Vyznání o dokonalosti, čistotě, nevinnosti, kráse a svobodě

[honzam]

Bezpodmínečná láska jejího "Ježíše" či manžela jí evidentně nestačí.

Stačí, je to naprosto závratné s takovou bytostí pobejt, natož s ní žít. Jenže kdysi se mi stala taková věc, že mě pohltila realizace prvního Ježíšova Přikázání a ono se to pak překlopilo samo do toho druhého. Možná měl na tom zásluhu i můj dědeček, který mi jako dítěti napsal do památníčku: "Miluj všechny".

Tenkrát, jak se to přikázání překlopilo, jsem s úžasem sledovala, jakou láskou všichni, které poznávám, jsou. Tenkrát jsem se za to jeden čas styděla, když jsem si uvědomovala, že zmizel rozdíl mezi láskou, jakými jsou moje děti a jakými jsou ostatní děti, všechny jako by byly mými dětmi (bez rozdílu věku ), podobně jako to má Honzam.

Ten pocit vztahu matka-dítě v tom už zmizel, ale ta láska zůstala. Lidi se kterými se setkávám, se kterými žiju, tedy všichni mí bližní, jsou pro mě láskou, která je štěstím už sama o sobě, nic víc, než to, že existují, si nežádá. Je jen radostí ze setkání.

Ale nedělej si s tím hlavu, Armine, Ty mezi ty bližní nepatříš, ještě jsem se s Tebou nesblížila, nevstoupil jsi do mého srdce, takže Tě zná jen má mysl. A to, co je v mé mysli, je jen snem. Skutečnost je v srdci. Tedy tohle psaní tady je jen určitý druh samomluvy. Je tady Bytí, které je láskou, ale Ty jsi pro mě zatím jen představou v mysli, která není vůbec ničím, ničím skutečným.

Netuším v téhle chvíli, jestli je možné, aby bytost, jakou Ty jsi, vstoupila do srdce. Asi ano. Ve skutečnosti jsou v Srdci úplně všichni, tudíž Probuzený by měl takhle poznávat nejspíš úplně každého, i toho, koho s kým se nezná, protože i toho zná, když zná své pravé Já.

Ale na takové úrovni probuzenosti v téhle chvíli ještě nejsem. Tvůj spánek je mým spánkem. To, že nevstupuješ do srdce, je mým snem. Tudíž dokud se neprobudíš, ani já nejsem probuzená.

Nicméně mi to nijak nevadí, je mi to jedno. Tak jako není třeba řešit probouzení ze spánku, protože když se už probouzíme, tak se i probudíme, není to třeba řešit.

[Trini]

Možná proto, že je schopna úplně všeho, jen aby jí někdo věnoval pozornost. Bezpodmínečná láska jejího "Ježíše" či manžela jí evidentně nestačí.

Charakteristika
Lidé trpící narcistickou poruchou osobnosti se primárně snaží svému okolí dát najevo svou nadřazenost a myšlenou dokonalost. K tomu využívají falešných citů či přetvářky. Hlavním tématem jejich hovorů jsou oni sami a jejich údajně přínosné činnosti. Na kritiku reagují lhostejností nebo hněvem.

Tohle sedí úplně přesně.

[Alaja]

.....
Návrat z Valentýnského večírku

Kukačky
Včera jsem se svými kamarádkami vyrazila na večírek. Manželovi jsem řekla, že se vrátím o půlnoci.
"Slibuji ti, miláčku, že se nevrátím ani o Minutu později!" prohlásila jsem a vyrazila.
Ale večírek byl fantastický. Drinky, tanečky, znovu drinky a znovu tanečky, ještě víc drinků... bylo to tak skvělé, že jsem zapomněla na čas!
Když jsem se vrátila domů, byly tři hodiny v noci. Vcházím do bytu, jako myška otvírám dveře a vtom slyším tu zatracenou kukačku v hodinách, jak kuká třikrát! Když jsem si uvědomila, že manžel se při tom kukání může probudit, zakukala jsem sama ještě devětkrát...
Byla jsem na sebe hrdá, že i když jsem ožralá jak dělo, dostala jsem takový dobrý nápad a podařilo se mi vyhnout nepříjemnosti s manželem...! Rychle jsem si lehla a usínala s myšlenkou na to, jak jsem inteligentní.
Ráno, během snídaně se manžel zeptal, kdy jsem se vrátila z večírku.
A tak říkám, že přesně o půlnoci, jak jsem slíbila. Nic neříkal a ani nevypadal, že by měl nějaké pochybnosti.
"To je skvělé, jsem zachráněná.. !" pomyslela jsem si a otřela pot z čela.
"Víš, musíme vyměnit ty naše kukačkové hodiny."
Zbledla jsem strachy a ptám se pokorně: "Aaano ? A prroč, miláčku?"
A on na to: "Víš, dneska v noci kukačka zakukala třikrát, potom nevím, jak to udělala - vykřikla Ó bože!, znovu zakukala čtyřikrát, vyzvracela se v předsíni, zakukala ještě třikrát a upadla se smíchem na podlahu.
Kuknula ještě jednou, šlápla na kočku a převrátila stolek v obýváku. Potom mě poslala do prdele a svalila se vedle mě. Pak zakukala naposledy a začala chrápat.
.....
http://radioulambatar.blog.cz/1402/sark ... ova-na-zoh

[Alaja]

Naprosto luxusní věc:

Psala jsem o tom, že technicky není možné nastěhovat domů všechny lidi, které milujeme a udělat z nich partnery, zvláště, když už doma jednoho máme.

Dokud jsme osobnostmi, tak opravdu není možné vzít všechny milované k sobě domů a zcela jim patřit, ale jakmile se navracíme k Sobě - Donů, tak sem se vejdou úplně všichni a můžeme tu být neodděleni na věky.

"Jak se navracíte k Sobě,

mysl ustupuje do energie Srdce.

Žijete ve vůni samotného Bytí,

jste ve stavu pokoje."

Je to možné.

http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/ne ... lo/1316376?

Neandrtálci a moderní lidé měli společné děti dřív než se myslelo


Berlín - Neandrtálci a moderní lidé se začali pářit mnohem dřív, než vědci dosud předpokládali. Společné potomstvo měli podle německých antropologů už před zhruba 100.000 lety. Informují o tom vědci z lipského Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v aktuálním vydání vědeckého časopisu Nature.

Vědci objevili v genomu neandrtálce z pohoří Altaj v centrální Asii krátké sekvence dědičné výbavy moderního člověka. Na základě stáří zkoumaných kostí a složení genomů dospěli vědci k závěru, že neandrtálci a lidé dnešního typu měli společné děti už před zhruba 100.000 lety. To je o několik desetitisíců let dříve, než se dosud předpokládalo.

To, že moderní Evropané mají jedno až čtyři procenta své dědičné výbavy od neandrtálců, se ví už několik let. To znamená, že moderní člověk, který do Eurasie přišel z Afriky, se před zhruba 47.000 až 65.000 lety opakovaně "spouštěl" se svými archaickými předky, z čehož vzešlo potomstvo s částečně společnou genetickou výbavou.

Nyní zveřejněný objev vědců navíc ukazuje, že toto genetické obohacování bylo obousměrné. Nejenže neandrtálci zanechali své geny v moderním člověku (Homo sapiens), ale naopak v sobě nosili DNA dnešních lidí.

Neplatí to ale pro všechny. Vědci kromě DNA z kostí altajských neandrtálců zkoumali také genetickou výbavu dvou neandrtálců, jejichž ostatky se našly v evropských jeskyních. V nich neobjevili žádné stopy moderního člověka. "To nás přivádí k závěru, že mísení se odehrávalo v asijském prostoru," řekl vedoucí vědeckého týmu z Lipska Martin Kuhlwilm.

Neandrtálci jsou dnes považováni za nejlépe prozkoumané pralidi. Raný příbuzný druhu Homo sapiens vděčí za své jméno místu nálezu jeho kostí, lokalitě Neandertal nedaleko německého Düsseldorfu.

Neandrtálci přitom v naší genetické výbavě nezanechali jen pozitivní geny. Podle jedné jiné studie, o níž informoval časopis Science, neandrtálské geny zvyšují riziko závislosti na nikotinu a náchylnost k depresím.

"Mozek je neuvěřitelně komplexní, proto je snadno pochopitelné, že může mít negativní důsledky, když jsou do něj vloženy změny pocházející ze zcela jiné evoluční větve," vysvětlila hlavní autorka studie Corinne Simontiová.

Na druhou stranu geny neandrtálců podle dřívější studie lipského institutu zveřejněné v časopise American Journal of Human Genetics posílily imunitní systém moderního člověka. Američtí vědci zjistili, že geny neandrtálců předchůdcům moderního člověka pravděpodobně pomohly přizpůsobit se chladnějšímu podnebí mimo Afriku.

Dědičná výbava neandrtálců se údajně u dnešních Evropanů a východních Asiatů vyskytuje zvláště na místech odpovědných za regulaci růstu a tvorby vlasů a pokožky.

[Jana]

...

Maminečko milovaná, Bože, jaká Ty jsi láska !

[irulan]

...
Ale nedělej si s tím hlavu, Armine, Ty mezi ty bližní nepatříš, ještě jsem se s Tebou nesblížila, nevstoupil jsi do mého srdce, takže Tě zná jen má mysl. A to, co je v mé mysli, je jen snem. Skutečnost je v srdci. Tedy tohle psaní tady je jen určitý druh samomluvy. Je tady Bytí, které je láskou, ale Ty jsi pro mě zatím jen představou v mysli, která není vůbec ničím, ničím skutečným.

Netuším v téhle chvíli, jestli je možné, aby bytost, jakou Ty jsi, vstoupila do srdce. Asi ano. Ve skutečnosti jsou v Srdci úplně všichni, tudíž Probuzený by měl takhle poznávat nejspíš úplně každého, i toho, koho s kým se nezná, protože i toho zná, když zná své pravé Já.

Ale na takové úrovni probuzenosti v téhle chvíli ještě nejsem. Tvůj spánek je mým spánkem. To, že nevstupuješ do srdce, je mým snem. Tudíž dokud se neprobudíš, ani já nejsem probuzená.

Nicméně mi to nijak nevadí, je mi to jedno. Tak jako není třeba řešit probouzení ze spánku, protože když se už probouzíme, tak se i probudíme, není to třeba řešit.

tak to je konečně trošku upřímnější, pač dle mýho tak trošku přiznáváš, že ty probuzenecký řečičky jsou teorie převzatá. "To co by mělo být", co by člověk rád, pocity a přání.. Každej svým chtěním ovlivňuje svojí "skutečnost". Můžeš si myslet, že to tvoje chtění je nějaký lepší a ušlechtilejší, ale je to pořád jen chtění. Tou "ušlechtilostí" si to dušička pouze zdůvodňuje. Nic pokornýho na tom není, naopak.

[Jana]

...
Ale nedělej si s tím hlavu, Armine, Ty mezi ty bližní nepatříš, ještě jsem se s Tebou nesblížila, nevstoupil jsi do mého srdce, takže Tě zná jen má mysl. A to, co je v mé mysli, je jen snem. Skutečnost je v srdci. Tedy tohle psaní tady je jen určitý druh samomluvy. Je tady Bytí, které je láskou, ale Ty jsi pro mě zatím jen představou v mysli, která není vůbec ničím, ničím skutečným.

Netuším v téhle chvíli, jestli je možné, aby bytost, jakou Ty jsi, vstoupila do srdce. Asi ano. Ve skutečnosti jsou v Srdci úplně všichni, tudíž Probuzený by měl takhle poznávat nejspíš úplně každého, i toho, koho s kým se nezná, protože i toho zná, když zná své pravé Já.

Ale na takové úrovni probuzenosti v téhle chvíli ještě nejsem. Tvůj spánek je mým spánkem. To, že nevstupuješ do srdce, je mým snem. Tudíž dokud se neprobudíš, ani já nejsem probuzená.

Nicméně mi to nijak nevadí, je mi to jedno. Tak jako není třeba řešit probouzení ze spánku, protože když se už probouzíme, tak se i probudíme, není to třeba řešit.

tak to je konečně trošku upřímnější, pač dle mýho tak trošku přiznáváš, že ty probuzenecký řečičky jsou teorie převzatá. "To co by mělo být", co by člověk rád, pocity a přání.. Každej svým chtěním ovlivňuje svojí "skutečnost". Můžeš si myslet, že to tvoje chtění je nějaký lepší a ušlechtilejší, ale je to pořád jen chtění. Tou "ušlechtilostí" si to dušička pouze zdůvodňuje. Nic pokornýho na tom není, naopak.

Ale, prd, drahá Irulan. to, co skutečně jsme, to, kým jsme i v hlubokém spánku beze snů, nemůže být probuzenější, než je, nedá se s tím nic udělat, nedá se to zkazit, pošpinit, degradovat, zničit, nahradit něčím jiným, méně celistvým, méně úplným, méně dokonalým.
Jen se tady může objevit ten sen, iluze oddělenosti, sen o těch neprobuzených osobách, které hledají probuzení. Může se objevit ten sen, že můžeme chtít něco, co nemáme, něco, čím nejsme, ale všechna to je jenom sen. který nad tím, kým skutečně jsi, nemá žádnou moc.

To, kým JSI, tady je, je to dokonalé. To sem píšu v největší pokoře.

Ale skrz projekci mysli můžeme na tom, co si myslíme, že jsi, najír spoustu chyb.

A můžeme tomu, co si o Tobě myslíme i věřit. Tomu se říká připoutanost k mysli.

A bez té připoutanosti k mysli si můžeme uvědomovat, kdo jsi.

To vědomí, kým jsi, bez jakékoliv myšlenky, představy, bez tělesných vjemů, bez jakékoliv iluze oddělenosti, je jedinou pravdou o Tobě.

A tohle je láska, drahá Iru.

Když chybí pocit rozlišování o oddělení, můžeme to nazvat láskou, jak říká N. Maharadž

[Alaja]

Imám Evropanům: Musíte přijmout novou kulturu!

Dánská vláda chce rozdělit uprchlické páry, kde jsou nezletilé nevěsty, ale imám Usáma El-Saadi z Aarhuské mešity oponuje: "Musíte přijmout novou kulturu"!

Imám nabádá hlasem "neslyšitelným pro západní ucho". A i když se to může zdát absurdní, že by někdo v Evropě podporoval legální manželství s dětskou nevěstou, hlavní dánský imám to prohlásil veřejně.

Usáma El-Saadi z Aarhuské mešity v rozhovoru pro dánské noviny vyzval vládu, aby přijala dětské nevěsty, protože tato praxe je v kultuře migrantů, kteří přicházejí do země, běžná.

Podle imáma jsou migranti přicházející do Evropy zvyklí si brát dívky za ženy bez ohledu na zletilost, a to by měly dokonce i západní země přijmout. Protože to je "kultura", budeme muset něco udělat pro její legalizaci, řekl imám.

Toto téma podle El-Saadi je třeba chápat z "jiného úhlu pohledu". "Toto je mimořádná humanitární situace a myslím, že se musíme postarat o tyto rodiny. Oni se vzali, a to i v případě, že muž je dvakrát tak starý, a vybudovali si rodinu. Musíte se s tím smířit, jedná se o jinou kulturu," pokračoval imám.

"Když se podíváte na podmínky v uprchlických táborech, tak život utečenců se potácí v nejistotě a násilí a když otec provdá svou dceru, tak ji pomůže, dodá ji jistotu. Koho zajímá, jestli dosud nepřekročila práh zletilosti, koho zajímá, že je ještě dítě," vysvětluje imám.

Imám vystoupil se svým vystoupením, protože dánská vláda oznámila svůj úmysl oddělit v uprchlických táborech mladé dívky od mnohem starších mužů.

"Musíme zajistit, aby v přijímacích střediscích nebyla děvčata nucena žít ve vztahu s dospělými," uvedl ministr pro integraci Inger Støjberg. Podle zjištěných údajů bylo 27 dívek oběťmi nucených sňatků.

Ale není to pouze Dánsko, které řeší tento problém, podle norských údajů i v Norsku objevili úředníci 61 provdaných dívek mezi žadateli o azyl a s věkem nižším než je potřebný k uzavření manželství. Nejmladší dívce bylo 11 let.

Zdroj: pz.cz, ilgiornale.it

http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/7475 ... ou-kulturu

[honzam]

Jano, běž domů běž.
Svůj život měj.
Užívej si slunce, brány otvírej.

Ale, prd ...

Já vím, jak hodná jsi.
Však musíš jít.
Chci takhle žít a věčně volná být!
Jen straň se mě a budeš v bezpečí!

[Jana]

Jen straň se mě a budeš v bezpečí!

Kým teď zrovna jsi?

Říká snad něco takového láskyplná matka?

[Trini]

Utvrzovat náchylné k tomu lidi ve fikci je zlá karma (Honzama svádíš).

Neustále ho svádí a vytváří si tím zlou karmu, to je fakt.

[Jana]

Jano, běž domů běž.
Svůj život měj.
Užívej si slunce, brány otvírej.

Ale, prd ...

Já vím, jak hodná jsi.
Však musíš jít.
Chci takhle žít a věčně volná být!
Jen straň se mě a budeš v bezpečí!

Celé se to vyjasnilo. Je to, jak říkáš, mateřská láska uvolněná do své dokonalosti osvobozuje od připoutanosti k tělu.
Pro zdroj je to, co z něj vyšlo to, čím zdroj sám je. Proto Maharadž říká: love is knowing I am everything.
Láska nás vede k poznání jednoty se vším. Tím se osvobozujeme od připoutanosti k iluzi oddělenosti, k tělu. Je tady jedno Bytí, jedno blaho.

Pak je tady ještě ta druhá polarita, kterou v sobě taky nalézáš. Je to likvidátor všeho zranitelného. Zničí veškerou připoutanost k mysli, osvobodí od všech ztotožnění, od připoutanosti k představám, co je dobré a co je zlé. Odstraní projekci časoprostoru, který nás vymezuje a odděluje.

Dostat se do moci tohoto likvidátora znamená stát se ničím.
Proto Maharadž říká: Wisdom is knowing I am nothing

Když tahle polarita provede svou práci do své dokonalosti, nejsme vůbec ničím. Kde je něco, co vytváří iluzi oddělenosti? Kde je jaká připoutanost k čemu?

Je nesmírným štěstím ve svém srdci vítat obě tyhle Tvé polarity, vítat Tě celého.

Díky.

[armin]

Ale nedělej si s tím hlavu, Armine, Ty mezi ty bližní nepatříš, ještě jsem se s Tebou nesblížila, nevstoupil jsi do mého srdce,

No to je teda tragédie

Myslíš že někoho (snad kromě tvého manžela) zajímá, kdo je v tvém srdci nebo není?

[Jana]

Myslíš že někoho (snad kromě tvého manžela) zajímá, kdo je v tvém srdci nebo není?

Armine, takhle se lze ptát jen při ztotožnění s iluzí oddělenosti. To srdce, o kterém mluvím, je jen jedno. Je tou Pravdou, kterou hledající hledá. A není zas až tak jedno, jestli jsi v Pravdě a zažíváš božské požehnání, nebo v iluzi snu osobní mysli. Ten život má zcela jinou kvalitu.

....tak jste určitě zažili božské požehnání Pravdy. Dotklo se to něčeho uvnitř vás. Probudilo to něco ve vás. A volá vás to zpátky do srdce Bytí. A ta přímost a síla, mohutnost tohoto vnitřního volání způsobuje, že síly, které působí ve světě a zcela jistě v lidské mysli a psychice, se proti tomu postaví do útoku. To všichni znáte. My všichni to známe. Takže každý rok, nebo po každé retreatu nebo intenzivním období satsangů přichází bouře. Je to skoro předvídatelné, že ta bouře přijde a že přijdou ty síly ve formě pochybností, ve formě mysli. Proč to přichází? Přichází proto, že uvnitř nás stále zůstává potenciál, schopnost a možnost odklonit se, nebo být odvedeni od pravdy našeho Srdce a znovu být vtlačeni do šumu osobnosti. Takže se budete muset zanořit hlouběji. Budete se muset pevně držet nejen toho, na co jsem poukazoval a co jste slyšeli, ale toho, co jste zažili a co jste viděli. Že uvnitř vás je mohutný prostor, který je zcela nehybný, nedobytný, nenapadnutelný, který je nekonečný, nadčasový, nepomíjející... A to je to, pro co váš život, vaše srdce bije! To, co lidská bytost ve svém životě skutečně potřebuje, co skutečně touží objevit. A vy to objevujete. A proto ty údery, ty útoky přijdou. Nemyslete si, jak by to mysl chtěla, že ty útoky přicházejí, protože jste na špatné cestě. Ty útoky přicházejí, protože jste na správné cestě, protože jste na správné cestě! A někdy jste už takhle blízko, víte, abyste zapečetili vaši... dotvrdili vaši realizaci. A proto ty síly přišly - aby sabotovaly vaši příležitost osvobodit se. A já vám říkám, že přijdou. Přišly i pro mně. Přijdou pro každou osvobozenou bytost, každého Buddhu, každého Krista, každého Krišnu, každého Rámu, každého proroka Mohameda, pro každého! Přišly. A přijdou i pro vás. Dobře. Když je jednou zdoláte... A jak je zdoláte? Ne tak, že s nimi budete bojovat, ale tak, že zůstanete pravdiví, zůstanete v Srdci Pravdy.

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.p ... 2A#p122095

[armin]

Myslíš že někoho (snad kromě tvého manžela) zajímá, kdo je v tvém srdci nebo není?

Armine, takhle se lze ptát jen při ztotožnění s iluzí oddělenosti. To srdce, o kterém mluvím, je jen jedno. Je tou Pravdou, kterou hledající hledá. A není zas až tak jedno, jestli jsi v Pravdě a zažíváš božské požehnání, nebo v iluzi snu osobní mysli. Ten život má zcela jinou kvalitu.

Je to jen tvoje prožívání iluzí o tvém srdci se kterou se ztotožňuješ. Je to iluze snu tvé osobní mysli, jak ty tomu říkáš.

[Trini]

Myslíš že někoho (snad kromě tvého manžela) zajímá, kdo je v tvém srdci nebo není?

Armine, takhle se lze ptát jen při ztotožnění s iluzí oddělenosti. To srdce, o kterém mluvím, je jen jedno. Je tou Pravdou, kterou hledající hledá. A není zas až tak jedno, jestli jsi v Pravdě a zažíváš božské požehnání, nebo v iluzi snu osobní mysli. Ten život má zcela jinou kvalitu.

Je to jen tvoje prožívání iluzí o tvém srdci se kterou se ztotožňuješ. Je to iluze snu tvé osobní mysli, jak ty tomu říkáš.

[irulan]

..
Je to jen tvoje prožívání iluzí o tvém srdci se kterou se ztotožňuješ. Je to iluze snu tvé osobní mysli, jak ty tomu říkáš.

jj

[Jana]

..
Je to jen tvoje prožívání iluzí o tvém srdci se kterou se ztotožňuješ. Je to iluze snu tvé osobní mysli, jak ty tomu říkáš.

Co je vědomé v tichu srdce?

[Alaja]

..
Je to jen tvoje prožívání iluzí o tvém srdci se kterou se ztotožňuješ. Je to iluze snu tvé osobní mysli, jak ty tomu říkáš.

Co je vědomé v tichu srdce?

Bohužel se tu s málokterým domluvíš, protože používáš sice slova, která používají i někteří duchovní mistři,
ale většina zdejších štamgastů už dávno ví,
že u tebe to názvosloví není podloženo příslušnou zkušeností a tudíž ani tím správným pochopením oněch slov duchovních mistrů.....
že tu prostě jen náhodně žongluješ s oněmi vyčtenými slovy......

[Jana]

Jak je možné, že "Znát své Já, znamená být vždycky šťasten" i přes to, že když čteš zprávy, díváš se na televizi, jeví se to tak, že miliardy lidí jsou nešťastné ?

Je to snad ztráta soucitu, soudnosti?

Jak je možné, že je v Tobě tolik krásy, dokonalosti, jak je možné, že je Tvá existence takovým blahem, a jakmile oblékáš tu roli osoby, to přestává být vědomé?

Jak je možné, že ať se stane cokoliv, tak s tím, kým skutečně jsi, se ve skutečnosti vůbec nic neděje?

To, co se jeví, že nemá zkušenost s tím, čím skutečně jsme, je představa osoby, je snem.

Protože ve skutečnosti jsi tím jedním jediným pravým Já, nejsi pravé Já a nepravé já. To nepravé já neexistuje. Nepravé já je tím snem, iluzí, fikcí. A tohle nepíšu nějaké fikci, iluzi, ale píšu to Tobě, protože jsi tím, kým skutečně jsi - jsi skutečným pravým Já.

V tichu srdce je tohle jasné.

Zapomeň na to, kým nejsi, zapomeň na tu představu toho, komu tohle není jasné, toho, kdo Sebe Sama nepoznává. Není třeba oslovovat postavu ve snu, ta osoba v tom snu, která prožívá všechno možné, při probuzení ztratí všechny snové role, všechny snové problémy, ztratí všechno, co se v tom snu objevovalo. Ale zůstáváš Ty, komu tohle píšu.

Díky za to, že jsi tím, kým skutečně jsi.

Díky.