A v tomto případě souhlasím i s panem prezidentem, že jsme misi neměli ukončovat. A rozhodně jsme ji neměli ukončovat takto.

Už v té době, co jsme působili v Afghánistánu, tak jsme i s ostatními kolegy dospěli k názoru, že vyřešit situaci v Afghánistánu je na generace. Velké rozdíly panovaly mezi jednotlivými oblastmi, mezi venkovem a městy. Na druhé straně díky spolupráci s místními orgány a ministerstvem dopravy a letectví jsem poznal spoustu skvělých a vzdělaných lidí. Trochu se obávám jedné věci ve vztahu k dalšímu vývoji v Afghánistánu.

Jaké?

Když je teď Afghánistán v centru pozornosti, především mediální, tak se politici předhání s tím, jak dále postupovat, jak pomoci afghánským lidem. Ale řekněme si upřímně: Jak to bude vypadat za rok? Do jaké míry se bude Západ zajímat o Afghánistán a o to, co se tam děje? Jestli i potom, až zmizí mediální zájem, bude dál síla a vůle Afghánistánu pomáhat a jakým způsobem. Rozhodně bych si přál, abychom i my, myslím západní společnost, a hlavně naše politiky, neřekli, dobrá, odejdeme, počkáme, až usne ten mediální humbuk, a zapomeneme. To by nebyl krok správným směrem. Ztratili bychom kredit na mezinárodním poli a jenom bychom ještě více povzbudili různé teroristické skupiny. Bude důležité nejen nadcházející situaci sledovat, ale také ji aktivně ovlivňovat, byť jinými než vojenskými prostředky. Záleží na tom, jakým způsobem budeme přistupovat k dalšímu vývoji v Afghánistánu, jaké úsilí a prostředky budeme ochotni věnovat tomu, aby nedocházelo k čistkám a aby i okolní svět poznal, že odchod neznamená zapomenutí.

Afghánská společnost stojí na hrdosti a důležitou roli tak hraje msta.

Nepochybuji, že tam bude probíhat vyřizování účtů a bude hodně kruté, ale ruku na srdce, opravdu je to jenom fenomén Afghánistánu? Asi nikdo z nás by si nepomyslel, že v 90. letech bude znovu válka v Evropě, a dobře víme, k jakým zločinům proti lidskosti tenkrát docházelo. V Afghánistánu půjde také o to, jakou tyto zločiny a krutosti budou mít podporu vládnoucí špičky, a také, jak na ně bude reagovat mezinárodní společenství. Chci věřit tomu, že i díky naší přítomnosti se Tálibán změnil. Možná i jeho postup dnes je jiný, než jaký by byl, kdyby to byl Tálibán z roku 2001.

Není příliš tvrdě nastaveno, že na evakuaci měli nárok Afghánci, kteří pro nás pracovali jen v posledních třech letech? Vždyť pro nás mnozí pracovali před deseti patnácti lety.

My, myslím západní svět, bychom měli ukázat, že jsme schopni se o tyto lidi postarat, ale otázkou je, kde by to mělo končit, kolik je to lidí, jak se dají dohledat, kde je ta hranice. Nikdy to nebude optimální a nikdy to nebude spravedlivé ke všem. Ale máte pravdu, tři roky jsou opravdu málo. Nicméně znovu musím zdůraznit, že pro výsledek našeho dvacetiletého snažení v Afghánistánu je důležité, jak se zachováme v následujících letech. Teď se objeví spousta analytiků, kteří budou říkat, co jsme měli udělat, ale teprve budoucnost nám ukáže, jestli mise byla, nebo nebyla úspěšná, jestli jsme splnili základní úkoly, které jsme si předsevzali – odstranit z Afghánistánu mezinárodní terorismus a pokusit se alespoň trochu zlepšit život lidí. Jak říkal kdysi jeden, myslím britský, stratég, že konflikt by měl mít za cíl, aby mír na konci byl lepší než mír na začátku.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Předchozí

Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 22 návštevníků

cron